Premier League - souhrn 37. kola

Góly: 9. Saido Berahino, 47. Saido Berahino (pen.), 60. Chris Brunt

Šampion dostal za vyučenou. Před utkáním zněl José Mourinho zatraceně vděčně, že nemusí zápas na Hawthorns vyhrát. A skutečně. Chelsea dostala na půdě West Bromwiche lekci, vinou zkratu Cesca Fábregase hrála hodinu v oslabení a musela skousnout nejhorší ligovou porážku za poslední tři roky - 3:0.

José Mourinho opět dal od první minuty šanci 19letému Rubenu Loftus-Cheekovi, který ovšem v utkání v defenzivní práci často nestíhal. V ofenzivě se pak omezoval na předávky míče hráčům kolem něj.

V základní sestavě hrál po šesti zápasech taky Diego Costa; zápas ale patřil nejlepšímu střelci West Bromwiche Saidu Berahinovi. Mladičký forvard už po osmi minutách našel velkou kapsu mezi stopery a záložníky Chelsea, naběhl si na pas od Lescotta a fantasticky zakončil - 1:0.

Klíčový moment celého utkání se udál v devětadvacáté minutě. Rozmíška mezi Costou, McAuleym a Dawsonem se vyostřila a rozhodčí přerušil hru. Cesc Fábregas mezitím horlivě diskutoval s čárovým rozhodčím, načež si vzal od Hazarda míč a napálil jej do chumlu kolem hlavního sudího. Hloupější vyloučení aby člověk pohledal.

Půl minuty po změně stran navíc Chelsea mohla jít do devíti - zaváhání Cahilla využit Brunt, který poslal Berahino do šestnáctky. Situaci zastavil až Terry, nedovoleně; a pískala se penalta. Sám poškozený ji svým dvacátým gólem ve všech soutěžích proměnil, přestože si Courtois na střelu sáhl.

Chelsea se přesto nevzdávala a i přes dvougólovou ztrátu a oslabení v počtu hráčů na trávníku měla v utkání poměrně značnou převahu. Nejblíže kontaktní brance byla při střele Loïca Rémyho, který zasáhl tyčku. Záhy však nachytal Courtoise na švestkách Chris Brunt, který dělovkou z úhlu na bližší tyč zvýšil už na 3:0.

Půl hodiny se pak prakticky dohrávalo. Chelsea neúnavně kombinovala bez větší šance na prolomení obrany WBA, zatímco její fanoušci neúnavně celých 30 minut zpívali oslavný chorál "We’ve won the league". Ze zpěvů je vytrhla jen obrovská šance Matiće, který se zjevil po rohovém kopu sám před Myhillem - gólman Baggies však dnes nebyl k překonání.

Kromě Loftus-Cheeka dostali minimálně na čtvrt hodiny šanci i další mladíci Nathan Aké a Isaiah Brown. Především nizozemský defenzivní univerzál se ukázal v dobrém světle a měl pozitivnější vliv na hru než RLC na stejné pozici.

Góly: 30. Ander Herrera - 82. Tyler Blackett (vl.)

Arsenal dělí už jen dva body od jistoty přímé kvalifikace do Ligy mistrů; druhé místo se mu však i díky dnešní remíze 1:1 s Manchesterem United výrazně vzdaluje. Citizens nyní mají na Londýňany už pětibodový náskok a Gunners by tím pádem nemusel stačit ani zápas k dobru...

Ačkoliv v pondělí Arsenal podlehl Swansea, rozhodl se dnes Arsene Wenger už pošesté v řadě jmenovat nezměněnou zahajovací jedenáctku. K něčemu takovému se odhodlal vůbec poprvé v kariéře a nikterak chvályhodná novota to vskutku nebyla.

Hned úvodem si Kanonýři celkem koledovali. Smalling dvakrát strašil neobsazený při standardní situaci a Mata mohl rozehrávat přímý kop ze zajímavé pozice. Na kluzkém trávníku na Old Trafford se Arsenal k nějaké slibné šanci přiblížil jen jednou, když tápající Jones již ze země zvládl odhlavičkovat nebezpečně poskakující balon.

Ani domácí se v otázce vytvořených šancí bůhvíjak nepřetrhli, po půlhodině hry se nicméně tak jako tak ujali zaslouženého vedení. Ve výtečné formě hrající Ashley Young zleva schválně přetáhl centr na zadní tyč a Ander Herrera se blýskl fantasticky kontrolovaným volejem.

Arsenal nakonec poločas zakončil bez jediného střeleckého pokusu na kontě - zblokovaného, nepřesného, jakéhokoliv. Něco takového se mu nestalo od listopadu 2004 a prohry s Liverpoolem. Za dalším nezdarem s jiným celkem z anglického severozápadu ovšem nakonec Gunners přeci jen nemířili.

Zejména po hodině hry se hosté konečně začali probírat k životu. Giroud se jednou zjevil v dobré pozici, zakončoval už ale v jakémsi polopádu. O něco později zase Ramsey od Sáncheze dostal pěkný pas za obrannou linii, po přehození vyběhnuvšího De Gey mu však balon odpálil od kopaček Rojo.

Ke srovnání nakonec došlo až po nucené výměně stráží na straně ManUtd. Zraněný De Gea, pro kterého možná šlo o poslední vystoupení na Old Trafford, přepustil Valdésovi místo mezi třemi tyčemi v 74. minutě a exbarcelonský gólman opravdu nebyl na Ostrovech přivítán dvakrát vřele.

Osm minut před vypršením řádné hrací doby Ramsey krásnou diagonálou přenesl hru na pravé křídlo pro vytaženého Thea Walcotta a ten po krátkém zacvičení s Blackettem otřel svou střelu právě o podrážku kopačky svého strážce, což z Valdése učinilo pouhého diváka. Arsenal takto vybojoval cenný bod, který ho dost pravděpodobně udrží na strategické třetí příčce.

Góly: 45. Gylfi Sigurdsson, 64. Bafétimbi Gomis - 21. Yaya Touré, 36. James Milner, 74. Yaya Touré, 90+2. Wilfried Bony

Manchester City dostává Arsenal pod ještě větší tlak, když stejně jako loni na jaře odváží z Liberty Stadium cenné tři body. Stejně jako před více než rokem to přitom byla atraktivní podívaná plná gólů - o jeden z nich se letos postaral i Wilfried Bony, posledně dvakrát úspěšný v dresu Swansea...

Ve Walesu dnes opravdu nebylo o záživnou akci nouze. Hned zkraje si svou obligátní chybu neodpustil hostující stoper Mangala, nechal se hladce předběhnout Dyerem a ten po zasekávačce ztroskotal na výtečném Hartovi. ManCity odpovědělo skrze nádherný, svižný brejk, Agüerovu utěšenou koncovku však anuloval zdvižený praporek.

Citizens dnes obecně vynikali především při hře do otevřené obrany, přesto byl Fabianski poprvé překonán v podstatě ze stoje. Po Silvově přistrčení jej z hrany šestnáctky propálil Touré - ačkoliv si polský brankář sáhl, vinou menší teče a clonění celé řady hráčů míč vyrazil pouze do sítě.

Teprve podruhé už ManCity udeřilo z brejku. Ve 36. minutě Lampard úžasným způsobem vysunul na soupeřovu polovinu Agüera, ten si počkal na přeběhnuvšího Milnera a jeho šikovné prohození soupeře už následovala gólová koncovka.

Swansea toho v první půli směrem dopředu moc nepředvedlo, těsně před přestávkou se však zničehonic vytasilo s kontaktním gólem. Přispěchal s ním přiléhavě nejproduktivnější hráč velšského týmu Gylfi Sigurdsson, jehož rána zpoza vápna vskutku nemohla mít lepší parametry. Přesně k levé tyči, Hart nedoskočil.

Po přestávce se v útočné hře pokračovalo na obě strany. Lampard nezakončoval dostatečně precizně po příhře Agüera, zatímco Shelvey to na opačném konci hřiště o něco lépe zkoušel ze střední vzdálenosti a při zemi. Zpátky na druhé straně se potom Fabianski musel činit proti Navasovi.

Tímto jednodušším zákrokem přitom polský gólman v podstatě položil základy senzačního vyrovnání. Jen chvíli nato si totiž Gomis zpracoval míč za propadnuvším Mangalou a pohotově zacílil na zadní tyč. Ani tímto úderem ze 64. minuty však dnešní parádní drama na Liberty Stadium nekončilo. Naopak se ještě během chvíle psal velký příběh dvou zápěstí.

Zatímco to Fabianského totiž v 74. minutě nezvládlo vytěsnit relativně jednoduchou Tourého střelu, to Hartovo se později úžasně vyznamenalo proti Fernándezově gólové hlavičce. Po své slabší levačce, v protipohybu - a přece byl brankář ManCity schopný vytáhnout prudký projektil nad břevno.

Joe Hart tehdy víceméně zachraňoval kůži Eliaquimovi Mangalovi, jenž si vůbec nevěděl rady s bráněním rohového kopu, a abychom byli fér, špatné utkání dnes odehrál také Vincent Kompany. Ten se pro změnu ocitl v lese při jednom delším balonu za obranu a následně přihlížel dalšímu dobrému zákroku Harta proti Gomisově finiši.

Manchester City tak nakonec přežil a v samotném závěru se dostalo i na symbolický zásah střídajícího Wilfrieda Bonyho. Někdejší tahoun Swansea se prosadil hezkou technickou přízemní ranou z hranice šestnáctky, která definitivně rozhodla o tom, že si labutě nakonec v příští sezoně poháry nezahrají.

Góly: 26. Adam Lallana - 43. Jason Puncheon, 60. Wilfried Zaha, 90. Glenn Murray

Gerrardova rozlučka s Anfield Road rozhodně nedopadla podle představ ikony Reds. Liverpool v domácím prostředí trochu překvapivě prohrál s Crystal Palace 1:3 a v posledním kole bude muset pro stoprocentní jistotu páté příčky porazit Stoke. Tři body pro Eagles, kteří sezónu dohrávají v klidném středu tabulky, zajistili Puncheon, Zaha a Murray.

Nejen na stadionu mistrovské Chelsea byla letos v Premier League k vidění čestná ulička - i dnes na Anfield Road se oba týmy i trojice rozhodčích seřadili před východem z kabin, aby vyjádřili úctu jednomu z nejlepších hráčů v historii Premier League Stevenu Gerrardovi, jenž za obrovského aplausu diváku vcházel na trávnik. V tu chvíli ještě netušil, že jeho derniéra na Anfiedl Road skončí porážkou.

Od začátku tomu ale nic nenapovídalo, svěřenci Brendana Rodgerse se totiž po opatrném úvodu ujali ve 26. minutě vedení. Martin Kelly jako by zapomněl, že již nenastupuje v dresu Reds a nepřesnou přihrávkou na kolegu ze stoperské dvojice Danna nabídl samostatný únik Lallanovi. Bývalý hráč Southamptonu touto příležitostí nepohrdl, za pomoci lehké teče překonal Hennesseyho a otevřel skóre.

V 33. minutě mohl vyrovnat Puncheon, Simon Mignolet však předvedl dobrý zákrok. Ovšem o deset minut později už z tohoto souboj vyšel lépe Jason Puncheon - přímý kop z osmnácti metrů zakroutil osmadvacetiletý křídelník do levé šibenice, čímž překvapil belgického brankáře, který očekával střelu přes zeď a za Puncheonovým projektilem se jen tak ohlédl.

Hosté byli od této chvíle mnohem nebezpečnější - dobrou šanci nevyužil Lee Čung-Jong, příliš ho to ale mrzet nemuselo. Po hodině hry totiž Pardewova družina dokonal obrat. Bolasie ho prohnal po pravém křídle, na zadní tyči našel zcela volného Wilfrieda Zahu a ten neměl problém dopravit míč do odkryté svatyně. Dvaadvacetiletý Zaha přitom teprve před několika desítkami vteřin na trávníku nahradil Lee Čong-Jonga.

Odpovědět mohl záhy Gerrard, jenomže Wayne Hennessey, jenž pro dnešní zápas mezi třemi tyčemi nahradil obvyklou jedničku Speroniho, jeho pokus chytil. Na druhé straně se blýskl brilantní individuální akcí aktivní Yannick Bolasie, jenom škoda, že jeho sólo zakončil pouze střelou do břevna.

Liverpool se k žádnému závěrečnému tlaku nedostal, navíc ještě potřetí inkasoval. Zahu ještě před hranicí velkého vápna fauloval Lucas Leiva, sudí Jonathan Moss přesto celkem bez váhání ukázal na značku pokutového kopu. Alan Pardew si v tu chvíli musel mnout ruce, jakéže to střídání se mu povedlo - navíc se k nařízené penaltě postavil další střídající hráč, Glenn Murray, a i když Mignolet jeho ránu vyrazil, zkušený forward dokázal míč doklepnout do sítě.

Steven Gerrard tak své působení v klubu svého srdce zakončil neslavně - porážkou. Navzdory tomu ho čekala dojemná rozlučka s místními příznivci. "Jsem naprosto zničený. Už nikdy nebudu hrát před těmito fanoušky," prohlásil s dcerou v náručí. Načež následně poděkoval všem současným i bývalým spoluhráčům i trenéru, zvláště pak Gérard Houllierovi, který mu dal první šanci v dresu Reds.

Góly: 54. Matt Phillips, 61. Leroy Fer - 24. Emmanuel Rivière

Newcastle ze své soukromé polízanice stále ještě není úplně venku, i přes pomoc Tottenhamu. Na půdě QPR sice vedl a Emmanuel Rivière vypadal, že si svou premiérovou ligovou trefu na Ostrovech nemohl načasovat lépe, po změně stran se však Hoops dramaticky zvedli a vývoj zápasu nakonec bez větších problémů otočili...

Úvodních deset minut tohoto vzájemného střetnutí dvou aktuálně nejmizerněji hrajících anglických prvoligových celků zhruba odpovídalo rozpoložení všech aktérů: nedalo se na ně koukat.

Až po čtvrthodině hry si na Krulovi vynutil první lehčí zákrok Austin, aby ve 24. minutě zčistajasna přišel gól do sítě QPR. O něj se postaral doposud impotentní Emmanuel Rivière, který po 18 hodinách strádání konečně procitl po šikovném vklouznutí za obrannou linii soupeře.

Po první změně skóre se zápas znovu vrátil k prvotnímu kouskovanému normálu, k čemuž přispělo i střídání brankáře Greena za náhradníka Alexe McCarthyho. Ten se ještě před přestávkou mírně zapotil při Colocciniho hlavičce, po obrátce už ale přihlížel převážně práci svého protějšku v bráně Newcastlu.

I když práci... Tim Krul byl ve skutečnosti při jedné obří šanci Phillipse zachraňován spoluhráčem Ryanem Taylorem, jindy přihlížel Austinově netrefení vymezeného prostoru a v 54. minutě potom dokonce lovil míč ze sítě, jakmile se Phillips potkal s precizním Austinovým centrem.

Straky do druhé půle vyrazily jako výrazně slabší tým a to se znovu potvrdilo již po hodině hry. Tehdy byl Tim Krul opět bez šance, tentokrát po Ferově nekompromisním nápřahu z nějakých 30 metrů. A Queens Park Rangers šlapalo i nadále. Příští gól mohl vstřelit neustále aktivní Phillips, aby se teprve záhy vyrovnání alespoň dvakrát na chlup přiblížilo duo Sissoko-Cissé.

Góly: 62. Stewart Downing - 68. Leon Osman, 90+3. Romelu Lukaku

O nic nešlo a podle toho to také vypadalo. Od nervozity a tlaku oproštění hráči se nijak nehnali za krásným fotbalem a zdálo se, že vše skončí spravedlivou remízou díky dvěma trefám v rozmezí šesti minut. Jeden z mála aktivních hráčů, Romelu Lukaku, si ale své rozuzlení ponechal až do nastaveného času a posunul tak Everton na stejné body jako West Ham.

V závěru čtvrté minuty poslal Barkley za obranu Osmana, který chtěl otevřít skóre přízemní střelou na vzdálenější tyč, Adrián však byl bleskově na zemi a nepříjemný pokus vyrazil. Z hráčů Evertonu šlo cítit patřičné sebevědomí, které ukazovaly třeba častou kombinační ukolébavkou na polovině domácích, do střeleckých pozic se ale výhradně dostávali mimo pokutové území. Po půlhodině hry tak nechybělo mnoho, aby rozveselil většinu diváků Noble, ten po příhře od Valencii pálil z hranice vápna těsně vedle zadní tyče.

Opadnutí aktivity hostů zkoušeli Hammers využít k získání většího počtu střel, jejich snahy nicméně dopadaly věrně s těmi úvodními od Toffees a fanoušci si tak poslední minuty sezóny v Upton Parku zrovna neužívali. Zajímavým tak mohl být snad jen závěr první půle, kdy si žlutou kartu vysloužil Gareth Barry, už svou 104. v kariéře, čímž si o pět trestů upevnil první místo v historické tabulce Premier Leauge.

Krátce po přestávce mohl otevřít skóre Lukaku, který po faulu Reida sám kopal přímý kop a prudkou ranou jen těsně míjel horní roh. Konečně odbyla hodina hry a skóre se začalo hýbat. Song poslal do vápna Downinga, který mezi dvěma obránci střílel přes Jagielku a technickou ranou k tyči překonal Howarda.

Radost z vedení však trvala pouhých šest minut. Lukaku dostal příliš prostoru k centru od Cresswella, kde měl ještě větší podporu obránců Osman, ten si tak těžký balón zpracoval, aby se do něj následně celou svou silou opřel a nedal brankáři šanci.Únavně nezajímavý závěr, kdy se oba týmy snažily hlavně neprohrát, rozzářil ve třetí minutě nastavení Lukaku, který si vyskočil na centr McGeadyho a hlavičkou nasměroval Everton ke třem bodům.

Góly: 54. Nacer Chadli, 61. Danny Rose

Všechny síly vrhli hráči Hull City do toho, aby se před utkáním s Manchesterem odpoutali z 18. příčky, dvě dokonalé akce domácích jim ale vzaly naděje na body, naopak Tottenham míří za pohárovou Evropou.

Oba celky se bez větších problémů dokázaly přemístit k vápnu soupeře, tam ale začaly mít shodně problémy s finální přihrávkou, když už se podařila, zakončení ohrožovalo jen diváky za brankou. Tigers věřili především centrům, po jednom takovém od Elmohamadyho v 17. minutě střílel po chybě Diera zblízka Jelavić, rozezněl však pouze bližší tyč.

V útoku extrémně bezzubí domácí si připsali první zajímavou akci ve 28. minutě, Eriksenovu pobídku ovšem využil Kane k prudké střele těsně mimo. Na druhé straně se o zábavu vzápětí staral opět Jelavić, efektní nůžky postrádaly přesnější mušku.

Výraznou ránu utržili solidně hrající hosté osm minut po změně stran, Lamela totiž vymyslel milimetrovou kolmici do vápna pro Chadlieho, který si ťukl balón podél brankáře a do prázdné uklízel první gól zápasu, a to z vůbec první střely mezi tři tyče v zápase.

Neméně krásnou akcí po hodině hry navíc Tottenham už vážně zavelel k cestě do evropských pohárů. V útoku se nenechali rozhodit ani obranným zákrokem sudího Taylora, balón uprostřed hřiště převzal Mason a kouzelným lobem za obranu našel rusovlasého Roseho, který volejem nedal brankáři šanci. Za gólový problém přitom mohl Brady, který si naprosto mimo dění nepohlídal ofsajdovou linii.

Kritický stav věcí pro Hull City perfektně dokumentovala 70. minuta, kdy se během pár vteřin dostali hosté k pěti střelám, ani jednu však neprocedili přes obrannou hráz stojící až za vlastním brankářem. Když pět minut před koncem dokázal Harper nadvakrát uklidnit střelu z pádu od Kanea, přišla ta pravá velká chvíle pro anglický talent v minutě poslední. Při odchodu ze hřiště mu celý stadion děkoval za neuvěřitelnou sezónu aplausem ve stoje a my se můžeme těšit, co předvede za pár týdnů v České republice.

Góly: -

Po takových zápasech by se mělo vracet vstupné. Sunderland s Leicesterem ještě stále bojují o setrvání v Premier League, ale po takovém představení by je snad i vlastní fanoušci poslali o ligu níž. Počáteční snaha domácích rychle vymizela a ke gólu by oběma týmům nepomohl ani plný pytel štěstí.

Úvodu klání se lépe zhostili domácí a už po šesti minutách málem slavili, Schmeichel však na přední tyč mířený přímý kop Larssona skvěle vytáhl. Duel plný nepřesností tříštily jen četné střelecké pokusy Black Cats prakticky odkudkoliv. Ten nejzajímavější měl po chytré přihrávce Cattermolea Graham, střelou z první v hloubi vápna brankáře nepřekonal.

Domácí tak v první půli výrazně přestříleli svého soupeře, že by ovšem alespoň oni předváděli kvalitní fotbal, o tom nemohla být řeč, nervózní utkání pronásledovaly spíše tvrdé souboje a tím pádem i časté přerušení kvůli faulům - ty se objevovaly v průměru každé tři minuty hry. A není tak divu, že si žlutou kartu zasloužil i Lee Catermole, čtrnáctou v této sezóně vyrovnal rekord Robbieho Savage, Marka Hughese a Cheicka Tiotého.

K velkému rozezlení diváků na stadionu si hráči očividně dali do druhé půle jediný cíl - hrát ještě horší a nudnější fotbal. I samotné náznaky nějaké šance byly k vidění méně než sporadicky, to ostatně dokumentuje jediná střela mířící na brankáře ze 72. minuty od Johnsona z hranice vápna. Jen počet faulů neubýval a Leicester alespoň zde slavil vítězství 15:14, zatímco Schemichel se svými třemi zákroky výrazně předčil svého oponenta, jenž nevytáhl jediný zákrok - a to z donucení děsivou koncovkou hostujících útočníků.

Góly: -

Na Turf Moor se diváci vydali už s vědomím, že se tu minimálně rok na Premier League chodit nebude a domácí hráči zjevně toužili po vítězném loučení, střelecká bída ovšem pokračuje i přes veškeré snahy, a to se ještě o větší zklamání několikrát málem zapříčinil dobře hrající Diouf.

Výrazně ofenzivnější domácí trápil od počátku jeden velký problém - dvojka v bráně Stoke Jack Butland. Ten se předvedl v patnácté minutě hned trojitým zneškodněním šancí Ingse, Taylora a Meeho. Jen pár minut poté musel prokázat své reflexy i proti střele zblízka od Jonese a ve 24. minutě si pochutnal na dalším pokusu Ingse zpoza vápna. V tu dobu tak byl poměr střel 7:0 pro domácí, stav se ale změn nedočkal.

Ani neutuchající presink mladého Angličana úspěchy nepřinášel, před koncem poločasu tak málem zmrazil stadion Diouf, jeho hlavička po centru Walterse jen těsně minula odkrytou část domácí branky. Centrující hráč vzápětí pokoušel štěstí střelou z větší vzdálenosti, ani tu ale Heaton likvidovat nemusel.

Své umění tak předvedl až v 56. minutě, kdy se po centru Adama dostal ke střele Diouf, který byl svou snahou o desátý gól v sezóně nejviditelnějším hráčem hostů, úspěch mu byl však upírán. Stejně tak tomu bylo i dvanáct minut poté, to se i s pomocí teče obránce neprosadil zblízka po centru Arnautoviće.

Ani příchod Petera Crouche nikterak neoživil dění v druhé půli, Burnley se tak na domácí půdě loučí s elitou pátou bezbrankovou remízou v sezóně, takový výsledek přitom Stoke zažil letos vůbec poprvé.

Góly: 13. Sadio Mané, 14. Sadio Mané, 16. Sadio Mané, 26. Shane Long, 38. Shane Long, 81. Graziano Pellè - 45. Christian Benteke

Aura Tima Sherwooda jako strategického mozku přeměny Aston Villy se s dneškem vytrácí jako pára nad hrncem. Bývalý lodivod Tottenhamu sice birminghamské dovedl ke třem výhrám ve čtyřech kolech, tahle drtivá prohra se Southamptonem však dává na leccos šmahem zapomenout...

Tim Sherwood očividně nezvolil vhodný taktický plán, ba co hůř - nedokázal ho ani pružně změnit tak, aby zabránil nevyhnutelné katastrofě. Zejména přehnaně vysoká defenzivní linie takto Aston Ville prohrála zápas již během úvodní 45minutovky, kdy Sadio Mané překonal Robbieho Fowlera v disciplíně nejrychleji zkompletovaného hattricku v Premier League.

Varování měli Villans registrovat hned několik. V páté minutě asistent rozhodčího nesprávně odmával ofsajd jinak skórujícímu Pellèmu a tentýž fotbalista měl slušnou příležitost po zaběhnutí za zadní linii také za pár okamžiků.

Birminghamští nicméně dál tvrdohlavě pokračovali ve zbytečně agresivní hře, na což jednoduše museli dojet. A taky že dojeli - hned třikrát v rozmezí ubohých dvou minut a 56 vteřin, nohama jednoho a toho samého hráče.

První branku Sadio Mané vsítil ve 12. minutě poté, co se důrazně prosmýkl kolem Vlaara a ustál i dvojitý atak dalšího obránce s brankářem. Druhý gól přišel brzy nato, když Given vystartoval z čáry, nedokázal odkopnout míč před dobíhajícím Longem a Mané v pohodě dorážel do odkryté klece. No, a hattrick byl dokonán skrze perfektně odměřenou technickou ránu placírkou tentokrát již po normální příhře Shanea Longa.

Irský forvard dnes přitom pouze neasistoval, on rovněž přesně pálil - a s Maném si vyměnil pozice hned dvakrát ještě uvnitř úvodní části. Čtvrtý klínec do birminghamské rakve vsadil ve 25. minutě z dorážky Senegalcova neuspokojivě zakončeného průniku za obranu a o pátý zásah se postaral za dalších 13 minut chytrým lobem z obří vzdálenosti.

Aston Ville se ještě do poločasu podařilo odpovědět, když se ze vzduchu po centru z pravé strany prosadil dominantní Benteke. Manažer Sherwood tuto událost kvitoval v nehybné poloze se založenýma rukama a brvou zřejmě nehnul ani v kabině, kde neučinil ani jedno střídání, aby následně přihlížel hned dvojí marné snaze Longa o hattrick.

Poslední gól Southamptonu si nakonec připsal na konto aktivní Graziano Pellè, jenž pohotovým volejem zhruba deset minut před koncem ideálně navázal na Maného centr.