Hůlka o přesunu do Liberce: Při záchraně není co slavit, proto chci hrát nahoře

Roky znal Ďolíček. Šéfoval Klokanům. Byl věrný v době, kdy se klub strachoval o ligu i ve chvíli, kdy se naopak dařilo. V posledních dvou letech už ale i Lukáše Hůlku (31) dohnalo nutkání udělat změnu. A místo nové smlouvy vyrazil směr Liberec. "Chtěl jsem novou výzvu, místo, kde se ještě budu moct posunout," vypráví v rozhovoru pro Livesport Zprávy. Na severu Čech se potkal se starým známým Janem Bořilem a společně chtějí Slovan vrátit na evropskou mapu.

Po devíti letech v Bohemians jste změnil prostředí a přišel do Liberce. Jaké to pro vás je?

"Už jsem to vlastně komentoval ve chvíli, kdy jsem se tak rozhodl. Cítil jsem, a pořád si myslím, že to bylo správné rozhodnutí a že tu změnu potřebuju. Na jednu stranu člověk odchází z prostředí, kde byl dlouho, měl se tam dobře a nemůže o něm říct nic špatného. Na druhou stranu ale byly věci, se kterými už jsem se neztotožňoval."

Tlačil vás i věk?

"Věřil jsem, že kdybych v Bohemce zůstal déle, můj další vývoj, kvalita i výkonnost už by se neposouvaly nahoru. Cítil jsem, že právě změna prostředí mi může pomoct. Hledal jsem místo, kde budu mít znovu velkou motivaci, novou výzvu a možnost něčeho dosáhnout, i když to nebude jednoduché."

Bylo to těžké rozhodnutí vzhledem k tomu, že jste byl kapitánem Bohemians?

"Vždycky je potřeba oddělit, jaký je člověk jako osobnost, a jaký je fotbalista. Fotbal je naše práce. Je to velká součást života, ale není to celý osobní život. Po lidské stránce to samozřejmě nebylo jednoduché. Poznal jsem tam spoustu skvělých lidí, měl jsem se tam dobře a v podstatě jsem se tam vypracoval v hráče, kterým jsem dnes. Ale z pracovní, fotbalové stránky jsem cítil, že změnu potřebuji."

Jak dlouho jste o tomto kroku přemýšlel?

"Nebyl to nápad ze dne na den. Rodilo se to ve mně rok nebo dva a čekal jsem na správný okamžik. Přestup se nabízel už v zimě, ale tehdy to nedopadlo a přesun přišel až v létě. Těch posledních šest měsíců podle mě ukázalo, že jsem dokázal ty dvě věci oddělit. I když jsem už v zimě avizoval, že se chci vydat jinou cestou, dál jsem pro Bohemku pracoval profesionálně. Nebylo mi jedno, jak klub sportovně dopadne a dělal jsem všechno pro to, aby dopadl co nejlépe. Myslím, že jsem tím jen potvrdil, jaký jsem člověk."

Jak říkáte, Liberec se o vás zajímal už v zimě a Bohemians tehdy nabízel za přestup peníze, ale na to vedení nepřistoupilo. Pochopili vaše úmysly v Praze?

"Od chvíle, kdy jsem lidem, kterým jsem to měl říct, oznámil, že se chci vydat jinou cestou, mi v podstatě hned řekli, že to chápou. Že budou čekat, jestli se objeví konkrétní možnost a jestli ji budu chtít využít. Když pak bylo víceméně jasné, kam moje cesta povede, od důležitých lidí v klubu - sportovního ředitele, hlavního trenéra, majitele, spoluhráčů i členů realizačního týmu - jsem slyšel hlavně to, že mé rozhodnutí chápou. Viděli důvody, proč jsem k němu dospěl, nezpochybňovali ho a nakonec mi přáli štěstí. Věřili, že to pro mě může být správný krok, i když to samozřejmě ukáže až čas. Z pohledu komunikace a lidského přístupu bylo všechno v pořádku."

Věděli tedy v Bohemians už před zimou, že by se něco podobného mohlo stát?

"Ano. Rozhodl jsem se neprodloužit smlouvu, protože se sluší být férový. Bohemka o mě stála a nabídla mi nový kontrakt, ale já jsem jim po určité době na rozmyšlenou řekl, že touhle cestou už pokračovat nechci. Zároveň jsem samozřejmě nevěděl, jestli se někde objeví konkrétní nabídka, takže v tom bylo určité riziko."

Liberec byl jasnou volbou?

"Poměrně rychle se začaly objevovat možnosti, hlavně právě Liberec. Mně pak nějakou dobu trvalo, než jsem si vše ověřil a definitivně se rozhodl. Jakmile bylo všechno potvrzené a smlouvu už bylo možné podepsat, oznámilo se to. A jak říkám, lidé v Bohemce to pochopili."

Co vám Jan Nezmar a lidé z Liberce představili, že jste si vybral právě Slovan?

"Důležité pro mě bylo, že jsem klub už nějakou dobu vnímal zvenku - jeho kádr, směřování i ambice. Po změně majitele se podle mě změnil i ráz fungování klubu, jeho každodenní práce i to, kam chce směřovat za rok nebo za dva. Do té doby jsem to ale sledoval hlavně zpovzdálí. Četl jsem rozhovory, bavil jsem se s lidmi, kteří klub také vnímali zvenku, a vyměňovali jsme si názory. Když jsem pak dostal možnost mluvit se zástupci klubu, s Honzou Nezmarem a tehdejším trenérem Radkem Kováčem, mohl jsem poznat, jak věci fungují uvnitř."

A vaše dojmy byly jaké?

"Měl jsem prostor se zeptat na cokoli. Když jsem měl nějaké pochybnosti nebo určitý pohled zvenčí, mohl jsem ho s nimi otevřít. Některé věci mi potvrdili, jiné vysvětlili nebo vyvrátili. A na základě těch rozhovorů jsem si pak skládal vlastní rozhodnutí. Postupně jsme se shodli, že tohle je cesta, kterou chceme jít všichni."

Podepisoval jste s tím, že vás povede Radoslav Kováč. V létě ale přišla trenérská změna a odchody několika opor. Překvapilo vás to?

"Myslím, že to nebyl šok jen pro mě, ale pro každého člena kádru. Všichni se to dozvěděli ve stejnou chvíli a stejnou formou. Neměl jsem žádné informace půl roku dopředu."

Jak jste to vnímal?

"Může to pro mě být v určitém ohledu výhoda, ale i nevýhoda. Mluvil jsem s trenérem, který mě chtěl, a pak se realizační tým změnil. Ale ve výsledku se pro mě nezměnilo to nejpodstatnější: Přišel jsem do nového klubu, nového kolektivu, a o svoji pozici musím bojovat. Musím ukázat, že dokážu splnit, co po mně trenér chce, a naplnit očekávání klubu. Jestli mi trenérská změna pomohla, nebo uškodila, to dnes stejně nejde říct. My hráči tyhle věci nerozhodujeme. Přijdeme do práce a máme ji každý den dělat co nejlépe bez ohledu na okolnosti."

Po vašem přestupu se řešila administrativní chyba, kvůli které jste se na chvíli musel vrátit do Bohemians. Jak to celé proběhlo?

"Dozvěděl jsem se to ještě předtím, než se to objevilo v médiích. Volali mi lidé, kteří to měli na starost, později i zástupci klubu. Bylo mi řečeno, že nastala chyba na jejich straně, ale že se bude řešit bez toho, abych musel někde jezdit nebo do toho aktivně vstupovat. Do druhého dne jsem čekal, jaké rozhodnutí padne. Poměrně rychle mi ale řekli, že se nemám ukazovat na Slovanu a že se mám formálně hlásit v Bohemians, protože bylo potřeba vše vyřešit administrativně. Aby nevznikl problém ani pro mě, ani pro Slovan."

Takže jste musel zpátky do Bohemians?

"V Bohemce jsem komunikoval se sportovním ředitelem Miroslavem Držmíškem. Nikdo po mně nechtěl, abych se vracel do kabiny nebo nastupoval do přípravy. V ten den navíc tým absolvoval fyzické testy. Šlo hlavně o to, aby mi vysvětlil, jak situaci vnímají, kde nastala chyba a jaké jsou možnosti řešení. Já jsem věděl, že to nemůžu ovlivnit. Zároveň jsem cítil, že Bohemians nemají potřebu mě držet, už vůbec ne do konce měsíce. Jen bylo nutné vše papírově doladit. To už byla záležitost mezi kluby. Ve výsledku se pro mě nic zásadního nestalo. Ztratil jsem jen dva dny společného času s týmem, ale fyzicky jsem měl individuální plán a po vyřešení všeho jsem se normálně zapojil do tréninku."

Jaký na vás zatím udělal dojem nový trenér Branislav Fodrek?

"Určitě jsou tam velké změny oproti tomu, jak tým trénoval pod trenérem Kováčem. Z toho, co jsem pochopil, jsou jiné nároky na hru i na to, jak má fotbal vypadat. Nechci zacházet do úplných detailů, ale změna je to jednoznačně.”

I po fyzické stránce?

"Za poslední dobu je to asi nejnáročnější příprava, kterou jsem absolvoval. Zároveň ale vidím na sobě i na ostatních, že to přináší výsledky. V přípravných zápasech jsme vypadali fyzicky dobře, přestože jsme ve fázi, kdy to ještě nemusí být ideální. Věřím, že z toho, co teď nabereme, budeme během sezony těžit. I když to někdy není příjemné, je to potřeba."

Bude Liberec víc fotbalový, nebo naopak ještě intenzivnější?

"Myslím, že už podle příchodů nových hráčů je vidět, že do týmu přichází zkušenost, větší jistota a konzistence. To by se mělo promítnout i do hry. Měli bychom být schopnější držet zápasy víc pod kontrolou. Zároveň je tu dobrá kombinace zkušenosti a mladé energie, dravosti, rychlosti a intenzity. Filozofie, kterou po nás trenér chce, mi jako fotbalistovi dává smysl. Je tam zdravá míra intenzity, náročnosti a presinku, ale zároveň schopnost vycítit, kdy je potřeba zápas zklidnit, mít ho pod kontrolou a udržet si ho. Doufám, že z nastavené cesty nikdo neuhne, protože z reakcí kluků cítím, že jí věříme. Trenéři jí věří také, jinak by ji po nás nechtěli."

Už se vám tedy plní to, s čím jste do Slovanu odcházel?

"Nechci, aby to vyznělo tak, že když pochválím Slovan, kritizuji tím Bohemians. Jsou to dva odlišné světy a oba kluby fungují jinak. Nejsem člověk, který by říkal, že někdo pracuje špatně nebo dobře. Často to ani nejde objektivně posoudit. Ale když se ptáte na můj pocit, tak ano, za tu krátkou dobu se tady cítím dobře a zatím se naplňují věci, které jsem při svém rozhodování řešil. V mnoha ohledech ty kluby nejsou úplně rozdílné, ale Slovan podle mě v některých věcech funguje organizovaněji, s větší chutí do práce a motivací. A s tím se ztotožňuji. Teprve sezona a soutěžní zápasy ale ukážou, jestli všechno dopadlo tak, jak jsem chtěl. Z osobního pohledu bude důležité, jestli budu hrát. Tady začínám prakticky od nuly, zatímco v Bohemce jsem měl určitou pozici. Je to pro mě větší výzva."

Máte za sebou zhruba dvě stě padesát ligových startů, což v mladém libereckém týmu (až na pár výjimek) není zcela běžné. Bude se od vás očekávat i zkušenost a práce s kabinou?

"Asi se tu budu řadit mezi hráče, kteří by ostatním měli pomoct. Ať už herně, zkušeností, názorem nebo schopností vést. Možná navenek působím jinak, než jaký jsem na tréninku, v zápase nebo v kabině. Mně se vždycky osvědčilo nic nehrát. Nesnažit se uměle o velké proslovy, někoho nuceně chválit nebo kritizovat. Vždycky jsem to dělal podle toho, jak jsem to cítil. Když bylo potřeba něco říct, řekl jsem to. Když ne, tak ne. Stejně to budu mít i tady, bez ohledu na to, jestli mám kapitánskou pásku nebo jestli jsem v klubu první sezonu. Je dobře, že v tomhle tým nestojí na jednom člověku. Máme tu Tomáše Koubka, Lukáše Masopusta, Honzu Bořila a další zkušené kluky. Čím víc bude v týmu lidí, kteří dokážou převzít odpovědnost, tím lépe pro všechny."

S Janem Bořilem jste se potkal už v Mladé Boleslavi. Co jste na jeho příchod říkal?

"Myslím, že jeho příchod nebyl něco, co by se dlouho plánovalo, ale když se ta možnost objevila, Slovan by asi byl hloupý, kdyby ji nevyužil. Co se dělo kolem něj ve Slavii, je samozřejmě hlavně jeho věc a věc Slavie. On sám se tomu nebrání a mluví o tom. Čistě z pohledu spoluhráče jsem ale rád, že ho tady máme."

Změnil se nějak od té doby, kdy jste kopali za Mladou Boleslav?

"Znám ho fakt dlouho a musím říct, že dnes je trochu jiný Honza Bořil, než když jsme se potkali poprvé. Obrovsky ho formovaly úspěchy, které zažil ve Slavii. Když začínal v Boleslavi a později přestupoval do Slavie, nebyla Slavia zdaleka tak silná jako dnes a ani on neměl v českém fotbalovém prostředí takovou pozici."

Musel si ji vydřít...

"Je obdivuhodné, kolik let dokázal obstát v obrovské konkurenci klubu, který pravidelně hraje o titul. Nebyl to jeden povedený rok a potom dlouhá pauza. Byl stabilní součástí úspěšného týmu dlouhé roky. Takových hráčů v českém prostředí moc není. Proto je jedině dobře, že ho máme v týmu. Má zkušenosti i schopnosti být lídrem."

Když jeho přestup vyšel, někteří lidé nad tím tak trochu kroutili hlavou. Ukázal vám už v tréninku a v zápasech, že bude posilou?

"Každý hráč má silné a slabé stránky. Důležité je, jak se dokáže prosadit v tréninku, zápase, souboji nebo konkrétní situaci. A když má někdo určité nedostatky, musí je vyvážit tím, v čem je silný. I kdyby někdo pochyboval, jestli na to ještě má, Honza ukazuje, že má. Ukázané platí. A já si ani nemyslím, že by o jeho kvalitě mělo být pochyb. Určitě bude mít velkou motivaci ukázat i Slavii, že na to pořád má. A my jako spoluhráči jsme tu od toho, abychom mu v tom pomohli."

Jak by podle vás měla vypadat úspěšná sezona Slovanu?

"Nikdo za mnou zatím nepřišel s konkrétním cílem typu: chceme skončit pátí, získat tolik a tolik bodů nebo mít splněno pět kol před koncem. Ale není tajemství, že se chceme dostat do první šestky a dříve nebo později si znovu zahrát evropské poháry."

To je váš sen?

"I proto jsem sem šel. Ambice v mém předchozím klubu takhle nastavené nebyly. Já chci mít na sobě tlak, že bojujeme o něco nahoře, ne tlak z toho, že se chceme vyhnout spodním příčkám."

To pro vás bude asi také velká změna, ne?

"Teď bude hlavně důležité, jak do sezony vstoupíme. Změnil se trenér, přišli noví hráči a některé věci se budou vyvíjet. Důležité bude začít dobře a potom si udržet konzistenci. Úspěšný start možný je, ale liga je dlouhá - čeká nás třicet a více zápasů. Proto bude klíčové být výkonnostně stabilní. Je brzy přemýšlet, kde přesně skončíme, ale motivace a směr jsou jasně dané."

Máte zkušenost s bojem o záchranu. Je psychicky náročnější hrát dole než bojovat o titul?

"O titul jsem v nejvyšší seniorské kategorii ještě nehrál, takže nemůžu přesně říct, jaký tlak to je. Každý hráč to navíc může mít jinak. Ale troufnu si říct, že je lepší hrát nahoře než dole. Když klub od začátku sezony vyhlásí útok na titul a nakonec skončí druhý třeba o bod, samozřejmě je to zklamání. Ale podle mě se to nese lépe než situace, kdy máte cíl být v klidném středu tabulky, ale až do posledních kol řešíte, jestli nespadnete."

Což velmi dobře znáte z Ďolíčku...

"Když se záchrana podaří, často stejně není co slavit.  A když to nevyjde, sestup je existenční problém pro klub, pro hráče i pro celé okolí. Já bych si přál, abych už podobnou zkušenost nezažil. Věřím, že jsem přišel do prostředí, které to má nastavené stejně - že chceme řešit tlak nahoře. Není to vždy příjemné, ale tlak ke sportu patří. A když si můžu vybrat, chci ho zažívat právě nahoře."

Navíc je těžké, když člověk ví, že se podobný boj může opakovat každou sezonu a moc se toho nezmění. Změní se vám vnitřní motivace v tomto ohledu?

"Přesně tak. Jsem rád, že jsem teď v klubu, který se dívá nahoru, ne dolů. Samozřejmě se může stát, že jednou za několik let přijde slabší sezona a řeší se i nepříjemné věci. Ale věřím, že teď to tak nebude. Slovan už dvě sezony roste. Teď mám možnost být součástí a udělám všechno pro to, abych tomu pomohl, třeba i malým procentem. Když tohle udělá každý, můžeme se jako klub posunout ještě výš, než jsme byli minulou sezonu. A to je náš cíl."