Odvážný taktický experiment v Řecku: Suchomel byl záložníkem, data odhalila jeho limity

PŘÍMO Z PIREA - Podle oficiálního zápisu nastoupil na levém kraji obrany. Jeho úkol na hřišti však byl výrazně komplexnější. Sparťan Martin Suchomel se ve čtvrtek večer v zápase Evropské ligy proti Olympiakosu (0:1) pohyboval na své poměry v nezvyklých prostorech. Jaké dostal zadání od trenéra Briana Priskeho a jak se s novou rolí vypořádal?

Ve chvílích, kdy sparťané drželi míč na svých kopačkách, se Suchomel stahoval do středu hřiště, což ostatně potvrzuje heatmapa jeho pohybu.

Odchovanec klubu z Letné trávil ve středu hřiště značnou část zápasu s jednoznačným úkolem. "Pokud jste zápas pozorně sledovali, viděli jste, že se výrazně zapojoval do rozehrávky a pomáhal nám v roli jednoho ze dvou defenzivních záložníků," uvedl na tiskové konferenci po zápase trenér Pražanů Priske.

Suchomel jen v prostoru mezi oběma šestnáctkami zaznamenal 18 doteků s míčem z celkových 52, tedy více než třetinu (36 %) všech svých doteků. Musel se přitom orientovat v přehuštěném prostředí uprostřed hřiště a řešit situace pod tlakem.

A právě tehdy se ukázaly některé jeho limity. Suchomel se sice do hry zapojoval aktivně - byl na začátku hned 14 sparťanských akcí, což je na jeho poměry neobvykle vysoké číslo. Několikrát ale zvolil nepřesné nebo zbytečně komplikované řešení. Celkem rozdal 29 přihrávek, z nichž 24 našlo adresáta. Pět neúspěšných pokusů představuje v kontextu jeho nové role lehce znepokojující údaj.

Pokud chcete kontrolovat střed hřiště, mohou znamenat ztrátu tempa i drobné technické chyby. Ostatně šest ztracených míčů ukazuje, že Suchomelova práce s balonem nebyla vždy bezproblémová. "On je z hlediska herního stylu velmi univerzální a v defenzivě je spolehlivý. Má určité ofenzivní kvality, které možná nejsou na stejné úrovni jako u Matěje Ryneše, ale vždy dělá maximum. Myslím, že dnes v roli, kterou jsme mu svěřili, odehrál dobrý zápas," dodal Priske.

Je pravda, že Suchomela nelze hodnotit pouze podle chyb. Postupem času se s novou rolí sžíval a dojem z jeho předvedeného výkonu byl lepší. Osmkrát dokázal míč progresivně vyvézt, tedy posunout hru směrem k soupeřově brance, a v útočné třetině zkompletoval sedm z osmi přihrávek. To naznačuje, že v pokročilejších prostorech dokázal být poměrně efektivní. Jeho výkon tak nebyl jednoznačně negativní. Spíše odhalil rozdíl mezi tím, co dokáže nabídnout při posouvání hry dopředu, a tím, jak jistě si počíná při rozehrávce pod tlakem ve středu pole.

Právě univerzálnost je jedním z důvodů, proč trenéři mohou Suchomela do podobné role nasazovat. Invertovaný bek musí zvládat nejen povinnosti krajního obránce, ale také úkoly spojené s pozicí středního záložníka. Potřebuje se správně orientovat v prostoru, rychle vyhodnocovat tlak soupeře a volit řešení, která neohrozí vlastní rozehrávku. Vedle taktické disciplíny jsou proto důležité také technická jistota, první dotek a schopnost hrát pod tlakem.

Suchomela však vedle zbytečných ztrát brzdila i nízká úspěšnost v osobních soubojích. Vyhrál pouze dva ze 14, třikrát se dopustil faulu a ve třech případech ho soupeř obešel.

Čtrnáct akcí, na jejichž začátku stál, i osm progresivních vyvezení míče potvrzují, že Suchomel nebyl ve sparťanské výstavbě hry pouze do počtu. Dokázal dění posouvat a v útočné třetině si počínal poměrně přesně.

Zároveň se ale ukázalo, že pohyb do středu hřiště klade na jeho techniku a rozhodování vysoké nároky. Šest ztrát a pět nepřesných přihrávek jsou varováním, zejména pokud má být jedním z hráčů, přes které Sparta pravidelně zahajuje své útoky.

Minimálně jde o velmi zajímavý taktický prvek, který Priske zařadil do svého herního plánu. Jestli tuhle roli - a obzvlášť na evropské scéně - může dlouhodobě svěřit Suchomelovi, jenž není zrovna nejtechničtějším hráčem, ukáží další zápasy.