Portugalské okénko (1.) - souhrn

Góly: 2. Lima, 27. Luisinho, 45. André Gomes

Nečekaně jednoduchá robota čekala na Benfiku ve městě Barcelos, kde je doma Gil Vicente. Hostitelé se patrně před výkopem soukromě domluvili, že jakmile soupeř pronikne do šestnáctky, tak se mu dostane svatého klidu - a vzhledem k tomu, že si druhý tým tabulky v cizím vápně vskutku umí počínat, vítězství pro něj bylo učiněnou hračkou. SLB je tak stále bodově přilepeno na Porto, před které se dokonce vecpalo díky lepšímu skóre.

Trenér Jorge Jesús musel před utkáním značně experimentovat, debutanti André Gomes, Luisinho a Ola John se ovšem místo zbytečného rozkoukávání raději ihned zařadili mezi opory, respektive strůjce sobotního triumfu. Což platilo zejména pro prvně jmenovaného držáka uprostřed zálohy, který tam v 19 letech operoval jako protřelý mazák. Úvodní trefa se nicméně ve druhé minutě rodila po odlišné, osvědčené trase - Maxi Pereira zprava centroval a Rodrigo Lima hladce skóroval již pošesté ve svých prvních sedmi duelech za Benfiku.

Od této chvíle měli hosté vše pod kontrolou, přičemž ještě do poločasu bez problémů rozhodli. A když to dnes nevyšlo jednomu novicovi v základní sestavě (Johna po změně stran vychytal bystrý Adriano), trefily se alespoň jiné neokoukané tváře. Pečlivě budovanou a zároveň dostatečně dynamickou akci po levé straně ve 27. minutě sám rozjel i zakončil levý bek Luisinho. A výrazně na sebe neváhal upozornit také André Gomes, když těsně před pauzou názorně demonstroval protivníkův nedůraz uvnitř vlastní šestnáctky. Odzbrojit ho mohla a měla hned trojice soupeřů; avšak nestalo se tak.

Kouzelný večer hostům pokazila až 70. minuta, kdy se naprosto hloupě nechal vykartovat Enzo Pérez. Podruhé byl napomínán v okamžiku, kdy poměrně blízko u postranní čáry nestíhal protivníka, a tak mu jemně "štrejchl" o nohu. Přitom do té doby se stihl významně podílet na každé ze tří branek svého mužstva. Tomu každopádně stejně nezabránil v cestě za třemi body, Gil Vicente se už zmohlo tak akorát na jednu Yerovu hlavičku proti břevnu.

Góly: 55. Éder, 86. Éder

Braga v těžkém utkání na půdě dalšího pohárového účastníka Marítima dokázala vyválčit všechny tři body a nadále se tak drží na dostřel vedoucího dua Porto - Benfica. Hrdinou zápasů se stal hostující útočník Éder, který vstřelil obě branky.

První poločas příliš fotbalové radosti nenabídl; to je vcelku pochopitelné, uvědomíme-li si, že oba soupeři měli v nohách náročné zápasy na evropské scéně. Obraz hry byl přiměřeně vyrovnaný, přičemž vynikala zejména dvojice útočných hráčů - za domácí to byl Sami, za hosty ve formě hrající Éder. Ani jejich snaha však nedokázala v úvodním dějství prolomit opatrný charakter zápasu - nikdo zkrátka nechtěl udělat první chybu, a tak se diváci v ochozech spíše nudili.

To se nicméně rychle změnilo krátce po startu druhé půle. Braga se totiž rychle dostala do vedení, když se k přímému kopu postavil Hugo Viana a nacentroval do pokutového území. Obrana Marítima nedokázala toto nebezpečí odvrátit, a tak míč prolétl až k Éderovi, který propálil hradbu těl před sebou a překonal Salina poprvé.

Marítimo se však nevzdávalo. Hosté se totiž po úvodní brance stáhli do obranné ulity a setrvali v ní celou závěrečnou půlhodinu; své umění tak musel předvádět zejména gólman Beto. A domácí útočníci z něj byli notně zoufalí: náhradník za stabilní jedničku Quima se totiž blýskl hned třemi vynikajícími zákroky.

Tři minuty před finálním hvizdem se pak odehrála zdaleka nejdramatičtější situace celého klání. Náhradník Alan našel v ojedinělé šanci Bragy precizním centrem Édera, a pohotový forvard promptně poslal míč na Salinovu bránu. Domácí gólman však míč okamžitě vyrazil, a rozhodčí Olegário Benquerenca tak stál před složitým rozhodnutím - byl to gól, nebo ne? Nakonec byla branka (správně) uznána, což se ovšem Salinovi nelíbilo. Následné protesty mu vysloužily červenou kartu, a domácí tak místo kýženého vyrovnání museli čelit porážce s obráncem Valentine Robergem mezi tyčemi.

Góly: 10. Steven Vitória - 57. Silvestre Varela, 60. Jackson Martínez

Na lisabonském předměstí se v napínavém duelu utkali loňští šampióni obou portugalských profesionálních soutěží - nejvyšší Primeiru ovládli hosté z Porta, zatímco domácí Estoril Praia triumfoval v druhé lize. Na Estádio António Coimbra da Mota vládla výborná atmosféra - domácí fanoušci nechtěli dopustit třetí porážku v řadě.

Porto však bylo jasným favoritem utkání, což se projevilo už po dvou minutách hry, když Varelova křížná rána jen těsně minula tyč. Domácí se však rychle oklepali a začali zlobit z protiútoků, přičemž jejich taktikou bylo co nejvíce využívat rohové kopy. A tato strategie se vyplatila hned v 10. minutě, kdy se Estoril dostal do šokujícího vedení - hostující obrana neuhlídala na bližší tyči stojícího Licá, který tak mohl předložit nabídku ke skórování rovněž volnému Vitóriovi.

Porto si takový vývoj věcí nechtělo nechat líbit a trochu utáhlo ofenzivní šrouby; aktivní byli zejména Varela a James Rodríguez, ale když měli hosté dotáhnout útok do finální fáze, selhávali. Ve 23. minutě měl dobrou možnost k vyrovnání Otamendi, zpracoval Martínezovu hlavičku letící napříč vápnem, ale svoji střelu opřel pouze do brankové konstrukce.

Zbytek první půle se nesl ve stereotypním duchu bezzubých útoků Porta, které se tříštily o dobrou domácí defenzivu. Svěřenci kouče Marca Silvy měli pouze třetinové držení míče, ale jejich taktika jim vycházela - obhájce titulu se ne a ne dostat do gólové šance.

Ať už trenér Vítor Pereira řekl svým svěřencům o poločasové pauze cokoliv, svůj efekt to evidentně přineslo. Porto hrálo po obrátce mnohem přímočařeji a bylo nebezpečnější, což vyústilo v souvislý tlak, pod nímž obrana Estorilu pomalu přestávala stíhat. Vyrovnání se hosté dočkali těsně před hodinou hry po akci Jacksona Martíneze, který se prohnal kolem Ricarda Nascimenta a vyslal skvělý centr na Varelu, kterému tak stačilo pouze nastavit hlavu.

Martínez, jakkoliv neefektivní v první půli, byl hlavním strůjcem obratu. Pouhé tři minuty po vyrovnávací brance totiž přidal k asistenci i vítězný gól - vše odstartoval přímým kopem James Rodríguez, respektive jeho výborný pas. Martínez se bleskově zorientoval, přeskočil své dva strážce a hlavou uklidil míč za záda domácího gólmana.

Porto mohlo vyhrát i vyšším rozdílem, ale další hlavička kolumbijského hrdiny bůhvíjak skončila nad břevnem, přestože před ním zívala prázdná brána. To však favorita příliš nerozhodilo; celou druhou půli jasně kontroloval hru, Estoril se už k ničemu nedostal. Tým z druhého největšího portugalského města tak bodově dohnal Benfiku a i nadále se s ní dělí o první příčku.

Góly: -

Budoucí Vercauterenův asistent Océan Cruz při své derniéře v roli kormidelníka Sportingu nepřesvědčil. Lvi pod jeho dohledem tak akorát neporušili svůj dosavadní průměr bodu na zápas, který však ani omylem nesplňuje jejich předsezónní očekávání.

Académica si už v první třetině zápasu tvořila slibnější náznaky šancí, jen ve finální fázi nevykazovala dostatek sebevědomí či přímočarosti; a pozitivnější dojem z jejího výkonu byl aktuální také po 90 minutách, jakkoliv se "studenti" museli obejít bez osmi členů A-týmu.

Hra v podání Sportingu naproti tomu čítala mnoho nepřesnosti či spíše nepozornosti. To ukázal i Adrien Silva ve 44. minutě, když ostudným pasem málem posvětil přečíslení 4 na 2 - nakonec rodící se nebezpečí duchapřítomně zažehnal taktickým faulem za žlutou kartu. Nebylo tedy divu, že se na domácí fotbalisty při odchodu do kabin pískalo, i když jenom tak decentně; celé představení se totiž odehrávalo před podivně mlčenlivými tribunami.

V 60. minutě Sporting trnul při dalším nesmyslu vlastního obránce, tentokrát šlo o střídajícího Gelsona. Jeho potrestání zabránil brankář Rui Patrício, když konečky prstů vytáhl nad břevno Marinhův povedený lob z hranice velkého vápna.

Aby toho nebylo málo, v 68. minutě si zadní stehenní sval natáhl či natrhl Khalid Boulahrouz, takže už tak nekvalitní defenzíva SCP ještě utrpěla, když ztratila svého jediného lídra. A sláva to dále nebyla ani vepředu, když v 75. minutě Van Wolfswinkel selhal tváří v tvář Ricardovi, aby jenom prodloužil své střelecké trápení.

Právě nizozemský forvard nakonec zoufalství sebe i celého týmu podtrhl neúspěšnou snahou nafilmovat těsně před koncem penaltu. Další vzruch před brankou Coimbry už způsobil pouze Pranjić solidní ranou ze střední vzdálenosti. Ricardo byl znovu bezchybný.

Kvalitu závěrečné dvacetiminutovky jinak bohužel velmi poznamenal vinou vytrvalého deště notně zmáčený terén. A domácím protagonistům nebylo do zpěvu ani z jiného důvodu: z trávníku je vyprovázelo dnes už tradiční bučení a pokřik "Godinho (prezident Sportingu - pozn. red.), ty hajzle, odstup!"...