Real Madrid po čtyřiatřicáté aneb ohlédnutí za LaLigou 2019/2020

Výjimečný ročník 2019/2020 poznamenaný koronavirovou pandemií je i ve španělské LaLize minulostí. Titul získal Real Madrid, který tak zabránil svému největšímu rivalovi z Barcelony útok na mistrovský hattrick. Real se s Barcelonou přetahoval o prvenství od samotného začátku a nakonec rozhodla právě "pokoronovirová" forma. Real Madrid po přestávce ani jednou nezaváhal, což bylo rozhodující. Barcelona naopak nenašla optimální pohodu ani vhodného trenéra a skončila druhá...

Skvělý finiš mělo i třetí Atlético Madrid, jemuž vážně hrozilo, že bude bez Ligy mistrů a dobře si vedla i Sevilla, která se naopak do milionářské soutěže vrátí. Andalusané nakonec uhájili TOP 4 před vzkříšeným Villarrealem, se kterým se rozloučila klubová ikona Santi Cazorla i trenér Javi Calleja. Evropskou ligu si zajistili Real Sociedad i největší překvapení sezony Granada CF.

Nejvyšší soutěž opouštějí po tristní sezoně Espanyol Barcelona, Mallorca a Leganés. Ty od příští sezony nahradí Huesca a Cádiz. V pořadí třetí postupující celek zatím není znám. Dohromady se v LaLize 2019/2020 odehrálo 380 zápasů, padlo v nich 942 branek, bylo rozdáno 1947 karet a odpískáno 149 penalt...

Real Madrid po čtyřiatřicáté

Zinédine Zidane před sezonou vyhlásil jako prioritu útok na ligové prvenství. Real Madrid se pod jeho vedením radoval z titulu jen jednou v sezoně 2016/2017 a po třech letech chtěl zpátky usednout na španělský trůn. Především pak hodlal napravit předchozí sezonu bez trofeje, během níž se Zidane do Madridu zase vrátil.

Byl to druhý rok bez Cristiana Ronalda, kterého měl konečně nahradit Eden Hazard. Belgický reprezentant však většinu sezony promarodil a vstřelil jen jeden gól. Dlouhodobě zraněný byl i Marco Asensio a tak příležitosti dostávali jiní. Hvězdná chvíle nastala pro Karima Benzemu. Francouzský útočník dával góly vždy, ale stejně zůstával ve stínu Ronalda. Tentokrát byl hlavní gólovým přispěvatelem on, prosadil se jedenadvacetkrát. Druhý byl v tomto směru s jedenácti brankami stoper (!) Sergio Ramos.

Real měl konzistentní výsledky. Zaváhal sice už ve druhém kole proti Valladolidu (1:1) a pak v devátém kole na půdě Mallorcy (0:1), ale jinak neprohrával. Neprohrál ani v nezáživném El Clásicu na Camp Nou (0:0). Těžko říci, jak by ale sezona pokračovala nebýt koronaviru. Těsně před přerušením soutěže Merengues ztratili formu i průběžné vedení. Na přelomu února a března vyhráli ze čtyř kol jediný zápas a mnoho fanoušků začalo pochybovat. Paradoxem bylo, že oním jedním zápasem, který Real vyhrál bylo domácí El Clásico. Koronavirová pandemie zasáhla Španělsko velkou silou a soutěž byla jako takřka všude v Evropě přerušena. Real Madrid byl v tu chvíli na druhém místě a jelikož se vážné uvažovalo o zrušení ročníku, s jeho případnými ambicemi to vypadalo bledě. Královský klub v té době prohrál i domácí zápas s Manchesterem City v Lize mistrů.

Naštěstí hrát se zase začalo v červnu a Real Madrid se předvedl jako mužstvo s nejlepší formou. Vyhrál deset zápasů v řadě a kolo před koncem si zajistil španělský titul. Remíza na Leganésu v posledním kole už nic neznamenala.

Real Madrid ale nebyl jenom o úspěších. Vedle Karima Benzemy měl vyrůstat v nového kanonýra Luka Jović. Když ve vás klub vidí náhradu za stárnoucí francouzskou hvězdu, to už musí něco znamenat. A nutno říct, že Jović přicházel do Madridu po vynikající sezoně v Bundeslize. Zklamal ale na plné čáře. Připsal si jen několik startů a kdykoli nastoupil, působil zbrkle, nekoncentrovaně a bezzubě. Byl jen stínem predátora z Německa, což demonstrují pouhé dva góly. Mnohem víc na sebe upozornil, když nechal naplno vyniknout balkánskou povahu. Doma v Srbsku porušil zákaz vycházení po dobu karantény a byl dokonce domácími autoritami vyšetřován. Jeho pracovní morálku kritizoval v Madridu nejeden novinář a Jović bude na tuto sezonu vzpomínat v dobrém snad jen proto, že je jeho dlouholetá přítelkyně Sofia Milošević v očekávání. Mnohem víc od něj ale čekali fanoušci Realu. V souvislosti s Jovićem se také mluvilo o přestupu do AC Milán, kde by případně vytvořil zajímavé trio Rebić - Ibrahimović - Jović.

Hledá se kouč i optimální forma

Barcelona titul neobhájila a v Katalánsku to pociťují jako velké zklamání. Klub vstupoval do sezony pod trenérem Ernestem Valverdem, mužem, který byl od počátku kritizován nikoliv snad za výsledky, ale za herní projev. Barcelona bez Messiho v sestavě vybouchla hned v prvním kole na Bilbau (0:1) a Valverde byl okamžitě spojován s odvoláním. Požadavek na změnu kouče a tím i změnu stylu vyvrcholil v poněkud bizarní záležitost, Barcelona se totiž postupně dostala na první místo tabulky a právě v tomto momentu byl Valverde odvolán. Kormidla se ujal Quique Setién, někdejší kouč Betisu a když fanoušci zjistili, že ani po jeho příchodu se nic nemění, začali panikařit. Je Setién skutečně tím mužem, který má do Katalánska vrátit slavné časy z dob Rijkaarda, Guardioly nebo Enriqueho?

Barcelona nebyla po koronavirové přestávce vyloženě tragická. Občas ale klopýtla remízou a Real Madrid toho dokázal využít. Co se týče herního projevu, ten se od Valverdeho působení zas o tolik nezlepšil a kritický k výkonům byl i Lionel Messi. Byl to znovu Argentinec, který tahal Blaugranas z kaše a jenž se znovu ukázal být nepostradatelným. Mimochodem s pětadvaceti brankami nejlepší střelec celé soutěže. Messiho éra se v Barceloně pomalu a jistě chýlí ke konci a vedení by na to mělo myslet. Dojde k tolik propíranému návratu Neymara? A co bude s Antoinem Griezmannem, jemuž na Camp Nou prostě nekvete pšenka? Příslibem jsou výkony mladičkého Ansumaneho Fatiho. Sedmnáctiletý talent je posledním z dlouhé řady hrdých zástupců slavné La Masie. Na scénu vtrhl jako velká voda, když ve svých třech úvodních duelech dvakrát skóroval. Tím překonal rekord Bojana Krkiće coby nejmladšího střelce. Bylo mu 16 let a 304 dní. V této přelomové sezoně nasázel sedm branek a stal se nejmladším střelcem i v Lize mistrů.

Dostihy o Ligu mistrů zvládli Atlético a Sevilla

Ročník 2019/2020 neznamenal jen boj o titul mezi Realem Madrid a Barcelonou, ale také dramatické dostihy o Ligu mistrů. Pomineme-li dva hlavní giganty, usilovali o prestižní klubovou soutěž Atlético Madrid, Sevilla, Villarreal, Real Sociedad, Getafe nebo Valencia.

Jako první z bojů odpadla (nebo se vůbec nezapojila) Valencia CF. Pro Netopýry platí něco podobného jako pro Barcelonu. Dodnes mnozí fanoušci nechápou odvolání populárního Marcelina, jehož nahradil Albert Celades. Výsledky ale neměl a ještě před koncem LaLigy se z klubu pakoval. Sezonu dokončoval Voro, již tradiční záskok trenérů. Valencia od začátku ztrácela a když se nadechla k dobrým výkonům, vydrželo to jen krátce. Konečné deváté místo je pro Los Che obrovským zklamáním. Majitel Peter Lim se stal terčem oprávněné kritiky za to, jakým způsobem svůj klub (ne)vede. V mužstvu navíc s velkou pravděpodobností nebude pokračovat Dani Parejo a s Manchesterem City si už plácl Ferrán Torres. Novým koučem byl pak jmenován Javi Gracia.

Hořká pachuť za sezonou zůstane u příznivců Getafe. Madridský klub měl skvěle našlápnuto zopakovat loňské páté místo, ale koronavirová přestávka mu výrazně ublížila a díky špatným červnovým výsledkům následoval pád až mimo pohárové pozice. Dobrou zprávou je alespoň setrvání kouče Josého Bordaláse nebo výkony Marca Cucurelly. Další mladík Barcelony, který na sebe v této sezoně výrazně upozornil, už Barceloně vlastně nepatří. Getafe totiž uplatnilo opci na odkup za deset milionů eur a jsem si jistý, že se mu tahle suma mnohonásobně vrátí. Dvaadvacetiletý záložník a obecně univerzál odehrál za madridský klub úctyhodných 46 zápasů, v LaLize i Evropské lize. Jeho obdivuhodná výdrž, vůle i technická nebo mentální síla pomáhaly Getafe v bojích o poháry a Cucurella patřil často k nejlepším na hřišti.

Do Ligy mistrů nepronikl ani Real Sociedad, který měl v jednu chvíli solidně našlápnuto. Podobně jako u Getafe mu uškodila koronavirová přestávka. Jakousi náplastí může být finálová účast v Copa del Rey proti Bilbau i jistota alespoň Evropské ligy. Skvělou sezonu měli v dresu Basků Mikel Oyarzabal a Martin Ödegaard. Jednadvacetiletý norský středopolař patřící Realu Madrid dozrával v Nizozemsku, odkud si ho vytáhl Real Sociedad. Hráč, který by dle mnohých mohl přirozeně převzít v Realu štafetu po Modrićovi, v této sezoně dozrál v tahouna La Realu. Udivoval technikou, kreativitou, rychlostí, sebevědomím i celkovým přehledem o hře. Když se zlepší ve střílení gólů (v této sezoně se trefil jen čtyřikrát), bude z něj vážně dělo.

Těsně pod "vrcholem" na pátém místě skončil Villarreal. Loňské sezony byly pro Žlutou ponorku katastrofou a ani ta letošní nezačala dobře. Po patnácti kolech hrál klub o záchranu. Až v prosinci se leccos změnilo a mužstvo začal šplhat tabulkou. Po koronavirové přestávce šest zápasů v řadě neprohrálo a začalo vážně uvažovat o Lize mistrů. Ztráta na první čtyřku ale byla znatelná a nakonec i rozhodující. I tak lze považovat sezonu za vydařenou a kouč Javi Calleja může být na co hrdý. Sám však pokračovat v klubu nebude, stejně jako legenda - Santi Cazorla. Villarreal začne nový ročník pod koučem Emerym.

Návrat do Ligy mistrů se podařil Seville. Jmenování Julena Lopeteguiho hlavním koučem se ukázalo být správnou variantou. Přitom trenér si pošramotil renomé jednak koncem ve španělské reprezentaci, tak i nepovedeným angažmá v Realu Madrid. V Andalusii mu to ale svědčí a i když Sevilla chvílemi zbytečně ztrácela, postavení v TOP 4 zvládla udržet a to i za přispění české stopy, brankáře Tomáše Vaclíka. Připomeňme také, že Sevilla od poloviny února nenašla přemožitele.

A konečně třetí místo obsadilo Atlético Madrid, kde již několik let vládne železnou rukou Diego "Cholo" Simeone. Atlético vůbec zažilo zvláštní sezonu, v lize totiž od počátku ztrácelo na duo Real - Barca a v průběhu dokonce spadlo až na šesté místo tabulky. Bylo to v době přerušení soutěže a kdyby se rozhodlo její ukončení, bylo by Atlético příští rok bez Ligy mistrů. Tedy možná, protože postupem přes Liverpoolem je stále ve hře o ušatý pohár, navíc je považováno za černého koně. Atleti se opět prezentovali pozornými výkony v defenzivě a i přes proměnu kádru zůstává jejich herní styl víceméně stejný.

Granada a evropské poháry? Tvrdá realita

Zcela zvláštní postavení má v souhrnu Granada. Klub se kterým se do popředí tabulky vůbec nepočítalo dokázal překvapit celý Pyrenejský poloostrov, potažmo fotbalovou Evropu. Na konci října 2019 změnila LaLiga svého lídra. Na první příčce se neobjevila Messim tažená Barcelona ani Zidaneho luxusní výběr z Madridu. Vládcem ligy (alespoň na pár chvil) se nestalo ani Simeoneho Atlético nebo snad vždy nebezpečná Sevilla. Odložení El Clásica využil tým, který se teprve dostal mezi španělskou elitu. Granada.

Tým, který i přes vedení slavného jména Tonyho Adamse v roce 2017 sestoupil do druhé ligy. O rok později byl trenérem Granady jmenován téměř neznámý, čerstvě sedmatřicetiletý kouč Diego Martínez. A začaly divy. Sezonu v první lize začala Granada divokou přestřelkou s Villarrealem (4:4) a nepřestala udivovat. Organizovaný, tvrdě bojující tým spoléhající na pečlivou přípravu a týmového ducha spíš než na individuality, stoupal tabulkou. Sedmé místo a kvalifikace Evropské ligy je na nováčka soutěže obrovský úspěch. A kdože za ním stojí? Vedle devětatřicetiletého kouče Diega Martíneze i opory jako Darwin Machís, Roberto Soldado nebo Antonio Puertas. Vrchol sezony přišel už v pátém kole, to si Granada doma smlsla na Barceloně (2:0).

V boji o záchranu nepřežili Espanyol, Mallorca a Leganés

Granada se v příští sezoně musí poučit z příkladu Espanyolu. Ten letos po dlouhých letech zamířil do Evropské ligy, ale nedokázal to skloubit s ligovými zápasy a po katastrofální sezoně skončil poslední. Do nižší soutěže ho po roční pauze doprovodí Mallorca a do posledního kola marně bojoval Leganés. Do bojů o záchranu bylo namočeno více klubů. Sezona vůbec nevyšla Celtě Vigo nebo Betisu Sevilla. Ambiciózní projekt svěřený do rukou předsedy Ángela Hara Garcíi před začátkem ligy vyhlásil boj o návrat do pohárů. A podřídil tomu mnohé. Například za posily utratil sevillský celek více než sto milionů eur. Výsledek? Zmatek na lavičce, nevzhledná hra bez myšlenky a množství ztrát s týmy, se kterými by klub jako Betis ztrácet prostě neměl. Celkově se sezona Betisu absolutně nepovedla, dal jen 48 branek a dostal jich rovnou 60. Na poháry mohl dávno zapomenout a sezona pro něj skončila až patnáctou příčkou.

All-stars základní jedenáctka podle Eurofotbalu:

Ondřej Linhart: Oblak (Atlético) - Carvajal, Ramos (oba Real Madrid), Martínez (Bilbao), Reguillón (Sevilla) - Ødegaard (Real Sociedad), Casemiro (Real Madrid), Orellana (Eibar) - Messi (Barcelona), Benzema (Real Madrid), Moreno (Villarreal).
Trenér: Zinédine Zidane (Real Madrid).

Ondřej Pražák: Courtois (Real Madrid) - Felipe (Atlético), Ramos (Real Madrid), Diego Carlos, Reguillón (oba Sevilla) - Kroos, Casemiro (oba Real Madrid), Cazorla (Villarreal) - Messi (Barcelona), Benzema (Real Madrid), Gerard Moreno (Villarreal).
Trenér: Diego Martínez (Granada).

Sestava zklamání podle Eurofotbalu:

Cillessen (Valencia) - Raíllo (Mallorca), Calero (Espanyol), Firpo (Real Betis) - Rony Lopes (Sevilla), Denis Suárez (Celta Vigo), Vargas (Espanyol), João Félix (Atlético) - Bale, Jović (oba Real Madrid), Griezmann (Barcelona).

Top 3 mladíci:

I v sezoně 2019/2020 se dralo kupředu dravé mládí. Podle redakce eurofotbalu vyčnívala tři jména o kterých píšeme niže.

Ansu Fati (Barcelona) - teenager si po boku Messiho v Barceloně dovoloval.
Marc Cucurella (Getafe) - mladík táhl Getafe a vzbudil zájem větších klubů.
Martin Ødegaard (Real Sociedad/Real Madrid) - Dozrál čas pro Real Madrid?


Nejlepší okamžiky

Velkorysý Real Sociedad

Nejmenší město, jehož tým se v této sezoně dostal do soutěže Copa del Rey, se jmenuje Becerril. Má něco přes sedm set obyvatel. A tuhle starobylou soutěž hrál poprvé v historii. Ačkoli ostrý zápas projel naprosto jednoznačně a od Realu Sociedad dostal osm branek, přece jen na něj bude vzpomínat s radostí. Od prezidenta vítězného klubu Jokina Aperribaye totiž celé město dostalo pozvání na další prvoligový duel La Realu! Vstupenky i dopravu zdarma si nakonec užilo 502 obyvatel.

Ocampos brankářem

Psalo se 34. kolo LaLigy, začátek července. Sevilla potřebovala vyhrát a měla proti Eibaru k vítězství po celé utkání velmi blízko i přes famózní výkon brankáře Dmitroviće. Po změně stran se prosadil Lucas Ocampos, hlavní tahoun ofenzivy Sevilly. Druhou branku se Seville dát nepovedlo a málem toho litovala. V 95. minutě se totiž zranil brankář Tomáš Vaclík a musel střídat. Jenže trenér Lopetegui už neměl k dispozici ani jedno střídání.

Odpovědnost spolu s rukavicemi na sebe navlékl v laufu hrající Ocampos, před nímž stál náročný úkol. Musel ustrážit čisté konto ještě asi pět minut. Poradil si skvěle a zvlášť parádní zákrok na čáře předvedl proti dorážejícímu brankáři Dmitrovićovi! Role se prohodily, hrdina ale zůstal.

Top aféry

Gareth Bale jako náhradník spící na lavičce utkání Realu s Deportivem Alavés

K tomuhle asi není potřeba dodávat něco dalšího. Že vztahy mezi Balem a Realem Madrid nejsou idylické, dokázal nadšený velšský golfista už několikrát. A kdyby někomu Baleův postoj k týmu unikl, zkušený útočník to naplno demonstroval v utkání 35. kola proti Deportivu Alavés. Coby náhradník ho zápas jeho spoluhráčů zajímal tak moc, že si natáhl roušku na oči a dělal, že spí. To přesně poté, co trenér Zidane využil poslední páté střídání a Balea na hřiště neposlal. Wales, golf, respekt?

Přestup Martina Braithwaitha do Barcelony

Ne snad, že bych chtěl zpochybňovat přestup jako takový nebo hráčovy kvality. I když pořád nechápu, co přesně měl hráč jako Braithwaithe hvězdnému týmu dát navíc. Jde mi spíš o to, v jakém kontextu se přestup odehrál a jakou bouři nevole způsobil. Barceloně se totiž v průběhu sezony na delší dobu zranil útočník Dembélé a hledala náhradu.

Problém byl, že přestupové období už skončilo. Co teď? Vedení španělské ligy (RFEF) na tyhle situace pamatuje po svém a umožňuje klubům výjimku v případě vážného zranění některého z hráčů. Barceloně tudíž stačilo ukázat na Braithwaitha, dorovnat jeho klauzuli (tady je objektivně zase chyba na straně managementu Leganésu), která činila 18 milionů eur a bylo to.

Tím ovšem už tak ztrápený Leganés definitivně ztratil nejlepšího střelce. A kuriózní na celé kauze bylo to, že Leganésu vedení jakékoli náhrady zatrhlo. Nikdo se mu přece nezranil. Leganés se i kvůli tomu nakonec nezachránil. Opět se ukázalo, že menší kluby mohou být obrány kvůli smůle ostatních.

A ještě něco. Svět po oficiální prezentaci Martina Braithwaita na Camp Nou obletěly záběry nepovedého driblování...