Asijský pohár 2015: Shrnutí čtvrtfinále

25.01.2015, 04:42
Názory a komentáře
Asijský pohár 2015 už zná své semifinalisty, a světe div se, chybí mezi nimi obhájci titulu z Japonska. Modré Samuraje v penaltovém rozstřelu udolaly Spojené arabské emiráty, které spolu s Irákem v pátek docela nečekaně přeci jen pozvedly renomé doposud zklamávajících arabských reprezentací...

Po základních skupinách se Blízký východ skutečně zase jednou zatracoval a existovaly k tomu relativně dobré důvody.

Katar v Austrálii vůbec nedokázal stavět na brilantním roku 2014 a vzrůstající kvalitě domácí ligy, Saúdská Arábie opětovně vybouchla - a v těch skupinách, odkud nakonec postupovala obě arabská želízka v ohni, vlastně v praxi ani nebylo na výběr.

Blízkému východu se tam jednoduše muselo zazelenat a přitom bylo tak nějak vypovídající, že jak Spojené arabské emiráty, tak Irák obsadily až druhé příčky. O to překvapivější se tedy nyní radost obou nároďáků může jevit - tím spíš, když šly na patrně nejsuverénnější účastníky dosavadního průběhu šampionátu...

Jižní Korea - Uzbekistán 2:0 po prodloužení

Populární story o Uzbekistánu praví, že tenhle středoasijský tým selhává pokaždé, jakmile jde do tuhého. A tomu by možná na pohled odpovídal i tento čtvrtfinálový krach. Jenže není prohra jako prohra, a zde opravdu nejde o nic nenormálního.

Kouč Kasymov ve skutečnosti udělal z Uzbeků poněkud tvrdší, neoblomnější hochy - a nebýt Ahmedovova zranění po půlhodině hry, kdo ví, jak by to nakonec celé dopadlo.

Odil Ahmedov byl opětovně zcela zásadní součástí této čtvrtfinálové jedenáctky. Pro pokračující (a dobrovolnou!) Džeparovovu absenci Ahmedov znovu navlékl kapitánskou pásku - a znovu byl také ústředním motorem celé záložní řady Uzbekistánu.

Fotbalista Krasnodaru stál za velice agresivním začátkem White Wolves, plným presinku i nějakých těch ostřejších faulů, a svými smysluplnými přihrávkami i seběhy k vápnu soupeře zároveň vitálně přispíval také k útočné síle středoasijské reprezentace.

Jenže s Ahmedovovým náhlým odchodem ze hřiště se něco změnilo; radikálně změnilo.

Uzbeci rázem zalezli hlouběji do pole a dosavadní platonický tlak (respektive územní převaha) Korejců se pomalu začal měnit v opravdové nebezpečí. Naštěstí pro Kasymova alespoň zkušený brankář Nesterov po matných výkonech ve skupinové fázi v pravý čas našel ztracenou formu a spolu s vynikajícím stoperem Ismailovem přeci jen dotáhli utkání do prodloužení.

Město Melbourne, které do té doby v pěti utkáních přihlíželo neuvěřitelné porci 22 branek, se takto technicky stalo dějištěm první remízy turnaje - a to zcela nečekaně remízy bezbrankové.

O oba góly se nakonec musel postarat až stěží viditelný Son Heung-min, jenž v obou případech těžil z vynikající práce krajních beků (nejprve Kim Jin-sua, poté Cha Du-riho); a v obou případech namísto spontánní oslavy pouze vyčerpaně padl na zem.

Tomu se přitom nelze dost dobře divit, když tenhle zápas rozhodně patřil k těm obecně nejfyzičtějším na šampionátu. A to ostatně pomalu začíná být evergreen veškerých klání zahrnujících Jižní Koreu Uliho Stielikeho. Pokud Taegukovi válečníci dříve mohli být kritizováni za to, že nejsou schopni vyhrávat "ošklivou cestou", zde na turnaji jim to zatím problém nedělá vůbec žádný.

Jejich nejvýraznějším útočníkem je koneckonců v první i druhé řadě běhavý dříč Lee Keun-ho; jejich největší hvězdou zčistajasna objevený, v Japonsku odpradávna zatoulaný, brankář Kim Jin-hyeon; a jejich největší oporou - či přímo páteří - nadmíru spolehlivý double-pivot ve složení Ki Sung-yueng-Park Joo-ho, kdy především ten druhý jmenovaný po bleskurychlé transformaci z levého beka předvádí až nečekaně vyzrálé, stabilní výkony.

Německý kouč už také zároveň, zdá se, našel to pravé složení stoperské dvojice poté, co postupně zavrhl obě své první volby, a od duelu s Austrálií sází už jenom na konstruktivního Kim Young-gwona spolu se zkušenějším, pro změnu nic nekomplikujícím Kwak Tae-hwim.

A vyplácí se to, vskutku - však Jižní Korea došla do semifinále bez jediné obdržené branky jako vůbec první tým v historii šampionátu. A pouze Saúdská Arábie potom zvládla v rámci jednoho ročníku Poháru (1988) neinkasovat ve větším počtu zápasů - pěti...

Čína - Austrálie 0:2

Takže Tim Cahill to má pořád v sobě.

Ačkoliv to za něho dosud na Asijském poháru brali spíše jiní, v ten pravý okamžik se 35letý veterán opět přihlásil o slovo a dvěma góly po přestávce přeci jen potopil mimořádně houževnatou Čínu s výborným brankářem Wang Daleiem a tradičně bezchybným stoperem Zhang Linpengem na čele.

Abyste lépe pochopili, proč byl Cahillův nástup pro Socceroos tak důležitý, stačí si vzít k ruce následující statistiky aktuální po úvodním dějství: zaprvé graf, který zaznamenává dotyky s míčem všech australských záložníků (kteří se sotva přiblížili k vápnu soupeře); zadruhé jiný nákres, který hovoří pro změnu o jediném čínském faulu v jakž takž nebezpečných prostorách; a konečně taky prosté zkonstatování, že ani jeden z osmi australských centrů před pauzou nenašel svého adresáta.

Navíc je třeba uvážit, že ve stejnou chvíli domácí poněkud hořeli i vzadu, kde měli zvláště velké problémy s famózní akcelerací Wu Leiho. Vzato kolem a kolem, pravda, Číňané Mata Ryana pozlobili jen vysloveně sporadicky - ovšem to bylo do značné míry způsobené naprosto heroickým výkonem Trenta Sainsburyho.

Teprve 22letý stoper, který loni pro zranění ani necestoval na mistrovství světa, zvládal četná zaváhání šokujícím způsobem špatného kapitána Mileho Jedinaka; absorbovat extra dávku zátěže v nepřítomnosti jeho stabilního kolegy Špiranoviće (a v přítomnosti lehce roztřeseného Wilkinsona); a do toho ještě každou chvíli vyvážet míč z obrany a podporovat rozehrávku.

Vpravdě komplexní představení jedné nečekané opory Socceroos...

Írán - Irák 3:3 (6:7 na penalty)

Nejnapínavější, nejdivočejší a snad i nejkontroverznější čtvrtfinále v dějinách všech větších turnajů? Nedivil bych se. Pokud totiž někdy stoprocentně platilo klišovité zkonstatování "tohle utkání mělo všechno", pak právě v tomhle případě.

Posuďte sami: měli jsme tu egocentrického sudího, vyloučení hráče po přifilmovaném pádu, žluté karty pro sedm Iráčanů, gól z pokutového kopu, dvakrát nastřelenou brankovou konstrukci, čtyři trefy v prodloužení, jeden úžasný blok Jahanbakhshe a nakonec i penaltový rozstřel o úspěšném Mahmoudově pokusu alá Panenka, Teymourianově šťastném krtkovi a jedné kruté tyčce, která nakonec zlomila srdce všem íránským fanouškům - a nejednomu neutrálovi.

Vážně: tenhle duel byl něčím emočně tak vyčerpávajícím, že nemohl nechat chladným snad i toho největšího cynika pod sluncem.

Evidentně poškození Íránci byli jako na houpačce, když třeba takový stoper Pouraliganji nejdříve hloupě zavinil pokutový kop, aby vzápětí sám hlavou vyrovnával. Canberra neustále explodovala a pak zase utichala. Něco nevídaného.

Bohužel, pokud se tohle klání v budoucnu stane absolutní klasikou (o čemž osobně nepochybuji), bude se tak dít částečně pro skandální vystoupení domácího rozhodčího Bena Williamse.

Ten v první řadě zcela neohrožené Íránce rozhodil ve 43. minutě vyloučením Mehrdada Pooladiho za dva žluté prohřešky, z nichž oba se jevily přinejmenším přísně - zatímco stejný metr už nedokázal aplikovat i na druhé straně v případě skokana Younise Mahmouda či nešetrného stopera Ahmada Ibrahima.

Aby toho navíc nebylo málo, opakované záběry následně ukázaly, že si arbitr prve ani neuvědomil, že Pooladiho už jednou napomínal (před pouhými 20 minutami!), a červený kartonek tasil, teprve jakmile se k němu seběhli hysteričtí Iráčané.

Ze všeho nejsmutnější na tom všem dále je, že se téhle ostudě dalo vcelku bez problémů předejít. Williams totiž už dříve jeden zdejší zápas Íránu rozhodoval, aby se po něm ocitl pod ostrou palbou Queirozovy kritiky - což okamžitě vyvolává otázky, proč byl k tomuto čtvrtfinále vůbec v první řadě nominovaný.

Navrch - jak na tomto videu dosvědčují hned tři bývalí fotbalisté se zkušenostmi z A-League - Williamse předchází pověst někoho, kdo si své kritiky (na rozdíl od potrestaných hráčů) pamatuje, a nemá problém jim potom vše vracet i s úroky. Což dost možná činil právě zde.

Celá tato "hitparáda" nakonec měla spíše veselou dohru na sociálních sítích, kdy nejeden chudák-Williamsův jmenovec musel na Facebooku v příštích hodinách odrážet četné útoky dopálených Íránců.

A takto hořkou porážku si jen tak nenechali líbit také zástupci íránské výpravy. Ti pro změnu obratem podali stížnost na start hráče Abdul Zahry, který údajně dříve v íránském klubu Tractor Sazi neprošel dopingovou kontrolou a dokonce snad i měl být suspendován vše zastřešující organizací FIFA. (Což sám hráč vehementně popírá.)

Zde se nicméně s největší pravděpodobností jedná akorát o gesto zoufalství, jehož se Peršané ostatně dopustili již v minulosti, a které zřejmě nemá reálnou šanci na úspěch už jen proto, že má FIFA na prozkoumání celé situace výrazně omezený prostor.

Přesto Carlos Queiroz neponechal nic náhodě a na pondělní odpoledne raději naplánoval tréninkovou jednotku...

Japonsko - Spojené arabské emiráty 1:1 (4:5 na penalty)

Zrovna před týdnem brankář Spojených arabských emirátů Youssef Naser odhalil hlavní rozdíl mezi touto skvadrou Mahdiho Aliho a předešlými dvěma výběry, jichž byl on sám součástí, a které na srazech kontinentální smetánky nepěkně vyhořely (naposledy dokonce bez jediného zářezu): tenhle mančaft jde do každého zápasu "v očekávání vítězství".

A zhruba to se ukázalo i tady: Ali Mabkhout se stal prvním čtyřgólovým střelcem SAE v dějinách šampionátu již v sedmé minutě, přičemž se za japonskou obrannou linií zjevil dohromady zhruba třikrát v úvodní patnáctiminutovce. A ačkoliv Japonce v konečném součtu tenhle prospalý začátek postup zpříma nestál, jeho význam by se pochopitelně neměl podceňovat.

Spojené arabské emiráty se pak pod vlivem rovnou tří defenzivních střídání stáhly do poněkud sebevražedné defenzivní ulity a jen horko těžko odolávaly silnému japonskému tlaku (na střely to skončilo 35:3), nakonec jim to ale i díky střeleckému váhání nerozehraných žolíků Muta s Toyodou vyšlo... a Asijský pohár 2015 takhle definitivně registruje své nové miláčky širého publika.

Sám Omar Abdulrahman, napříč turnajem opěvovaný příslušníky všemožných národností, možná sice ve čtvrtfinále nebyl tolik vidět a naopak ještě v prodloužení svou neochotou bránit či vlastně jakkoliv běhat viditelně tahal SAE dolů (aby si to pak vynahradil v rozstřelu, samozřejmě). Ovšem tenhle tým má co do sebe i bez jeho soustavného kouzlení.

Vzhledem k tomu, že Mahdi Ali dospělý výběr vede už od roku 2012, přičemž většinu hráčů dříve cepoval v juniorských kategoriích, vykazuje Al-Abyad jen málokdy viděnou soudržnost a ochotu rvát se jeden za druhého.

Zrovna dvě největší hvězdy týmu - Ali Mabkhout s Omarem Abdulrahmanem - jsou si například navzájem nejlepšími kamarády, což je na jejich časté spolupráci takříkajíc poslepu krásně vidět. A třeba citovaný brankář Youssef Naser (dříve notorický průšvihář, nyní kapitán a uklidňující prvek) či útočník Ahmed Khalil (konečně naplňující potenciál) rovněž z práce oblíbeného trenéra jedině profitují - stejně jako v důsledku roste celý tým.

Tenhle arabský kolektiv je zkrátka plný zajímavých tváří s pozitivní výkonností křivkou, což naopak úplně neplatí pro Japonce. A to jednak ve vztahu k celému týmu, který se už delší dobu potácí na jednom místě bez jakéhokoliv plánu B a letošní AsP dokonce znamenalo jakýsi podivný návrat do Okadovy éry mistrovství světa 2010 (mínus rezolutní stopeři, mínus překvapivý faktor v osobě Hondy jako falešné devítky...).

Jednak v otázce stagnujících individualit, kde by se dal jmenovat třeba Eiji Kawashima, ale především tedy Shinji Kagawa. Ten na turnaji sice odehrál všech 390 minut, to však jen sotva po zásluze - a ve finále se vlastně dá považovat za ideální demonstraci zhoubnosti Aguirreho nechuti k jakémukoliv rotování. (Připomínám, že mexický kouč postavil identickou jedenáctku i do čtvrtého utkání v řadě.)

Dortmundský navrátilec strávil drtivou většinu turnaje ve věčném stínu Keisukeho Hondy, zatímco vedle své mizivé prospěšnosti ofenzívě neměl už vůbec žádný přínos ani defenzivní složce týmu, kde se od něho očekávala jakáž taká podpora stárnoucího tandemu Endo-Hasebe. A ve finále pak bylo jaksi symbolické, že právě Kagawova rána do tyče zapečetila senzačně brzké japonské vypadnutí.

Tohle zkrátka nebyl jeho turnaj; a nejen pro něho je teď aktuální úkol chytit se za nos a zmáčknout pomyslné tlačítko "reset".

Koneckonců, neuvěřitelných sedm členů páteční Aguirreho sestavy před čtyřmi lety v Kataru pro Japonsko vybojovalo zlaté medaile, a to bychom správně k téhle bandě měli počítat i právě Kagawu (2011) s Učidou (2015), kteří inkriminované zápasy/turnaje zmeškali jen vinou zdravotních problémů.

Ano, kontinuita je pěkná věc. Ale jak nám názorně ukázalo už letní mistrovství světa - v tomhle případě se o ni dá opírat jen těžko...


Rozpis semifinálových zápasů:

26. 1. 10:00 ... Jižní Korea - Irák (Sydney)
27. 1. 10:00 ... Austrálie - Spojené arabské emiráty (Newcastle)

Autor: Tomáš Daníček

Komentáře (65)

Přidat komentář
smazaný uživatel

Abdulrahman

Reagovat
Bayernista18

To Japonsko ...

Reagovat
johnik

Jako bez Wiliamse by to čtvrtfinále rozhodně nebylo takové drama, chybělo tomu ovšem, aby postoupil Írán. Teď jenom doufám, že Irák skončí bez medaile, protože jim se to opravdu přát nedá.....

Reagovat
smazaný uživatel

Jižní Korea - Irák 2:0

Austrálie - Spojené arabské emiráty 3:1

Reagovat
Kepy_FCB

Nippon zklamání

Reagovat
GEGE

Parada Japonsko.Že bude Honda tak rychle zpatky sem nečekal

Reagovat
smazaný uživatel

AC už nepomůže Honda, Kawasaki ani Šinkansen

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Vsak hraje u vas tusku, nie?

Reagovat
fantomas

Letos už snad né

Reagovat
smazaný uživatel

par kol na zaciatku mu to slo, potom zase na neho dolahla deka, teraz posledne zapasy pred turnajom som AC nesledoval, preto som sa pytal

Reagovat
smazaný uživatel

Mansourove Emiraty

Reagovat
Shevchenko

Je docela zajímavé, že Jižní Korea naposled vyhrála v roce 1960 a ve finále byla naposled v roce 1988 (Japonsko bylo poprvé v roce 1992). Přes to všechno jsou nejčastějším účastníkem semifinále.

Reagovat
fenixLFC

anketa

Reagovat
smazaný uživatel

Japonci taky dobře prosrali tuhle generaci, něco podobnýho jako Sloni

Reagovat
johnik

Japonci aspoň dokázali vyhrát předchozí pohár.....

Reagovat
smazaný uživatel

Sloni? To je kapitola sama o sobě

Reagovat
fantomas

Prosrali zlatem na minulym Asijskym poháru? MS 2010 bylo taky v pořádku, smolný vypadnutí.

Reagovat
smazaný uživatel

Víš fantíku s tebou je to těžké. Ty fandíš neatraktivnímu,nepěknému fotbalu,takže nemá smysl jakkoliv argumentovat. Máš rád africkou a asijskou kopanou,v oblíbených klubech AFC,SKS,Norwich.... . já tě ,ale respektuju,takže to neber špatně .

Píšeš co se líbí tobě a určitě se najde dost tobě podobných,takže

Reagovat
fantomas

Čim sem si tohle zasloužil přesně? Japonci hrajou neatraktivní a nepěknej fotbal či co?

Reagovat
smazaný uživatel

Ale nejde o Japonce,ale i ti nehrajou moc pěkný fotbal

Je to dlouhodobý názor. Hodně tu máš články a dost komentuješ,takže tě mám "přečteného".

Reagovat
fantomas

Hm.

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
johnik

ty vle to aby sis dával bacha

Reagovat
smazaný uživatel

..... kdybych uměl a bavilo mě psát články tak píšu o PL,BL možná PD. A ve světě o jihoamerické kopané a zajímá mě Oceánie..... ale každý má svoje

Reagovat
smazaný uživatel

Zaujímalo by ma, v čom je Oceánia atraktívnejšia a pozerateľnejšia ako Ázia a Afrika.

Reagovat
smazaný uživatel

Reagovat
smazaný uživatel

Nevim, já čekal od týhle generace víc.

Reagovat
db18

...musím uznat, že letos je ACN šílenou bramboračkou

Reagovat
fantomas

No vida, třeba i domingo přijde k rozumu nakonec.

Reagovat
db18

Jako taky jsem neviděl všechny zápasy, ale letošní ročník mi přijde nejhorší ze všech, který jsem sledoval

Reagovat
fantomas

Víceméně se na tom shodujou i ti největší fanatici na Twitteru no. I když ony se podobný věci řikaj pomalu o každym nedávnym Afconu...

Reagovat
Paul Anka

A diviíte se? Samé remízky, nezáživný fotbal, málo golu. Já se těšil, ale tohle je zklámání prostě

Reagovat
fantomas

Však jo. Ono bohatě stačí už jen to, co předvedli favoriti áčka.

Reagovat
smazaný uživatel

Jak to bude v případě, že i poslední zápasy skupiny D skončí 1:1?

Reagovat
smazaný uživatel

myslím že sa budú losovať postupujúci

Reagovat
domingo

Ty jses fakt neskutecne otravnej, to neni mozny

Kde jsem prosimte rekl, ze letosni ACN neni bramboracka? Vsak jasne ze je. No a co? Zajimavy veci se tam dejou tak jako tak, zapas co zapas.

Reagovat
domingo

Nebo jako mas pocit, ze se mi musi automaticky kazdej zapas na Afconu libit o 200% vic nez jakejkoliv jinej zapas jenom proto, ze je na Afconu? Co to je za picovinu :(((

Reagovat
fantomas

Nn, to sem ostatně ani nenapsal.

Reagovat
fantomas

Já? Já s tim ted nepřišel... stačilo by přestat mektat něco o tom, že individuální kvalita je evidentně výš než ta na Asijskym poháru / v Asii.

Reagovat
domingo

Aw

Reagovat
fantomas

Chceš tvrdit, žes ani tohle nenapsal? Nebo ta týmová, detto.

Reagovat
domingo

Jasne ze napsal, protoze je to pravda :(((

Reagovat
fantomas

Reagovat
domingo

Tymova asi ne, to byva casto nejvetsi slabina Africanu prave. Ale to je fuk, jenom me stve, jak od zacatku Afconu vubec neumis oddelovat ty turnaje od sebe.. Pod kazdym clankem o AC je minimalne jeden tvuj komentar ve stylu, ze tohle je spravnej fotbal a Afcon je sracka. Proc? K cemu je to dobry?

Ja myslim, ze ty turnaje jsou dobry oba.

Reagovat
fantomas

Však to byl muj první argument = oba turnaje sou dobrý v něčem jinym. Co mě namíchlo, a čim tě furt vytáčim (úspěšně), je fakt, že všechno, co se týká KVALITY - jako něčeho, co předpokládá objektivitu - de u tebe ve prospěch Afconu. To prostě neberu; a dosavadní průběh obou pohárů mě v tom zatim utvrzuje.

Tim na druhou stranu neřikám, že Asie předčívá Afriku ve všech směrech, to ne... problém je, že tys to takle explicitně napsal.

A pod každym článkem je možná něco o tom, že je Asijskej pohár (letos) senzační, jo... ale že to pokaždý nějak propojuju s Afconem, to je lež.

Reagovat
domingo

Vsechno urcite ne, rikal jsem individualni hracska kvalita :((

Reagovat
fantomas

A týmová kvalita.

Jj - kolik těch různých kvalit tam ještě máš? Nebo se snad budem bavit v rovině, že AsP hřiště > Afcon hřiště, abysme všechno ostatní vyvážili?

Reagovat
domingo

Takhle.. kdyz te to trapi natolik, ze si nemuzes odpustit ten utocnej ton (to si zkousej na krlese v PL sekci)..

Vztah africkyho a asijskyho fotbalu (resp. jednotlivych sampionatu) vnimam podobne jako treba vztah L1 a Primeiry. Obe "souteze" maji priblizne stejnej pocet tymu, a v globalu se daj povazovat za priblizne stejne silny. Zakladni rozdil ale je v tom, ze jedna z nich je mnohem, mnohem vyrovnanejsi. Zatimco v Portugalsku (Asie v tehle analogii) existuje velmi uzkej okruh favoritu, kteri jsou vyrazne nad vsema ostatnima, s mizivejma vyjimkama prakticky sami uhravaj koeficient (postupy do LM = postupy na MS) a tudiz logicky akumuluji mnohem vetsi kvalitu nez zbytek souteze, ve Francii je ta kvalita rozlozena mnohem rovnomerneji.

Tim padem je mnohem min casty, ze by nejakej tym nemel co ztratit - 70, 80% zapasu odehrajes proti tymum, proti kterym mas realnou sanci na bodovej zisk. Podivej na EQG, na Kongo. Na letosni Afcon ani nepostoupil obhajce zlata, obhajce stribra skoncil posledni ve skupine - neco podobnyho je v Asii naprosto nemyslitelny. To je taky znamka kvality cely "souteze" - random zapas dvou jejich tymu bude s nejvetsi pravdepodobnosti prehlidkou lepsich hracu nez random zapas dvou tymu ty druhy souteze. A ano, v pripade Afriky za to muzou kolonialni vazby, jazykova spriznenost s Evropou atd., o tom neni pochyb.. Otazkou zustava, jestli je extremni vyrovnanost turnaje znamkou jeho kvality. Podle me jo.

Chapu, ze to beres tak, ze hrace treba z arabskych narodaku v Evrope neznaji - fair poznamka, teda az na to, ze tyhle "neznamy" tymy stejne v dlouhodobym meritku nestaci v primy konfrontaci na ty klasicky velmoci, ktery dobre zname ze svetovy sceny. Kde zustavaji prinejlepsim v prumeru.

Lepsi? :(

Reagovat
fantomas

Lepší. I když furt nesouhlasim. Vyrovnanost opravdu nutně nemusí bejt známka kvality. Že teď z áčka nepostoupili dva favoriti, například, se stalo hlavně kvůli tomu, že ti dva favoriti byli naprosto neschopný ve 2/3 skupinový fáze.

Ale nic, to už bysme tou diskuzí fakt museli strávit hodiny. Radši agree to disagree.

Reagovat
domingo

Cekal jsem "radsi u piva"

Reagovat
fantomas

Ok, agree to disagree u piva.

Reagovat
smazaný uživatel

a žili spolu šťasně až do smrti...

Reagovat
smazaný uživatel

Vyrovnanosť turnaja je práveže na tohtoročnom APN známkou nekvality....to snáď vidí aj futbalový analfabet. Pozerám takmer každý zápas a sú nudné, bez šancí, bez tempa, proste hrozné, česť výnimkam. Verím, že sa to ešte zlepší, ale nevidím to ružovo.

Reagovat
Paul Anka

Zznávám tě jako redaktora, máš neuvěřitelný přehled, ale to psaní bez diakritiky tak to mě vhání slzy do očí

Reagovat
domingo

willi: "Musim uznat, ze letosni ACN je bramboracka"

ty: "no vidis, tak treba i Domingo prijde k rozumu"

Porad nechapu, jak fakt, ze letosni ACN zatim neni tak atraktivni jako ty predchozi (i kdyz to muze byt diskutabilni, protoze co urcuje atraktivitu zapasu? goly? pokud jenom goly, je nejatraktivnejsim sampionatem planety Oceansky pohar), souvisi s nejakym "prichazenim k rozumu" ohledne toho, na kterem poharu hraji kvalitnejsi hraci.

To jsou prece dve naprosto odlisne veci.

Reagovat
fantomas

To ani ne teda - odkud pochází bramboračka? Od hráčů, od týmů.

Reagovat
domingo

No, v pripade turnaje v EQG treba taky od kvality hrist.

Reagovat
johnik

A jak hrál Litsingi? Jinak teda ta penalta pro guineu vypadala hodně zajímavě, a před prvním golem Konga byl ofsajd ne?

Reagovat
oli9

emiráty

Reagovat
smazaný uživatel

Tak Raonic to posral, ide sa hrať piaty set a my si môžeme Asian Cup zapnúť opäť na nete, prdele.

Reagovat
smazaný uživatel

No tak už nám to pustili, od 24.min

Reagovat
smazaný uživatel

Hleděno na AFC očima divadelního kritika, tak "nejlepší" výkon zatím podávají jihokorejci. Třináctá minuta, borec ve vápně a místo střely raději spadne jak pytel straček ve snaze nasimulovat penaltu V tomhle je pro mě Jižní Korea nejmíň sympatickým týmem AFC a to minimálně o ten pověstný parník.

Reagovat
fantomas

Heh, KSA simulovalo mnohem víc. Irák proti Íránu stejně tak (Mahmoud absolutní král). Nic nenormálního tohle.

Reagovat
smazaný uživatel

Saudy jsem viděl jen v zápase s KLDR, kde to bylo ok a v zápase s Uzbekistánem, kde mě ty jejich pády sice vadily dost, ale víc naštvanej jsem byl na rozhodčího, že jim každou etudu "sežral". No a Irák -Írán jsem viděl jen prodloužení, a to jsem byl spokojen.

Reagovat

Sledování komentářů

Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.

Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Nový komentář

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.

Registrace nového uživatele

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele