Premier League - souhrn 9. kola

Góly: 17. Charlie Austin, 69. Charlie Austin

Aston Villa před Lambertovým podpisem nové smlouvy: 10 bodů včetně skalpu Liverpoolu. Aston Villa poté: pět zápasů, pět proher a za tu dobu ani jedna vstřelená branka. Birminghamští v důsledku toho klesají až na 15. příčku; naopak QPR se konečně zvedá ode dna tabulky...

Villans přitom pro tento zápas leccos změnili. Pro jednou soupeře přestříleli i zválcovali ve statistice držení míče (69 %), přičemž speciálně to druhé jen sotva uvidíte. Výsledek však pro birminghamský klub zůstává stále stejný - stejným způsobem neuspokojivý.

Aston Villa začala vpravdě solidně a hned třikrát málem nachytala QPR z protiútoku, aby zejména Carlos Sánchez z 30 metrů otestoval pozornost navrátilce Roberta Greena. První branka Hoops tak přišla jako blesk z čistého nebe - v 17. minutě Zamora vybídl Charlieho Austina a ten v dobré pozici nepochybil.

Právě Bobby Zamora dnes Villans především trápil svou fyzickou silou, teprve až když se ale začal v druhé půli vytrácet a nahradil ho Junior Hoilett, povedlo se o něco horšímu QPR přeci jen potvrdit vedení. Nejdříve střídající Hoilett sám natrefil na tyč, posléze v 69. minutě Sánchez nepochopitelně odevzdal míč soupeři a Austin po Vargasově dodávce z pravé strany hladce zvýšil na 2:0.

Villans se pak už na koně nikdy pořádně nedostali, a ke kýženému kontaktnímu gólu jim nepomohlo ani vysvlečené duo zkušených harcovníků Cole-Bent. Naopak Vargas ještě mohl skórovat v situaci 1 na 1, zatímco na druhé straně byl dvakrát nejblíže brance stoper Ciaran Clark.

Góly: 90+4. Robin van Persie - 53. Didier Drogba

Šlágr devátého kola zklamal, závěr zápasu nicméně emoce vyvolal. Manchester United nebyl proti prvnímu týmu Premier League horším týmem, a když tak Van Persie v poslední minutě nastavení smazal Drogbův vedoucí gól, radovali se domácí zaslouženě. Chelsea přesto zůstává se čtyřbodovým náskokem na čele.

Red Devils na lídra tabulky vlétli ve velkém stylu. Ani závar po spolupráci Van Persieho s Fellainim, ani nepovedená volej Di Maríi ve vyložené pozici však Courtoise do úzkých nedostaly. Teprve po dvaadvaceti minutách se belgický brankář opravdu zapotil. Januzaj překrásně vyslal do nájezdu Van Persieho, jenž ovšem na včasně vyběhnuvším gólmanovi ztroskotal.

Chelsea se v ofenzivě dlouho hledala. V útoku chyběl Londýňanům zabiják Diego Costa, který byl v sestavě nahrazen už 36letým Drogbou. Více legenda než užitečný forvard na mladou obranu United nestačil, Luke Shaw navíc dokázal při většině ofenzivních snažení vygumovat Williana a jedinou hrozbou tradičně zůstal nepolapitelný Eden Hazard. Byl však sám.

Chelsea se v utkání držela netradičně zpátky, dvakrát za krátkou chvíli zhruba po půlhodině hry měla nicméně možnost protiútoku. Velkou chybu United v rozehrávce využil Willian, který uháněl do souboje 1 na 1 se Smallingem - anglický stoper si s ním však snadno poradil. Další zajímavě vyhlížející akci zase špatnou přihrávkou zmařil Drogba.

Africký útočník se mohl blýsknout pět minut před přestávkou, kdy jej na hranici vápna našel aktivní Oscar. Drogbův pokus překvapit De Geu na přední tyči však nevyšel, gólman byl hbitý a míč vyrazil. Na druhé straně to zahučelo podobně, když mladík Januzaj tvrdě vypálil a jen těsně minul prostor tří tyčí. Dokonalou pozici měl pak Mata, jenže svou ranou z nějakých 12 metrů by přestřelil i ragbyovou branku.

Manchester United mohl žehrat nad svou neefektivností. Sedm minut po přestávce totiž udeřili modří. Už Eden Hazard nevěřil svým očím, že po svém geniálním průniku neproměnil samostatný nájezd. De Gea fantasticky vyrazil míč na roh, načež přišel konečně čas Didiera Drogby. Zkušený fotbalista se odpoutal od Rafaela, v obtížné pozici si vyskočil na centrovaný míč a otevřel skóre - 0:1.

Místo toho, aby jeden z týmů (či snad oba) první branka nakopla, se hra naopak uklidnila. Krátce po trefě ještě nebezpečně pálil Willian, ale pak... ticho po pěšině. Sporadické situace, jako ta s Ivanovićovou střelou z úhlu nebo dalším pokusem Williana, tentokrát vedle, fanoušky vytrhávaly z letargie jen na chvíli.

Až v závěrečné čtvrthodině spustili domácí alespoň částečný tlak. Velkou šanci na vyrovnání měl Robin van Persie, zřejmě nejlepší ofenzivní hráč United, jenže zas a znova v koncovce selhal - naopak Courtois opět zaperlil reflexním zákrokem.

Na situaci z poslední minuty nastavení, jež následovala po dosti diskutabilním (z pohledu obou karet) vyloučení Ivanoviće, už ale nestačil. Hlavičku Fellainiho ještě fantasticky vyrazil, ale dorážka Van Persieho rozvlnila síť a zajistila Manchesteru United nejspíš zasloužený bod za remízu 1:1.

Góly: 21. Danny Ings - 4. Samuel Eto'o, 29. Romelu Lukaku, 85. Samuel Eto'o

Dvě kola, dvě výhry a šest vstřelených gólů - Everton se zdá být opět na správné cestě. Dnes si jen s menšími problémy poradil na půdě Burnley a stylově tak dosáhl hranice 100 vstřelených branek pod vedením Roberta Martíneze. Čekání Clarets na první nováčkovský triumf se naopak dál protahuje...

Toffees do utkání nastoupili výborně. Už ve čtvrté minutě se Leighton Baines blýskl dalším precizním centrem z levé strany a Eto’ův cílevědomý náběh i prudká hlavička odrazem od břevna stály za brzkým vedením pro favorizované hosty. Ti se pak iniciativy jen tak vzdát nehodlali, a tak zatímco evertonští míč u kopaček drželi více než 70 % času, promlouval za ně třeba Lukaku solidní ranou těsně vedle.

Právě belgický forvard se nicméně brzy zasloužil o jednu menší komplikaci: jeho špatně odměřený zpětný pas našel akorát Jutkiewicze, ten ihned nastartoval Ingse a jeden ze strůjců loňského postupu Burnley po oběhnutí Howarda chladnokrevně vyrovnal.

Everton tak inkasoval již posedmnácté v sezoně a brzy se třásl i při voleji Arfielda, hned ve 26. minutě se však Romelu Lukaku jal svou předešlou hrubku napravit. Po pěkné, delší kombinaci a finální předávce od Naismithe se mu napodruhé přeci jen povedlo procedit míč na bránu Heatona a za jeho záda.

Koncem poločasu ještě Naismithova líná hlavička skončila na břevně, jinak ale Toffees vypadali být znovu spíše uspokojeni těsným vedením - a to platilo i pro většinu dění po změně stran. Everton si dlouho nebyl schopen tvořit žádné šance a vlastně až do třetího gólu zaujala snad akorát Bainesova jedovatá donáška z přímého kopu zhruba po hodině hry.

Teprve příchod dvojice Pienaar-Barkley umožnil Karamelkám definitivně rozhodnout o osudu utkání. Druhý jmenovaný v 86. minutě narýsoval klíčovou kolmici, Pienaar jen postrčil míč do cesty Eto’ovi a ten se už v podstatě z kroku, z dobrých 25 metrů nádherně trefil ke vzdálenější tyči.

Burnley v tu chvíli po týdnu doma opět prohrávalo 1:3, tentokrát to ale pro něj mohlo dopadnout mnohem hůř. Ať už Naismithova individuální akce, nebo Eto’ova koncovka z těžšího úhlu po mizerné malé domů od Trippiera totiž měly potenciál posunout vedení EFC na další úroveň - konkrétně hattrick kamerunského střelce ovšem nemilosrdně odmítla tyčka Heatonovy klece.

Góly: 18. Emmanuel Adebayor - 46. Sam Ameobi, 58. Ayoze Pérez

Newcastle zvítězil na White Hart Lane a připsal si překvapivé tři body - vždyť Magpies dosud porazili pouze Leicester. A vypadalo to, že odjedou s prázdnou i z Londýna. Ovšem svěřenci Alana Pardewa výsledek v druhé půli otočili, zaslouženě vyhráli a trochu zpevnili pozici svého manažera, pod nímž se židle v posledních týdnech hodně otřásala.

Přitom Spurs začali zápas dobře a nic nenaznačovalo tomu, že by dnes měli přenechat všechny body hostům. V 18. minutě se k odraženému míči dostal Ryan Mason a posadil ho přesně na hlavu Emanuela Adebayora, který z malého vápna nedal Krulovi sebemenší šanci zasáhnout.

Pochettinova družina hrála v pohodě a za podpory svých fanoušků se jim dařilo kombinovat a nepustit Newcastle do hry. Každopádně ze své optické převahy nedokázali prakticky nic vytěžit, spousta střel mířilo mimo, nebo je zblokovaly zadáci Magpies a centry často v pohodě posbíral Tim Krul.

Newcastle se však v první půli prezentoval ještě hůře - 31% držení míče a ani jednou nevystřelil na branku. Na to reagoval Alana Pardew dokonce dvojím poločasovým střídáním, když Anitu nahradil Cabella a Obertana Sammy Ameobi.

Třiapadesátiletý kouč měl opravdu zlatou ruku, neboť právě tito dva hráči se výrazně podíleli na obratu skóre.

Hned po rozehrání se hosté vrhli do útoku, Jack Colback nezištně vysunul Ameobiho a ten křížnou ranou na zadní tyč překonal bezmocného Huga Llorise. Neuplynulo ani deset minut a Straky již vedli. Nový muž na trávníku Rémy Cabella z levé strany poslal do šestnáctky skvělý centr, na nějž si naskočil Ayoz Pérez a hbitý Lloris plachtil vzduchem marně - 1:2.

Moc nescházelo a fotbalisté Newcastlu mohli vést už o dva góly. Aktivní Cabella se bez problému zbavil Capoueho, ale z úhlu mířil pouze do boční sítě. Za chvíli se na druhé straně Spurs radovali z vyrovnání, ovšem sudí Taylor po poradě s asistentem branku správně neuznal, jelikož balón po centru od rohového praporku v určitém momentu opustil hrací plochu.

Domácí se snažili o vyrovnání, avšak z platonického tlaku kýžené vyrovnávací trefy nedocílili. Nedopomohl tomu ani střídající Harry Kane, jenž ve čtvrtek v Evropské lize nastřílel hattrick Tripolisu. Tottenham pouze křečovitě nakopával dlouhé míče, s kterými si defenziva Newcastlu včele s Taylorem a Coloccinim dokázala poradit. Magpies tak i v značně oslabené sestavě (chyběli Gutiérrez, Santon, De Jong, Tioté, Williamson, Riviere a Cissé) zvítězili 2:1 a odpoutali se od sestupových pozic.

Góly: 34. Wilfried Bony, 57. Wilfried Bony

Swansea se po pětizápasové (mini)krizi konečně opět vrací na vítěznou vlnu a činí tak s relativním klidem. Leicester nekladl přehnaný odpor, když neútočil a v rozhodujících chvílích v podstatě ani nebránil. Oběma Bonyho brankám takto předcházely vpravdě nádherné kombinace...

Už od samého počátku to vypadalo, jako by míč patřil výhradně Swansea; až na dva nepřesné pokusy Bonyho - jeden vzdušný, jeden pozemní - si nicméně Velšané ne a ne vytvořit žádné za zmínku stojící příležitosti; natožpak opravdové gólovky.

Teprve když se brankář Schmeichel rozhodl soupeři pomoci špatným výkopem, vypadalo to pro Swans užuž nadějně, tehdy si však pro změnu Sigurdsson mizerně zpracoval nabídnutý míč, aby se záhy jen marně pokoušel vykoledovat si na Morganovi penaltu.

Na druhou stranu, od Leicesteru nikdy nehrozil nějaký trest takového zaváhání. Hosté se stěží zmohli na dvě po sobě jdoucí zkompletované přihrávky a sotva se i podívali na polovinu soupeře; což se v podstatě nezměnilo ani poté, co se Nigel Pearson rozhodl prohodit oba křídelníky Mahreze s Vardym.

To už přitom manažer Leicesteru reagoval na tu jedinou opravdu povedenou akci poločasu, při níž si Bony se Sigurdssonem delikátně - skrze dvě patičky - vyměnili v plném běhu balon a prvně jmenovaný potom suverénně prostřelil bezmocného Schmeichela.

Po přestávce si už Leicester míče užil o něco více, jinak se ale nastavení zápasu příliš neměnilo - Foxes dál zůstávali absolutně bezzubí, což je ostatně charakterizovalo po většinu uplynulého měsíce.

Již v 57. minutě proto raději Swansea přišlo s pojistkou pro své hubené vedení; a znovu se přitom vytáhlo s parádní akcí. Sigurdsson těsně před svým vystřídáním vystřihl nádhernou kolmici pro Montera, který už jen před prázdnou klec předával míč hladce skórujícímu Bonymu. Exsparťanský forvard se tímto dostal na úroveň 20gólového Michua, jakožto nejlepšího střelce Swansea v dějinách Premier League.

Ve zbytku utkání už to bylo akorát o nepříliš soustavné snaze Leicesteru alespoň korigovat nepříznivý stav zápasu. Mahrez měl například dva nebezpečné pokusy z větší vzdálenosti a úplně nejblíže gólu se Foxes ocitli až na samém sklonku střetnutí, kdy se nejdříve Fabianski vyznamenal proti hlavičce Kinga, a pak se zčásti přičinil o neuvěřitelné dvojí zaváhání dorážejícího Cambiassa. S vypětím všech sil si tak polský gólman přeci jen došel již pro své čtvrté čisté konto po podpisu Swansea.

Góly: 51. Victor Anichebe, 90+3. Saido Berahino (pen.) - 16. Brede Hangeland, 45. Mile Jedinak (pen.)

Crystal Palace se užuž těšilo na cenné vítězství z Midlands, nakonec však odjíždí s jediným bodem a zraněnou brankářskou jedničko k tomu. Výrazná převaha West Bromu vyznívala takřka po celý zápas do ztracena, důrazem a neutuchající snahou po vyrovnaní však přeci jen domácí vymazali poločasový náskok soupeře a ze dvou domácích utkání během pěti dnů tak vytěžili dvě remízy.

Nervózní úvod zápasu, který nabízel téměř amatérsky naivní pokusy o proniknutí do nebezpečné šance, chtěl rozehnat v 11. minutě Bolasie, jehož pokus k přední tyči stihl Foster vyškrábnout. Pět minut poté už však bezbranně se válející brankář gólu zabránit nemohl. Na rohový kop právě od Bolasieho si do malého vápna seběhl Hangeland, který nejprve hlavičkou trefil jednoho z obránců, okamžitou dorážku při pádu na záda ovšem dokázal usměrnit přesně.

Vzápětí se snažil odpovědět Gardner, jeho pokus zpoza vápna ale Speroni výtečným zákrokem posunul mimo tři tyče. Ke smutku většiny diváků to byla také nejvýraznější šance marně se snažících Baggies, kteří díky ústupu Eagles získali téměř 70% držení míče, dopláceli však na totální absenci překvapivé myšlenky a dobře organizovaná defenzíva hostů tak neměla sebemenší problémy s pohlcením případných akcí soupeře a zároveň mohla vysílat vpřed trio Campbell - Chamakh - Bolasie do kousavých kontrů.

A poslední jmenovaný v naprostém závěru první půle vybojoval jedinečnou příležitost pro pojistku pro svého kapitána. Na konci jednoho z mnoha protiútoků běžel pro balón od Chamakha do šestnáctky, kde ho nedovoleně zastavil Gardner a Jedinak poslal Fostera k druhé tyči - 0:2. Přes velkou územní převahu tak domácí odcházeli do šaten za dvougólového manka se zápisem jediného pokusu mířícím mezi tři tyče.

"Když to nejde silou, tak to půjde větší silou," řekli si možná v domácí kabině a šest minut po změně stran tak díky důrazu v malém vápně, který Speroni neustál, snížil po rohovém kopu Anichebe na rozdíl jediné branky. Brankář Eagles navíc musel po ošetření nuceně vystřídat.

Typicky pasivní Londýňané se k bráně Fostera dostávali sporadicky, k větší intenzitě útoků je tak chtěl v 70. minutě vybídnout Gardner, který to jako v prvním poločase zkoušel z hranice vápna, k nelibosti fanoušků však trefil pouze břevno. Baggies se ovšem nevzdávali a nadále vyvíjeli na Eagles výrazný tlak, který se nakonec zúročil až v nastaveném času.

Kelly se při pokusu odebrat Morissonovi balón skluzem zbytečně zapříčinil o pokutový kop tři minuty po vypršení řádné hrací doby a Berahino se tak mohl stát hrdinou klání. A mladý útočník nepohrdl. Přestože Hennessey vystihl směr, nezabránil jednadvacetiletému talentu, aby rozjásal davy svým pátým zásahem ve čtyřech zápasech.

Góly: -

Liverpool pokračuje v krizi, na níž se teď přiživil Hull City. Kromě závěrečného snažení se diváci na Anfield Road takřka 80 minut nudili, a jelikož nepadla ani branka, skončil zápas 0:0. Hull si tak ze dvou těžkých venkovních zápasů veze cenné dva body.

Od začátku se zápas odvíjel ve vyrovnaném duchu, soupeři se pozvolna přetahovali. Ani jeden však nedokázal na delší časový úsek získat převahu. O něco nebezpečnější byli domácí, ale žádná sláva to nebyla. Kromě jedné velice zajímavé hlavičky Lovrena, kterou musel z brankové čáry odstranit Elmohamady, toho Liverpool moc nevymyslel.

Dal o sobě vědět dokonce i Balotelli, ale ani on si na třetího brankáře Hullu nepřišel. Italský forvard si naběhl do vápna, dostal míč od Sterlinga a jeho ránu z úhlu musel Jakupović vyrazit na roh. Ještě jednou "SuperMario" zazlobil, když málem vypíchl Chesterovu váhavou malou domů.

Až v závěru poločasu se k lizu dostali i Tigers. Ben Arfa pronikl přes tři statické hráče soupeře do vápna, a byť podklouzl, dokázal míč dostat pod sebe na volného Livermora. Ten však nezvládl střelu nasměrovat mimo dosah Mignoleta, jenž tak pouze sbalil balón do náruče. V síti málem za pár minut skončila Huddlestonova pumelice, Škrtel míč naštěstí pro domácí ztečoval těsně vedle.

Ani po přestávce se hra příliš nezlepšila a diváci na Anfieldu museli smutně přihlížet průměrnému výkonu především ze strany jejich oblíbenců. Až po hodině hry po narážečce se Sterlingem pálil Gerrard a těsně minul branku. Už předtím nicméně nebezpečněji pálil Abel Hernández a Mignolet opět vyprášil rukavice.

Liverpool však prostě a jednoduše vyhrát nemohl. Po jednom z centrovaných balónů přihrál Balotelli do stoprocentní pozice Lovrenovi, jenž promáchl, div si kyčel nevykloubil. Reds měli jednoznačnou převahu hlavně v závěru zápasu, ale styl jejich útočného snažení byl zoufalý.

Série centrů končila neustále na hlavách obránců Hullu nebo rukou brankáře - jinak se prakticky nedalo mluvit o útočení. Takhle plytký tlak Premier League dlouho neviděla. Nevyšla ani Balotelliho naivní snaha o vykoledování si penalty.

V závěru sice Liverpool poněkud vykoukl z otravné a nudné hladiny, ale nebylo to co k čemu. Gerrard pronikal do vápna pěkně, ale ukrojil si příliš velký krajíc, zatímco Coutinhovu ránu z dálky dobře vyrazil Jakupović. Největší šanci měl v poslední minutě nastavení Balotelli, sám před gólmanem však nedokázal míč zasáhnout. Zápas tak zaslouženě skončil 0:0.

Góly: 33. Sadio Mané

Southampton nadále zesměšňuje přesezónní prognózy a přes útlum v ofenzivním řádění nechává po devátém kole za sebou i Manchester City. Nebojácní domácí šli za svým šestým vítězstvím od prvních vteřin a po získání náskoku nedovolili soupeři, aby jejich radost nějak překazil a Stoke si tak připisuje druhou porážku ze hřiště soupeře v řadě.

Dechberoucí útočnou převahu využili do přestávky Saints k získání těsného náskoku, který jen stěží mohl nabrat vyšších rozměrů, když ze čtrnácti střeleckých pokusů mířily pouhé dva mezi tři tyče hostujícího brankáře. V dobré náladě hrající domácí málem ztuhli v 16. minutě, kdy své kvality naplno ukázal Victor Moses, jenž si pohrál se čtveřicí obránců, aby proti Forsterovi zapomněl použít sílu a značně tak usnadnil práci šestadvacetiletému Angličanovi.

Jen pár momentů poté se konečně výrazně ozvali i aktivnější Saints, Mané se od levé lajny dostal do vápna, kde hledal Pellèho, ten však z dobré pozice mířil nad branku. S postupem času začala mít koncentrovaná a takřka bez chyb hrající defenzíva Potters stále větší potíže, když jim především zavařoval agilní Tadić. Právě on se tak ve 29. minutě prodral do vápna a radost mu tak musel odepřít až Begović, jenž stihl být u bližší tyče včas.

V dalším okamžiku už i Begović pouze přihlížel, jak po rohovém kopu pálí bez přípravy Schneiderlin, naštěstí pro hosty se však stadionem rozezněl jen kovový zvuk břevna. A branková konstrukce se ozvala znovu jen tři minuty nato, po přímém kopu se z vápna do balónu opřel Pellè, který propálil hráz těl, nicméně orazítkoval pouze pravou tyč, od které se ovšem míč odrazil přímo k noze Maného, ten se nerozpakoval a za zmateného brankáře poslal merunu do sítě.

Krátce po změně stran to byl opět Pellè, který na sebe strhával častou pozornost, po centru Tadiće však nechal vyniknout Begoviće a jeho nezdařenou hlavičku nedokázal úspěšně dorazit ani Davis. Následující minuty patřily marným snahám hostů, ti naráželi jak na pozornou obranu, tak především na svou nepřesnost a netrpělivost, která jim bránila lépe zakončit slibně se rozvíjející akce.

O konec bez většího dramatu se tak mohl v 66. minutě postarat Tadić, svou individuální parádu ovšem zakončil nepřesnou přízemní střelou. Čtvrthodiny před koncem pak stejný hráč pobídl centrem z rohového kopu nešťastného Pellèho, jenž si opět schovával tvář do dlaní poté, co hlavičkou minul u přední tyče. Neviditelní Potters však závěr klání divákům ani soupeři příliš nezpestřili a Forster si v poklidu došel pro další čisté konto.

Góly: 30. Alexis Sánchez, 90+2. Alexis Sánchez

Nudný zápas s minimem zajímavých událostí se strhl na Stadium of Light. Výjimku představují akorát dvě donebevolající minely dvojice Brown-Mannone, kterých pohotově využil Alexis Sánchez k upevnění vlastní pozice nejdůležitějšího hráče letošního Arsenalu...

Chilan má nyní v rámci Premier League na kontě již pět gólů a dvě asistence k tomu, čímž se zpříma podílel na více než polovině všech ligových branek svého mužstva.

A ne náhodou to byl právě Alexis Sánchez, kdo se postaral o první (nepovedený) střelecký pokus zápasu. O chvíli později si jen o něco lépe vedl Welbeck, pro oba projektily nicméně platilo, že ani netrefily vymezený prostor.

To přitom byly taky jediné střely, na které se Arsenal v první půlhodině zmohl. Tedy s výjimkou jedné docela unikátní, které předcházela ohromná hrubice Wese Browna. Ten vpravdě mizernou zpětnou přihrávkou vyslal Alexise do samostatného úniku a ten už si věděl rady - útočníkův chladnokrevný lob tváří v tvář Mannonemu dostal Sunderland přesně tam, kde ho Arsenal potřeboval co nejdříve mít.

Do konce poločasu se pak už akorát Cazorla přihlásil o slovo levonohým pokusem mířícím těsně vedle a na jakékoliv gólové příležitosti byla poněkud skoupá také druhá část. Pár okamžiků po jejím zahájení snad jedině Arteta mířil přesně doprostřed brány, zatímco fanouška Arsenalu o chvíli později nemohl potěšit pohled na opětovně kulhajícího a očividně frustrovaného Kierana Gibbse.

V 80. minutě Welbeck hlavičkoval těsně nad bránu po centru Monreala a poslední deset minut normální hrací doby se již dohrávalo tak trochu v duchu nahoru-dolů. Kvalitněji přitom vedl své protiútoky Arsenal, to však automaticky neznamenalo i solidní koncovku.

Naopak, Cazorla dvakrát zacílil pánubohu do předsíně, a pojistku tak Gunners opět musel darovat až soupeř - tentokrát se hrozivě ukopl brankář Mannone, takže neúnavně napadající Sánchez ve druhé minutě nastavení pro změnu zakončoval do zcela odkryté svatyně.

Góly: 21. Morgan Amalfitano, 75. Diafra Sakho - 77. David Silva

Takovému Didieru Drogbovi to zabralo 16 zápasů, Dembovi Ba 12 - Diafrovi Sakhovi stačilo ke vstřelení prvních šesti branek v Premier League pouhých sedm utkání. A jak důležitá byla ta dnešní! West Ham tímto zůstává na čtvrté příčce, zatímco ManCity začíná velmi nepříjemně ztrácet v závodu o mistrovský titul...

Velice ospale nastoupili Citizens do tohoto složitého venkovního utkání. Eliaquim Mangala si dokonce hned zkraje málem vstřelil další vlastní gól, tentokrát však Hart stihl pod břevnem včas zasáhnout. Anglický brankář pak musel hasit vážné nebezpečí rovněž v 19. minutě, kdy si Valencia v mírném ofsajdovém postavení počíhal na Sakhovo sklepnutí a následně Harta jak nastřelil, tak nekompromisně povalil na zem - až musel být chvíli ošetřován.

I přes prvotní Hartovy úspěchy nicméně nakonec bleděmodří za svou ležérnost přeci jen pykali. Hned ve 21. minutě Song exkluzivně nastartoval Valenciu, ten ustál atak soupeře, přihrál na malé vápno Amalfitanovi a francouzský záložník už měl po přeběhnutí Zabalety velmi snadnou práci. Rozeběhlý Valencia potom skončil daleko, daleko mezi diváky za bránou.

Ani tato pěkná akce pro ManCity neznamenala potřebnou vzpruhu. Hezkou kombinaci Agüera se Silvou znehodnotil vynikajícím obranným zákrokem Aaron Cresswell a jinak to dál bylo hlavně o West Hamu. Enner Valencia po centru zleva zakončoval mimo, pak si pro Amalfitanovu dodávku jen taktak nedoklouzal Sakho a tentýž hráč zanedlouho divže nepotrestal hrubě nevyvedenou rozehrávku City.

Manchester City se mimlořádně slabý první poločas vážněji pokusil vylepšit až v nastavení, tehdy ale Navasův centr pouze trefil Agüera, od něhož se míč odrazil vstříc výborně reagujícímu Adriánovi.

Ani do druhé půle Citizens nenastoupili dvakrát srovnané, spíš to od nich bylo stále to samé. Další šanci přesným centrem ihned po pauze vytvořil Downing (i když jen do ofsajdového postavení), aby jindy po sklepnutí spoluhráče sám bez přípravy nepovedeně zakončoval mimo.

Teprve po uplynutí bezmála hodiny hry vedení WHU poprvé viselo na vlásku - to když Agüero dvakrát po sobě ztroskotal nejprve na Adriánovi, a pak i na blokujícím stoperovi Collinsovi.

To už konečně ManCity alespoň načas nakoplo. Adrián se brzy musel vytasit s krádeží jasného gólu dorážejícího Yayi Tourého, přičemž o něco později tentýž hráč svou typickou střelou pro změnu orazítkoval břevno domácí klece.

V tu chvíli se ManCity jevilo být nastartované, ba nezastavitelné, zdání však v tomto případě úspěšně klamalo. Velmi záhy totiž přišel precizní Cresswellův centr z levé strany, Sakhův vyhraný hlavičkový souboj nad Clichym a Hartův zákrok až za brankovou čárou. Branková technologie opět zaúřadovala a ze Sakha tak udělala historicky prvního hráče West Hamu, který v Premier League dokázal skórovat v šesti po sobě jdoucích střetnutích.

Teprve vzápětí bleděmodří konečně plnohodnotně zareagovali - mohlo za to ojedinělé sólo Davida Silvy, který se v 77. minutě sám proháčkoval až do pokutového území West Hamu a pak lahodně zakroutil míč k zadní tyči.

Manchester City měl následně stále dost času na to alespoň vyrovnat, domácí však s vypětím všech sil odolali. Yaya Touré v největší šanci pálil akorát do boční sítě.