Bayern bez emocí, Noveski legendou a Jiráček může radit

To máš špatnou paměť, jestli soudíš, že takhle špatně za posledních 15 let nehráli...

No, takhle. Pro mě tato sestava nebude nikdy suverénní, dokud v ní bude figurovat Gómez. Už při podzimní části, v době největší euforie z Gómezovy střelecké "geniality", jsem předpovídal, že je jen otázkou času, kdy mu to jeho štěstí stát v pravou chvíli na pravém místě, dojde. Možná již ta doba přišla. Možná ještě nikoli, ale až přijde, nám zbydou jen oči pro pláč tak, jako tehdy, kdy to štěstí došlo Lucovi Tonimu. Vzpomínám si, jak se na to tehdy ke konci jeho účinkování nedalo koukat. Ten příběh se mi zdá dost podobný. Kdysi nejproduktivnější střelec Evropy, se pak stal horkou bramborou, kterou si za pakatel přehazovaly italské kluby jako AS, Janov nebo Juventus. Toto podle mě čeká i Gómeze. Rád bych se mýlil. Podle mě už je prostě ta doba, kdy se zakládalo na vysokých hlavičkářích a dorážečích neschopných si přihrát po zemi, dávno pryč. A nezlobte se na mě, ať si ten Gómez dá za tu sezónu třeba 50 gólů...pro mě to vždycky bude pouhý dorážeč.

Ale samozřejmě není možné svalovat vinu za neúspěch týmu na Gómeze. Je tu spousta dalších faktorů. Například Robben. Ten se po vleklých potížích nemůže dostat do hry a v Bundeslize mu ty jeho vyčpělé kličky už nikdo nedlabe. Jakmile pak ten balón ztratí, akorát se vzteká a absolutně se nevrací. Pokud mu někdo přihraje nepřesně, začne se na něj vztekat a to týmu rovněž neprospívá. Když už jsem u Robbena, absolutně nemohu vystát, jak se poslední dobou pokouší nahrazovat svou fotbalovou nemohoucnost tím, že se snaží nasimulovávat fauly. V takových chvílích je mi opravdu stydno, že se něco takového stává v mém oblíbeném klubu. Příklad za všechny je jeho simulace ve vápně, tuším v poháru proti Stuttgartu.

Dalším faktorem jsou zranění v obranných řadách, které ovšem nestojí za moc ani v takzvaně "plné palbě". Inu naše obrana už je delší dobu "velké téma", jak o tom onehdá posměšně mluvil Lúcio, jehož Inter si s naší obranou dva roky po sobě vytřel p....

Další věc, které jsem si všiml, je zoufalá snaha napodobovat Barcelonský styl nekonečně dlouhého a nudného držení míče. Prosím...ale je třeba si uvědomit, že ta Barcelona k tomu přidává obrovskou chuť bojovat o každý míč, přidává tomu nejrůznější nápady, jak procházet soupeřovou obranou, přidává tomu spousty a spousty naběhaných kilometrů a přidává tomu schopnost kdykoli zrychlit hru a přejít do útoku ve více lidech. Na to už se jaksi v Bavorsku zapomnělo. A tím se dostávám ka další věci, a sice, že hráči se absolutně nenabízejí, vůbec po tom hřišti neběhají, nikdo není v pohybu, všichni jsou pokrytí. Vždy akorát dlouhý pas na Francka a Francku běhej voe, tahej voe...mně se teď nějak nechce, tak to tam nějak olítej, zatáhni po lajně a narvi do vápna...třeba se tam zase odněkud zjeví Góóómez. My si tady zatím trochu vodfrknem. A v tom spočívá náš útok...žádné překvapení, žádné přečíslení...jen statické držení míče.

A mohu říci, že mě už to přestává bavit. Brzy budu líný i zapnout si je v televizi, protože mi to prostě za to nestojí...hrají nudně a já se chci fotbalem bavit. Raději si pustím Real, jak si pohrává se směšnými španělskými obranami, protože se na to alespoň dá koukat. Sleduji každý zápas Bayernu, sleduji každý zápas Realu i Barcelony a ptám se sám sebe: ,,Jak jen si mohou v Mnichově troufat myslet si na finále LM?" Ten rozdíl je neskutečně markantní.