Čtenáři vytvářejí Eurofotbal: Devatenáctkrát a přesto poprvé

Je to tu! Fotbaloví fanoušci po celém světě po čtyřech letech znovu odpočítávají poslední hodiny zbývající do zahájení XIX. mistrovství světa v kopané.

Poprvé v historii bude po olympijských hrách nejvýznamnější a nejsledovanější sportovní událost na světě hostit africký kontinent. O stadionech, jejich výstavbě, financích a dalším už bylo napsáno mnoho. Fotbalové chrámy byly popsány snad ze všech možných pohledů, stejně tak všechny týmy, které se tohoto fotbalového svátku účastní. Přesto bych se pustil do jednoho souhrnu, a sice do jakéhosi pokusu o shrnutí všeho, co nás na tomto mistrovství může čekat. To by totiž mohlo přesvědčit i jiné než fotbalové nadšence, že si tento šampionát zaslouží alespoň trochu jejich pozornosti.

Celý svět v lednu tohoto roku obletěla jako blesk zpráva před Africkým pohárem národů o útoku na autobus tožských fotbalistů. Celý svět se ptal, zda-li je pořádání tak velké akce vhodné pro zemi na nejchudším kontinentu. Jihoafričané však odpověděli velice výmluvně. "Co se stalo v Angole je velmi smutné a celý svět se ptá, jestli dokáže Jihoafrická republika zajistit bezpečnost všech účastníků mistrovství, my ale tvrdíme, že nemůžete naší zemi spojovat s útoky v Angole. Kdyby došlo k podobnému incidentu například na Ukrajině, také se neřeší Německo, a kdyby se něco podobného stalo v Německu, neřeší se to v Anglii."

Jihoafričané zkrátka chtějí přesvědčit svět, že uspořádání takové akce zvládnou a vybudují Africe takové renomé, že se sem v budoucnu fotbalový šampionát znovu vrátí. Krom bezpečnosti, kterou Jihoafričané slibují, infrastruktury, zázemí, stadionů a dalších nezbytností, které, i přes pochyby některých, stihli pořadatelé letošního mistrovství včas vybudovat, je tu ovšem jedna, respektive dvě věci, které budou oproti tradičním šampionátům nezvykem.

První z nich bude určitě publikum. Nechci se tu zaobírat tím, že Konfederační pohár FIFA v minulém roce, který JAR jako hostitel nadcházejícího MS pořádala, sledovaly někdy poloprázdné stadiony, jsem si jistý, že na mistrovství světa tento jev neuvidíme, ale jde o známé jihoafrické vuvuzely. Jedná se o trubky, které vydávají zvuk dost podobný bzukotu včel, což mnohým hráčům dost vadí. Krom účastníků loňského poháru FIFA si na něj před mistrovstvím stěžují, mimo jiné, například Japonci, ale i další země. FIFA však nakonec jihoafrickým fanouškům tento způsob fandění nezakázala, a tak někteří z nás budou možná toto mistrovství světa sledovat raději s vypnutým zvukem.

Druhou věcí je počasí. Netvrdím, že bude nějak přehnaně nepříznivé, přesto však jen stěží uvidíme klasický jev "peroucího" slunce a hráčů občerstvujících se při každém přerušení hry u postranní čáry. Vzhledem k mému věku nepamatuji např. MS '78 v Argentině nebo '62 v Chile, ale už při loňském poháru FIFA bylo jasné, že mistrovství se bude konat na jižní polokouli, kde v době našeho léta mají zimu. Pochopitelně se nebude jednat o zimu, jakou známe třeba z našich končin, ale vytrvalý déšť a teploty klesající někdy až k pouhým 10°C nejsou zrovna ideálním fotbalovým počasím, byť samotným hráčům možná přijdou víc vhod než třicetistupňová vedra.

A co může nabídnout 19. světový šampionát z hlediska fotbalu?

V první řadě se očekává to, co chtějí diváci nejvíc, tedy góly. Dělá se pro to všechno, nový míč Jabulani, vyrobený pro toto mistrovství, má mít vlastnosti, které zařídí co nejvíc branek. Podle některých ve vzduchu plave a dělá si co chce, podle jiných letí přesně tam, kam hráč chce. Nejvíc si však na tento balón stěžují brankáři. Není těžké si domyslet důvod...

Kromě branek se však očekává i jakýsi divácký festival. Dost z nás má v živé paměti možná ještě utkání Česká republika - Ghana z MS 2006 v Německu. Ne kvůli výkonu našich fotbalistů, ale kvůli africkým fanouškům. Ti totiž, podobně jako třeba Brazilci, pořádají v hledišti skoro karnevaly, které vytvářejí báječnou atmosféru. Samozřejmě, anglické chorály a další mají také něco do sebe, ale pomalování celého těla či neustále tančící či zpívající Afričané, v ještě větší míře než obvykle, budou určitě příjemným zpestřením tohoto turnaje.

A z fotbalových zápasů?

Všeobecně se za největšího favorita pokládá Španělsko. Úřadující mistři Evropy už zřejmě překročili vlastní stín z velkých turnajů, kde pravidelně končili mnohem dříve, než si sami představovali, a nyní jim roste zlatá generace. Považte sami - ke jménům jako Casillas, Xavi, Alonso, Torrés, Puyol a další dorůstá "zlaté mládí" v podobě Fabregase, Pedra, Villy, Piquého a jiných.

Poté, co brazilská legenda Dunga nechala doma hvězdy jako Ronaldinho, Pató a další, se řadí na druhé místo Argentina s hvězdným Messim a střelcem Militem. Počítat se ovšem musí i s Anglií, která prošla kvalifikací naprosto suverénně, a i přes zranění Davida Beckhama, bude jedním z favoritů turnaje.

Ani dalším týmům se nevyhnuly zranění, nejcitelnější ztrátu však zřejmě zaznamenala Afrika. Poté, co Ghaně vypadl z nominace zraněný Essien, si v posledním přátelském utkání s Japonskem zlomil ruku Didier Drogba, kapitán Slonů, a šampionát s největší pravděpodobností ani přes veškerou snahu lékařů nestihne.

Čest Afriky by tak chtěla zachránit domácí reprezentace. Na poháru FIFA ukončila své úspěšné tažení až v semifinále v duelu s Brazílií, když padla až po brance Alvése pár minut před koncem. Domácí prostředí by mohlo být dvanáctým hráčem týmu kolem Pienaara, ovšem proti budou určitě statistici. Ještě nikdy v historii totiž nehrál žádný africký tým o medaile, navíc za posledních 40 let dokázal pouze 3x vyhrát mistrovství domácí tým.

Oproti tomu však hned 9x z posledních 13 MS dokázala pořádající země dojít minimálně do semifinále. Navléknout další korálek na šňůrku posledních tří šampionátů, kdy se podařilo Francii v roce 1998 domácí turnaj dokonce vyhrát a Koreji (2002), resp. Německu (2006) dojít alespoň do zmíněného semifinále, budou chtít určitě i Jihoafričané. Mnozí mohou namítat, že v konkurenci Francie či, v přípravě dobře hrajícího, Mexika nemají domácí mnoho šancí, pamětníkům však jistě něco napoví nejen jméno kouče JAR Carlos Alberto Parreira, ale i francouzský kolaps na MS 2002, kdy v relativně snadné skupině získala favorizovaná Francie pouze jeden bod a po úvodní části šampionátu nabírala směr zpátky do Evropy.

Většina odborníků i fanoušků nepochybuje, že nový mistr vzejde z Evropy nebo Jižní Ameriky. Není se čemu divit, největší počet titulů má na svém kontě Brazílie. Tým, který má na kontě hned pětici titulů bude chtít, po čtvrtfinálovém vyřazení v Německu, po 8 letech znovu usednout na trůn.

Naopak vyrovnat se Brazilcům budou chtít Italové, kteří Mundial vyhráli čtyřikrát a zklamání z domácího šampionátu před čtyřmi lety budou chtít určitě zahojit zlatou náplastí i Němci, kteří mají tituly tři. Co se týká našeho západní souseda, tak tato země vůbec nejčastěji hrála o medaile. Němci mají sice pouze tři trofeje, ale hned čtyřikrát ve finále neuspěli a třikrát slavili bronz! To je o jednu medaili víc, než mají Brazilci.
Překvapit však mohou určitě i další afričtí zástupci, hratelnou skupinu mají, až na Pobřeží slonoviny, téměř všichni.

I Mexiko, ale třeba také podceňované Srbsko nebo Chile mohou pořádně zamíchat kartami turnaje. Pro diváky pak může být velmi zajímavé osmifinále v Ellis Parku respektive v Kapském městě, protože při troše štěstí uvidí fanoušci to, co se očekávalo ve finále poháru FIFA 2009 - tedy papírově nejlepší týmy současné fotbalové planety. Narazit na sebe totiž hned v prvním kole vyřazovacích bojů mohou Brazílie se Španělskem.

I další dvojice však mohou být hříčkami osudu. Chcete příklady? Tak tedy ještě jednou osmifinále - narazit na sebe totiž může znovu Francie a Řecko. Ano, dvojice, jejíž poslední vzájemný zápas na velkém turnaji šokoval celou fotbalovou Evropu a byl jednou z překonaných překážek v řeckém tažení za titulem mistrů Evropy z roku 2004.

Nebo třeba čtvrtfinále. Tam na sebe mohou narazit tradiční rivalové Francie s Anglií, v dalších zápasech se zase může opakovat vypjaté čtvrtfinále z posledního světového šampionátu mezi Němci a Argentinci. Semifinále EURA 2004 si mohou zopakovat Nizozemci s Portugalskem a v případě osmifinále Španělsko-Brazílie může vítěz narazit na Italy, úřadující šampióny.

Samozřejmě jako pokaždé i letos určitě někdo překvapí, někdo zamíchá všemi statistikami, propočty, plány a tipy odborníků i obyčejných fanoušků. Přesto však menu této obrovské fotbalové hostiny zní lákavě, nemyslíte?

Chybět sice bude česká reprezentace, ovšem ti méně rýpaví určitě budou držet palce Slovákům. Ostatní si určitě vyberou své favority - ať už to bude Anglie, Španělsko nebo třeba Nový Zéland. Překvapit může kdokoliv, vyhrát může také kdokoliv, nicméně je to svátek, který se stejně jako Olympijské hry koná pouze jednou za čtyři roky. Letos ho bude poprvé hostit Afrika, tak se pojďme podívat, co pro nás organizátoři připravili a jak zvládne tento kontinent uspořádat tak velkolepou akci. Čas běží a do začátku už mnoho nezbývá...

Tento článek měl být jakýmsi krátkým souhrnem před samotným zahájením mistrovství, vyjadřuje osobní názor autora, ale především měl tento svátek osvětlit i pro méně zaujaté fanoušky. Tak co, povedlo se? Tenhle Mundial si zaslouží pozornost...

Let the game begin...

Tento článek pochází z dílny jednoho ze čtenářů. Pokud máte i vy nějaký námět na zajímavý výtvor, nebojte se nám ho poslat na e-mail:redakce@eurofotbal.cz