Co týden dal... a vzal? (23)

Od čeho jsou přípravné zápasy, že by od zkoušení? Překvapení přichystala Slavie, zeměpisně vyškolila Amsterdam. Její ultras nám ale udělali ostudu, jak jinak. V Liberci se zase říká, že pozdě Zacha honiti. Buďme rádi, že nejsme Angličané a nemusíme mít v bráně Davida Jamese. A být Kameruncem? Také žádné terno – čekal by na nás pak trenér na inzerát.


Pondělí

Není to tak dlouho, co jsem četl rozhovor s Dušanem Uhrinem, novým trenérem rumunského Temešváru, který říkal, že se cítí v zemi hraběte Drákuly bezpečně. Jistě, protože je trenér, ale být hráč, je rizikové povolání... U nás si třeba opovážliví slávisté ještě za trenéra Csaplára dovolili stěžovat do médií, že jim výplaty chodí na účet o pár směšných měsíců později. Kdyby tehdejší kápo Slavie Leška věděl jak to chodí v Rumunsku, hned by tam své svěřence jistě vyvezl na soustředění a ukázal by jim, zač je toho loket. Fotbalista si zkrátka stěžovat nesmí.

V druholigovém rumunském týmu s názvem Jiul Petrosani se také stalo to, s čím měli problémy v Praze. Hráč Mahia Lugan nedostal několik měsíců výplatu, a tak se s pomocí svého agenta rozhodl, že se ze smlouvy vyváže. Majitel klubu Alin Simota se o nepravosti domákl a poslal svému obránci výplatu po své ochrance. Ta odměnu neposlala na účet, ale přinesla ji předat osobně takovým způsobem, že obránce strávil dvanáct dní v nemocnici. Fotbalista má zkrátka být zticha a moc neremcat, jinak dostane přes dr... přes drzá ústa.


Úterý

Z Karla Brücknera se pomalu stává štvaná zvěř. každý jeho čin se pitvá do hloubky a začíná se zdát, že ať udělá cokoliv, bude to špatně. Dnes zveřejnil nominaci na přátelské utkání s Rakouskem. Část fanoušků uznale pokyvuje, že je dobře, že trenér povolal své oblíbené hráče ze základního kádru a ti se budou moci před pokračující kvalifikací ještě sehrát. Druhá část fanoušků zase ječí, jaký je Brückner pošetilec, protože stále zve hráče, kteří nemají formu, místo toho aby vyzkoušel někoho nového.

Jedna taková vlaštovka do Brücknerova výběru přeci jenom přiletěla. Stále ještě teplický Martin Fenin se může těšit na premiéru v národním mužstvu. Tedy pokud si zahraje déle než nějakých dvacet minut.

Já osobně se kloním k druhému táboru příznivců, protože jsem toho názoru, že je sice pravdou, že obrána se musí sehrát a záloha s útokem musí najít ztracenou pohodu, ale jeden zápas s Rakouskem Brücknera nemůže vytrhnout a kdy jindy by chtěl zkoušet nové adepty reprezentačního trika, než proti podprůměrnému Rakousku. Vždyť co to bude za řešení, když bude devadesát minut sedět na lavičce Jaromír Blažek a v bráně bude jistota Čech? Nechtělo by to třeba vyzkoušet další naše bundesligové brankáře Laštůvku s Drobným? Proč nepovolat třeba stopera Šimůnka, aby si Brückner oťukl, jestli náhodou nebude vládnout mezi dospělými stejnou suverenitou jako mezi dvacetiletými? Marné by asi ani nebylo testovaní spolupráce Matějovský, Rosický a na kraji zálohy zkoušení Libora Sionka, vždyť máme tak málo rychlých hráčů. A co třeba dát v útoku šanci Svěrkošovi? K nim by se dali dobře přiřadit nominovaní Jarolím, Piták, Zápotočný, Kováč a Fenin s Barošem, jenž se pomalu dostává do své dravé formy.

A když by to nevyšlo? Nic by se nestalo, jde přece jenom o přípravu... Jenže to ne. Radši se budeme kochat ztrátami míče v Galáskově podání, Kollerovou nejistotou, a Plašilovou zbrklostí. Hlavně že dostane Karlík pochvalu od pana inženýra, jak to pěkně vybral...


Středa

Často se říká, že policisté, fotbalisté a modelky jsou hloupí. Ať si říká kdo chce co chce, ale proti některým novinářům jsou to všichni profesoři filosofie. Spousta pisálků totiž pustila do světa zprávu, že Tomáš Řepka prohlásil, jak moc bude utkání Rosického a celý Arsenal bolet. Dočetli jsme se to ve Sportu, v Mladé frontě a dalších rádoby seriozních celostátních periodikách. Nejhorší na tom ale je, že on tuto "krávovinu" neřekl. Do úst mu ji právě vložil agilní pisálek, který chtěl mít článek o tom, jak Řepka vyhrožuje Arsenalu, a tak zprávu bez problémů vyrobil. Otázka na Řepku zněla: "Tomáši, bude Arsenal zápas bolet?" A kapitán Sparty odpověděl: "Bude to těžké utkání, bude to bolet nás i Arsenal". Vidíte v tom nějakou zmínku, že by měli Londýňané dostat nakopáno? Já ať čtu zleva, zprava, nebo i od prostřed, tak nevidím. Zkrátka když noviny chtějí válku, tak si ji sami vyhlásí a potom ještě budou kritizovat, jak velkohubá prohlášení Řepka pouští do světa...

Sparta nakonec své utkání s Arsenalem prohrála, ale především v prvním poločase se zdálo, že s anglickým velkoklubem může hrát vyrovnanou partii. Zraněného Řepku výborně nahradil Brezinský a nejeden fanoušek českého fotbalu čekal, že se v druhém dějství může schylovat k překvapení. Jenže trenér Wenger své svěřence o přestávce patrně profackoval, ti se probudili a Sparta přestala stíhat. V celkovém kontextu byla porážka zasloužená a sen o postupu do hlavní fáze ligy mistrů se rozplynul. Mužstvo jako Arsenal už takový náskok nepustí, bohužel. Hlavně, že může teď Sparta postavit tři čtyřčlenné záložní formace. K čemu ji to asi bude... Spíše by teď šéf Křetínský měl nakoupit obuvníky a zedníky, aby se vyzbrojil na Pohár UEFA.

To Slavie velmi mile překvapila fotbalovou veřejnost, když vykradla holandskou národní pokladnici Amsterdam Arenu a nenechala tam jediný bodík. Teď se už možná nadutý trenér Ajaxu Ten Cate podívá, kde leží ta "díra" s divným jménem Praha. Pro náš fotbal by bylo jedině dobře (a pro Slavii lépe), kdyby strahovsko-edenský klub postoupil do hlavní soutěže. Vyhráno však zdaleka nemá. Vedení o jednu branku je velmi ošidné. Stačí jedna chybička, potom se může přidat nervozita a je po Lize mistrů. Avšak Slavie má jednu výhodu - Vladimíra Šmicera. Ne že by předváděl nějaké ohromující výkony, jako když se třeba vrátil Poborský, ale zdá se, že jako talisman funguje stále stoprocentně. S ním by Slavie mohla klidně celou Champions league vyhrát...


Čtvrtek

Slavie sice v Amsteramu vyhrála, avšak někteří její "fans" se opět předvedli, jak mají ve svých hlavách místo mozku chlévskou mrvu. A stalo se tak hned dvakrát. V prvním případě si s nimi rozhodně nijak nezadali příznivci Ajaxu. Slávisté si s nimi domluvili prostřednictvím mobilních telefonů prodloužení středečního zápasu a chtěli asi svým vítězstvím v pěstním souboji podpořit své miláčky, kteří jim chodí po každém zápase zatleskat. Jenže vítězství se nekonalo, slávistů bylo k boji připraveno zhruba třicet a byli vyzbrojeni převážně alkoholem. Nizozemců se dostavilo zhruba o dvacet víc a jejich výzbroj byla sice stejná jako ta sešívaná, ale navíc měli ještě jako bonus nože, tyče a boxery. Slávisté se dali na ústup směr metro, ale k lehčí formě bitky mezi těmito bandami tupců přeci jenom došlo a odskákalo to sedmero španělských turistů lehčím zraněním. Policie alespoň předvedla čtveřici nejaktivnějších slávistů na stanici a ti se mohou těšit na tučnou pokutu a zákaz vstupu do Nizozemska. I když možná byli tak sťatí, že si do teď myslí, že je chytla francouzská policie a že seděli v Bastile...

Další kousek se slávistickým prázdným hlavám vyvedl na cestě domů. Zastavili se svým autobusem na čerpací stanici, kde náhodou stálo i auto cyklistů Sparty a to pochopitelně mělo na sobě logo nenáviděného rivala. Sešívaní tak dostali nejdebilnější nápad, ze všech, které je mohli napadnout, a jednoho z cyklistů zmlátili a do auta začali kopat. Cyklisté však včas stačili naskákat do auta a ujet.

Není zkrátka nad to, když se můžeme my jako Česká republika prezentovat výjezdem takovýchto blbů. Alespoň, že tentokrát sparťané nebučeli. Nebo možná hrstka bučela, ale naštěstí nebyla slyšet a ti o fous slušnější je překřičeli.


Pátek

Anglie může být na poplach – "mistr kiks" je zpět v reprezentaci. David James dostal ve svých sedmatřiceti letech opět pozvánku do výběru Anglie. Trenéra Albionu McClarena tlačí bota nejenom v záloze, kam opět nedávno povolal se skřípěním zubů Davida Beckhama, ale i v obraně, do které byl přizván pro nadcházející přátelský zápas s Německem i Sol Cambell, a v bráně, protože ani dosavadní jednička Anglie Robinson není zrovna dvakrát jistý. Nevím sice, jestli James, u kterého si fanoušci spíše pomatují blonďatý přeliv, než nějaké světoborné zákroky, McClarena vytrhne, ale ten alespoň dal najevo, že se něco musí v dosavadní ne příliš zdařilé kvalifikaci změnit a do mužstva proto povolal tři výše zmíněné zkušené pardály.

Z Anglie by tak opět mohl jít strach, protože pokud budou hrát spolu v obraně Cambell s Terrym, zdraví vydrží Coleovi s Beckhamem a ve formě budou Lampard s Gerrardem, bude to vcelku solidní ořech proti takovému výběru nastoupit. Jedinou slabinu Anglie však stále vidím v bráně. Je sice pravda, že na ostrovech brankáři podávají nejlepší výkony i kolem čtyřicítky, ale žádný brankář světové úrovně narozený na ostrovech zkrátka není. I když je teoreticky možné, že třeba James se ve své reprezentační přestávce uklidnil a dá své obraně klid, ale vyjádřeno v procentech to vidím tak na nula celá čtyři.

A až se Angličané dostanou na Euro, byť mají ve své kvalifikační skupině trochu problémy, ale o jejich účasti nepochybuji, musí se všichni modlit, aby nedošlo na jednu specifickou herní činnost – na penalty. Protože jestli je někdo neumí, tak to jsou právě Angličané. Klidně bych se vsadil, že i kdyby kopali jejich soupeři s šátkem přes oči, Anglie stejně prohraje.


Sobota

Liberec byl v posledních letech jako dravá ryba, která se ve stojatých sparťansko – slávistických vodách každoročně starala o okysličení často smrduté vody. Liberecký šíbr Karl byl často nazýván géniem a možná provozoval i černou magii, protože ve světě se snad nenajde žádné druhé mužstvo, které by rozprodalo základní sestavu a pak se stalo mistrem.

Karlovi už však čáry nejspíš došly. Na veřejnost často prosakovaly informace, že mu příliš nevoní benevolentní přístup trenéra Lavičky vůči hráčům. Proto je tedy těžko pochopitelné (alespoň pro mě), že na kapitánský můstek dosadil Michala Zacha, který také nemá zrovna vizáž Ramba (spíše mi připomíná Šimona Pláničku z Troškova sena a slunce) a patrně také neoplývá tolik kýženými mravy veterána z Vietnamu, nehledě na jeho úspěchy a zkušenosti, které se rovnají stejnému číslu, jaký je prozatímní počet libereckých vítězství. Zach je Lavičkovým žákem, takže asi jenom blázen (a Karl) by čekal, že k hráčům bude tvrdý a neústupný.

Signál, že Liberec bude mít problémy, přišel už v červenci, kdy tým z Podještědí nestačil v poháru Intertoto na Kazachy a ostudně s nimi vypadl. Náhoda? Ne, ostuda a s prominutím jako jedno domácí užitkové zvíře (prase). Liberecký tým kupí jeden omyl za druhým. V obraně chce spoléhat na duo stoperů (Košťál, Petrouš), kteří sice mají velmi kvalitní hru hlavou, avšak v rychlosti jsou na tom podobně jako kdybyste v závodu proti gepardovi nasadili krávu. A zatím pustili Brezinského, který už v Boleslavi působil velmi spolehlivým dojmem, do Sparty. V záloze chce spoléhat na Bejbla, tomu sice nelze upřít zkušenosti a zásluhy, ale bohužel na ligu už rychlostně také nestačí. A v útoku si Liberec také pěkně šlápl do hnědého. Dort a Blažek zranění, Dejmek sice kvalitní příslib do budoucna, ale zatím postrádá zkušenosti a Radzinevičius je v růžovém. To není pochopitelně žádná narážka na jeho orientaci, ale pouze připomenutí, že je na hostování v Budějovicích. Na hrotu se tak bije zatím pouze Nezmar a to je málo.

Pro liberecké fandy tak lze myslím dobře parafrázovat jednu známou reklamu... Dva lístky na zápas Liberce – 140 korun, párek s nápojem pro syna – 50 korun, dres Liberce – 600 korun, potkat tak na ulici Karla a Zacha a mít v ruce koště – k nezaplacení...


Neděle

Na inzerát lze prodat auto, dům, posmrkaný kapesník Brada Pitta a nebo možná i tchýni. Kamerunský fotbalový svaz před nedávnem uveřejnil na svých internetových stránkách inzerát, že hledá kouče pro reprezentační výběr. Na první pohled je to nabídka jistě lákavá, vždyť nový trenér povede jedno z nejsilnějších mužstev černého kontinentu. Jenže do inzerátu se měla pro zájemce vepsat poznámka – náhubek sebou, protože šéf svazu Jean Lambert Nang je pes a kouše. Své by o tom mohl vyprávět poslední trenér lvů, Holanďan Haan, který měl vést Kamerun od půlky roku 2006 až do konce roku 2008, ale ve funkci vydržel pouhých šest měsíců, z nichž dva byl nezvěstný. Nang je totiž něco jako Šetrle v mladé Boleslavi, do všeho chce vidět a hlavně mluvit. Takže sjednával pro reprezentaci přátelská utkání a dost možná se Haanovi pokoušel i nějak nenápadně vysvětlit, jaká že základní sestava je tou ideální. Trenér Kamerunu navíc má ve smlouvě většinou podivnou klauzuli, že nesmí opustit Kamerun.

Na inzerát nakonec odpovědělo sedmdesát osm prácechtivých trenérů z jedenadvaceti zemí, mezi nimiž Česká republika chybí. Je to škoda, že naši trenéři, kteří často obvolávají prvoligové kluby s dotazem, zda současný trenér náhodou nesedí na své židli na okraji Macochy, nesurfují na stránkách kamerunského fotbalového svazu. Třeba takový Milan Bokša by byl pro Kamerunce ideálním kandidátem – vypadá, že fotbalu rozumí a navíc není k radám funkcionářů lhostejný. Tu a tam si dokonce nechá něco poradit i od hráče, takže pro Kamerun ideální kandidát. Jsem nyní skutečně v očekávání, ale ne z toho důvodu koho svaz vybere, ale jak dlouho nový lodivod v Africe vydrží. Vsadil bych si, že déle, než do mistrovství Afriky to nebude.