Hůlka z Liberce si chválí mentálního kouče: Tyhle praktiky se nedozvíte od kamaráda u piva

Přišel v létě z Bohemians bez velkého humbuku, ovšem rychle se zařadil mezi klíčové postavy nejlepší obrany fotbalové ligy. Lukáš Hůlka (31) se postupem let vypracoval z nenápadného beka v oporu klubů, kde působil, a na aktuálním druhém místě Liberce má výrazný podíl. V podcastu Livesport Daily poodhalil zákulisí ambiciózního projektu Slovanu, promluvil o tom, proč se neupínal k pozvánce do reprezentace, i o své přemýšlivé povaze. Velký prostor věnoval také psychice - s mentálním koučem spolupracuje dlouhé roky a jeho účinek na výkon řadí hodně vysoko. O čem také hovořil?

"Dělám všechno pro to, abych Slovanu pomohl a byl platný. Vždycky jsem se považoval za typ hráče, který tam, kde je, odevzdává pro klub maximum. Ale hrát si na to, že ve mně koluje nějaká modrá nebo bílá krev, to tak není. Něco takového přijde časem, když tu budu déle. Já se tu každopádně cítím dobře a dělám všechno pro to, abych pomohl."

"Nerozhodl jsem se jen na základě toho, že jsem mluvil s trenérem Radkem Kováčem a že by mi řekl: 'Já tě tady chci, budeš můj kůň číslo jedna'. Rozhodl jsem se i na základě rozhovoru s (generálním ředitelem) Janem Nezmarem o tom, jak klub funguje, kam míří a jakou roli v tom můžu hrát. Když došlo ke změně trenéra, věděl jsem, že to pro mě tady začíná víceméně od nuly. Bude na mě, abych ukázal, že na to mám, a tu pozici si vydobyl."

"Kluci, kteří prošli Slavií, říkali, že ty tréninky tady jsou taky dost náročné. Když to řeknou kluci, kteří zažili to, o čem se ví a je vyhlášené, že je náročné, tak to jen dokládá tu náročnost tady. Byla to výzva pro nás všechny. Jdeme na plný plyn, jdeme si po krku a každý chce hrát, což to prostředí posouvá výš."

"Okolí mi říkalo: 'Ty bys tam klidně mohl být, proč tam nejsi, když máš za sebou úspěšné období?' V tu chvíli jsem se nad tím zamyslel víc a řekl si: 'Proč ne?' Ale trenéři zvažují spoustu faktorů, proč povolat toho či onoho hráče. Přál bych si tam být a zažít to, byla by to obrovská odměna a čest. Ale není to pro mě priorita, kvůli které bych si zanášel hlavu."

"Když jsem přicházel do Bohemky, tak mi sportovní ředitel říkal, že se o mně povídalo: 'Moc nad vším zbytečně přemýšlí.' Dneska si ale troufnu říct, že mi to pomáhá. Neřešit věci, nebo nesnažit se přijít na to, jak to udělat líp, když jsem něco pokazil, je podle mě chyba. Sebereflexe je extrémně důležitá pro to, aby se člověk posouval."

"Dlouhé roky spolupracuju s mentálním koučem a extrémně mi to pomohlo. Velkou měrou se na výkonu podílí právě hlava - řekl bych, že ještě větší měrou než technická nebo taktická stránka. Tyhle praktiky a cvičení se nedozvíte od kamaráda u piva, ani od maminky, která vám bude fandit, i když budete nejhorší na světě. Je to odborná pomoc a v profi sportu má obrovský vliv na výkon."