FOTBAL - ZRCADLO SPOLEČNOSTI

Situace ve Spartě se uklidnila. Všichni, kromě pana Hřebíka, jsou spokojeni. Fanoušci mají po Hřebíkovi, hráči mohou volně dýchat a vedení Sparty bude jistě brzy spokojeno také, vždyť atmosféra je k práci jako stvořená (pomiňme nedělní blamáž v derby, zatím jsou hráči pod Hřebíkovou dekou, že pane Košťále). Jako fanoušek českého fotbalu jsem však zklamaný...

Začínám se smiřovat s tím, že nevyhrává pravda a správný názor, ale staré pořádky. Proč je český národ tolik zatížen korupcí? Protože byl k ní vychován přímo vzorově socialismem. Služba, protislužba, úplatek. Odsouhlasí si poslanci zúžení imunity, zmrazení platů? Ještě ne, vždyť jim to lidé trpí, tak proč?

Tento naprostý amatérismus v naší společnosti se projevil i nedávno ve Spartě. Pan Křetínský je sice mladý a ve fotbale neprotřelý, ale jeho vize byla správná. Udělat ze Sparty klub, který bude respektovaným týmem v Evropě. Tým, kterému nebudou připískávat rozhodčí, protože to nemá zapotřebí. Tým, na který bude pravidelně chodit 15 000 diváků na ligová utkání. Jmenoval trenéra, který sleduje nejnovější fotbalové trendy, člověka, který hledá inspiraci i v jiných sportech. Někteří lidé považují jeho dřívější úspěšné účinkování v Lize mistrů za náhodné. Základní skupina 11 bodů, skóre 10:3, 2. místo, postup dál, osmifinálová skupina 6 bodů, skóre 6:10, 3. místo. Jestli někdo považuje toto vystoupení za náhodu, je ignorant.

Jsem přesvědčen, že i letos měl Hřebík šanci něco podobného zopakovat. Bohužel narazil. Narazil na odpor fanoušků, kteří milovali trenéra Straku. Jeho až fanatický přístup vykonal Spartě medvědí službu. Zfanatizovaný fanoušek povzbuzený Strakovým pláčem na tiskové konferenci po jeho odvolání a prohlášením, že se jednou vrátí, nemohl zůstat klidný.

Hřebík však narazil ještě na jednoho protivníka. A tím mu byli samotní hráči. Neztotožnili se s tím, co dokázali před pár lety Hartig, Kincl, Mareš, Michalík, Labant, Novotný atd. Copak to byli géniové, že porozuměli naordinované taktice? Ne, pouze věděli, že musí makat. Tedy dodržovat taktické pokyny trenéra. Odměnou za tuto náročnou práci jim byly například 2 góly v síti Realu Madrid, dvojzápas s Feyenoordem se skóre 6:0!!!

Pokud někdo hodnotí hru Sparty proti Ajaxu a Thunu v letošním ročníku Ligy mistrů jako Hřebíkovo absolutní selhání v určení taktiky, mýlí se. Hráči, kteří by vás nejraději viděli za horama, jsou materiálem, který je pro trenéra jako časovaná bomba v rukou pyrotechnika. Nevíte, co jaký drátek udělá, a vy jste pak nervózní. Hřebík byl pod neuvěřitelným tlakem. Nikdo kromě vedení za ním nestál.

Zde bych připomněl jednu neoddiskutovatelnou ctnost pana Hřebíka. Až do konce svého účinkování na Spartě se snažil vystupovat jako součást týmu, veškeré problémy, které mu hráči připravovali, nekomentoval. Fanoušci však milovali Straku, hráči nesnášeli jeho taktiku. A měli ve svém středu kapitána, který není žádný nazdárek. Jestli někdo vidí v Karlu Poborském profesionála, oponuji mu a říkám, že jím byl v Anglii, Portugalsku a Itálii. Po návratu domů se nechal unést malostí českého člověka. Proto ten úvod článku, zdánlivě nesouvisející s fotbalem.

Sparta se rozhodla jít cestou nelehkou, ale zato bohatou na ovoce. Tomu je třeba velkých obětí. Touto obětí by se stal právě Karel Poborský, kdyby nevyhrála hráčská vzpurnost a on se nedokázal přizpůsobit. Vážil jsem si Poborského, byl pro mě fotbalistou nejen dobrým, ale také rozumným. Snad by si ani nezasloužil takový konec kariéry.

Nyní má Sparta "sparťanského" trenéra a zdá se, že dobrého trenéra. Přeji mu, aby byl se Spartou úspěšný. Přesto musím napsat, že v této kauze vyhráli možná hráči, ale to je vše. Proč by přeci Poborský dřel, když to nemá zapotřebí, proč Zelenka (přestože v přípravě si lebedil, jak mu to s trenérem klape).

No co, válku s kabinou Hřebík nevyhrál, jak prorokoval pan Vízek. Chápu ho, protože on by byl jedním z těch, kteří by si dnes u Hřebíka ani neškrtli. Ale to nic neznamená. On hrál v době, kdy bylo na hřišti hodně prostoru pro techniku, kličky apod. Dnes je to jinak a proto jsou i jiní trenéři. Chelsea je toho pravým důkazem. I Sparta před pár lety pod Hřebíkem makala a dávala góly. Je mi líto, že trenér Hřebík zůstane v myslích fanoušků jako blázen s taktikou čtverců. Teď je otázkou, jak dlouho to bude trvat než naše hlavy opustí pochybnost, že případné neúspěchy jsou ještě dílem Hřebíka a kdy konečně dokážeme popsat charakter hráčů typu Zelenky.

Stejně tak veřejnost příliš nerozvášní volba pana Mokrého za předsedu ČMFS. Všichni ví, o čem to je, prohrál zdravý rozum. A fanoušci? Těm se to vždy nějak vysvětlí, Hašek umí jen čutnout do míče, že pane Košťále. Vždyť fanoušci neví, jak to je. Kdo do toho vidí? Čím méně lidí, tím lépe. A tak si nechejme zdát o novém stadionu Slavie, o české Chelsea, o transparentním předsedovi ČMFS. Trpká však bývají rána opilcova. Abychom se jednou nedočkali trochu jiného sloganu na stadionech než Nova k.... fotbal. Mokrý má stejně slabik...