Premier League - souhrn 20. kola

Góly: 30. Harry Kane, 44. Danny Rose, 45+4. Andros Townsend (pen.), 52. Harry Kane, 78. Nacer Chadli - 18. Diego Costa, 61. Eden Hazard, 87. John Terry

Totální rozklad. Chelsea předvedla nejhorší defenzivní výkon za obou ér Josého Mourinha a dostala od Tottenhamu potupnou pětku. Hned u čtyř gólů domácích byl útočník Harry Kane, který deptal zoufalou obranu Blues nejvíce ze všech. Do roku 2015 tak vstoupí v čele Premier League dva týmy - Chelsea i Manchester City mají stejný počet bodů a totožné skóre...

Úvodem si připomeňme několik milníků. Tottenham porazil Chelsea po deseti zápasech. Třicet zápasů mu trvalo, než to dokázal o více než jeden gól. A v lize jí nastřílel pět gólů po 54 letech. José Mourinho navíc "dostal bůra" teprve podruhé v kariéře (Barcelona 5:0 Real).

Do zápasu přitom vstoupili lépe hosté, kteří od prvních minut působili aktivněji a měli více ze hry. První zákrok si přesto připsal Thibaut Courtois, jenž si poradil s akrobatickou střelou Chadliho ze šestnácté minuty. Jen za nějakou stovku vteřin ovšem Chelsea poslal do vedení nejlepší střelec Premier League Diego Costa.

Akci načal dalším ze svých záblesků geniality Eden Hazard. Belgický kouzelník se přes dva soupeře proháčkoval do vápna a křížnou střelou orazítkoval tyč. Oscar se nicméně dostal k dorážce a Diego Costa na zadní tyčce doklepl míč do sítě. Byl to už jeho čtrnáctý přesný zásah v sezóně, čímž vyrovnal Sergia Agüera na čele tabulky střelců.

Obě ofenzivní opory si za chvíli role vyměnili, Costa pobídl Oscara do vápna, brazilský záložník byl nicméně pod tlakem a ve skluzu namířil vedle bližší tyčky. Když se první poločas překlápěl do své druhé poloviny, zlomil se i celý zápas. Tottenham začal být nebezpečnější a od třicáté minuty Chelsea vyučoval v efektivitě. A hlavně využíval neobvyklých defenzivních selhání (do té doby) lídra ligy.

Právě s odbitím půl hodiny se poprvé utrhl útočník Spurs Harry Kane, který se velmi snadno zbavil nedůrazně dotírajícího Oscara a dokonalou přízemní pumelicí zacílil přesně k tyči. Závěr úvodního dějství pak patři výhradně dvojici Christian Eriksen - Nacer Chadli.

Dánský špílmachr poprvé přihrál svému kolegovi do vyložené šance ve 42. minutě a Chadli i vinou lehké Courtoisovy teči trefil jen tyčku. Totéž si po Eriksenově pasu zopakoval za dvě minuty - s jedinou výjimkou - odražený míč totiž dojel k Dannymu Roseovi, jenž i přes hrubý zákrok Cahilla dokázal míč dostat do sítě. V nastaveném čase pak na 3:1 zvýšil z penalty Townsend, který potrestal faul těžkopádného Cahilla na Kanea.

Zřejmě rozhodující moment zápasu přišel pár minut po změně stran. Skvělý Harry Kane se ve vápně uvolnil přes Matiće a neměl problém vstřelit čtvrtý gól svého týmu. Jiskru naděje pro Chelsea vykřesal po hodině hry Eden Hazard. Po velké Faziově chybě vedl protiútok, narazil si s Fábregasem a precizně zakončil k tyči.

Chelsea se poté opět dostala do hry. Kontaktní gól ji nakopl a konečně se aktivně projevila i na útočné polovině. Klíčový zákrok si čtvrt hodiny před závěrečným hvizdem připsal Hugo Lloris, jenž lapil ojedinělou Azpilicuetovu ránu po Hazardově přiťuknutí. V tu chvíli však uhasil jakékoli naděje Blues Nacer Chadli.

Zoufalý výkon defenzivy korunovala situace, při níž Harry Kane utekl po levé straně a zpětným pasem našel volného Chadliho, který pravačkou mezi Terryho nohama zvýšil na 5:2. Nutno podotknout, že nabíhal z druhé vlny, kde zoufale chyběl Matić a Ramires při možnosti jej nahradit jen tristně vyklusával.

Závěrečnou desetiminutovku plus nastavení už Tottenham znatelně vypustil. Chelsea tak dostala planou naději na zvrat - těsně ji nevyužil Ramires, uboze slabým zakončením zklamal i Salah, který tak zmařil skvělou práci Hazard - ten mimochodem působil v modrém dresu jako suverénně nejsilnější hráč. Gól kapitána Terryho po další Belgičanově akci už na vítězství Tottenhamu nic nezměnil.

Góly: -

Jak po většinu uplynulého roku, tak i na Nový rok. Zhruba takhle bychom mohli parafrázovat známé rčení s ohledem na utkání Crystal Palace - Aston Villa. Oba týmy registrují již druhou po sobě jdoucí bezbrankovou remízu a ruku v ruce pokračují v hledání střelecké formy...

Eagles tímto zůstávají v sestupovém pásmu a na výhru čekají už osm kol, popravdě to však byli spíše oni, kdo byl dnes blíže kýženému bodovému zisku. Když například Yannick Bolasie ukradl míč soupeři u půlící čáry, byla z toho jasná tutovka, které scházela akorát adekvátní koncovka.

A CP defenzívu Aston Villy zaskočilo i v jiných okamžicích, například když pouze Clarkův pozdní zákrok odmítal Zahu. Naopak birminghamští něčeho takového nebyli schopni prakticky po celých 90 minut, když jim vepředu chyběla rychlost v běhu i myšlení.

Benteke s Agbonlahorem strávili většinu zápasu bez míče u kopaček a po pozitivním nástupu, kdy zajímavě pálili Hutton s Bentekem, Speroniho už jen sotva zaměstnali. Po zranění Rona Vlaara z 15. minuty, které Villans nadobro sebralo vítr z plachet, už jedině Benteke pálil bez přípravy nad břevno a Bacuna donutil Speroniho k těžšímu zákroku po přímém kopu.

Góly: 33. Ahmed Elmohamady, 43. Nikica Jelavić

Jak špatně na tom Everton ve skutečnosti je? Hull City vítězí na svém trávníku teprve po druhé za deset ligových představení, a to zcela právem. Bezduché pohledy Martíneze pouze podtrhávaly marnou snahu jeho svěřenců, kteří v druhé půli nikterak neskrývali nízkou sebedůvěru a nervozitu na kopačkách. Přesto nejhorší hráč na hřišti modrý dres neměl.

Kevin Friend si sám na sebe upletl bič již na konci druhé minuty, když stupidní faul Barryho na Hernandéze nepochopitelně vytáhl mimo pokutové území, z přímého kopu následně pálil vysoko nad Jelavić. Vzápětí si faulovaný hráč svým důrazem vybojoval dobrou střeleckou pozici z dvaceti metrů, jeho tvrdý pokus však Robles vytáhl brilantním zákrokem na roh.

Everton se mezitím tragicky trápil s finální fází svého ofenzivního počínání, když se do šestnáctky celkem hravě dostával po pravé straně hřiště, aby poté zbytečně ztratil balón před samotným zakončením. To však nic neměnilo na tom, že až překvapivě pohledný fotbal od týmů bez jakéhokoliv náznaku formy kazil svým příšerným výkonem sudí Friend, jenž si během první půlhodiny stačil výrazně znepřátelit oba tábory fanoušků.

Ten početnější si vše vynahradil ve 32. minutě, kdy mohl propuknout v jásot, pro centr od Roseniora na malé vápno si totiž seběhl Elmohamady, který ukázal větší touhu po balónu než Baines a hlavičkou zblízka nedal Roblesovi šanci.

A nepřesvědičiví Toffees šli do šaten dokonce za manka dvou branek. Nezapomenutelnou akci pro přítomné diváky si domácí přichystali ve 43. minutě. Livermore mířící ke své brance poslal hlavičkou míč za sebe, stejně "špatně" otočený Rosenior okamžitě vyřadil obranu ze hry lobem přes hlavu a vše dokončil Jelavić, který využil zamrznutí Roblese a dalším lobem pojistil vedení Hullu.

Tři minuty po změně stran mohlo být s Evertonem takřka definitivní konec, jen kdyby po závaru v šestnáctce pálil o něco přesněji Hernandéz, jenž se trestuhodně snadno otočil pro střelu uvnitř malého vápna.

Fanoušky nenechala klidnými ani 54. minuta, kdy sám sebe poranil Rosenior natolik, že byl do útrob stadionu odnesen na nosítkách. Ke smůle domácích si však vše způsobil za pomezní čarou a Everton se tak mohl hnát za snížením. Ross Barkley předvedl obdivuhodnou práci s balónem pár metrů od branky, nicméně svou následnou střelou jen nechal vyniknout výtečného McGregora.

Je sice pravdou, že Everton nebyl tak bezzubý, jak by se na první pohled mohlo zdát, svým výkonem ovšem v žádném případě nepřiznával, že by musel dotahovat výrazný náskok soupeře, navíc se Tigers nadějným vedením rozhodně neuspokojili. Jelavić tak dostal skvělou příležitost o třetí hřebík do liverpoolské rakve v 68. minutě, z přímého kopu těsně za vápnem ale vystřelil nad břevno.

Snad jen díky jištěnému náskoku se v 75. minutě nestrhla další nevole směrem k Friendovi, který měl jistojistě po faulu na Hernandéze ukázat druhou žlutou kartu v rozmezí deseti minut Barrymu, jenž byl dle výrazu ve tváři sám překvapen, že na hřišti zůstává. A jaké bylo dovršení otřesného výkonu? Naopak prapodivný druhý žlutý trest pro Alcaraze. Početní převahy v samém závěru využili domácí především k poklidnému udržení čistého konta, když pohodlně drželi balón daleko od vlastní branky.

Góly: 17. Steven Gerrard (pen.), 40. Steven Gerrard (pen.) - 58. David Nugent, 60. Jeffrey Schlupp

Liverpool v domácím prostředí potřetí za sebou remizoval, přestože po poločase vedl již 2:0, o což se zasloužil dvěma proměněnými penaltami Steven Gerrard. Druhá půle však patřila sympaticky hrajícím Foxes, kteří zásluhou slepených gólů Nugenta a Schluppa z 58. a 60. minuty vyrovnali.

Kdo by před duelem neviděl tabulku, rozhodně by při pohledu na poslední výkony Leicesteru netipoval, že se jedná o poslední tým Premier League. Foxes zahrozili na Anfield Road hned po dvou minutách, když po standardní situaci orazítkoval Riyad Mahrez tyč Mignoletovy svatyně. Alžírský reprezentant se neradoval ani za dalších deset minut, neboť po Schluppově centru z levého křídla z nějakých jedenácti metrů přestřelil.

Liverpool udeřil z takřka první nebezpečné akce. Sterlingovu přihrávku zastavil skluzující Morgan pouze rukou a hlavní sudí Mike Jones odpískal pokutový kop. K němu se postavil tradiční exekutor kapitán Steven Gerrard a přes maximální snahu Hamera otevřel skóre. Vyrovnat mohl aktivní Mahrez, jehož tečovaný přímý kop skončil těsně nad.

Ještě před odchodem na poločasovou přestávku domácí navýšili svůj náskok. V šestnáctce tentokrát zahrál rukou Simpson a rozhodčí opět neváhal ukázat na penaltový puntík. Gerrard tentokráte zvolil opačný kout brány než poprvé a poslal Reds do dvougólového trháku.

Také do druhého dějství vstoupili aktivněji fotbalistů Leicesteru a byli za to po zásluze odměněni. Družině Nigela Pearsona se povedlo vyrovnat během dvou minut. Nejprve pas Jamese sklepl Vardy Davidu Nugentovi a ten skvělou střelou z halfvoleje rozvlnil síť. Za chviličku si přebral Jeff Schlupp Mahrezovu přihrávku skvěle do prostoru, aby pak levačkou z 18 metrů překonal marně se natahujícího Mignoleta.

Závěrečná čtvrthodina nabídla atraktivní podívanou, akce střídala akci. Dokonat obrat mohl Nugent, ovšem Sakho na poslední chvíli jeho pokus zastavil. Na druhé straně měl dvě příležitosti střídající Fabio Borini, avšak jednou mířil nad a pak se mu do cesty připletl spoluhráč Marković. Italský útočník si poté ještě zkoušel vymodlit penaltu po kontaktu s Morganem, třetí jedenáctku pro domácí už si ale hlavní arbitr odpískat netroufl.

Góly: 57. Yaya Touré, 67. Stevan Jovetić, 73. Frank Lampard - 68. Jack Rodwell, 71. Adam Johnson (pen.)

Utkání mezi Manchesterem City a Sunderlandem nabídlo dva naprosto odlišné poločasy. Zatímco během prvního se mnoho vzruchu neudálo, během druhého dějství padlo hned pět branek a některé opravdu výstavní. Citizens sice znovu přišli o dvougólový náskok, tři body ale nakonec pro bleděmodré vystřelil střídající Frank Lampard.

Nejzajímavější situace první půle se odehrály až na jejím konci a jako by předznamenaly strhující polovinu druhou. V 32. minutě vystřelil zpoza šestnáctky David Silva a Costel Pantilimon, shodou okolnostní bývalý náhradník Citizens, výborným zákrokem podržel svůj tým. Podobně si vedl i na opačné straně Willy Caballero, jenž dostal překvapivě přednost před Joem Hartem a ve správnosti svého rozhodnutí Pellegriniho utvrdil ve 40. minutě, když zlikvidoval volný přímý kop Sebastiana Larssona.

Po změně stran odstartoval gólovou přehlídku v 57. minutě Yaya Touré. Záložník z Pobřeží Slonoviny se po přiťuknutí Jovetiće úchvatným způsobem opřel do míče a z 20 metrů vymetl pravou šibenici hostující svatyně. Jednatřicetiletý středopolař tímto nechal vzpomenout na jeho podobně skvělou trefu z finále Capital One Cupu právě proti Black Cats v loňské sezóně. V 66. minutě byla k vidění další fotbalová lahůdka. Gaël Clichy našel svým přízemím centrem z levé strany na přední tyči Stevana Jovetiće a ten parádně patičkou pokořil Pantilimon podruhé. Sunderland však dokázal okamžitě odpovědět. Giaccheriniho pokus ještě dokázal Caballero vytěsnit mimo tři tyče, ovšem z následného rohového kopu se prosadil Jack Rodwell.

V 70. minutě se opět potvrdilo pravidlo "Nedáš, dostaneš." Jesús Navas orazítkoval pouze tyč, následný protiútok hostů zastavil Zabaleta až faulem na Larssona a rozhodčí East neváhal ukázat na značku pokutového kopu. Ten s chladnou hlavou proměnil Adam Johnson, který v minulosti stejně jako zmiňovaný Pantilimon i Rodwell v minulosti oblékal právě dres City. Netrvalo to ale dlouho a Pellegriniho ekipa opět vedla. Další vynikající centr Clichyho dolétl na hlavu Lamparda a zkušený fotbalista prokázal, že chilský manažer udělal velmi dobrý tah, když jeho hostování prodloužil do konce této sezóny. Manchester mohl přidat ještě další trefy, ale Lampard, Touré, Navas ani Fernandinho si na fantastického Costela Pantilimona nepřišli.

Góly: 15. Steven Taylor, 26. Jack Colback, 78. Moussa Sissoko - 19. Paul Dummett (vl.), 66. Danny Ings, 86. George Boyd

Vzpoura trpaslíků pokračuje. Burnley následuje příkladu dalšího nováčka z Leicesteru a i ve druhém po sobě jdoucím venkovním utkání sebralo favoritovy body. Dnes Clarets urvali jeden v Newcastlu, kde byli diváci svědky hned šesti gólů...

O tom, že na St. James‘ Parku rozhodně nebude nuda, bylo jasno už v prvních sekundách - hrdina utkání v Manchesteru Ashley Barnes už krátce po úvodním hvizdu nastřelil tyčku Alnwickovy branky. Sítě se však vlnily až s úderem čtvrthodiny.

Jako první udeřil stoper Newcastlu Steven Taylor, jehož hlavička po rohovém kopu Colbacka zapadla přesně za tyčku mimo dosah brankáře Heatona. Vedení však domácím vydrželo jen čtyři minuty; Paul Dummett zazmatkoval při vysokém míči a ve snaze o malou domů přeloboval spoluhráče Alnwicka - 1:1.

Jenže krátce nato už fanoušci Magpies opět slavili. Janmaat na hranici šestnáckty přiťukl míč Jacku Colbackovi - a jeho rána levačkou se odrazem od tyčky stala gólovou. Nepříjemnou situaci pro hosty zhoršil i závěr poločasu, kdy Dean Marney i Kevin Long (který už tak po 16 minutách střídal zraněného Shackella) museli opustit hřiště zranění.

Neschopnost dalšího střídání však po přestávce Burnley nikterak nepoznamenala; naopak už dvě minuty po změně stran orazítkoval Barnes břevno. Čtvrt hodiny poté jej napodobil i Mee. Srovnáno bylo až do třetice - Kightlyho centr z levé strany lehce tečoval Danny Ings a Alnwick byl bezmocný.

Gólovým hodům však čtvrtá trefa přítrž rozhodně neučinila. Obnovený debut dočasného manažera Johna Carvera mohl osladit vítěznou trefou Moussa Sissoko, jenž po sklepnutí mladíka Armstronga neměl na zadní tyči těžkou pozici. Radost mu ale zkazil pět minut před koncem George Boyd.

Bývalý záložník Hullu se dostal k míči před pokutovým územím Newcastlu, zbavil se tlaku hned tří soupeřových hráčů a přesnou křížnou střelou k tyči uzavřel na konečných 3:3. Clarets se tak díky bodovému zisku dostali na dostřel jediného bodu od nesestupových pozic. Newcastle zůstává na desáté příčce.

Góly: 34. Sadio Mané, 56. Dušan Tadić

Horší vstup do nového kalendářního roku si patrně fanoušek Arsenalu nemohl "vysnít". Příšerný defenzivní výkon Kanonýrů, jejich dvě hrubky vedoucí k jediným brankám zápasu a teprve druhé čisté konto pro Southampton od osmého listopadu; takový je zhruba sumář tohoto novoročního šlágru...

Arsenal letos jen čistě výjimečně mohl poskládat obrannou linii, o níž by Wenger mohl říct, že je jeho první volbou, zrovna tohle byl ale jeden z těch případů - který opravdu nedopadl. Kanonýři své protivníky poprvé pustili do šance už v sedmé minutě, když po Tadićově výzvě hlavičkoval Pellè, a ze vzduchu se později mohl prosadit také Mané po rohu Ward-Prowseho.

Rovněž Londýňané si dokázali v první dvacetiminutovce vytvořit nějaké ty pološance, když se na jejím úplném konci v největší příležitosti zjevil Cazorla po přihrávce Rosického. Forster však byl na zemi tak akorát včas, a za necelou čtvrthodinu již přihlížel, kterak jeho spoluhráč posílá Southampton do vedení po chybě svého protějšku.

Wojciech Szczesny totiž ve 34. minutě nepřečetl dobře situaci, vydal se až na hranu šestnáctky pro míč, u kterého byl dříve Mané, a potom se couvaje mohl akorát kochat pohledem na fantastický Senegalcův lob z nejtěžšího možného úhlu - 1:0.

Toto utkání bylo obecně důkazem, jak moc důležitá může být hra obou brankářů. Byl to totiž Forster, kdo se ihned po obrátce vytasil s nejtěžším zákrokem zápasu - proti Sánchezově nízké střele z dobré pozice -, aby Saints okamžitě vzápětí udeřili podruhé. Tadić vysloveně za pár vteřin navázal na zmatek v pokutovém území, respektive nedorozumění mezi Debuchym a Szczesnym, a bylo to 2:0.

Arsene Wenger okamžitě zareagoval střídáním Walcotta za obránce Chamberse, tím si však vůbec, ale vůbec nepomohl. Jednak Pellè ihned poté nastřelil tyč, aby následně Debuchy vyhlavičkovával jiný jeho pokus po hrubici Koscielného přímo z brankové čáry; jednak sám Walcott neměl na hru Arsenalu prakticky žádný vliv a dohromady si s balonem potykal všehovšudy sedmkrát!

Z toho potom pramenila i skutečnost, že závěrečný tlak Gunners byl opravdu spíše k smíchu než k postrašení soupeře. Hosté se zmohli tak akorát na jednu nebezpečnou standardku a Oxlade-Chamberlainův kontrolovaný volej, jinak už ani neměli chuť vrhat více lidí do pokutového území - i přes další střídání útočníka (Akpoma) za obránce (Debuchyho)...

Góly: 10. Diafra Sakho - 42. Saido Berahino

Po těžkých lokálních zkouškách s londýnskými soky sice West Ham boduje, nicméně slavit určitě nebude. Přestože po většinu klání dával najevo, že letos bojuje v naprosto odlišných vodách, West Brom měl nakonec k vítězství stejně daleko a po třech kolech alespoň ukončil sérii bez bodu.

Kladiváři vstoupili do utkání s viditelně větší touhou po gólech a už v desáté minutě sklízeli úspěch. Vydařenou akci načal Amalfitano, vše vyšperkoval svým umem Cresswell a Sakho po jeho centru na malé vápno měl již jediný úkol - trefit v pádu balón hlavou, Foster jednoduše neměl šanci jakkoliv brzkému gólu zabránit.

To si vynahradil jen necelé tři minuty poté, když se skvělou individuální akcí blýskl Downing, jenž vyškolil několik protihráčů a zuby si svým pokusem vylámal až na brankáři hostů. Nepříliš optimistické počínání svých budoucích svěřenců sledoval Tony Pulis z tribuny a ve 42. minutě tak mohl spokojeně zatleskat akci, která sebrala lépe hrajícím domácím vedení. Rychlý protiútok zakončoval milimetrovou přihrávkou Sessegnon, který kolem tří obránců poslal míč na Berahina, jenž z první pokořil Adriána.

Do druhé půle pak vstoupili domácí znatelně omráčeni, čehož chtěl využít opět Berahino, ten si sice pohrál s dvojicí obránců, londýnský brankář se však poté vyznamenal bravurním zákrokem. Po dvou minutách se díky laxnosti obrany dostal k dobré šanci Sessegnon, rozvlnil ovšem jen boční síť.

Po hodině hry tak mohl přeci jen vrátit vedení svému celku Cresswell, jenže z přímého kopu rozezněl pouze brankovou konstrukci. Dvacet minut před koncem pak mohli diváci sledovat scénu jak z grotesky, když se Sakhovi hrubě nevydařil pokus o nůžky a zpět na nohy mu museli pomoci zdravotníci.

Jak málo pak stačilo k tomu, aby si mohl své ruce nechat pozlatit Big Sam, během jediné minuty však svou možnost nevyužili Jarvis ani Valencia a West Ham se tak musel spokojit s jediným bodem a stejně jako jeho soupeř prodlužuje sérii bez vítězství.

Góly: 20. Leroy Fer - 90+2. Wilfried Bony

Bony Wilfried se od prvního dne znovu pokouší o titul nejlepšího střelce kalendářního roku v Premier League. Pozdní trefou tentokrát získal pro svůj tým alespoň bod a QPR tak přes sedmdesátiminutové vedení po druhé na svém stadionu jen remizuje.

V očích hostů se sudí Taylor stal negativním hrdinou už po sedmi minutách hry, Greenovi totiž prošla jasná ruka poté, co vyběhl mimo velké vápno, aby zabránil vyložené šanci pro Routledge. První hrozbu na druhé straně odvracel v 17. minutě Sigurdsson, ten dokázal zaskočit za svého brankáře při pokusu Austina.

Jen pár momentů poté už Fabianski pro míč v síti musel, Leroy Fer totiž napálil z dvaadvaceti metrů neposedný balón a jeho dělovka zamířila nechytatelně k bližší tyči. Hned vzápětí mohlo být s hosty ještě hůře, jen kdyby Vargasův přesný centr neumístil Zamora hlavou nad břevno. Přes gólovou ztrátu nedokázali hráči Swansea kousat jinak, než z rychlých protiútoků, ten nejvíce nebezpečný zahodil Gomis, když svůj projektil poslal metr vedle Greenovy branky.

Hoops tak mohli jen litovat, že do přestávky nezískali na soupeře ještě větší náskok, když Islův solidní pokus Fabianski zneškodnil a dvě minuty před koncem první půle olízl Vargas střelou z úhlu pravou tyč.

Pojištění znemožnil polský brankář i Austinovi z úvodu druhé půle, když vyrazil jeho gólovou hlavičku, a hosté tak nadále mohli útočit na vyrovnání. Vidět šel především Sigurdsson, Fernandéz však jeho centr mezi tři tyče neumístil, sám islandský reprezentant chvíli poté pálil z dálky těsně mimo.

Dvacet minut před koncem dostal další příležitost Fer, tentokrát byl jeho dalekonosný pokus o pár decimetrů nepřesný. Na druhé straně se prvně výrazně ozval Bony, toho ale parádním zákrokem vychytal Green. Brzy poté spálil další šanci na vyrovnání Gomis, když po rohovém kopu hlavičkoval vedle branky.

Londýnský celek se tak pomalu ale jistě blížil ke třem bodům a zdálo se, že snad ani nebude tolik vadit, když po přihrávce Fera pálil Vargas jen do vnější strany sítě. V 86. minutě totiž vyřešil sudí potyčku mezi Henrym a Routledgem žlutou kartou pro domácího hráče a červenou pro hosta. Jenže přišla druhá minuta nastavení, Ki seběhl s míčem doprostřed hřiště, ve vápně našel Bonyho Wilfrieda, který se přes minimum prostoru otočil a bombou ze své kopačky vyrovnal.

Góly: 2. Ryan Shawcross - 26. Falcao

Manchester United už je sice téměř dva měsíce neporažen, ovšem nyní potřetí z poslední čtyřech zápasů jen remizoval a jeho náskok na třetí pozici se může po dnešku smrsknout pouze na jeden bod. Na Britannia Stadium se Potters brzy ujali vedení, ale ještě v prvním dějství vyrovnal Falcao a po příchodu z kabin už žádné branky nepadly.

Stoke se vstup do utkání vydařil nadmíru skvěle. Neuplynulo ještě ani 120 vteřin a už se měnilo skóre. Rohový kop dolétl na hlavu Petera Crouche, obávaný hlavičkář posunul před sebe na kapitána Shawcrosse a zadák domácích nedal přímo z voleje De Geovi žádnou šanci zasáhnout a zaznamenal tak vůbec první gól v Premier League v roce 2015.

Zanedlouho mohlo být pro Red Devils i hůř, to si Evans počínal v souboji s Dioufem způsobem, jakým by neuspěl snad ani v okresním přeboru, a rodák z Belfastu si mohl zhluboka oddechnout, když senegalský útočník branku těsně minul.

Manchesteru se povedlo vyrovnat z ojedinělé příležitosti ve 20. minutě. Stejně jako v případě Stoke se jednalo o vůbec první střelu mezi tři tyče a také přišla po rohovém kopu. Rooneyho centr prodloužil za sebe Michael Carrick a Radamel Falcao zblízka překonal Begoviće. Kolumbijský tygr si tak připsal teprve druhou trefu od svého letního příchodu.

Jak už to bývá na Britannia Stadium zvykem, o žádné superatraktivní klání nešlo, nicméně zajímavých momentů a náznaků šancí bylo k vidění poměrně dost. Po změně stran opět hlavičkoval Peter Crouch a trefil do ruky Chrise Smallinga, sudí Michael Oliver však k nelibosti hráčů i příznivců Potters pokutový kop nezapískal.

Před Begovićem bylo rušno o dvě minuty později, van Persie ale v krkolomné pozici nedokázal zamířit přesně. V těchto chvílích se hra zrychlila a oba celky se hnaly za třemi body. Za Stoke zahrozil znovu kdo jiný než Peter Crouch, tentokrát jeho pokus hlavou orazítkoval tyč a po následném rohu pálil krásně z první Diouf, a kdyby jeho projektil Smalling jemně netečoval, De Gea by se zřejmě natahoval marně.

Závěr tohoto duelu patřil hostům, kteří se snažili urvat tři body, naopak svěřenci Marka Hughese už pouze bránili nerozhodný výsledek. To se jim také povedlo, United si žádnou výraznější příležitost nevypracovali.