Atlético v srdci, zlato z olympiády i práce s Pedrim. Denia má s reprezentacemi bohaté zkušenosti

Kdo je Santiago Denia Sánchez, podle deníku AS nový trenér české reprezentace? Rozhodně muž, který patří k nejvýraznějším postavám španělského mládežnického fotbalu posledního desetiletí. Bývalý střední obránce je zároveň velmi spjat s nejúspěšnějším i nejsložitějším obdobím Atlétika Madrid na přelomu tisíciletí. V trenérské roli spolupracoval s nyní veleúspěšným Luisem de la Fuentem a v roce 2024 dovedl španělský olympijský výběr v Paříži k historickým zlatým medailím.

Kdo je Santi Denia? Přesně takovou otázku si ve středu ráno položila velká část tuzemských fotbalových fanoušků, když španělský deník AS spojil jeho jméno s českou reprezentací.

Starší z nich jej přitom pamatují v dresu Atlétika Madrid. Rodák z Albacete začínal s profesionálním fotbalem doma v Albacete Balompié, za nějž v nejvyšší španělské soutěži poprvé nastoupil v roce 1992. O tři roky později přestoupil právě do Atlétika, kde se jako stoper postupně prosadil do základní sestavy.

Hned ve své první sezoně v hlavním městě oslavil pod vedením trenéra Radomira Antiče španělský titul i triumf v domácím poháru Copa del Rey. Součástí Atlétika zůstal i v krizovém období po ročníku 1999/2000, kdy slavný klub nečekaně sestoupil z LaLigy. Denia setrval, jako jeden z klíčových hráčů odehrál dvě sezony ve druhé nejvyšší soutěži a v roce 2002 pomohl týmu pod vedením Luise Aragonése k návratu mezi elitu. Jeho pozice však slábla.

Věrnost červenobílým barvám pro něj byla samozřejmostí. "Atlético Madrid pro mě znamená všechno. Je to klub, který mě vytvaroval jako hráče i jako člověka. Když s ním prožijete cestu z nejvyššího vrcholu až na úplné dno a zpět, vybudujete si k němu pouto na celý život," vzpomínal Denia v rozhovoru pro španělský deník AS.

Celkově za Atlético odehrál mezi lety 1995 a 2005 přes 200 ligových utkání. Hráčskou kariéru uzavřel v roce 2007 v mateřském Albacete. V seniorské reprezentaci Španělska si v roce 1997 připsal dva starty.

Tím však jeho fotbalová cesta ani zdaleka nekončí. Po aktivní kariéře působil dva roky ve svém milovaném Atlétiku jako sportovní ředitel, načež se přesunul do role asistenta trenéra. Slavný klub pak v jednom zápase dokonce vedl jako hlavní trenér.

Po krátkém angažmá v Atlétiku přešel Denia v roce 2010 pod struktury Španělské fotbalové federace. V ní postupně prošel jednotlivými mládežnickými kategoriemi od výběru do 16 let až po národní tým do 21 let. Se sedmnáctkou (v roce 2017) i devatenáctkou (2019) dokonce vyhrál evropské šampionáty.

Během 14 let u španělské mládeže mu pod rukama rostla celá generace současných opor La Roja. V týmech U17, U19 či U21 vedl hráče jako Pedri, Ferran Torres, Dani Olmo, Eric García, Pau Cubarsí nebo Fermín López. "Sledovat jejich vývoj od patnácti let až po dospělý fotbal je nepopsatelný pocit. Klíčem vždy bylo nechat je fotbalově růst a vštěpovat jim týmovou identitu," komentoval Denia práci s mladými talenty pro AS.

Významnou část své trenérské dráhy spojil s Luisem de la Fuentem, současným trenérem španělské seniorské reprezentace. Denia s ním dlouhodobě spolupracoval na metodice a herním stylu mládežnických výběrů. Působil také jako jeho asistent u reprezentace do 21 let a v stejné roli se představil na Olympijských hrách v Tokiu, kde Španělsko vybojovalo stříbrné medaile.

Když De la Fuente v prosinci 2022 převzal po odchodu Luise Enriqueho A-tým Španělska, s nímž později vyhrál Euro i světový šampionát, Denia plynule zaplnil uvolněné místo hlavního trenéra u výběru do 21 let a olympijského týmu.

Sám Denia se jako hráč zúčastnil Olympijských her 1996 v Atlantě, kde španělský výběr vypadl ve čtvrtfinále s Argentinou. Na vlastní kůži tak poznal, jak výjimečný tento turnaj je a s jakým nastavením k němu musejí hráči přistoupit.

"Olympijské hry jsou naprosto unikátní událost. Jako hráč v Atlantě jsem to ještě nedokázal plně docenit. Jako trenér jsem proto klukům v Paříži od prvního dne opakoval, že musejí snít ve velkém, protože taková šance přichází třeba jen jednou za život," vysvětloval Denia v rozhovoru pro oficiální web FIFA.

Tento přístup přinesl ovoce o 28 let později. V srpnu 2024 dovedl španělský tým na turnaji v Paříži až do finále v Parku princů, ve kterém jeho svěřenci porazili domácí Francii 5:3 po prodloužení. Denia tím pro Španělsko vybojoval první olympijské zlato v mužském fotbale od domácích her v Barceloně v roce 1992 a dokonale uzavřel svůj vlastní olympijský příběh.

Jeho posledním angažmá bylo katarské aš-Šaháníja, které skončilo v listopadu 2025 po 13 zápasech. Nyní se před ním dost možná otevírá nová výzva...