SPORTEM KE ZDRAVÍ ?!

Serginho, Miklós Fehér, Marc-Vivien Foe. Brazilec, Maďar a Kamerunec. Tři fotbalisté ze tří zemí, různých postů i klubů. Spojuje je jediná věc a to ta, že své vášni nazývané fotbal věnovali život.

Během posledních let se v profesionálním fotbale začínají množit smrtelné případy. U všech tří jmenovaných fotbalistů došlo ke kolapsu během utkání a i přes zahájení oživovacích pokusů na místě musel později lékař konstatovat smrt způsobenou selháním srdce.

Ve fotbale jsou případy úmrtí způsobené hrou velmi řídké. Historie pamatuje několik případů, kdy hráč podlehl zranění hlavy po hlavičkovém souboji, nebo brankářovo srdce nevydrželo ránu způsobenou míčem. Nicméně, jde opravdu o výjimky.

Smrt fotbalistů na srdeční zástavu bez zjevné příčiny je ale jiná. Dá se definovat jako působení hry? Není třeba možné, že se moderní fotbal stal natolik fyzicky náročným, že lidský organismus už balancuje na samé hranici provozuschopnosti? Hra se během posledních několika desítek let opravdu zrychlila. Přibylo osobních soubojů a od hráčů se vyžaduje vyšší nasazení. Je ovšem nutné přiznat, že fotbal jako takový se změnil i jinak. Je hodně sledovaný po celém světě a točí se v něm velké peníze. Hráči někdy hrají, i když ví, že tím riskují své zdraví. A je už jedno, jestli to dělají pro peníze, nebo prostě proto, že nechtějí zklamat miliony fanoušků, kteří je sledují po celém světě. To byl třeba i případ Marca Viviena Foea.

Záložník kamerunské reprezentace totiž v semifinále Poháru FIFA ve druhé půli už vůbec neměl být na hřišti. Trenér Winfried Schafer ho chtěl střídat, ale hráč odmítl. Hrálo se totiž v Lyonu, na stadiónu, kde Foe dlouho působil. Později se ukázalo, že kvůli touze hrát dokonce pár dní před zápasem přechodil úplavici.

Miklós Fehér, hráč Benfiky Lisabon, zkolaboval v závěru zápasu v Guimaraesi. Útočník sice nenastupoval od začátku zápasu, ale motivace ukázat dobrým výkonem trenérovi, že do základní jedenáctky patří, byla veliká. Když jeho spoluhráč Fernando vstřelil gól, slavil Fehér branku natolik bouřlivě, že od sudího Olegaria Benquerenca obdržel žlutou kartu. Ve chvíli, kdy ji uviděl se jen usmál a poté se sesunul k zemi. Tento záběr obletěl celý svět. Později se při pitvě prokázalo, že hráč trpěl vrozenou srdeční vadou, která nemohla být při pravidelných prohlídkách odhalena.

Největším varováním pro fotbalový svět bylo úmrtí Serginha, hráče klubu Sao Caetano. Ten zkolaboval 27. října 2004 v zápase se Sao Paulem. Jeho úmrtí mělo i disciplinární dohru pro klub i trenéra a lékaře klubu, protože policie odhalila, že věděli o tom, že hráč trpí srdeční arytmií. Přesto, že byl varován, že každým příštím zápasem riskuje život, nastupoval i nadále. Důvod, proč hráč i přes toto riziko nastupoval k dalším zápasům, je neznámý...

Dvojnásobný mistr světa Brazilec Mario Zagallo v nedávném rozhovoru prohlásil, že fotbalový zápas by neměl trvat devadesát, ale sto dvacet minut. "Když nemůžeme zvětšit hřiště, tak prodlužme hru," tvrdí. Prý se obránci více unaví a útočníci budou mít více prostoru pro hru. "Bude více prostoru na hru a my uvidíme více fotbalu," prohlásil dále Zagallo. Naštěstí FIFA v nejbližší době nechystá žádné úpravy pravidel, které by směřovaly tímto směrem. Je možné, že seznam mrtvých fotbalistů by pak byl daleko delší...