Sparta podle Novotného ztrácí tvář. Vadí mu cizinci, přístup hráčů i lidé ve vedení

Pražská Sparta ztrácí v tabulce po víkendovém 13. kole Chance Ligy na vedoucí Slavii už osm bodů a herně se trápí. V podcastu Livesport Daily hovořil bývalý kapitán a rekordní držitel 14 mistrovských titulů Jiří Novotný (56) mimo jiné o tom, že se vytrácí sparťanská identita, některé zápasy Letenských jsou odchozené a ve vedení se usadili tací, kteří si na sparťany jen hrají.

"Když ze Sparty slyším hesla o sparťanské DNA a pak k zápasu nastoupí v základu jediný Čech, nějak mi to k sobě nesedí. Sparta zvolila zahraniční směr, což je podle mě škoda. Tímto přístupem se ona proklamovaná sparťanská DNA ničí. Podle mého názoru minimálně třetina cizinců v klubu nemá co dělat. Je to špatně i pro celý český fotbal. Zahraniční hráči by přece měli převyšovat ty domácí a pokud tomu tak není, jen berou místo našim klukům, na což v důsledku doplácí reprezentace."

"Některé zápasy jsou doslova odchozené. Je to pro mě nepochopitelné. Hrají za nejlepší český klub, tam o nasazení přece vůbec nelze diskutovat. Všichni musejí jít na sto procent. Mohu odpustit, že se někomu herně nedaří, ale stoprocentní přístup je základ. Pokud tam není, je to chyba hráčů a nezaslouží si v klubu být."

"Jsme teprve v polovině první části sezony, ale domácí pohár už nezískáme. Pamatuji si, že za nás jsme z poháru také občas nečekaně vypadli, třeba v Mladé Boleslavi, ale v lize jsme stabilně mířili za titulem. Sparta ztrácí osm bodů a nejsem přesvědčený o tom, že dokáže klíčové zápasy zvládat. Kdybych v mužstvu viděl vnitřní sílu, byl bych klidný. Výkyvy ve výkonech jsou však obrovské. Sám klub mluví o konzistenci, ale v ligovém utkání na Baníku jsme si podle mě vyhrát vůbec nezasloužili."

"Záleží na lidech, kteří o klubu rozhodují. Někdo, pravděpodobně majitel, musí určit směr a vybrat si spolupracovníky, kterým věří. Otázkou je, zda mají pro fotbal správné předpoklady. Řízení firmy a řízení fotbalového klubu jsou dvě naprosto odlišné disciplíny. Každý by se měl obklopit lidmi, kterým důvěřuje, ale kteří danému sportu skutečně do hloubky rozumějí. Pohybuje se tam dost lidí, které to možná urazí, ale na sparťany si pouze hrají. Skutečný vztah ke klubu jim chybí."

"Získávat tituly určitě nebylo jednodušší. Výhodou však bylo, že nejlepší hráči v republice přirozeně směřovali buď do Sparty, nebo do Slavie. Byla to úplně jiná doba. Když jsem začínal, do zahraničí se smělo odcházet až po dosažení zhruba třiatřiceti let a odehrání určitého počtu reprezentačních zápasů. Zkušení hráči zůstávali doma, mladí se do sestavy prosazovali těžko a museli prokázat obrovskou kvalitu. Měli se však od koho učit. Dnes se podíváte na mladé stopery, od koho mají sbírat zkušenosti? Chybí tam vyzrálý třicetiletý stoper, který by jim pomohl a vedl je. Osobnosti tohoto typu v týmu zkrátka nejsou."

"Nultý ročník Ligy mistrů byl výjimečný. V prvním kole jsme s velkou dávkou štěstí vyřadili Glasgow Rangers, potom Olympique Marseille a doma jsme zdolali Barcelonu. Pro mě i celou tehdejší partu to jsou nezapomenutelné zážitky. Lidé tím fotbalem tehdy ohromně žili. Nedávno jsem byl za Lumírem Mistrem na návštěvě a právě jsme o tom mluvili. Byl to z jeho strany neskutečný zápas, dělal si s hráči Barcelony, co chtěl. I Real Madrid byl samozřejmě obrovský pojem. Když na to vzpomínám, herně byli úplně jinde. Kdykoliv potřebovali dát gól, tak ho dali. Kvalitativní rozdíl byl bohužel propastný."

"Za minulého režimu to bylo úplně jiné než dnes. Ve vedení Sparty tehdy sedělo dohromady deset lidí a dvě sekretářky. Dnes pracuje v kancelářích dvě stě zaměstnanců, což představuje obrovský posun. Klub potřebuje marketing a další složky, které dřív neexistovaly. Tehdy to ale mělo rodinný charakter, který dnes postrádám. Moc rád vzpomínám na trenéra Václava Ježka, protože mě vytáhl do ligového kádru a dal mi první šanci. Byl to skvělý člověk, vynikající psycholog a uměl s hráči perfektně pracovat. Pak přišel majitel Petr Mach, který tím týmem žil. Zrekonstruoval stadion, investoval do klubu obrovské peníze a zanechal v historii Sparty nesmazatelnou stopu. Velký sparťan byl i další majitel Slovák Alexander Rezeš, fotbal miloval a díky němu tehdy přišla řada zajímavých hráčů ze Slovenska."