PAYASO SE ROZLOUČIL

Čekalo se to každou chvílí, ale i tak zůstali fanoušci Valencie touto zprávou šokováni! Pablito odchází a nikdo tomu nechce věřit. Když opouštěl Ciudad deportiva, jeden z mladých příznivců tohoto klubu a obdivovatel Aimara se dal do usedavého pláče a sám Pablo ho musel po dlouhé chvíle utěšovat.

Ve čtvrtek se společně s dalším mužem, který nemá jistou svou budoucnost, Robertem Ayalou, zapojil do tréninkového procesu. Absolvoval celý den v areálu Valencie a, jak je u něj zvykem, zodpovědně se připravoval na sobotní přátelský zápas s Charltonem. Ale zcela jistě již věděl, nebo alespoň tušil, že se jedná víc o trénink osobní, již se necítil součástí týmu, v kterém strávil dlouhá léta své fotbalové kariéry. Přestup do Zaragozy byl na spadnutí, jeho agent dolaďoval poslední detaily. Po pravidelné zdravotní prohlídce pomalu odcházel z tréninkového areálu, podepsal se na několik svých fotografií, novinářům odpověděl jen pár slovy: "Nevím, až bude něco jasného tak vám vše řeknu, zatím opravdu nevím..."

Gustavo Mascardi, který Aimara zastupuje, prohlásil nedávno, že jeho čas ve Valencii již vypršel a je na čase poohlédnout se po jiném prostředí. A samotná Valencie? Začala také jednat se Zaragozou, klubem, který na Aimara vsadil a nabídl nejvíce peněz. To bylo ve čtvrtek. V pátek proběhla horečná jednání, nervozita stoupala. A pak přišla sobota a Pablo Aimar se ukázal naposledy ve sportovním městečku Valencie v Paterna. Již jen aby se rozloučil. Na ranním tréninku byli jen ti, kteří neabsolvovali soustředění v nizozemském Ermelu. Santiago Cañizares, Roberto Fabián Ayala, Carlos Marchena, David Villa, Stefano Fiore, Patrick Kluivert a Asier del Horno, jeden po druhém mu podali ruku, objali, poplácali kamarádsky po zádech a popřáli mnoho štěstí v novém působišti.

Také několik členů vedení týmu s Aimarem prohodilo pár slov, chyběl ovšem trenér Quique Sánchez Flores. Po deseti minutách zaznělo Adios, Hasta luego... a za Aimarem se zavřely dveře šatny. Desítky autogramů na rozloučenou s věrnými fanoušky, poslední zamávání a konec, bylo to krásné...

Pablo César Aimar se narodil 3. listopadu 1979 v argentinském Rio Cuarto. Od roku 1989 hrál za místní klub Estudiantes, odkud po necelých 8 letech přestoupil do River Plate. Debutoval v argentinské lize 11. srpna 1996, ale na první gól si musel počkat až do 20. ledna 1998 kdy se trefil do sítě brankáře Rosario Central. V sezóně 2000/01 se stal hráčem Valencie CF. Od soboty 29. července je novou posilou Zaragozy, která za něj zaplatila 12 miliónů eur.

V dresu River Plate se stal 3x mistrem Argentiny, (1997, 1998, 2000) dva další tituly, tentokráte španělské, získal s Valencií (2001/02 a 2003/04). Na mezinárodním poli slavil úspěch na MS 1997 do 20 let, stal se vítězem Jihoamerického mistrovství ve stejné kategorii v letech 1997 a 1998, s River Plate pak vyhrál Superpohár Jižní Ameriky 1997. S Valencií se dočkal úspěchu v sezóně 2003/04, kdy se tento klub stal vítězem Poháru UEFA a o rok později dokonce evropského Superpoháru. Pablo Aimar je klasickým záložníkem, měří pouze 170 cm, má přezdívku Payaso, šašek, klaun. Za Argentinu nastoupil ve 43 zápasech a dal 7 branek.