FOTBAL PONĚKUD EXOTICKÝ (I)

Fotbal nás baví všechny a je to tedy jakési opium našeho života. Ten český a evropský známe velice dobře a pravidelně ho sledujeme. Prostřednictvím internetu, televizních přenosů, rozhlasových reportáží, tisku. Víme o něm téměř všechno. Ale napadlo někdy někoho z vás dozvědět se, jak se ten fotbal vlastně hraje třeba v takové Střední Americe?

Jasně, i tady je míč kulatý, hřiště mají stejné rozměry a na trávník různé kvality vybíhá 22 hráčů a tři rozhodčí. Jelikož žiji v Hondurasu již od roku 1992 a jsem fotbalovým fanatikem, rozhodl jsem se napsat něco do Eurofotbalu. Vím, že se na těchto stránkách objevují jen zápasy evropských soutěží, ale třeba jednou... A navíc dozvědět se něco, co neznáme, nikdy neuškodí. A vzhledem k tomu, že hráči ze zemí Střední Ameriky se občas objeví i na soupiskách týmů z Evropy a proti týmům z této zóny vždy na MS evropské výběry hrají, není to až tak od věci. Koho bude tento můj první příspěvek zajímat, může mi napsat, rád na případné otázky odpovím. A koho to bavit nebude? .......... klik myší a je to!

Honduras se zúčastnil Mistrovství světa jen jednou a to v roce 1982. Vypadl v základní skupině, ale byla to událost. Od té doby touží téměř sedm miliónů obyvatel této země po stejném úspěchu. Těch sedm miliónů obyvatel znamená zároveň stejné množství fanoušků. Fotbal je tu národním a prakticky jediným sportem. Pro postup na MS 2006 se rozhodli udělat opravdu všechno. Prvním krokem bylo jmenování nového trenéra. Padlo mnoho jmen, ale nakonec se tím vyvoleným stal Velibor "Bora" Milutinovič. S jeho příchodem očekávali všichni jen a jen samá vítězství. Opak je ovšem pravdou. Přípravné zápasy nějak nevycházejí podle předpokladů. Jen jediné vítězství ze šesti utkaní a to ještě nad amatérským výběrem Hongkongu (1:0) na známém turnaji mluví za vše. Samozřejmě, že Bora si získal nejen řadu přátel, ale i nepřátele na život a na smrt. A to především u jisté části tisku. Minulý týden pak byla uveřejněna informace o jeho příjmu. A to byla pro zdejší fans bomba: měsíčně 30 tisíc dolarů!!! Přepočet na koruny mluví jasně, za rok je to bezmála 10 miliónů. Vím, že tento plat možná vzbudí úsměv, to přeci řada českých fotbalistů bere taky! Ale nesmíme zapomenout, že Honduras je zemí chudou, rozvojovou a většina lidí tu nebere víc než 150 dolarů za měsíc. A aby všemu nebyl konec, přišlo další překvapení. Ex-trenér národního týmu Hondurasu, Ramon "Primitivo" Maradiaga, podepsal v úterý smlouvu jako nový trenér jednoho z největších rivalů v boji o postup - Guatemaly!!!! Všichni začali křičet: vždyť on nás vyřadí, on nás má přečtené, on je zrádce, on......!

Ale vždyť on přeci nehraje. Příští středu hraje Honduras další přípravný zápas a to na Jamajce. Povoláno je 12 hráčů ligy a 8 legionářů. Přijedou z Itálie, Rakouska, Mexika, Uruguaye... Pomůže to k vítězství? Rád o tom napíši. Dnes již jen to základní o 1. lize. Hraje normálně 10 týmů, letos jen devět, protože po první části byl pro finanční potíže vyloučen jeden tým. Hraje se 18 kol úvodní časti, doma - venku, pak první proti čtvrtému a druhý proti třetímu, opět na dva zápasy. Postupujícím do finále je ten, kdo získá více bodů, v případě rovnosti bodů a skóre rozhoduje postavení v tabulce po 18. kole. Finále opět doma - venku, v případě rovnosti bodů a skóre, se prodlužuje a případně kopou penalty. Vítěz má titul CAMPEON DE APERTURA (MISTR ZAHÁJENÍ). Pak začíná druhá část soutěže, opět stejným způsobem a vedou se dvě tabulky. První jen pro tento turnaj, která rozhoduje o postupu do play - off, a druhá, kde se body sčítají za první a druhou část a ta rozhoduje o sestupujícím. Vítěz druhé části je CAMPEON DE CLAUSURA (MISTR ZAKONČENÍ). Připadá vám to složité? Ale to ještě vůbec nic není!!!! Těch složitostí a zvláštností jsou tu miliony. A tak ještě jednou opakuji – máte-li zájem, ptejte se, rád odpovím a v psaní budu pokračovat. A koho jsem nudil, nezlobte se na mne...