CO TÝDEN DAL... A VZAL? (20)

Rychlost, to je heslo týdne. Sylvain Wiltord není už sice tak rychlý na trávníku, o to je však rychlejší v autě. Stejně rychlá je Barcelona při získávání posil a Mladá Boleslav při prodeji svých nejlepších hráčů. Materazzimu zase tato vlastnost chybí při čtení – je pomalý, jedna stránka novin za rok. A Slavia se pokouší zapnout turbo. Chce být první – už zase.


Pondělí

Kdo by se nechtěl jako dítě projet v policejním autě? Ofenzivní fotbalista Lyonu Sylvain Wiltord měl šťastný den, dětský sen se mu splnil. I když asi zrovna netoužil jet na zadní sedačce pod přísným dohledem mužů zákona. Příslušníci si Wiltorda vyzvedli těsně po začátku dnešního tréninku. A příčina útočníkova výletu na stanici? Vysoká rychlost – Wiltord házel upomínky k zaplacení pokuty a potom následné pozvání na čaj o páté na stanici do koše, a tak to měl s odvozem, i s ostudou.


Úterý

Real Madrid vyhrál Španělskou ligu a změnil trenéra. Místo přísného Capella přišel Bernd Schuster. S ním mají přijít nejen další úspěchy, ale i hra má dostat lehkost, kterou byl Real vždy proslulý. Sice získal titul, ale hra často vypadala jako zatýkání Radovana Krejčíře – kupa řečí jak to bude vypadat, Barcelona zatím ujela na kole rychlostí tryskáče, Real ji však dostihl, předběhl a málem ji zase pustil do vedení. Cíle nakonec dosáhl, ale potěšení žádné.

K hernímu zlepšení měl Realu pomoci brazilský borec Kaká. Jenže AC Milán poslalo celkem pochopitelnou odpověď: "Z vrchu na vás kálí Adriano Galliani". A to Real prosím pěkně nabízel plných 80 milionů Eur, což je celkem solidní sumička. Trošku mi sice vrtá hlavou, kde by Real tolik peněz sebral, jaké tréninkové středisko by zase prodal, ale tato myšlenka je už vlastně irelevantní. Jedním z hráčů, které Real do této chvíle získal, je stoper Metzelder. Ten je sice velmi kvalitním fotbalistou, ale z pohledu madridského velkoklubu bych se obával, aby nešel ve stopách Jonathana Woodgatea, který také trávil více času s rehabilitační sestrou, než s atletickým trenérem.

To Barcelona slaví na přestupovém trhu velké úspěchy. Všechny své hvězdy udržela a navíc přivedla jednoho neznámého nosiče vody do útoku, jakéhosi Henryho. Nejspíš podepsala smlouvu s ďáblem, aby se jí Francouze podařilo získat. Být obránce a nastupovat v nadcházející sezóně proti útočné eskadře Barci, tak asi týden dopředu strachy nespím, trpím zimnicí, mlátím hlavou o zeď a začínám být alergický na všechno, co má velké zuby, především na veverky. I když samotná velká jména úspěch nezaručí. Takový Eto'o se v minulém ročníku předvedl, jak se má chovat správně nafouknutá hvězda. To také bude možná jediná šance soupeřů Barci, že se hvězdy lidově řečeno "ňafnou" a budou hrát jako za časů Rivalda – na sebe.


Středa

Česká liga přišla o svého nejlepšího střelce, Mladá Boleslav o svého nejlepšího útočníka, a česká reprezentace o možného žolíka, který pro ni mohl rozhodovat zápasy. Nejprve se mi zdálo, že Boleslav riskuje, když nechala odejít trenéra Uhrina, místo kterého tým převzal Luděk Zajíc. Potom jsem si říkal, že celé vedení "Bolky" skákalo po hlavě do vypuštěného bazénu, když jsem se dočetl o údajném jednání se Spartou ohledně prodeje Abraháma. Ale teď už skutečně nevím co si mám myslet. Další odchod byla z mého pohledu rána, bomba, zkrátka pořádná Pecka. Luboš Pecka. Navíc forma jeho odchodu do německého Aachenu je zarážející. Vždyť odešel na hostování jako nějaký dorostenec, který si v klubu nekopne! Zbavovat se nejlepších hráčů je zkrátka boleslavská specialita. Konkurovat jí může vlastně už jenom Liberec, který má na podobně šílené obchody také talent.

Peckovi se asi není co divit. Není mu už dvacet a chce v nejlepším fotbalovém věku vydělat pořádné peníze, aby se pak třeba nemusel kodrcat po světě s kamionem tak, jako jeden čas Radek Drulák. Upřednostnil zkrátka finanční hledisko před tím sportovním. V tisku jsem se dočetl, jak říká, že dveře do reprezentace nemá zavřené, že bude záležet pouze na něm, jaké výsledky bude podávat a pak že pozvánka může zase přijít.

Ano představa je to hezká, ale aby naše reprezentace spoléhala na druholigové hráče? Vždyť si ani nezahraje proti těm nejlepším z Bundesligy a to by pak chtěl rozvracet německou reprezentaci v kvalifikačním utkání? I když na druhou stranu, když mohl jet jeden hráč hrající druhou ligu v Čechách na mistrovství světa, kde místo proti Horní Dolní nastupoval proti Itálii, proč by nemohl být v kádru reprezentace Pecka.


Čtvrtek

Česká reprezentace sice dlouho nepředvedla žádný ohromující výkon, přesto je o české hráče ve světě zájem. O naše hráče není zájem v žádných celcích třetí cenové skupiny, ale v předních evropských týmech, pravidelně se účastnících bojů v pohárech . David Rozehnal přestoupil do Newcastelu, Zdeněk Grygera se stal posilou sice nováčka Serie A Juventusu Turín, který se však určitě jako nováček chovat nebude a ambicemi se bude rovnat milánské a římské dvojce. Nejčerstvější zprávy hovoří také o tom, že se o Radka Kováče zajímá Inter Milán. Tento krok by mohl obránce Spartaku posunout blíže mezi Brücknerovy vyvolené, kteří mají základní sestavu pod penzí. Zájem je trochu překvapivě i o Milana Baroše. Usilovaly o něho Brémy, avšak Baroš zůstává v Lyonu. Spekulace hovořily i o přestupu Jana Poláka do Anderlechtu, ale tento přesun se nakonec také neuskuteční.

Když si tedy připočteme Čecha v Chelsea, Rosického v Arsenalu, Jankulovskeho v AC Milán, tak je vidět, že našim hráčům rozhodně zkušenosti s vypjatými a těžkými zápasy rozhodně chybět nebudou. Otázkou je, zda nebudou chybět ke konci sezóny síly, protože pokud budou všichni reprezentanti pravidelně ve svých klubech nastupovat, odehrají více jak pětačtyřicet zápasů.

Zbývá už jenom, aby si trenér Brückner přes léto pořádně odpočinul, načerpal nové síly a nápady a na fotbal dostal novou chuť. Nenajde se snad nikdo, kdo by starému pánovi nepřál, aby končil na vrcholu. A ten má tak nejspíš poslední šanci, jak toho dosáhnout. Postoupit na Euro, tam zopakovat minulý výsledek a hlavně celou sezónu nePlašit.


Pátek

Marco Materazzi se rozhodl, že bude žalovat britské deníky The Sun, Daily Mail a Daily Star. Z jakého důvodu? Noviny totiž o nechvalně proslulém incidentu, který měl bek Interu Milán ve finále mistrovství světa v Německu se Zidanem, informovaly tak, že se to Materazziho dotklo. Podle něho utrpěla jeho pověst. Ano, má to svoji logiku, Materazzi je totiž téměř vzorem života podle Bilbe. Div, že nekandidoval na Papeže. Nikdy se nepral, soupeře neuráží – jenom tu a tam utrousí stupidní poznámku o soupeřově sestře či matce. Jeho pověst je tak vskutku dokonalá a bez poskvrny.

Zajímalo by mě, proč se milý obránce odhodlal k žalobě až nyní, téměř rok po "hlavičkované". Že by mu snad celý rok trvalo, než přelouskal jednu anglickou stránku novin, kde viděl v titulku Materazzi? Nebo se mu zachtělo koupit nějakého krasavce do garáže a potřebuje si na něho ještě trošku přivydělat? Jakže Italové takovým lidem říkají? Není to Cretino...?


Sobota

Fanoušci Manchesteru City nevědí, zda mají plakat a páchat rituální sebevraždy, nebo týden nevylézat ze své oblíbené hospůdky a slavit. Jejich tým totiž dostal nového trenéra a ne zrovna ledajakého – v Anglii velmi (ne)populárního Svena Görana Erikssona. Švédský trenér v minulosti vedl reprezentaci Albionu a ta pod jeho vedením úspěchy zrovna nehýřila. Neproslul tedy jako geniální stratég, ale spíše jako svůdce žen a "žvatlal", jenž si vykládá o sestavě a případném novém angažmá s každým novinářem, který mu zavolá. Anglickým pisálkům stačilo vždy málo, aby z Erikssona vytáhli co chtěli – představit se třeba jako Hosam Al Ihjád Atahýd a informace byly v diktafonu.

Jako reprezentační kouč se Švéd tedy zatím neosvědčil. S výběrem Anglie nikdy nezaznamenal žádný větší úspěch a to měl dle mého názoru velice solidní výběr. Chyboval například i ve střídáních, kdy často už v šedesáté minutě měl vyměněné tři hráče, zápas se začal vyvíjet jinak, než Švéd předpokládal a ten už pak mohl na vývoj utkání reagovat leda tak, že si posouval brýle po nose tam a zpět. Omyly se na trenérském můstku (obzvláště v Anglii) neodpouštějí a z dříve úspěšného trenéra se stala v očích veřejnosti pouze luxusně placeným klaunem.

Zdá se, jakoby Erikssonovy úspěchy s Laziem byly už tak dávno, že jsou pohřbeny dvacet metrů pod zemí v olověné rakvi zalité do betonového kvádru navíc uzamčeného v pancéřovém pouzdře. Bude určitě zajímavé sledovat, jak si bývalý kouč reprezentace Anglie povede s průměrným mužstvem v jedné z nejlepších světových soutěží. I když možná nebudou jeho pracovní podmínky tak zlé, protože do klubu přišel nový majitel, který se vždy snaží blýsknout nějakým tím obchodem. První hvězdou je tedy Eriksson, otázkou je, zda to v podání majitele Šinavatry není spíš angažování Bílého trpaslíka, o němž podle učebnic astronomie platí, že se jedná o astronomický objekt vznikající, když se hroutí hvězda průměrné, nebo malé hmotnosti...


Neděle

Co bylo donedávna nejhorší pro fotbalového příznivce? Být fanouškem Slavie. Zdá se však, že se všechno zlé pozvolna v dobré obrací. Stadion, věčný terč posměchu, se stane co nevidět chloubou. Už se totiž zdá, že stavbu stadionu nezastaví snad ani případné přistání delegace zelených mužíčků na fotbalovém svazu. I když kdyby ti chudáci mimozemští zjistili, co tam sedí za tvory, vzali by všech svých dvanáct nohou na ramena a prchali by miliardy světelných let od této prohnilé a páchnoucí sebranky.

S hráčským kádrem to sice hned po skončení jarní části nevypadalo zrovna valně, ale stačí jedno jméno a bude vše naopak. Odešel důležitý záložník Jarolím, s ním Hrdlička, dále Urbánek, spekulovalo se i o odchodu tramvajenkáře Šventa. A posily? Jako v parlamentu, když se v bufetu rozdává zdarma čočková - nikdo. Do mužstva přibyl sice krajní obránce Dřížďal, ale při vší úctě k němu, takto rozhodně nevypadá posila pro boj o Ligu mistrů. Do Edenu (zatím vlastně ještě na Strahov) zamířil i sparťanský vyděděnec Volešák, který sice předvedl úžasné představení na podzim, ještě v barvách Budějovic, ale na jaře působil známá ruka trhu, tedy neviditelně.

Těšil jsem se také na věčné sešívané: "My chceme Šenkeříka... Určitě přijde. Možná přijde. No co, no nic, zkusíme to zase za půl roku" Ale stal se zázrak a někdejší útočník Jablonce patří Slavii.

A to nejlepší na konec. S mužstvem se dlouho připravoval Vladimír Šmicer a já jsem tak nějak čekal, že to s jeho příchodem dopadne "slávisticky". Bude s mužstvem trénovat, Jarolím ho připraví na novou sezónu a Šmicer po přípravě udělá "frrr" směr Francie. Nestane se, roční smlouva je na světě, liga se může těšit po Karlu Poborském na novou Osobnost. Se "Šmícou" tak stoupá šance sešívaných postoupit do Ligy mistrů, vždyť přeci když už nic jiného, nosí alespoň to štěstí... Jen to bude chtít Žilinu nepodcenit. Je to přeci jenom mistr. To Slávie je sice také, ale především v tom, jak zazdít postup do Champions league. Doufejme, že tentokrát se zadaří...