Finále Coppa Italia se odehraje ve středu večer na Mapei Stadium a bude hostit dva giganty současného italského fotbalu. Juventus by rád protáhl svou rekordní šňůru pohárových vítězství a zároveň trochu vylepšil současnou negativní sezonu. Atalanta je ale ve formě a má taky jednu velkou motivaci.
Šedesát let. To je hodně dlouhá doba. A celý ten dlouhý čas čekají Bergamaschi na trofej! Naposledy se Atalanta radovala z výhry Coppa Italia v roce 1963 a od té doby stále čeká na vhodnou příležitost. Kdyby se jí povedlo vyhrát právě v této sezoně, představovalo by to pro celé lombardské město obrovský triumf. Bergamo patřilo v epidemii koronaviru k nejpostiženějším městům v Evropě a jeho obyvatelé se pro mnoho lidí stali symboly zmaru a trápení ve smrtícím řádění.
Gasperiniho hoši mají zase jednou šanci ukázat, že jsou utvářeni z hodně tvrdých materiálů, které ani pod velkým tlakem nepovolí. A tak až se ve středu večer představí na půdě Sassuola, pokusí se ve své teprve páté finálové účasti proměnit sliby a naděje v něco reálnějšího, hodnotnějšího. Klub, který se rok za rokem stává stálicí v boji o Ligu mistrů a ani v ní nezklamává, je v mimořádně dobré formě.
Ještě předtím, než v rámci ligy dostane šanci zadupat sen AC Milán o Lize mistrů a sám si tím pojistit historickou druhou příčku za Interem, se Gasperiniho celek musí soustředit na finále. V Coppa Italia se mu daří velmi dobře, což dokázal mimo jiné tím, že si poradil s Laziem nebo naposledy s Neapolí. Serie A mu taky patří, protože se aktuálně Atalanta usadila na skvělém druhém místě za mistrem z Milána.
Proti Juventusu by Atalanta měla vyřešit menší obranné potíže, které byly v minulém kole první ligy naprosto evidentní. Naštěstí pro Orobici dokázalo janovské CFC potrestat jen několik z nich a dalo Atalantě tři branky. Juventus už by tak úslužný být nemusel. A to přesto, že Atalantě se s ním poslední dobou docela daří. Zvlášť když vezmeme v úvahu roky 2005 až 2017, kdy Juventus vyhrál prakticky neustále.
Poslední dobou to z jeho strany rozhodně tak růžové není. Jednak musí fanoušci překousnout konec Gigiho Buffona nebo naopak setrvání Bonucciho a možná i Chielliniho. Ale především musí snášet Pirlovy trenérské metody, které by asi řada z nich psala spíš v uvozovkách.
Populární klub a absolutní hegemon několika posledních let v rámci Itálie ještě nemá jasnou účast v Lize mistrů a dokonce ji nemá ani ve vlastních rukách. Chuť po pokažené sezoně by si moc rád vylepšil vítězstvím v poháru, která by mohla být již jeho čtrnáctou v této soutěži. Pirlo se bude muset obejít bez diskvalifikovaného Alexe Sandra, zatímco Atalanta má kádr kompletní.
Atalanta Bergamo - Juventus FC | ||
 | 1 : 2 (1:1) |  |
nedostavil bych se a nechal to na kontumaci...oni by se neunavili, my bychom dopadli vlastně stejně, to je win-win situace
