Hapalovy tahy zafungovaly, Olomouc ukázala ofenzivní sílu. Dosáhne svého potenciálu?

Sigma Olomouc po úvodním nepovedeném výkonu proti Jablonci na začátku aktuálního ročníku Chance Ligy ukázala svoje možnosti a potenciál v domácím zápase proti Mladé Boleslavi, který ji z hlediska dat vyšel výborně.

Sigma podala komplexní výkon, který měl velmi dobré parametry především z hlediska ofenzivy. Hanáci v zápase měli pět velkých šancí, nejvíce v druhém ligovém kole po Slavii (7). Před víkendem mají po Pražanech (16) také nejvíce velkých šancí v celé lize (6). 

Trenéru Pavlu Hapalovi se povedlo zařazení Davida Tkáče a Dominika Janoška. První jmenovaný měl tři velké šance, druhý pak zbývající dvě. Janošek pak navíc jednu velkou šanci sám vytvořil, a to když geniálně našel Tkáče, který po brilantním zpracování vyrovnával skóre zápasu na 1:1. 

Další čtyři hráči (Václav Sejk, Louis Lurvink, Stephane Noumbissie a Ahmad Ghali) nahráli na čtyři ostatní tutovky, což ukazuje na variabilitu v kádru.

Sigma byla v zápase především výborná ze hry, ze které vyslala 14 ze svých 18 střel v zápase - xG z otevřené hry o hodnotě 2.12 (z celkového xG 2.44) bylo čtvrté nejvyšší v této sezóně. Janošek (5) a Tkáč (3) přispěli v zápase nejvíce střelami v dresu Sigmy, Janošek nicméně ani přes tři tutovky a celkovou hodnotu xG 0.95 nevstřelil branku.

Mimo brankáře, obránce a Noumbissieho v zápase každý hráč Olomouc minimálně jednou vystřelil a všichni z nich, kromě Ghaliho, dokonce minimálně dvakrát.

Kvalita Hanáků ze hry, která stála za tvorbou velkých šancí, se dá připsat i hráčům kteří do tutovek nahrávali - celková hodnota očekávaných asistencí ze hry v zápase se dostala na vysoké číslo 1.63, přičemž jen Slavia se Slováckem (2.02) a Brno se Spartou (1.75) měly vyšší hodnotu v této sezóně.

Výrazný výkon předvedl již zmiňovaný Tkáč, na kterého jdou dobré reference od trenérů z jeho formy v tréninku. V zápase měl z hráčů Sigmy nejvíce doteků ve vápně soupeře (5), nepokazil ani jednu z osmi přihrávek v útočné třetině, jednou úspěšně dribloval, vyhrál 13 z 21 soubojů, připsal si tři obranné zákroky a soupeř jej čtyřikrát musel zastavit faulem.

I když bylo utkání územně vyrovnané a oba týmy v tomto sehrály vyrovnanou partii (držení míče 51,7 - 48,3, přihrávky 477 - 454, přihrávky v útočné třetině 126 - 128), Sigma byla v sekvencích přece jen o něco úspěšnější - měla 12 sekvencí s 10+ přihrávkami (Mladá Boleslav 8), 4,2 přihrávek na sekvenci (MB 3,5) a v sekvencích strávila v průměru 11,2 sekund (MB 8,9s). 

I když se tedy na první pohled jednalo o velmi vyrovnané utkání, Sigma byla přece jen souvislejší ve své hře, především díky zařazení třetího středního záložníka - právě trio Michal Beran, Peter Baráth a Dominik Janošek vytvořilo v zápase rozdíl.

Na boleslavské straně byl totiž v tomto ohledu zapojený víceméně jen Jan Zíka se stopery. Sigma navíc s rychlostí v přechodu o hodnotě 1,94 m/s zachovávala velmi svižnou hru, čili i přes dlouhé sekvence  (10+) byl její přechod relativně rychlý. 

Jediný problém pro tým Pavla Hapala zůstává dostat se díky dlouhým sekvencím více do zakončení nebo celkového nebezpečí - v zápase s Mladou Boleslaví se to povedlo jen dvakrát, což samo o sobě není nízké číslo na jeden zápas, ale vzhledem k velkému počtu tak dlouhých sekvencí by to mělo být více.

Metrika PPDA, tedy počet přihrávek před defenzivní akcí, Sigmy (11,9) v zápase se Středočechy ukazovala spíš solidní balanc se středním blokem a snahou přerušovat akce ve střední třetině, protože Mladá Boleslav umí velmi dobře kombinovat výstavbovou a přechodovou fázi.

Sigmě se nicméně i tak velmi efektivně povedlo 12krát získat míč do 40 metrů od branky soupeře (nejvíce v rámci jednoho zápasu mezi všemi týmy v této sezóně), z čehož devětkrát dokonce na útočné třetině - ovšem i zde je potřeba, aby se moravský celek dostal po tomto zisku mnohem častěji do zakončení. Proti Mladé Boleslavi povedlo jen třikrát.

Šanci obraz hry ještě více zdokonalit budou mít Hanáci v neděli proti nováčkovi Artisu.