Vávra si slavný gól stále přesně vybavuje, se Slavií vyrazil do Říma i tentokrát

Přestože od jeho slavného "postupového" gólu v odvetě čtvrtfinále Poháru UEFA v Římě proti AS uplynulo už více než 27 let, bývalý slávistický fotbalista Jiří Vávra si svoji největší branku v kariéře stále do detailu vybavuje. Osmačtyřicetiletý někdejší záložník se s pražským klubem coby host vypravil do italské metropole i na čtvrteční třetí zápas skupinové fáze Evropské ligy a věří, že červenobílí uspějí na Olympijském stadionu i tentokrát. V rozhovoru s ČTK před odletem do Říma zároveň uvedl, že stále hraje aktivně fotbal v okresním přeboru za Dětenice.

Vávra v březnu 1996 ve čtvrtfinálové odvetě sedm minut před koncem prodloužení snížil na 1:3 a poslal tím Slavii mezi čtyři nejlepší celky Poháru UEFA. Pražané prošli přes favorita díky dřívějšímu pravidlu o vyšším počtu gólů vstřelených venku poté, co v úvodním domácím duelu porazili AS 2:0.

"Skoro každý, kdo mě zná, mi to teď připomíná," řekl Vávra s úsměvem. "I když už je to 27 let, vybavuji si to naprosto přesně. (Brankář) Honza Stejskal vykopával balon, potom to Jirka Štajner prodloužil ke mně. Já jsem si to jednou posunul, vystřelil jsem a ono to tam krásně padlo za tyč. Míč lehce škrtnul o patu obránce, jinak by to asi šlo vedle," doplnil.

V prvních okamžicích po jednom z nejslavnějších gólů slávistické historie prožíval obrovskou euforii. "Nádherné, úžasné, perfektní pocity, to se ani nedá vyjádřit slovy. Samozřejmě že to byl můj nejdůležitější gól v životě," uvedl Vávra, který za Slavii hrával v letech 1994 až 1997.

Na Olympijském stadionu před 64 tisícovkami diváků naskočil na trávník v polovině druhé půle, kdy vystřídal Ondreje Krištofíka. Tehdy mu bylo pouhých 21 let. "Byl jsem docela nervózní. Na hřiště jsem šel s tím, abych udržel balon. A když tak utéct do nějakého brejku a třeba dát gól, což se nakonec povedlo," řekl Vávra s úsměvem.

Římané byli z vyřazení hodně naštvaní. "Ani si s námi po zápase nechtěli měnit dresy, takže dres AS Řím bohužel nemám. Ale tehdy nám to ani tak nevadilo. Schoval jsem si akorát svůj dres," poznamenal Vávra.

Jeho tehdejší tým v roce 1996 díky postupu přes AS Řím došel až do semifinále, což se od té doby v evropských pohárech žádnému českému klubu nepovedlo. Červenobílí několikrát hráli čtvrtfinále, z toho třikrát pod vedením současného trenéra Jindřicha Trpišovského.

"Jestli někdy může český tým zopakovat semifinále? Věřím, že ano. Myslím, že Slavia k tomu byla nejblíž, jak hrála čtvrtfinále s Arsenalem (v roce 2021). Myslím, že mají šanci i tuhle sezonu," mínil Vávra.

Do Říma se vypravil i na čtvrteční zápas Evropské ligy, v němž bude současný slávistický tým proti favorizovanému AS hájit vedoucí příčku ve své skupině. "Pozval mě klub, letím s ním, takže to je perfektní. Takovýhle zápas nešlo odmítnout," řekl Vávra s úsměvem.

"Už se moc těším, vybavují se mi ty vzpomínky. Stadion v Římě se mi líbil, jsem zvědavý, jak to bude vypadat z tribuny. Jsem zvědavý, jestli to tam bude stejné, nebo co se tam za tu dobu změnilo. Také jsem zvědavý, jestli zase dorazí tolik diváků. Těším se i na slávistické fanoušky," doplnil Vávra.

Je přesvědčen, že Pražané mohou z Říma odvézt příznivý výsledek i tentokrát. "Slavia má dobrý tým, myslím, že by tam mohla uhrát remízu, třeba 1:1. Slavia má skupinu perfektně rozehranou, dva zápasy a dvě výhry. Takže bod by byl super. Myslím, že Slavia určitě postoupí. A spolu s ní AS Řím," mínil Vávra.

S většinou spoluhráčů z někdejšího týmu, který v roce 1996 rovněž po letech získal ligový titul, už není v příliš častém kontaktu. "Už moc ne. Snad jedině s Ondrou Krištofíkem," podotkl Vávra. "Na zápasy Slavie se snažím chodit, když můžu. Naposledy jsem byl na derby (se Spartou), což nebyl moc povedený zápas (1:1)," dodal Vávra, který má na kontě i jeden start za české reprezentační "áčko".

Fotbalu se stále aktivně věnuje, jinak pracuje v pražském dopravním podniku. "Hraju okresní přebor za Dětenice. Mám tam chalupu, tak si tam občas zahraju. Spoluhráči si ze mě dělají srandu a říkají mi: 'Legendo'," dodal Vávra s úsměvem.