ABECEDA O EVROPSKÉM ÚSPĚCHU

02.07.2006, 17:14
Aktuality
Čtvrtfinálové zápasy jsou za námi, výborní Argentinci a "neskuteční" Brazilci si jako poslední zástupci Ameriky pakují kufry a s MS 2006 se loučí. Poslední čtyři celky ve hře jsou jen z Evropy. Fotbal se hraje na góly, ty rozhodují. Možná, že někdo předváděl oku lahodnější hru, ale...

Argentina hrála dobře, její zápasy byly "koukatelné". Jako jedno z mála mužstev vyznávala útočný fotbal. Že vyhrála jen 2:1 nad Pobřežím slonoviny? Ale výkon byl dobrý. Že remizovala bez gólů s Nizozemskem? To bylo o taktice. Že vyřadila Mexiko až gólem v prodloužení? Ale hrálo se z jedné strany na druhou a byl to jeden z nejzajímavějších zápasů na tomto jinak poměrně šedivém MS.

Bylo smůlou pro Argentince, že narazili na Německo, další z týmů, který vyznává důrazný fotbal a chce každého převálcovat. Ne vždy se mu to podaří, ale výhry nad Ekvádorem a Švédskem, ale také nad Kostarikou a Polskem, přinesly skóre 10:2 a výborné střelecké výkony Klose a Podolskiho.

Co bylo příčinou vyřazení Argentiny? Houževnaté, důrazné a nikdy se nevzdávající Německo. Vynucená střídaní, která nevyšla. Vynikající Lehmann, zejména při pokutových kopech. Zranění Abbondanzieriho, který by sice gólu Kloseho nedokázal, s největší pravděpodobností, zabránit, ale byl by pro spoluhráče větší jistotou při penaltovém rozstřelu.

Česko již zastoupení na tomto MS nemá, ale pro mnohé je Luboš Michel tak trochu "náš". Přes kritiku, které se mu od některých odborníků a "odborníků" dostává, je zcela určitě jedním z těch lepších rozhodčích. Dostal jsem email od jedné příznivkyně fotbalu, tedy všeho co v něm alespoň trochu voní "latinsky", která mi napsala, že by podobné zápasy jako Německo - Argentina neměl řídit rozhodčí z tzv. podřadných ligových soutěží.

Dorazila mne tvrzením, že sudí ovlivnil výsledek zápasu, neodpískal jasnou penaltu ve prospěch Argentiny, nepotrestal a červenou kartou neodměnil faul na brankáře tohoto týmu a řadu zákroků v poli pískal vždy ve prospěch Německa.

Email byl mnohem delší, ale toto v něm bylo asi tak nejpodstatnější, tedy z hlediska fotbalového. Ještě jednou jsem se podíval na záznam a snažil se být objektivní, nevidět jen to co mi vyhovuje, nebýt "latinsky" zfanatizovaný, jako mé okolí. Zapomenout, že mám vsazeno na postup Německa do finále, v kombinaci s pouze evropským semifinále. Dnes již vím, že první část sázky mi vyšla a budu se těšit na pár dolárků na kontě. Tedy v případě, že se neobjeví nový Medina Cantalejo a nepostrčí Itálii blíže k trůnu!

Fauly v úvodu utkání byly součástí vyhrocené situace a nasazení hráčů. První žlutá karta pro Podolskiho vše uklidnila, Michel si zjednal nenápadně respekt. Penalta? Opravdu nebyla, byl tam míč, byl tam pád, ale nic na zapískání pokutového kopu. Zranění Abbondanzieriho? Lituji ho, ale udělal si to sám. Takže kritika rozhodčího Michela neoprávněná. Odpověděl jsem a přidal poznámku o vynikajících výkonech sudích z těch nejlepších soutěží. O tom, jak "fantastický" byl Medina Cantalejo v utkání Itálie - Austrálie, jak "neutrálně" pískal Merk v souboji Brazílie - Austrálie, jak Poll dal tři žluté jedinému hráči Chorvatska. Španěl, Němec, Angličan...

Gól Miroslava Kloseho byl výstavní. Nádherný centr Ballacka, na milimetr přesné prodloužení hlavičkou od Borowskiho a nekompromisní zakončení, rovněž hlavou, do protipohybu brankáře, do opačného rohu branky. Vynikající akce, zasloužila si potlesk.

"Hanba!", tak lze volat na všechny aktéry oné nechutné strkanice, kopanice, plivanice a kdo ví, jaké další -ice, po utkání Německo - Argentina. Ať celou tuto situaci vyprovokovali horkokrevní Jihoameričané nebo chladní potomci císařů, králů a všech vojevůdců dohromady, měla by FIFA přistoupit k velice přísnému potrestání. Podobné scény patří do hospody a na bály, ale na fotbalovém hřišti je vidět nechceme. Jak unést prohru se mohou Argentinci učit u ostatních, třeba u Brazilců.

Chcete mít radost z fotbalu? Nelíbí se Vám letošní MS? Ne všechno se vydaří na 100%, ne všechno nám přináší radost a požitek. Ale i z tohoto šampionátu můžeme vybrat mnoho, co stálo za podívanou. Padlo hezkých pár gólů jako z učebnice, některé zákroky brankařů lze označit za fantastické. Ve čtvrtfinále? Lehmann a "jeho" dva pokutové kopy, vynikající nasazení Argentinců. Probuzení se střelce Toniho a bojovnost Ukrajinců, kteří měli smůlu při zakončení, ale nevzdávali se a alespoň jeden gól si zasloužili. A znovu brankář a znovu Ricardo. Angličany přiváděl do stavu šílenství. Ale také nutno ocenit výkon ostrovanů, který předvedli téměř v hodinovém oslabení, tedy včetně prodloužení. A jaký moment vybrat z posledního čtvrtfinále? Stačí jméno a příjmení: Zinédine Zidane!

"I kdyby sis oči vyplakala a jako moře byl Tvůj žal, nikomu tím nepomůžeš, život půjde dál!" To jsou slova jedné písničky, kterou dnes zpívá celý fotbalový svět Brazílii. Titul, finále, titul... Zvykli si chlapci v kanárkově žlutém na úspěchy. Ale letos toho moc nepředvedli. A výhry se neudělují za to, že se někdo jmenuje Ronaldo, Ronaldinho, Kaká, Roberto Carlos... S jejich pádem neodchází onen krásný fotbal, který jsme od nich byli zvyklí vídat. Vypadl jeden z 32 účastníků. Nic víc a nic míň!

Jaká radost vidět starého pána hrát jako za mlada! Zinédine Zidane včera kraloval na zeleném trávníku a dělal si vlastně co chtěl. Samozřejmě, rychlost začíná chybět, ale neříká se od věků věkoucích, že má běhat míč a ne hráči?

Koruna krále utkání Francie - Brazílie mu sluší jako nikomu jinému. Ještě snad nikdy po skončení zápasu neproběhlo jednání tak rychle jako dnes. Pánové z Technické studijní komise FIFA vstoupili do místnosti a bez pozdravení každý řekl jeho jméno. Nemuseli to udělat, ale projít se po tribunách, po ulicích, městech, zemích celého světa a ptát se každého na potkání, kdo se Vám dnes nejvíce líbil, dostali by zcela jistě víc než sedm miliard odpovědí: Zinédine Zidane!

Lid fotbal milující se dnes shodl, že snad ještě nikdy nehrála Francie pod vedením Raymonda Domenecha tak hezký a účelný fotbal. Teď předvedla vše, co umí. V brance Barthez, při jehož zákrocích sice někdy tuhne krev v žilách, ale chytat umí, skálopevná obrana, Thuram a Gallas si pohlídali vše a každého, Sagnol s Abidalem vyráželi do útoku a stejně rychle se dokázali vrátit. Vieira, z kterého jde strach a tak to má být, hráči soupeře musí mít z někoho respekt. Neúnavný Makélélé, ještě jste nezačali ronit slzy krokodýlí, galacticos?, hrající na obrovském prostoru, překvapivě jistý Malouda, úžasně rychlý, houževnatý, Ribéry, jehož držení míče je ukázkové, Henry, který se chvílemi jakoby vytrácí a ztrácí, aby se objevil v pravou chvíli a na správném místě.

Mistře promiňte, ale na Vás jsem opravdu nezapomněl! A jak bych také mohl! Že jste se dnes chystal dát sbohem fotbalu? Tedy přinejmenším tomu reprezentačnímu? To jste snad nemyslel vážně? Vždyť Vám před týdnem bylo teprve 34 let! Mám pro Vás jeden návrh. Jistě si vzpomínáte na Váš první zápas v dresu Francie. Bylo to 17. srpna roku 1994. Soupeřem byla jakási Česká republika. Utkání skončilo 2:2 a Vy jste hned musel dát obě branky. Nechcete si to ještě jednou, na rozloučenou, s námi rozdat? Co takhle za dva roky, ve finále EURO 2008? A můžete znovu dát dva góly! My, snad, dáme tři!

Není co dodat. Zinédine Zidane byl dnes jedohlasně jmenován Hráčem utkání Francie - Brazílie. Dnešním výkonem si řekl o titul Hráč MS 2006!

O vyřazení posledních dvou zástupců Ameriky se jistě bude psát a mluvit až do prvního hvizdu rozhodčího, který bude pověřen řízením semifinálového zápasu Německo - Itálie. Ale jedna věc je jasná. Argentina se líbila a její vypadnutí mrzí téměř každého. Brazílie, tým minimálně 18 hvězd I. kategorie, se nelíbila a jejího "odjezdu" litovat nemusíme.

Proč? Byli jsme zvyklí na jinou Brazílii. Na fotbal plný radosti, pohybu, výbušnosti. Sambu a karneval z Rio de Janeira exportovala brazilská fotbalová reprezentace do celého světa a každý se rád přišel na tento koncert podívat. Málokoho mrzelo, když jeho tým s Pelého potomky prohrál, o zábavu a nádhernou podívanou bylo postaráno vždycky.

Ronaldinho po 9. červnu ztratil usměv někde v okolí Barcelony, Ronaldo sice dal vytoužené tři góly, ale jeho upracovaný a klopotný styl hry stačil opravdu jen na neškodné Japonce a na hráče Ghany, kteří ve snaze útočit zapomínali bránit. Robinho dostával minimálně příležitostí, Cafú rychlostí nestačil, Kaká snad ani nehrál, Roberto Carlos dřel, ale také jeho výraz ve tváři vyzařoval ztrátu radosti z fotbalu.

Říkat tedy, že bez Brazílie to není ono, je jen vzpomínáním na staré dobré časy. Letos se jistě daleko více musí líbit snaha Portugalců, svěřenců Luize Felipe Scolariho, který se pokouší o pravděpodobně nepřekonatelný rekord, vyhrát dva světové šampionáty po sobě a bez jediné porážky k tomu. Chybí mu dva zápasy.

Snad vydrží Francii její dnešní výborná hra, výbušná, ale zároveň opatrná, vybroušená do posledního detailu jak po taktické, tak po technické stránce. V tomto případě se můžeme na středeční mnichovské semifinále jen a jen těšit.Uvidíme jižanskou hravost, ale také tvrdost a důraznost evropských ligových soutěží. Na obou stranách. Šílenství bláznů se může pak podobat druhé semifinále, které se bude hrát o den dříve v Dortmundu. Němci budou cítit obrovskou šanci dojít do cíle, splnit si sen, opakovat domácí triumf z roku 1974. Začnou od první minuty bušit do připravené italské obrany. Nesmí ovšem zapomenout nejen na vynikajícího Buffona v brance, ale také na stoupající formu střelce Toniho a nekonečnou drzost Tottiho.

To přirovnání italské reprezentace Marcella Lippiho k chameleónovi se v utkání s Ukrajinou ukázalo jako pravdivé. Nenápadná šedohnědá barva dlouhého rozehrávání na vlastní polovině hříště se dokáže během pár vteřin změnit v dráždivé oranžovou, přecházející do ohnivě rudé. Chameleón této barvy se předvádí svým obdivovatelům a dokáže je oslnit. Již zaslepené pak lehce obelstí, udeří, dá gól, vyhraje. Proč by nemohl to samé předvést proti německé sebejistotě?

Udeřit dokáže nejen Itálie! Ten správný úder zasadil dnes Angličanům brankář Portugalska Ricardo. Vzpomínáte si na EURO 2004? Ricardo bez rukaviček, tak se jmenoval EURO DENÍK z 25. června. Nejprve Beckham poslal míč z pokutového kopu vysoko nad, napodobil ho Rui Costa. Cole 5:4, Postiga Panenkovským dloubákem srovnal skóre, Ricardo sundal rukavice a chytil penaltu. Ten samý míč si postavil na značku pokutového kopu a zavěsil. Dnes kopat nemusel. Stačilo, že chytal. V rukavičkách! A Beckham?

Víte, jak vypadá pořadí od pátého místa? Pro nás to není právě radostná podívaná! 5.Argentina, 6. Anglie, 7. Brazílie, 8. Ukrajina, 9. Švýcarsko, 10. Mexiko, 11. Nizozemsko, 12. Ekvádor, 13. Austrálie, 14. Španělsko, 15. Švédsko, 16. Ghana, 17. Korea, 18. Paraguay, 19. Pobřeží slonoviny, 20. Česko, 21. Polsko, 22. Chorvatsko, 23. Angola, 24. Tunisko, 25. Írán a USA, 27. Trinidad a Tobago, 28. Saúdská Arábie a Japonsko, 30. Togo, 31. Kostarika, 32. Srbsko a Černá Hora.

Zítra bude volno, bylo a je i dnes, máme zde dva dny bez fotbalu. Úterý a středa semifinále, sobota o třetí místo, neděle finále. A tím to skončí. Ale nebojte se! Gambrinus "kapr" liga klepe na dveře!


Autor: Vilém Hodr

Komentáře (2)

Přidat komentář
HOST*Pafik

strhující článek, díky

Reagovat
smazaný uživatel

Poznáte ten príbeh o krčahu z vodou? Tak dlho sa chodí s krčahom po vodu, pokým sa nerozbije. Presne to sedí na Brazilcov - toľko si zahrávali s osudom, až sa im to nevyplatilo. Tak im treba, aj tak hrali špatne a boli namyslení..

Reagovat

Sledování komentářů

Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.

Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Nový komentář

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.

Registrace nového uživatele

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele