Antoniovo přiznání: Nesnášel jsem fotbal, chtěl jsem být zraněný. Pomohla mu terapie

16.05., 16:03
Aktuality
Michail Antonio a Jarrod Bowen (© AFP)

Spoluhráč českého dua Tomáš Souček, Vladimír Coufal v londýnském West Hamu šokoval Ostrovy upřímnou zpovědí. Michail Antonio promluvil o tom, jak nenáviděl fotbal a modlil se, aby se zranil a nemusel hrát. Prozradil, jaká duševní muka prožíval, pohovořil i o terapii, která se stala součástí jeho života a pomohla mu z nejhoršího.

Je mu čtyřiatřicet let, ve West Hamu bere 85 tisíc liber týdně a je považovaný za hvězdu Premier League. Na první pohled pohádková situace, jenže teď reprezentant Jamajky v upřímné zpovědi odhalil, jak těžké to v životě měl, když prožíval duševní muka. "Fotbal jsem prostě nesnášel. Ale dal jsem se do boje a začal s terapií," svěří se na úvod. Kvůli svému duševnímu stavu ani se spoluhráči neoslavil loňský triumf v Konferenční lize ve vršovickém Edenu. Místo toho šel prostě spát.

Došlo to tak daleko, že se modlil za to, aby se zranil a nemusel na hřiště. Na psychickém rozpoložení se prý podepsal rozchod s partnerkou i zkušenosti s nejbližšími kamarády ze školy. Ze šlamastiky mu podle všeho pomohly až návštěvy u terapeuta.

Navenek šťastná hvězda se vytasila s nečekaným problémy v upřímné zpovědi s moderátory Jakem Humphreym a Damianem Hughesem. Antonio vzpomínal, jak West Ham v Praze získal první velkou trofej za více než 40 let a rozjely se divoké oslavy. On byl ale vyčerpaný událostmi mimo hřiště a šel raději spát do hotelu.

"V té době jsem se rozváděl a upřímně, nemohl jsem se s tím vyrovnat. Celý tým šel ven, vyhrálo se a slavilo dva dny. Já jsem odjel autobusem s týmem do hotelu a tam jsem šel spát," svěřil se. "Byl jsem psychicky vyčerpaný kvůli všemu, co se dělo mimo fotbal, takže ostatní si užívali večírku, ale já šel spát," dodal.

Trvalo půl roku, než si začal vážit obrovské výhry Hammers 2:1 nad Fiorentinou. "Až v prosinci jsem si říkal. Bože můj, vyhrál jsem evropský pohár," vzpomínala opora West Hamu v podcastu High Performance.

První známky toho, že se řítí z hlediska psychiky do průšvihu, přišly v prosinci 2022. "Tam mi došlo, že ztrácím zájem o fotbal, forma začala klesat. Ale ten zápas, kdy to přišlo, jsme snad i vyhráli," vyprávěl s tím, že do dalších duelů ani neměl chuť jít. "Sám pro sebe jsem si říkal, že tohle mě opravdu nebaví. Byl jsem dost negativní, přitom jsem jinak velmi pozitivní člověk," konstatoval.

Statistiky Antonia ve West Hamu (©Livesport)

Nepohoda se projevovala i tím, že přestal střílet branky. Cítil se vyčerpaný. "Modlil jsem se za zranění. Říkal jsem, že se chci jen zranit, že chci trochu volna," přiznal se hráč. "A pak jsem odjel s Jamajkou a udělal jsem kolenní vaz," uvedl k situaci z listopadu 2023.

Hlavou se mu ale honilo i to, jak by se jeho život proměnil, kdyby už nehrál fotbal. "Říkal jsem si, že je mi třiatřicet a takhle to nejde dál. Když to bude pokračovat, nedostanu další smlouvu," přiznal hráč s tím, že se mu v hlavě honily myšlenky na konec kariéry.

Přišel na to, že problém je primárně způsobený tím, že hraje fotbal šestnáct let, přestávky mezi sezonami jsou krátké, a navíc se musí hráč neustále hlídat. Vše ještě umocnilo odloučení od manželky Debbie Whittleové, kterou si vzal v roce 2017.

"Výsledek byl jediný, fotbal jsem nesnášel, přišel mi nudný, bylo to pořád dokola. K tomu vám lidé pořád nadávají a kritizují, tak se z něj prostě stala práce. Nezáleželo na tom, jak jsem fotbal dříve miloval, byla z něj prostě práce," konstatoval Antonio.

Situaci chtěl ale řešit a obešel několik terapeutů. Mluvil s klubovými lékaři a fyzioterapeuty, West Ham a hráčská asociace také měli k dispozici odborné poradce. On chtěl ale někoho nezávislého, a tak si začal platit svého terapeuta. Zásadně také změnil svůj pohled na tuto problematiku. "Myslel jsem si, že terapie je pro bláznivé lidi. Ale dal jsem se do toho boje a musím přiznat, že mi terapie změnila život. Zpočátku to bylo trapné, nebudu lhát. Sedíš v místnosti, někdo tam byl a říká: ‚Jak se máš?" popisovala hvězda West Hamu.

"A vaše přirozená odpověď je ‚Fajn‘. On na to řekl: ‚Tak proč jsi tady?‘" líčil začátky terapie hráč. Přiznal, že bojuje s fotbalem a také se rozešel se ženou.

Antonio si oslavy titulu v Konferenční lize neužil (©Profimedia)

Antonio, který přišel do West Hamu za 7 milionů liber z Nottingham Forest v roce 2015 tvrdí, že fotbal pro něj vždy znamenal únik od obyčejných starostí. Teď tomu bylo najednou jinak. "Třeba když mi umřel táta, šel jsem na fotbal a mohl jsem to na dvě hodiny vytěsnit z hlavy," vykládal Antonio s tím, že poslední události mu obrátily život vzhůru nohama. "A když jsem to všechno terapeutovi říkal, rozplakal jsem se. Bylo to nekontrolovatelné, ale moc se mi ulevilo," přiznal útočník.

Na terapeutická sezení už chodí dva roky, expert sice chce, aby se naučil žít i bez docházky za ním. "Je šílené, že když o mě někdo mluvil, tak jako o sebevědomém člověku. Ale já měl jen vždycky daný nějaký cíl, na který jsem chtěl dosáhnout. Přitom jsem se nedokázal uvolnit," tvrdil hráč londýnského klubu. "Když jsem vyrůstal, prožíval jsem spoustu traumat. Takže jsem se pak vyhýbal tomu, že bych se zabýval sám sebou. Ale v tomhle mě terapie změnila," dodal s tím, že nedokázal jen tak sedět doma.

Pořád prý něco hledal. Před terapeutem zkrátka hráč otevřel svou duši a došlo i na další slzy. "Vždycky jsem přitom věřil, že jsem ten nejšťastnější člověk, jaký existuje," poznamenal.

Vliv na formování jeho osobnosti měla i tvrdá výchova v jižním Londýně, měla dopad na psychiku. "Snažil jsem se navazovat přátelství na základní škole, ale neřekl bych, že se mi povedlo najít nejlepšího přítele. Nakonec jsem si myslel, že jsem pár kamarádů našel. Jenže když pak něco provedli, tak řekli, že jsem to udělal já. Od té doby jsem byl nedůvěřivý k lidem," přiznal Antonio s tím, že nebýt terapie, nikdy by takto otevřeně v podcastu nepromluvil.

Teď už ale myslí na budoucnost. Ve West Hamu má smlouvu ještě na tři roky a v klubu je šťastný. Těší se na další výzvu pod novým manažerem.

Článek byl původně publikován pro eFotbal.cz.

Autor: eFotbal.cz / René Machálek

Komentáře (93)

Přidat komentář
Pablos

Terepie Tak proč se nešel živit jinak

Reagovat
TheTopFootbaler

Wtf bro

Reagovat
Pablos

bro ...jdi do píče

Reagovat
OnlyWHU

Reagovat
Pablos

jinak to máš za to ,,bro" ...né za reakci na mě, páč ta byla ode mě unáhlená no

Reagovat
PBLead

ale no tak, broski

Reagovat
TheTopFootbaler

No byla unáhlená jak cyp, o tom žádná

Reagovat
krisa

bro

Reagovat
GrimeBaller98

kdyz to pomaha, tak proc ne? Proc to odsuzovat? Richarlison taky chodil na terapie a pomohlo mu to, kez by vic hracu toho vyuzivalo, aby se neutapeli v depresich, drogach, alkoholu nebo si dokonce sahli na zivot...

Reagovat
Pablos

Oká, přečetl jsem si to letmo ...a chápu umrtí, rozchod, přátelé ...ok ok, myslel jsem, že má deprese z fotbalu a že by radši bral jen peníze z něho, ale věnovat se mu né. Za mě je borec třeba Gecov nebo i Pokorný... sere mě to, nebaví mě to... tak jdu dělat něco jiného.

Reagovat
TheTopFootbaler

Joo ale deprese a syndrom vyhoření jsou trochu jiný kafe než sere mě to, nebaví mě to

Reagovat
Kucka

Reagovat
Largo

Reagovat
Nieuwendyk

přesně tak!

Reagovat
mistr129

A proč by měl, když “stacilo” podstoupit terapii a může se živit tím, co mu vydělá 100x víc než cokoliv jiného?

Reagovat
Kucka

Reagovat
Pablos

Kily až tu budeš, tak mi to kdyžtak smaž... díky A né, že smázneš mě banem

Reagovat
Front hell

Pěkně ať to všichni vidí

Reagovat
TheTopFootbaler

Reagovat
Talker

A k tomu příhod Ban, diky

Reagovat
Seydou Doumbia

čekám kdy přidají možnost moci si smazat svůj vlastní koment, ale to potom oficiálně tenhle fotbal umře

Reagovat
TopinB

Já doufám, že to nepříjde, jen ať člověk vidí na ty píčoviny, co občas napíše

Reagovat
Seydou Doumbia

jo taky v to doufám že nepříjde, jinak by to byla nuda

Reagovat
Kiss Me Polka!

neprekvapils ( I s těmi tvými omluvami, když to pak děláš pomalu v každém třetím vlákně, tak bych čekal, že se nad tim trochu zamyslíš)

Reagovat
Pablos

Taky nejsem Ježíšek, abych dělal děckám překvapení.

Reagovat
Lemond Laws

Přesně, to mám na něm rád.

Každý druhý příspěvek sračka, za kterou se omlouvá

Reagovat
fenixLFC

Reagovat
EZ

rozvod je velky zasah do zivota

Reagovat
Lemond Laws

Reagovat
Nieuwendyk

Kundy, nesmějte se mu...

I když to možná nevyjádřil nejšťastněji. Tohle je fakt problém a je dobrý, že on to řeší. Sám jsem taky chodil na terapie a to moje problémy vyšly z podmínek samozřejmě úplně irelevantních od profi fotbalu. Ale pomohlo mi to a snad to pomůže i MA.

Nejhorší je přehlížení a ironizace a mávání rukou nad vážným problémém. Jak to končí, to víme... i z našeho lesíku - Rajtoral, Bystroň etc...

Držím mu palce

Reagovat
TheTopFootbaler

Reagovat
OnlyWHU

Reagovat
OnlyWHU

Sorry

Reagovat
Witcher

Tak tam byli drogy ne?

Reagovat
Posledni Kovboj

Smeje se mu jen retard Pablos. Antonio je sice lofas, ale tohle je super vyjadreni.

Reagovat
TheTopFootbaler

Reagovat
Salfovic

Gallagher takové prase

už teď má na kontě 82 faulů. A na takové číslo naposledy v ročníku 2012/13 "dosáhl" Grant Holt v dresu Norwich City. twitter.com/OptaJoe

Reagovat
Nieuwendyk

Asi cíli na Garetha Barryho

Reagovat
Moshe Dajan

Tak konečně vím, proč ho mají tak rádi.

Reagovat
icemike

Jak kdo

Reagovat
Luc-Luc

Asi má rád kontakt s protihráči. A ve sprchách možná i se spoluhráči...

Reagovat
Talker

Njn jsi dement, víme.

Reagovat
Luc-Luc

Reagovat
Svatej

Reagovat
Svatej

Hele ale fakt, ty jseš neobyčejně hloupej

Nejde o to, ze to má možná urazit, ale ty mas humor petiletyho autisty. Co děláš za práci?

Reagovat
Talker

Dělá pětiletého autistu. Profesionálně

Reagovat
Largo

Reagovat
TopinB

Reagovat
r.mrazik

Reagovat
Seydou Doumbia

tak někdo má rád jednodušší humor, ono ty hlášky roku jak to tu lidi brousí ty hlášky jak jsou top tak ve skutečnosti to je taky o ničem a to to má 30-50 haha smajlíku

Reagovat
J0EL

On beztak bude redaktor nejakej CZ verzie Infovojny alebo Kulturblogu

Reagovat
icemike

Protože je věčně někde pozdě. Včera snad poprvé v životě vyhrál hlavu ve vlastním vápně

Reagovat
vitasrp

Gallagher a věčně někde pozdě? To na ty zápasy nekoukáš nebo co?

Jojo, hlavičky jsou problém hlavně u Gallaghera, né u Caiceda, Enza, Palmera, Cucurelly nebo dokonce i Jacksona. Ale u Connora, který dokáže svý souboje vyhrávat a pravidelně sbírat odražený míče, což je kvalita, kterou jsme u skladby týmu zatím dokázali úspěšně přehlížet.

Pak zachrání prdel Maduekemu, zabrání obří šanci a někdo to stejně podá tak, že je to vlastně řepa, protože vyhrál první hlavu.

Reagovat
Talker

Není to spíš tím, že je úplně všude, tudíž ta ofenzivní čísla má prostě vysoká (včetně faulů), protože je prostě v obrovském množství souboů?

Mimochodem byl zfaulovaný 62x, 10. v lize.

Reagovat
John Obi Mikel

Grant Holt jako útočník

Reagovat
Moshe Dajan

Já vím, že ten článek tak vyznít asi nemá, ale když už je tam asi třikrát zopakované, že šel po finále KL spát a nechlastal dva dny v kuse, což má být znamení projevu duševní nemoci, tak asi taky potřebuju terapii.

Reagovat
inferno08

Na terapii by měli zamířit i ti, kteří po vítězství ve finále KL dva dny chlastají...

Reagovat
Freedo

you must be fun at parties

Reagovat
inferno08

Tak jako sorry, ale po výhře v KL se sluší tak maximálně decentní přípitek a přání dobré noci.

Reagovat
ratusek

Reagovat
sergi

Reagovat
Firkraag

Reagovat
TopinB

Na žádné ho nezvou

Reagovat
JarousFCB

Reagovat
Didier Drogba

Nj zivot je na picu, ale nebudeme kvuli tomu jen brecet, ze

Reagovat
Stephanos

Ať se mu daří. Jsem fyzicky handicapovaný a mám deprese spolu s panickou poruchou a OCD. Od mala děsně rád sportuji, ale uplatnění je vzhledem Dětské mozkové obrně od narození malá. Na škole jsem chytal coby brankář ve fotbale a florbale. Následně jsem musel být z tělocviku uvolněn, abych si nezničil kolena nebo svaly.

Minulý rok jsem zkusil florbal na vozíku, ze všech hráčů jsem, ale byl i přes trénink nejpomalejší. Nejvíce se mi dařilo v obraně s občasným útočením. Jako levák jsem měl výhodu střelby z pravého křídla. Vozík jsem měl zapůjčený, protože sportovní stál cca 200 000, klub byl velmi podfinancován. Když jsem použil svůj, který je těžší, nemohl jsem jít do útoku a tak jsem blokoval střely, uvažoval jsem i o postu brankáře. V klubu jsem po půl roce skončil, protože trenér absolutně nepochopil na co mám, co můžu vytrénovat a co ne. Krom toho až na jedince všichni kluci byli někde jinde. Finančně i sociálně. Paradoxně jsem si víc padnul do oka s Poláky, kteří k nám jezdili, protože jejich liga nefungovala.

Následně jsem zkusil střelbu z pistole, ale moje jemná motorika je na některé věci dost špatná. Při škubání těla jsem běžně minul dané místo v terči o šest centimentrů, což je hodně. Nyní pár měsíců trénuji Bocciu, která mi jde, protože mám silné ramena a ruce. Akorát má kategorie je momentálně vyškrtnutá z EU, pouze jí uznávají sousední země. Snad budu mít příští rok štěstí, až se znovu změní stanovy. Kategorii je víc.

Chtěl jsem tím říct, že to není pouze o hlavě, i když překonáte takovou mrchu, jako jsou deprese, tak vám kariéru mohou pokazit nejrůznější náhody, i když daný sport milujete.

Reagovat
icefish

Obdivuji to, že se takhle snažíš, abys mohl dělat to, co máš rád. I když to máš mnohem těžší než většina. Vzpomenu si na tebe, až budu mít zas chuť si na něco stěžovat, diky. Ať se ti vede co nejlíp to půjde!

Reagovat
J0EL

Wow, jeden z najsilnejsich komentarov/pribehov na EF aky pamatam. Velmi ti drzim prsty a obdivujem tvoje odhodlanie. Vela stastia!

Reagovat
thewall

Kloubouk dolů za to, jak se nevzdáváš a pořád hledáš cestu, jak sportovat.

Reagovat
inferno08

Jsi borec

Reagovat
Largo

Reagovat
Freedo

Reagovat
havrys99

děkuji moc za sdílení, ať se ti daří

Reagovat
tweek

Reagovat
iamek

Reagovat
Modřín2

Reagovat
NickyZabaleta

Reagovat
jk

Taky ať najdeš sport a organizaci kde budeš spokojený

❤️

Reagovat
Vopi11

Reagovat
Horcmen

Reagovat
sergi

Všetka česť.

Reagovat
norton

Reagovat
r.mrazik

Reagovat
Mada

Reagovat
Nizzie

wow kloubouk dolů chlape

Reagovat
SunFells

Reagovat
I am Mancunian

Reagovat
Front hell

Snad to štěstí mít budeš, budu ti držet palce

Reagovat
TheTopFootbaler

Král Hodně sil do života!

Reagovat
Jimbo.

Reagovat
Stephanos

Díky všem za přečtení. :) Vážím si toho. Vše, co dělám, dělám naplno. Nejen sport, ale i ostatní koníčky, které mi tak nejdou. Kdysi jsem napsal podobný komentář pod Bojanem Krkičem, když popisoval panické ataky během působení v Barceloně, kde na tom původně byl lépe než Messi. Mně psychologie baví a poznávám tak i své tělo. Podle mých zkušeností se síla vůle přeceňuje, důležitější je být zdravý a šťastný a vše ostatní tak nějak přijde. Já sám se nepovažuji za borce, moje psychika je dost poškozená bez možnosti zlepšení (silné formy + chronický stav), ale někdy stačí úplně málo a život je hned lepší. Nebo horší. :) Prostě rozhodují maličkosti, malé kousky, jak říká Al Pacino ve Vítězech a poražených.

Osobně bych zkusil sledge hokej, ale na to nemám moc dobrou páteř ani stabilitu v sedu. A drobné PS, dá se začít sportovat až v pozdním věku. Hlavně poslouchat tělo a reálně posoudit možnosti, který sport zkusit. Vždycky jsem chtěl hrát hokej v NHL, vlastně ne, můj sen by byl alespoň jeden zápas za repre. :) Peníze a sláva jsou hezká věc a každý ji bere, ale zážitky se spoluhráči, to je nejvíc.

Pár zážitků ze života. Nikdy nezapomenu na jediný gól při florbalovém tréninku. Jelikož je můj favourite player v hokeji Aleš Hemský, zkoušel jsem pár kliček. Těsně před brankářem jsem míček zvedl (byl obrovský, s vozíkem a tělem zabíral téměř celý prostor), míček se odrazil od břevna do branky. Tehdy jsem ten gól věnoval své ex. Moje nejlepší kamarádka mě ve sportu hodně podporuje, každý míček, který na Boccie dobře hodím je pro ni. Motivuje mně a inspiruje to, ona je ne Queen, ale King :) ♥ Na základce jsem měl dres jako Petr Čech na Euru 2004, nádherný žlutý. Vychytal jsem nám turnaj a to jsem měl v ten večer silnou horečku. Opět zážitek na celý život. Několikrát jsem dostal kopačákem přímo do hlavy, protože jsem chytal na čtyřech (branka byla žíněnka), paradoxně jsem dostal jediný otřes mozku po zásahu volejbalovým míčem. A na florbale jsem za jeden večer inkasoval dvě rány, jednu na koleno a druhé přímo na srdce - nádherně to plesklo. I když se dost věcí bojím ve sportu dokážu přepnout tak, že nevnímám bolest. Několikrát jsem se v plné rychlosti srazil se spoluhráčem. Někteří kluci padají z vozíků. Jeden dokonce ztratil kolo a ještě jel pár metrů :D Mám v pokoji vystavenou florbalku Pipeline.

Jinak, kdyby měl někdo zájem, vlastním několik sportovních artefatků z dražeb. Např. originální kopačky Barbory Votíkové s podpisem (růžové Adidasky), několik stovek hokejových kartiček, nebo jediný dres Niko Kapanena, když hrál za Litoměřice. Měl jsem také Podepsaný dres Karla Poroborského, když hrál za Benficu. Vlastním i fotku se Svěrkošem, Lukešem a Jankulovskim. :) Plus podepsaná fotka od Jaromíra Jágra (kopírovaný), Dominika Haška a Milana Baroše (pravé) - kdyby měl někdo zájem - ať mi napíše tady a dáme si info. :)

Jo a sport žeru i virtuálně Football Manager cca 25 000 hodin od roku 2009. Momentálně mužu doporučit databázi 07/08 s regen módem, který dodává reálné hráče dvacet let dopředu. Mám i svůj herní kanál Hraní her s handicapem pod účtem Stephano. Tam taky dávám Longplaye FM, ale i spousty dalších her.

Reagovat
JimBob

Kloboucek, borec!

Reagovat

Sledování komentářů

Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.

Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Nový komentář

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.

Registrace nového uživatele

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele