Balkánské víkendové preview - týden 37/2008

13.09.2008, 11:19, aktualizováno 13.09.2008, 11:19
Previews
Zaujalo nás
Ve všech zemích balkánského poloostrova už začaly tamní ligy. Pojďme se společně podívat co nás čeká tento víkend v nejvyšších ligách balkánských států. Dokáže CZ Bělehrad konečně vyhrát? Jak dopadne záhřebské derby? Na tyto a mnoho dalších otázek se dozvíme odpovědi už tento víkend.
Albánie

Zápas kola: KF Tirana – Partizani Tirana (Tip 0)
Souboj dvou týmů z hlavního města. Hostující Partizani má tři body a v tabulce je na místě osmém, KF má ještě o bod navíc a je na čtvrtém místě. Je to první tiranské derby a určitě bude hodně vyhecované, takže to vidím v tomto zápas na Selman Stërmasi stadium na remízu.

Další zápasy:
Za zmínku určitě stojí ještě souboj druhého Fieru se třetím Skadarem. Vedoucí tým a obájce titulu Dinamo Tirana jede na hřiště Kavaji, která je v tabulce sedmá.

KS Lushnja - Flamurtari Vlora (0)
Shkumbini Peqin – Teuta Durres (1)
KS Elbasani – Bylis Ballshi (1)
Vllaznia Skadar – Apolonia Fier (1)
Besa Kavaja – Dinamo Tirana (2)

Bosna a Hercegovina

FK Laktaši - Slavija Sarajevo (0)
V Bosně hraje domácí prostředí velkou roli, v minulé sezóně měly jen čtyři týmy více než jednu domácí porážku. Na druhou stranu je Slavija papírovým favoritem. Tým, ve kterém hrají i dva bosenští reprezentanti do 21 let (Kosorić a Benović) má nesporně lepší kádr. Laktaši naopak bude spoléhat na to, že hraje na svém pětitisícovém Gradski stadion Laktaši a také na Slovinského ex-reprezentanta Djuranoviče. Laktaši doma neprohraje, ale nebude to stačit ani na tři body.

Další zápasy:
Bosenská liga si pro nás na tento víkend připravila i pár další zápasů. v prvé řadě to bude mostarské derby. Velež Mostar se pokusí na hřišti čtvrtého Zrinski poprvé vyhrát a odpoutat se od posledního místa tabulky. Na svém domácím stadionu Tušanj Stadium přivítá třetí Sloboda Tuzla šesté Orašje a na hřiště obhájce titulu (momentálně až devátého) Modriče Maksimy dorazí pátá Čelik Zenica.

Zvijezda Gradačac – FK Sarajevo (0)
Željezničar Sarajevo - NK Posušje (1)
NK Travnik - Leotar Trebinje (2)
Velež Mostar - Zrinjski Mostar (1)
Modriča Maksima - Čelik Zenica (1)
Sloboda Tuzla - HNK Orašje (1)
Široki Brijeg - Borac Banja Luka (1)

Bulharsko

Černomorec Burgas - Lokomotiv Sofia (1)
Zajímavé bude určitě sofijské derby Slavia – CSKA, ale nejzajímavějí bude utkání na Naftex stadium mezi domácími Černomorec Burgas (pátý) a hosty Lokomotiv Sofia (třetí). Burgas je letos velmi silný a v jeho barvách nastoupí třeba Bulhar Krastev a Makedonec Trajanov, kteří oba reprezentují svojí zemi. Na druhé straně možná nastoupí bulharský reprezentant do 21 let Miliev.

Další zápasy:
Vedoucí tým tabulky Litex Loveč si zahraje proti poslednímu Plovdivu. Slavia stadium, domácí stánek Slavie Sofia pro 32 tisíc diváků, uvidí první letošní sofijské derby mezi Slavií a obhájcem titulu CSKA. V dresu CSKA se opět představí několik bývalých i současných reprezentantů Bulharska (Jančev, Kotev, Ivanov, Lazarov a Todorov), ale také třeba Slovinska (Morec), Lotyšska (Morozs), Islandu (Gunnlaugsson), nebo také bývalý reprezentant Kapverdských ostrovů v současné době s portugalským občanstvím Ze Rui. V posledním zajímavém zápase bude Levski Sofia hostit Černo More Varna.

Levski Sofia - Černo More Varna (1)
Botev Plovdiv - Litex Loveč (2)
Spartak Varna - Lokomotiv Plovdiv (1)
Minjor Pernik - OFK Sliven 2000 (0)
Vihren Sandanski - Lokomotiv Mezdra (0)
Slavia Sofia - CSKA Sofia (2)
Pirin Blagoevgrad - Belasica Petrič (0)

Černá Hora

Mogren Budva - OFK Petrovac (1)
Souboj prvního s druhým. Kvalita je jasně na straně domácích, a tak by tři body měly zůstat na Lugovi Stadium a v Budvě. Za Mogren nastupuje hned několik reprezntantů Černé Hory (nebo dříve Srbska a Černé Hory) a tým z Budvi je tak jedním z největších favoritů, zatímco Petrovac je zatím víceméně překvapením.

Další zápasy:
Do Golubovci na zápas proti tamní Zetě přijede Sutjeska Nikšić, zatímco obhájce titulu Budučnost Podgorica bude hrát na hřišti Jedinstvo Bijelo Polje.

Zeta Golubovci - Sutjeska Nikšić (0)
Jezero Plav - Rudar Pljevlja (2)
Lovćen Cetinje - Grbalj Radanovići (2)
Dečić Tuzi - Kom Podgorica (1)
Jedinstvo Bijelo Polje - Budučnost Podgorica (2)

Chorvatsko

NK Záhřeb - Dinamo Záhřeb (2)
Nejenže je to městské derby, je to také souboj mezi týmy na prvním a druhém místě (o druhé místo se NK Záhřeb dělí s Rijekou). Dinamo ještě letos neztratilo ani bod, dostalo nejméně gólů (hlavně zásluhou reprezentačního brankáře Chorvatska Butiny) a nejvíce gólů dalo (už čtyřikrát se trefil nová posila chilský záložník Morales a góly dává i reprezntační útočník Balaban). To NK rozhodně tak kvalitní kádr nemá a na Dinamo už ztrácí osm bodů. Každopádně to bude jeden z nejzajímavějších zápasů podzimu.

Další zápasy:
Souboj se odehraje i na chvostu tabulky. Poslední Zadar s jedním bodem přivítá předposlední Croatia Sesvete. Slaven Belupo čeká zápas se šestým Osijekem. Ve Splitu s tamním Hajdukem bude hrát NHK Šibenik.

Hajduk Split - HNK Šibenik (1)
Slaven Belupo - NK Osijek (1)
Varteks Varaždin - Inter Zaprešić (1)
HNK Cibalia - NK Rijeka (0)
NK Zadar - Croatia Sesvete (1)

Makedonie

Milano Kumanovo - Vardar Skopje (2)
Souboj týmů, které budou hrát teprve čtvrtý zápas (v makedonské lize je pouze jedenáct klubů, takže každé kolo jeden nehraje). Domácí Milano, spolehájící se nejen na Makedonce, ale také na dost hráčů z Kosova, bude chtít využít hlavně domácího prostředí, které bývá na malém Milano Arena značně bouřlivé. Jenže kvalita je na straně Vardaru, který má v kádru pět reprezntantů a hlavně má Milanu co oplácet. Na jaře - v době, kdy se Vardar topil v problémech - vyhrálo Milano Kumanovo nad Vardarem 9:1!

Další zápasy:
Makedonije Gorce Petrov Skopje, to je celé jméno MGP Skopje, na jehož hřišti Gorce Petrov Stadium bude hrát osmá Pobeda Prilep. Ve Skopjeckém derby se střetnou Rabotnički a Metalurg.

Rabotnički Skopje - Metalurg Skopje (1)
Makedonija GP Skopje - Pobeda Prilep (1)
FK Renova - Pelister Bitola (0)
FK Turnovo - Sileks Kratovo (0)

Řecko

PAOK Soluň - AEK Atény (0)
Zápas vicemistra AEK s ambiciózním PAOKem bude závěrečným zápasem druhého kola A Ethniki Katigoria. Oba týmy hned napoprvé vyhrály. Na první vítězství budou chtít navázat hlavě Athény, svěřenci trenéra Nikolaidise vyhlásili letos útok na titul.

Další zápasy:
Iraklis Soluň bude hostit ostrovní celek OFI Kréta, poslední z trojice soluňských týmů, Aris, bude hrát na hřišti Ergotelisu. TOP týmy z hlavního města Panathinaikos a Olympiakos se střetnou s Panthrakikos FC resp. s Škodou Xanthi.

Iraklis Soluň - OFI Kréta (1)
Škoda Xanthi - Olympiakos Pireus (0)
Panathinaikos Atény - Panthrakikos FC (1)
MGS Panserraikos - Panionios Atény (0)
APO Levadiakos - Thrasivoulos Filis (1)
Asteras Tripolis - AEL Larisa (0)
Ergotelis FC - Aris Soluň (2)

Slovinsko

NK Domžale - Rudar Velenje (1)
Domažle vede slovinskou ligu a pro zápas se čvrtým Velenje je favoritem. Největším favoritem je i v souboji o titul - přece jenom polovina základní jedenáctky Domažle hraje za slovinský národní tým, kterému se poslední dobou celkem daří. Domažle by na Športni parku mělo vybojovat tři body.

Další zápasy:
Druhá Nafta Lendava doma hraje proti předposlednímu Koperu, zatímco třtí Maribor čeká osmá Gorica. Nejvyrovnanější by měl být zápas páté Ptuje v Ajdovščině s tamním Primore.

Nafta Lendava - FC Koper (1)
NK Celje - Interblock Lublaň (1)
NK Maribor - ND Gorica (1)
Primorje Ajdovščina - NK Drava Ptuj (0)

Srbsko

FK Jagodina - Vojvodina Novi Sad (2)
Crvene Zvezdě Bělehrad se letos na začátku sezóny vůbec nedaří (3 zápasy, 1 bod), a tak by Vojvodina mohla vidět šanci na druhé místo za suveréním Partizanem. Svěřenci trenéra Gajiće budou zítra hrát na patnáctitisícovém stadionu v Jagodině. Zápas s momentálně šestým týmem srbské ligy by mohl o ledasčem napovědět.

Další zápasy:
Druhá Ivanjica bude hrát v jedenáctém Zrenjaninu, Partizan Bělehrad přivítá Borac Čačak, momentálně osmý. Trápící se CZ Bělehrad jede do Čukarički a do čtvrté Kuly zamíří FK Rad.

Banat Zrenjanin - Javor Ivanjica (1)
Napredak Kruševac - OFK Bělehrad (2)
Hajduk Kula - FK Rad (1)
FK Partizan - Borac Čačak (1)
FK Čukarički - FK Crvena Zvezda (0)

Rumunsko

Rapid Bukurešť - Unirea Urziceni (1)
Bukurešťským týmům Dinamu, Steaue a Rapidu, které každý rok aspirují na titul, se zatím moc nedaří. Naopak Unirea Urziceni je určitě spokojená. Zatím ligu vede. Nyní ovšem jede do Bukurešti, kde jí čeká tamní Rapid, momenálně pátý. Rapid, pod vedením portugalského trnéra Pesseira, si na Urziceni věří.

Další zápasy:
Cluj už v úvodním utkání vyhrála 2:1 v Bistritě. Dnes ještě v Otopeni hraje Argeş Piteşti. Dinamo Bukurešť hraje v Vaslui, zatímco Steauu čeká Farul Constanţa. Hrát bude také Politehnica Iaşi s Oţelul Galaţi.

Gloria Bistriţa - CFR Cluj 1:2
CS Otopeni - Argeş Piteşti (2)
Universitatea Craiova - FC Temešvár (1)
FC Vaslui - Dinamo Bukurešť (1)
Farul Constanţa - Steaua Bukurešť (2)
Gaz Metan Mediaş - Pandurii Târgu Jiu (1)
Politehnica Iaşi - Oţelul Galaţi (0)
Gloria Buzău - FC Brašov (2)

Autor: Marko Savilević

Komentáře (35)

Přidat komentář
smazaný uživatel

Ohodnotil bych to co se týče kvality balkánských lig tak že Rumunská má největší kvalitu a pak Řecká ta má zase spoustu hvězd a je velice kvalitní.

Reagovat
smazaný uživatel

LOL , nejlepsi balkanska liga je recka

Reagovat
smazaný uživatel

Opravdu super článek, jen tak dál

Reagovat
smazaný uživatel

jak to je s tím NK Zagreb? Jakou má ve městě popularitu? Má nějakou historickou kontinuitu?

PAOK proti AEK bude masakr, Hrobka bude v jednom plameni a snad to PAOK zvládne...

Reagovat
smazaný uživatel

Tak NK samozřejmě v popularitě hodně zaostává za Dinamem. Nicméně je to jeden z prvních klubů v Chorvatsku (založen 1903), takže tradici i nějaké fanoušky určitě má.

Reagovat
smazaný uživatel

Zagreb podporuje fanouškovská skupina Bjeli Andeli, jinak Dinamo má Bad Blue Boys

Reagovat
smazaný uživatel

Abych se taky vytasil se svou znalostí, tak přezdívka NKčka je pjesnici (básníci), Dinama Blues (Modří)...

Co se NKčka týče tak mě zaujal jejich kapitán Miroslav Brkljača - bývalý reprezentant Chorvatska do 21 let - ale nyní je mu teprve 23 let...to není moc obvyklé...

Reagovat
smazaný uživatel

není moc obvyklý 23letý kapitán - tak je to myšleno...

Reagovat
smazaný uživatel

Anas Sharbini, kapitán Rijeky má teprve 21 let a je to velký talent chorvatského fotbalu.

Reagovat
smazaný uživatel

jj to je zajímavá volba...nevím jak může takový hráč účině vést ostřílené mazáky, ale co...RIjeka má mladý tým...osobně bych jako kapitána nejlépe viděl Darko Miladina, který v létě dorazil tuším z Ergotelisu, nevím...

Reagovat
smazaný uživatel

Jinak komu fandíš v chorvatském fotbalu, pokud se mohu zeptat?

Reagovat
smazaný uživatel

Nemám úplně vyhraněný klub, ale chodím na fotbaly právě do Rijeky, Zadaru a na Poljud

Reagovat
smazaný uživatel

celý "jugoslávský" klubový fotbal šel po válce hodně dolů. Jugoslávská liga byla určitě neskutečně kvalitní, byla schopna si udržet některé opravdu špičkové hráče, hrály ji velké kluby, byla tam rivalita a mělo to atmosféru.....jugoslávské kluby se prosazovaly v evropských pohárech.....po rozpadu se vše proměnilo v chaos, nejlepší hráči utekli, ligy jsou slabé, chybí tam pořádná vzájemná konkurence, co jsem slyšel, tak lidí chodí také velmi málo.....a v evropských pohárech je to každým rokem horší a horší......je z toho bludného kruhu nějaká cesta ven?.....existuje nějaká možnost, že by se tam vytvořila zase nějaká "panslovanská" společná liga?

Reagovat
smazaný uživatel

myslím si,že je to nereálné, aby se vytvořila nějaká společná liga. Vztahy jsou ještě dost přiostřené, na druhou stranu si také myslím, že by to pomohlo. Jenže v klubech vládnou bohatí majitelé samovládci (Mamič v Dinamu), kteří prodají největší hvězdy ven (Eduardo, Čorluka, Modrič), půlka peněz jim jde automaticky do kapsy a klub se neposílí (Balaban má zenit dávno za sebou), takže se čeká, až zase někdo vyroste...

Reagovat
smazaný uživatel

na druhé straně ani nemají jinou možnost - liga je slabá a hvězdy nezaplatí....podobně jako např. Gambrinus liga, ale na rozdíl od Česka rostou na Balkáně dobří fotbalisti jako houby po dešti......Z celé bývalé jugoslávské ligy mi byl nejsympatičtější Hajduk Split

ta nenávist je určitě velká, ale čas snad ty nejhorší šrámy zahladí, společná srbsko-chorvatsko-slovinso-bosenská liga by byla velmi zajímavá.........Dream On...:-)

Reagovat
smazaný uživatel

Spolecna liga je imho naprosto nerealna.... co vim, tak mam dojem, ze by vzajemny zapasy snad rozoutaly dalsi valku

Reagovat
smazaný uživatel

pekny clanek.. hlavne napad..

Reagovat
smazaný uživatel

No mne je hodne sympaticka srbska a chorvacka liga

Reagovat
smazaný uživatel

me albanska.. albanii mam obecne rada.. je to krasna zeme..

Reagovat
smazaný uživatel

no mne se ale ty ligy nelibi podle toho jak krasne jsou zeme ve kterych se hraji

Reagovat
smazaný uživatel

sledujes?

Reagovat
Radin

Temešvár pojďme :-))Jinak dobrej nápad :-))

Reagovat
smazaný uživatel

Supr. Jeste by to chtelo nejaky kvalitni zpravodajstvi z Polska

Reagovat
smazaný uživatel

Hodně mě mrzí co se děje ve slovinské lize.

Hodně to upadá, ani nejlepší Domažle se nejsou schopni prosadit v Evropských pohárech.

Od krachu Olimpije Lublaň to jde vše do...však víte...

Ještě víc mě pak mrzí výkony týmu z mého rodiště. NK Celje (ještě minulou sezónu Pubikum Celje) kdysi patřilo mezi úplně nejlepší slovinské celky...Alespoň, že nároďáku se daří...

Reagovat
smazaný uživatel

V kolika jsi přišel do Čech?

Reagovat
smazaný uživatel

Ve dvaceti...to jest pře sedmi lety, na studii žurnalistiky (mám problém se kdekoli usadit - hodně cestuju, byl jsem tři roky v Chile, Balkán jsem procestoval skrz na skrz, ale ČR mi přirostla k srdci) :)

Reagovat
smazaný uživatel

Na to, že ale nejsi rodilý Čech, tak umíš fakt dobře česky, fakt obdivuji Jaké to bylo v Jížní Americe?

Reagovat
smazaný uživatel

Děkuji...já se jazyky učím rychle, ale fakt je že teď mám trošku problém se slovinštinou ;)...a Jižní Amerika?...no to je úplně jiná káva než v Evropě, jiná mentalita, jiný život..navíc jsem tam měl původně jít psát pro deník Sport (pro který jsem předtím psal i na Balkáně) a nakonec si zřízení jihoamerické "pobočky" rozmysleli, takže jsem se musel živit psaním do tamních sportovních zpravodajů - ale zajímavá zkušenost, biť bych tam nechtěl žít...

Reagovat
smazaný uživatel

Tak to jsme na tom zcela opačně. Já se sice narodil tady, ale přirostlo mi k srdci Chorvatsko, žil jsem tam skoro 2 roky a hodlám se tam usadit napořád. Minulých 14 dní jsem tam strávil se Slovinci na ostrově a fakt prima lidi a s místními Chorvaty už docela dobrá parta.

Reagovat
smazaný uživatel

Ugljan?...jo to je moc hezký ostrov, i když ještě vce preferuji Pašman :)...no to je vedlejší...

Ty píšeš chorvatskou ligu že?..budeš jí psát i nadále?...nebo jí mám psát já?

Reagovat
smazaný uživatel

Ugljan mi přijde více zelenější, ale Pašman mám také rád. Chorvatskou ligu píšu od začátku sezóny a budu jí psát i dál, teď jsem byl jen 14 dní na Ugljanu, takže jsem dal ntb doma do šuplíku a konverzoval s místními fotbalovými znalci po konobách v Preku, Ugljanu, Čeprljandě atp...

Reagovat
smazaný uživatel

Co to melu....před jedenácti lety...už ani neznám svůj věk...v ČR jsem strávil cca čistých sedm let...

Reagovat
cubinho

V Bosně hraje domácí prostředí velkou roli, v minulé sezóně měly jen čtyři týmy více než jednu domácí porážku.

Reagovat
domingo

QUO VADIS, AUXERRE?

Přestože nová sezona L1 začne až téměř za měsíc, už teď je jisté, že snad žádný tým (možná s výjimkou Bordeaux či Sochaux) nebude čelit tak výrazné obměně, jako právě Auxerre. Tým vyznávající bílomodré barvy totiž opustila či pravděpodobně opustí velká část klíčových hráč, své účinkování v burgundském maloměstě ukončil také úspěšný trenér Fernandez a fanoušci se najednou nemají moc čeho chytit; jejich klub může v nadcházející sezoně hodně příjemně překvapit, ale negativistické komentáře přece jen převládají. Zemětřesení v kádru i v realizačním týmu se totiž zdá být přece jen příliš výrazné..

O odchodu dvou hlavních tahounů ofenzivy, polského šutéra Ireneusze Jeleńe a slovinského playmakera či levého křídla Valtera Birsy, se v týmu Auxerrois vědělo už déle před koncem sezony a byl proto dostatek času na zajištění náhrad. Jeleń je nade vší pochybnost výborný fotbalista a v plném zdraví a formě se bez diskuse řadí k vůbec nejlepším forvardům celé ligy, a příliš odvážně nezní ani jeho zařazení mezi širší světovou elitu (jeho relativní 'neznámost' v porovnání se slavnějšími jmény je v tomto případě argumentem pouze polovičním, neboť díky chronickým problémům se zády tráví bohužel čím dál více času na marodce či v rekonvalescenci a nedá se příliš předpokládat, že by se to s přibývajícím věkem mělo zlepšovat - proto je taky na místě obezřetnost jiných klubů, díky níž je už třicetiletý šutér stále bez angažmá). Náhradou za jeho gólový a herní příspěvek má být Joo Jung-Gook, fotbalista, jehož angažmá v polovině jara 2011 obestíral stín pochybností: dokáže sice slibný, ale přece jen nezkušený hráč, ověřený zatím pouze domácí korejskou ligou, unést složitý úkol vést ofenzivu ambiciózního klubu Ligue 1? Těch několik příležitostí, které ještě pod trenérem Fernandezem v závěru jara nasbíral, však ukazuje, že šlo dost možná o stejnou trefu do černého jako v případě dalších fotbalistů z relativně 'podřadných' (tento výraz není míněn nijak urážlivě, pouze jako kvalitativní měřítko) soutěží - Thomase Kahlenberga a právě Jeleńe. Je jisté, že právě schopnost vybrat typologicky dokonale vhodné, kvalitní a díky chybějícímu celosvětovému renomé i levné hráče je jedním z klíčových prvků úspěšného Fernandezova Auxerre; díky nevelké ekonomické síle a pověsti tradičního přestupního klubu jde o nesmírně důležitou dovednost, jejíž zvládnutí musí nový trenér teprve prokázat. Červencové dění to zatím příliš nenaznačuje.

Náhradou za Birsu potom má být Ben Sahar, dřívější zázračné dítě izraelského fotbalu a velký talent Chelsea, který přichází v čerstvých dvaadvaceti letech oživit svoji upadající pověst. Ofenzivní záložník, podepsaný z Espanyolu na roční hostování s opcí, má za sebou vydařenou sezonu v domácí soutěži a v novém AJA by měl mít pozici na levé straně záložní formace či na levém křídle. Jedná se však o poměrně rizikovou investici; Sahar, jakkoliv je talentovaným fotbalistou, zatím skutečně zazářil pouze v domácích podmínkách (ať už v lize či v reprezentaci) a jeho prosazení se v náročné nové soutěži je velkým otazníkem. Zbytek posil působí poněkud jistějším dojmem: Issam Jemaa, útočník přicházející na celé čtyři roky ze sestoupivšího Lens, je spolehlivým zakončovatelem, který L1 dobře zná a měl by společně s Gookem vytvořit nebezpečnou dvojici hrotových útočníků. Zbývající dvě posily vypadají také slibně: platí to zejména o Rudy Haddadovi, posile z Châteauroux. Tento mladý playmaker byl loni s 10 gólovými přihrávkami nejlepším asistentem Ligue 2, a právě jeho kreativita by měla hrát důležitou úlohu v novém AJA. A co se týče Omara Kossoka, útočníka získaného z Amiens, i u něj platí, že přichází s pověstí velmi slibného talentu a do Fournierovy koncepce mladého, útočně laděného týmu plného dravých univerzálů zapadá na první pohled velice dobře.

Kde tedy vlastně leží pramen onoho skepticismu, na nějž odkazuji v úvodu článku? Důvodů je hned několik; pojďme si je rozebrat jeden po druhém.

1. Příliš mnoho změn v kádru

Z tradiční základní sestavy Auxerre, jak ji během svého působení v týmu vyprofiloval Jean Fernandez, nezůstane skutečně kámen na kameni. Klub už kromě Jeleńe s Birsou opustil i kapitán, střední záložník a hlavní tvůrce hry a nahrávač Benoit Pedretti, loni nesmírně platné křídlo Julien Quercia (který byl v určitých fázích sezony vcelku jednoznačně největším tahounem mužstva) a trochu nepochopitelně i Steeven Langil (který přitom pokaždé, když dostal šanci, podal dobrý výkon). A to jsou jen ta nejvýraznější jména; Fournier nemůže počítat ani s kompletní dvojicí náhradních gólmanů (kdysi velký lyonský talent Rémy Riou odešel možná trochu nepochopitelně bojovat o post jedničky v Toulouse, které má tak hned tři kvalitní gólmany, a Willy Maeyens bude hostovat ve třetí lize) nebo s talentovaným Maxime Bourgeoisem. Právě Bourgeoisův odchod je nakonec možná nejzvláštnějším krokem, neboť ambice Auxerre by podle všeho měly ležet právě v rehabilitování slavné odchovanecké tradice, a Bourgeois byl z mladých nadějí tou dost možná největší. Mrštný hráč s dobrou technikou, který může nastoupit v ofenzivní záloze či kdekoliv v útoku, však bude hledat nové výzvy v Chateauroux, což je poměrně vysoká cena za nejisté služby Rudyho Haddada. Tým opustil i Frédéric Sammaritano, a to za okolností, ke kterým se ještě vrátím později..

Na odchodu je navíc defenzivní záložník Delvin Ndinga, největší loňská kometa francouzského fotbalu; silný, pozičně skvělý, ale přitom technicky výborně vybavený hráč, který má svojí hrou mnohem blíže k Makelelemu než k Matuidimu, už vyhlíží přestup do Lyonu, přičemž se v souvislosti s jeho angažmá mluvilo už například i o Janovu nebo Liverpoolu. Těžko proto očekávat, že by Ndinga na Stade d'Abbé Deschamps zůstal i příští sezonu. A v ohrožení jsou i další jména: Stéphane Grichting, kterému rostoucí věk a klesající rychlost předurčují přesun z levého beka na stopera, je sledován nováčkem z Évianu, zatímco Jean-Pascal Mignot, jediný odchovanec v týmu za Fernandezovy vlády, je monitorován trenérem ASSE Galtierem. Pokud připočteme i situaci kolem Cédrika Hengbarta, který sílící spekulace o svém přesunu do Toulouse utnul až podepsáním nového kontraktu, znamená to, že pouze tři hráči ze stabilní základní sestavy posledních dvou let zůstali ušetřeni přestupových koloběhů a spekulací. Jsou to Olivier Sorin (který byl pro změnu minulé léto jednou nohou v Besiktasi), Adama Coulibaly (který je přitom dlouhodobě jedním z nejsilnějších a nejrespektovanějších stoperů ligy) a Dennis Oliech, o jehož využití se zmíníme ještě v souvislosti s trenérem Fournierem. A posily? Již zmínění Haddad, Jemaa, Kossoko a Sahar..

2. Disproporční posilování

..čímž se dostáváme k druhému, podstatnějšímu bodu, kterým je přílišná fixace na útočnou fázi. Tým doposud opustili dva brankáři, dva obránci, čtyři záložníci a tři útočníci, přičemž na odchodu je další záložník, a v kolonce 'posily' zatím svítí trojice útočníků a jeden ofenzivní záložník. Zejména pevný střed zálohy, brutálně oslabený odchodem Pedrettiho a situací kolem Ndingy, zůstává bolestně nejistý a přestože Fournier má k dispozici fotbalisty, kteří na pozici defenzivního a středního záložníka dokážou zahrát, je kádr v těchto místech příliš úzký, a lze i úspěšně zpochybňovat kvalitu a stálost formy zbývajících hráčů, kterými jsou nezkušení Alain Traoré a Prince Segbefia, univerzál Dariusz Dudka, který je na pozici DM příliš náchylný k ostrým faulům a poslední dobou nastupuje čím dál častěji na beku, a předělané levé křídlo Kamil Chafni.

Dalším otazníkem je i obrana, neboť předloni božská čtveřice Hengbart-Coulibaly-Mignot-Grichting povážlivě ztrácí ze svého lesku. Hengbart hraje nesmírně fyzicky náročným stylem na hranici sebeobětování, což je vzhledem k jeho rostoucím zdravotním problémům čím dál rizikovější investicí, a už loni byly jeho výkony po rekonvalescenci nepříjemně nedůrazné. Mignot je na tom zdravotně ještě hůř a dá se důvodně očekávat, že ač jde kvalitativně o excelentního stopera-rozehrávače, svoji nejlepší sezonu (2009-10), kdy svými výkony spolehlivě zastínil celý zbytek ligy, už nezopakuje. Grichting potom, jak už jsem psal výše, přestává na pozici levého beka stačit a měl by (a bude) se přesouvat do středu obrany. Jedinou jistotou tak zůstává Coulibaly.. a posily? Loňská akvizice Soumahoro Johnson, stoper, který doposud v evropských soutěžích neodehrál ani minutu, a další mladíček Willy Boly, jehož loňský křest ohněm dopadl také všelijak.

Navíc se nedá ani říct, že by v souvislosti s Auxerre padala typově vhodnější jména - z hráčů, kteří byli s týmem vehementně spojováni a nakonec nepřišli, byla situace reálná jenom u Pierre-Alaina Fraua (nakonec odešel do Caen) a Ludovica Obraniaka (zatím zůstává v Lille), čili dalších ofenzivních hráčů. Fournier sice chce hrát mnohem útočněji než jeho předchůdce, ale s kolabující zálohou a obranou ještě L1 nikdy nikdo nezachránil..

3. Přílišná odlišnost Fernandezova a Fournierova herního stylu

Nekonzistentnost a přílišná fluktuace hráčů se však nakonec vůbec nemusí ukázat jako ten největší problém; koneckonců, je stále teprve polovina července a vedení má dost a dost času kádr ještě vylepšit, přestože Fournier už nastoupil do přípravy, v níž chce hrát každé tři dny jeden zápas a vypadá to, že se soupiskou už se v rámci co největší sehranosti příliš hýbat nebude, pokud vůbec. Nicméně stále platí, že to se může ještě změnit. Co se ale téměř na 100% nezmění, to je filozofie, s jakou Fournier do týmu přichází.

Nový trenér zažil největší úspěchy v PSG, které pod jeho vedením hrálo skvělý fotbal a mělo i velmi slušné výsledky, a jeho vyhazov a následné pozastavení raketově rozběhnuté kariéry mu tak možná udělaly zbytečně velký škraloup na renomé, protože sám kouč měl úspěchy i ve svých dalších štacích, a přesto přichází se značně váhavou pověstí. Je pravda, že angažmá v Créteilu a krachujícím Štrasburku nejsou přílišným ukazatelem pro případný úspěch v L1, nicméně za Fournierem stojí i pařížská štace; přesto je však jeho podpis fanoušky poměrně často zpochybňován. Důvody jsou třeba hledat v těch několika málo kusých informacích, které o svém projektu sám trenér prozradil na tiskové konferenci a v dalších rozhovorech: Že chce mít z AJA moderní, útočné mužstvo. Že hodlá sázet především na vlastní mladé a univerzální hráče. Že chce mít v týmu srdcaře, kteří odevzdají 200% výkonu pro klubový dres. To jsou tři stěžejní momenty, díky nimž si veřejnost má udělat obrázek o novém vedení týmu.. a všechny tři už byly povážlivě zpochybněny. O paradoxu s Bourgeoisem (v návaznosti na obnovení tradice talentovaných domácích mladíků) už jsem se zmínil výše; k tomuto bodu je navíc možné přidat i vůbec největší talent v akademii, vysokého a gólového forvarda Yayu Sanoga, který ačkoliv je v širším kádru A-týmu už rok a půl, dosud nedostal ligovou příležitost a je velkým otazníkem, jestli ji dostane v nadcházející sezoně: na jeho pozici byli totiž přivedeni hned dva jiní hráči, Jemaa a Kossoko, kteří tak doplnili Gooka a odsunuli Sanoga na pozici potenciální čtvrté volby. To nejsou zrovna nadějné vyhlídky. Aspoň že na právě skončeném mistrovství světa U-17 mělo právě Auxerre největší zastoupení ve francouzském týmu, a to včetně kapitána, stopera Raphaëla Calveta..

Moje hlavní myšlenka ale leží jinde, a to sice v onom proklamovaném ofenzivním stylu; toto prohlášení je navíc podpořeno už probraným posilováním týmu. Auxerre nikdy nebylo vyloženě útočně laděným týmem jako například Lorient nebo Valenciennes, nikdy v novodobé historii si nezakládalo na přehrávání soupěře velkým množstvím kombinací a narážeček. Jak Roux, tak Fernandez, tedy dva nejúspěšnější trenéři historie klubu, vyznávali spíše vyčkávací taktiku podpořenou drtivými protiútoky, což nutně předpokládalo silnou obranu a střed zálohy a rychlé a mrštné hráče v útočné fázi. Fernandez po sobě nechal tým zvyklý potit na hřišti krev, naběhat dvakrát tolik kilometrů co soupeř, tým takticky brilantně vybavený, schopný trpělivou prací a fenomenální soustředěností eliminovat i mnohem silnější mužstva. Fernandez měl výborný čich na výběr neznámých hráčů (viz výše), a navíc uměl využít i fotbalisty, kteří si s balonem příliš nerozumí, ale jejichž pohyb a práce bez míče je pro tým v obranné fázi a v napadání stěží nahraditelná - mám na mysli zejména Dennise Oliecha, Daniela Niculaeho a v loňské Lize mistrů i Steevena Langila. To jsou hráči, kteří se ve Fournierově stylu, založeném právě na práci s míčem, prosazují jen těžko.

Změna, která sice na první pohled vypadá nesmírně atraktivně, ale na druhý už odkrývá velké otazníky, se zkrátka dost možná ukáže jako příliš brutální a nezkušený tým bude mít velké potíže s tak razantní změnou nároků. A co se onoho 200% odevzdávání pro tým týče..

4. Nejasné ambice a nejasná atmosféra v kabině

..angažování Omara Kossoka vyvolalo obrovský odpor mezi fanoušky AJA, kteří dokonce proti jeho příchodu založili skupinu na Facebooku. Kossoko je sice talentovaný útočník, ale jeho prohlášení, ve kterém regulérně urazil celý klub i město Auxerre, se zdá být v tak příkrém rozporu s Fournierovým prohlášením o loajalitě, že to snad ani víc nejde. Kossokův příchod navíc prakticky stojí za vyštváním Frédérica Sammaritana: tenhle 'bastardský trpaslík z Korsiky', jak Kossoko Sammaritana nazval na svém facebooku, totiž hned po jeho podepsání otočil směr Ajaccio. Auxerre tím přišlo o jednoho z mála hráčů, kteří se zdáli být ideální do Fournierova herního systému, a to ve prospěch nevybouřeného mladíka, jehož prosazení se je obestřeno poměrně velkým otazníkem. Sammaritano, který byl oblíbený jak v kabině, tak u fanoušků, tak nakonec dost možná zapůsobí jako rozbuška, která (bez vlastního přičinění) definitivně rozvrátí vnitřní atmosféru v klubu; fanoušci na zmíněné facebookové stránce už se koneckonců domlouvají, že v zápasech s Ajacciem budou svého bývalého hráče mohutně povzbuzovat..

A zbývají ambice - to je něco, o čem jak Fournier, tak celé vedení poměrně zarytě mlčí. AJA nemá vytyčený žádný cíl, žádný výsledek, kterého se chce dobrat - jen výroky o tvrdé práci a projektu 'nového Auxerre'. To by nemuselo být nutně na škodu, kdyby se nad mužstvem nevznášela hrozba sestupu, kterou jako by si nikdo ve vedení klubu neuvědomoval..

Jak by mohla vypadat základní sestava?

Podle přípravných zápasů to vypadá, že Fournier bude vsázet na 4-3-2-1 přecházející ve 4-3-3, podobně, jako hraje mistrovské Lille. Pozici tvůrce hry, kterou dosud zastával staženější Pedretti, zřejmě zaujme dvojice za osamoceným hrotem, a celá hra se tak vysune blíže k soupeřově bráně. V případě, že odejde (už pouze) Ndinga a nikdo už do základu nepřijde, měla by sestava vypadat takto:

Olivier Sorin - Cédric Hengbart, Adama Coulibaly, Jean-Pascal Mignot/Stéphane Grichting, Amadou Sidibé/Jérémy Berthod - Dariusz Dudka, Alain Traoré, Prince Segbefia/Kamel Chafni - Rudy Haddad/Roy Contout, Ben Sahar/Anthony Le Tallec - Issam Jemaa/Jo Jung-Gook

Je jasné, že toto shrnutí prvotních dojmů ze začátku nové éry tradičního klubu je vzhledem k datu poměrně povrchní, neboť přestupové období trvá až do konce srpna a tým je zatím pouze ve fázi sehrávání, nicméně jeden fakt se zdá být poměrně jistý: s Auxerre se v příští sezoně nudit rozhodně nebudete. Ať už se nové posily chytnou nebo ne, ať už bude Fournierem proklamovaný útočný fotbal úspěšný nebo ne, vypadá to, že před bílomodrou družinou stojí buď úspěch, nebo propadák. Následující ročník bude díky exodu hráčů (který sice L1 postihuje každým rokem, ale tentokrát se ono 'vykrádání' slabších týmů, které míchaly pořadím na čelních příčkách (Sochaux, Lorient), rozjíždí skutečně ve velkém) nebo pochybné kvalitě nováčků pravděpodobně jedním z těch celkově slabších v novodobé historii, a nakonec možná právě tento fakt zachrání AJA před ostudou v podobě sestupu, což je hrozba, které se burgundští celou svoji existenci úspěšně vyhýbají. Kdoví, třeba bude na konci nové éry další postup do Ligy mistrů, už třetí v novodobé historii týmu; zatím jsou však první krůčky k tomuto cíli nepříjemně vratké.

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat

Sledování komentářů

Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.

Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Nový komentář

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.

Registrace nového uživatele

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele