Zlatý hattrick v Edenu: Shrnutí jarní části FORTUNA:LIGY

03.06.2021, 09:20
Názory a komentáře
Snad z důvodu chybějícího pocitu důležitosti se program české ligy na rozdíl od většiny evropských soutěží natáhl až do posledního květnového víkendu. Teprve po něm si 18 týmů mohlo konečně vydechnout. O napětí a stres přišli také fanoušci, kteří tak mohou uplynulou sezonu definitivně bilancovat. S hodnocením jarní části ročníku pak přichází také již pravidelný souhrn z dílny EuroFotbalu.

Není překvapením, že dobře rozjetou sezonu zakončila ziskem titulu Slavia. Sešívaní zkompletovali zlatý hattrick svým doposud nejzdařilejším ročníkem. Po další trenérské rošádě vzala Sparta zavděk alespoň druhým místem, které uhájila před kousajícím Jabloncem. Do pohárové Evropy se po nejlepší sezoně v historii klubu podívá též Slovácko, jež okusí novou konferenční ligu společně s Plzní. Liberec tentokrát zůstane doma u Nisy.

Přes množství zklamaných i relativně spokojených mančaftů ve středu tabulky se bojovalo též na jejím konci. S první ligou se musela rozloučit trojice mužstev, byť Teplice a částečně i Zlín si o sestup taktéž koledovaly. Na záchranu nicméně nakonec nedosáhly Brno, Příbram ani Opava, které nahradí jediný postupující z nižší soutěže Hradec Králové.

Následující shrnutí navazuje na podzimní první díl. I v druhém vydání hodnotí redaktoři Ondřej Vaculík a Martin Vejdělek výkony jednotlivých mužstev na stupnici od jedničky po nejvyšší desítku podle toho, jak si týmy na jaře počínaly kvalitativně i ve srovnání s předpoklady. Na známkování navazuje vyhlášení nejlepších sestav a jejich trenérů. Nechybí ani anketa o nejlepší zápas a nejhezčí góly. Zcela nakonec oba redaktoři vybírají tři největší překvapení a zklamání, v nichž buď rozvádí již zmíněné dění, nebo připomínají téma, na které se v předešlých řádcích nedostalo.

Hodnocení týmů


SK Slavia Praha

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 10/10

Zatimco loňským pomalým jarním probouzením vrátili do boje o titul Plzeň, remízy v Příbrami a Teplicích tentokrát slávisty nikterak nerozhodily. Sešívaní ztráceli body převážně s mužstvy z dolní poloviny tabulky, těžké zápasy naopak zvládali dokonale. Spartě nedali šanci v lize ani v poháru, plzeňskou Viktorii pak v nejvyšší soutěži přímo zesměšnili. Asi nejtěžší bitvu svedla družina kouče Jindřicha Trpišovského v Uherském Hradišti, kde také zahnala pochybnosti o možném výpadku formy. Do fazóny se naopak dostal Nicolae Stanciu, střelecký apetit vydržel Janu Kuchtovi a poněkud nečekaným jarním štístkem se stal Lukáš Masopust. Velká očekávání sice zatím nenaplnila zimní posila Alexander Bah, jinak ale nebylo pochyb o tom, že právě Slavia je pořád suverénně nejlepším českým mužstvem.

Hodnocení Martina Vejdělka: 9/10

Slavia s naprostým přehledem oslavila třetí titul v řadě, výborně skloubila boje na třech frontách a na jedničku si počínala zejména ve velkých zápasech. Abdallah Sima se na rozdíl od Jana Kuchty sice už neprezentoval takovou formou jako v podzimní části, zato několik mužů předvádělo oproti první polovině sezony zlepšené výkony. Vedle Stanciua a Masopusta se ústředními postavami stali Lukáš Provod a Ondřej Kolář, jenž se po těžkém zranění velmi rychle vykurýroval a zejména v závěru sezony byl svému mužstvu oporou. Zajímavé výkony podával i Oscar, Slavii tak nemusely mrzet nevýrazné výkony afrických křídel nebo stopera Deliho. Za vyložený propadák se dá označit snad jen angažmá Tarase Kačaraby, za jehož hostování se údajně zaplatilo nemálo peněz a Ukrajinec rozhodně nepodával takové výkony, aby si řekl o uplatnění opce.

AC Sparta Praha

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 7/10

Lepší umístění mohl Pavel Vrba sotva vyčarovat, nicméně i pod jeho vedením budí výkony někdejšího ligového hegemona často rozpaky. Od Vrbova nástupu udržela Sparta čisté konto v nejvyšší soutěži pouze třikrát, díky čemuž sice fanoušci viděli gólově bohaté a napínavé duely (proti Olomouci, Karviné, Pardubicím, Liberci či Mladé Boleslavi), ty by ale spíš vyměnili za vyztužení defenzivy Pražanů. Výpadky v obraně tak musí napravovat útočná vozba, která je naštěstí díky Adamu Hložkovi, Davidu Mobergu Karlssonovi (když je zdráv) a stále prospěšnému Bořkovi Dočkalovi většinou dostatečně produktivní. Jestliže však chce Vrba nahánět Slavii, pouze útok mu zdar nezaručí. Tomáš Wiesner vyřešil jednu z bolístek na pravém beku jen zdánlivě, vzadu totiž hoří podobně jako jeho předchůdci. Minimálně kraje obrany to tedy chce pořád vyztužit.

Hodnocení Martina Vejdělka: 8/10

Na první pohled ten progres nemusí být viditelný - první polovinu sezony s Václavem Kotalem u kormidla zvládli Letenští s 35 body, v té druhé pod taktovkou Pavla Vrby to bylo jen o čtyři body více. Při takovýchto úvahách je ovšem třeba brát v potaz další faktory. Tím prvním byla předváděná hra, která pod novým koučem doznala výrazného zlepšení, tím druhým rozpis. Sparta totiž vyjma remízy v Českých Budějovicích ztratila jen na hřištích soupeřů pohybujících se na pohárových příčkách či těsně za nimi, na domácí půdě zvládla i těžké zápasy proti Plzni nebo Slovácku. Kádr rudého mužstva však stále potřebuje několik změn, jako jediní na jaře konstantně vyčnívali Adam Hložek a před zraněním Ladislav Krejčí, záblesky geniality ukazovali i Moberg Karlsson s Bořkem Dočkalem. Jinak ale na Letné musí zejména v defenzivní fázi provést několik změn, chtějí-li tedy v blízké době získat titul a dostat se do Ligy mistrů.

FK Jablonec

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 9/10

Klobouk dolů. Na to, že zadáci Libor Holík s Jakubem Martincem (a také Holíkův náhradník Patrik Haitl) strávili značnou část jara na marodce, si defenziva Severočechů počínala bravurně. Pozici vedle nečekaně stabilního Jaroslava Zeleného lepil jablonecký srdcař a univerzál Vojtěch Kubista, jenž málokdy zklame na stoperu či ve středu zálohy a jenž prožil svůj gólově nejplodnější ročník. Díky Kubistovi tak trenéra Petra Radu nemusel mrzet únorový odchod obránce Davida Jeřábka, který by se jinak zeleno-bílým pravděpodobně hodil. Rada je ovšem znám svým úsporným stylem při skládání sestavy, do níž je pro náhradníky obtížné nakouknout. Stabilní základní jedenáctka nicméně na Střelnici přinášela spíš užitek než škodu. Pro boje v evropských pohárech by se každopádně pár nových tváří šiklo. Už jen kvůli avizovaným odchodům některých opor.

Hodnocení Martina Vejdělka: 8/10

Do konce února nic nenasvědčovalo tomu, že by Radova družina měla do posledních kol bojovat o účast v Lize mistrů. Ale nakonec se tak stalo, a to i díky tomu, jak skvěle se ve střílení branek doplňovali útočníci Ivan Schranz s Martinem Doležalem. Slovenský reprezentant svými brankami odstartoval jedenáctizápasovou sérii bez porážky, dlouholetá stálice jabloneckého útoku pak zářila zejména v závěrečných utkáních - v posledních sedmi nastřílel Doležal devět branek. Vedle těchto ligou ostřílených borců ale své kvality ukazovaly i nové hvězdy. V obraně se k životním výkonům rozehrál Jaroslav Zelený, který možná bude na Střelnici pokračovat i nadále, o koho je naopak zájem, to je jednadvacetiletý šikovný křídelník Dominik Pleštil, který zastínil oporu z předchozích dob Vladimira Jovoviće. Pokud Severočeši udrží kádr jakžtakž pohromadě, můžou i v Evropě udělat solidní výsledky.

1. FC Slovácko

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 9/10

V dubnu sice Moravany zastihl nepříjemný výpadek, během něhož se nad Uherským Hradištěm reálně vznášela hrozba ztráty účasti v pohárové Evropě, avšak v pravý čas se svěřenci kouče Martina Svědíka zase vzpamatovali a skvěle rozehranou sezonu dojeli do zdárného konce. Svědíkův orchestr již tradičně vycházel ze sehrané obrany a aktivní hry krajních beků, kteří společně s křídelníky tvořili také oporu při ofenzivní snaze, v útoku se pak rozehráli Jan Kliment i spolehlivý žolík Václav Jurečka. Naopak nadále se Slovácko potýkalo s nevyjasněnou pozicí brankářské jedničky. Nakonec však Moravany nemusely mrzet ani nezdary v těžkých duelech, když na jaře podlehli Slavii, Spartě i Plzni. Protivníci za zády byly totiž celkově ještě neschopnější, a tak se celé Uherskohradišťsko může těšit na mezinárodní soupeření.

Hodnocení Martina Vejdělka: 7/10

Co do formy můžeme Slovácko hodnotit jako takový opak Jablonce. Vstup do jara byl v jeho podání vskutku skvostný, během první poloviny prohrálo jen s dominantní Slavií a pořádně větralo Spartu. Jenže v polovině dubna se vše pokazilo, včetně gólového apetitu do té doby skvěle hrajícího Jana Klimenta. Muži z Uherského Hradiště nezvládali zápas s ostatními ve formě hrajícími celky, ať už šlo o Spartu, Pardubice, Plzeň či Mladou Boleslav. To rozhodně nic nemění na faktu, že v kontextu celé sezony je čtvrté místo neskutečným úspěchem, zvláště vzhledem k nepříliš velkým jistotám v brankovišti. Co na Slovácku potřebují do příštích let udělat, aby se nadále drželi mezi špičkou? Jednoznačně je třeba omlazení v defenzivní fázi. Co do ofenzivy totiž můžeme sledovat řadu mladých hráčů, ostatně i Havlík se Sadílkem jsou stále teprve pětadvacetiletí hráči, nicméně v obraně se to třicátníky jen hemží.

FC Viktoria Plzeň

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 6/10

Hodnocení Plzně dlouho mířilo za lepší cifrou, jenže sama Viktoria se rozhodla výslednou známku srazit dolů. Jistě, vstup do jara byl v podání Západočechů rozpačitý, postupně ale začalo mužstvo ze Štruncových sadů pravidelně sbírat body a lepšilo se též herně. Viktoria pod Adriánem Guľou konečně začala na hřišti dominovat a jasnějším výhrám zpravidla bránila jen slabá produktivita. Jean-David Beauguel, Adriel Ba Loua či Pavel Šulc navíc vyvracovali mýtus, že sami hráči se pod Guľou nezlepšují. Stačily však dva výbuchy a čtyři měsíce pokroku bylo třeba dle vedení klubu zahodit. Plzeň se tak odhodlala k rozhodnutí, které pokud mělo přijít, tak nejpozději v lednu a nejdříve zase po sezoně. Místo toho se Západočeši pod Michalem Bílkem, jenž se v pozitivním světle zatím moc neukázal, do poslední chvíle klepali o kvalifikaci do Evropské konferenční ligy.

Hodnocení Martina Vejdělka: 6/10

Tady naopak můžeme konstatovat shodu oproti předchozímu mužstvu. I viktoriáni po zimní přestávce pod Adrianem Guľou ožili a až do konce února měli na kontě jednu jedinou porážku, jenže máj byl v jejich případě nezdarů čas. Po debaklu od Slavie a remíze s Příbramí na lavičku nastoupil zkušený Michal Bílek, k nějakému pokroku ovšem nedošlo, naopak výkony oku vskutku nelahodily. Co může být nadějí pro příznivce západočeského klubu do dalších období, to byly výkony Jeana-Davida Beauguela, jenž stejně jako na podzim nasázel šest branek a držel se v boji o krále střelců. Sympaticky se prezentoval i talentovaný navrátilec z hostování Pavel Šulc, rozchytal se Jindřich Staněk a na konci sezony začal formu zase nabírat Jakub Brabec. Zda toto v kombinaci s impulsem v podobě nového trenéra pomůže Plzni k úspěchu v Evropě, to se dozvíme již docela brzy.

FC Slovan Liberec

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 7/10

Kdyby Slovan nereagoval příliš solidárně na zaváhání konkurence, mohly město pod Ještědem na podzim znovu navštívit kluby ze zahraničí. Liberec však za posledních pět kol nasbíral jen tři body a výlety po Evropě jej tentokrát minou. Přitom podobně jako při loňském závěru ročníku se kouč Pavel Hoftych mohl opřít o Jakuba Peška, jehož forma na jaře znovu gradovala. Vedle již tradičně pevné obrany se ve středu pole vykrystalizoval Michal Sadílek, v útoku na sebe zase konečně upozornil Imad Rondić. Reprezentanti Pešek se Sadílkem nicméně Severočechy opustí a Hoftych bude muset hledat nové lídry. Kádr Slovanu vypadá pořád zajímavě, tvůrčí roli by mohl převzít například Michal Faško, jedna či dvě nové tváře do ofenzivy by se nicméně hodily. Zde však Liberec pravidelně naráží na slabou ochotu majitele víc investovat, o čemž se v létě bude zřejmě znovu hovořit.

Hodnocení Martina Vejdělka: 5/10

Ani Slovan nakonec nemůže být s jarem spokojený, neboť tristními výsledky v jeho závěru si nechal evropské poháry proklouznout mezi prsty. Trápení začalo v podještědském derby, od něhož až do konce ligy sehráli Liberečtí jedenáct zápasů, z nichž pouze dva vyhráli. Vzhledem k tomu, že ztráta na pátou Plzeň činila šest bodů, není těžké si domyslet, kde se lámal chleba. Svůj podíl viny na tom měla i skutečnost, že na podzim velmi produktivní Jhon Mosquera jako by se vytratil a Michal Sadílek s Jakubem Peškem a Imadem Rondićem to sami nedokázali utáhnout. Zvlášť když další z útočníku Michael Rabušic po většinu jarní části gólově mlčel. Pozitivem pro Liberec je tentokráte to, že osu týmu nyní s výjimkou Sadílka netvořili hráči půjčení na všelijaká hostování, nýbrž kmenoví hráči. Druhá věc však je tyto udržet, neboť už teď je jasný odchod Peška do Sparty, Sadílkovo zapůjčení z PSV pravděpodobně také nadále nepotrvá a nastálo se nepovedlo získat ani Jakuba Jugase, jenž zamíří do Polska. Dalším otazníkem letní přestávky je také situace v brankovišti - někdejší stálice Filip Nguyen toho totiž na úkor Milana Knoblocha příliš neodchytala...

FK Pardubice

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 10/10

Leckterý škarohlíd se jistě těšil na to, jak nováčkovi soutěže dojde šťáva. Místo úpadku však forma Pardubic s blížícím se koncem sezony gradovala a nechybělo mnoho, aby se červeno-bílí nečekaně probili do evropských pohárů. Východočeši přitom v polovině března museli vstřebat zranění opory z podzimu Marka Boháče, jehož však mezi třemi tyčemi slušně zastoupil Jiří Letáček. Zatímco v prvních 14 kolech se bodově dařilo zejména Emilu Tischlerovi, jaro zastihlo ve vynikající formě Brazilce Cadua. Zlepšil se také jeho krajan Ewerton, role produktivního žolíka dál svědčila Davidu Hufovi a dva góly dokonce vsítil bijec z hrotu Pavel Černý. Pochvalu zaslouží i Martin Toml, stálice ze zadních řad. V neposlední řadě je třeba Pardubicím přát také kvůli trenérovi Jiřímu Krejčímu, jenž se v při televizních rozhovorech vždy prezentuje sympaticky a dění na trávníků komentuje s nadhledem.

Hodnocení Martina Vejdělka: 10/10

Překvapení podzimní části překvapivě v překvapování pokračovalo i v jarní části. Několik úvodních týdnů po zimní přestávce to s Východočechy přitom příliš růžově nevypadalo, březnová reprezentační přestávka je ovšem nastartovala a po ní si připsali už jen tři porážky. Navíc dokázali bodovat i proti velmi silným soupeřům, a ne ledajakým způsobem. Azyl v Ďolíčku byl svědkem velkého obratu proti Slovácku, jednoznačného úspěchu proti Plzni či mocného dotahování a nakonec remízy se Spartou. V cestě za konečným sedmým místem přitom Pardubice nezastavilo ani ošklivé zranění Marka Boháče, za něhož adekvátně zaskočil mladý Jiří Letáček. I další stěžejní hráči patří mezi mladší ročníky. Cadu z obrany proměňoval pokutové kopy a nachomýtl se i k dalším gólům, stabilní výkony předváděli Emil Tischler či Tomáš Solil a několik branek přidal tradiční náhradník trenéra Krejčího David Huf. Několik odchodů už je známých, pokud se ale Pardubicím kádr nerozpadne úplně, mají do budoucna slušný potenciál.

FC Baník Ostrava

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 6/10

Léta plná nejistot a strachu už jsou tatam, zároveň se však nelze ubránit dojmu, že v Ostravě už nějakou dobu očividně přešlapují na místě. Trenér Luboš Kozel sice nepředložil mnoho důvodů k tomu, aby na východě republiky setrval déle než něco málo přes rok, přesto s ním vedení klubu mohlo mít víc trpělivosti. Kozlův nástupce Ondřej Smetana výsledky Slezanů vylepšil, i na něj však míří kritika kvůli neatraktivnímu stylu hry a v klubu dle zákulisních informací panuje neklid. Na trávníku samotném pak vyloženě září pouze nestárnoucí Jan Laštůvka a útočný objev David Buchta, pravidelně uspokojivé výkony předvádí ještě stoper Patrizio Stronati a středopolaři Adam Jánoš s Danielem Tetourem. U většiny zbylých postů naopak vyvstávají otázky a spolupráce se španělským záložníkem Pepem Menou dopadla přímo fiaskem. Vysněnému útoku na čelní pozice se Baník furt neblíží.

Hodnocení Martina Vejdělka: 5/10

Jak už je psáno výše, jen pár hráčů si zaslouží za své výkony v dresu Baníku pochvalu. V případě Martina Filla a Jiřího Fleišmana je vzhledem k jejich věku určitý pokles výkonnosti pochopitelný, naopak třeba od Ondřeje Šašinky či Filipa Kaloče bych očekával víc. Kromě tradičních opor a dobře zapadnuvších Davida Buchty s Danielem Tetourem stojí za zmínku ještě africké duo dvacetiletých posil Muhammed Sanneh, Yira Sor. Ti sice měli hodně daleko k tomu, abychom je mohli nazvat stěžejními hráči, stále však mají spoustu prostoru pro rozvoj a třeba během příští sezony zapracují i na svých slabinách a pomohou Baníku do evropských pohárů. Tuto ambici se ve Slezsku stále nepodařilo naplnit, po v únoru vyhozeném Luboši Kozlovi se o to nyní bude pokoušet Ondřej Smetana.

SK Sigma Olomouc

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 4/10

Vlastně takový hanácký Baník. Také Sigma prahne po návratu do zlaté éry a dokonce se na Andrově stadionu schylovalo k předání moci, jenže nabídka, kterou mimo jiné zastřešovali pamětníci oněch slavných 90. let Pavel Hapal a Tomáš Ujfaluši, byla nakonec současným vedením odmítnuta. Olomouc tak podobně jako Ostravané není schopna učinit krok vpřed a v podstatě jen udržuje postavení v nezáživném středu tabulky. Ještě že se alespoň občas blýskl Pablo González či dravé mládí v osobách Kryštofa Daňka a Ondřeje Zmrzlého, jinak by Hanáci možná ani nepřekonali hranici 40 bodů. Z prohlášení dnes již bývalého kouče Radoslava Látala měl člověk často pocit, že jej práce v Olomouci ani nebaví. Od obnovení spojení s Václavem Jílkem si Sigma zřejmě slibuje vzestup díky odchovancům, jen aby však po čase nelitovala, že k vlastním talentům nepřivedla lepší finanční kapitál.

Hodnocení Martina Vejdělka: 3/10

Poslední půlrok Radoslava Látala na lavičce Hanáků se určitě jako úspěšný hodnotit nedá. Na podzim solidně rozehranou sezonu s pouhými dvěma porážkami na kontě si Olomouc výrazně pokazila a nakonec skončila hluboko ve středu tabulky. Bilance pěti vítězství zní špatně sama o sobě, ještě horší je ale skutečnost, že pouze v posledním kole v Liberci uspěla Sigma proti týmu, který bude mezi elitu patřit i v příští sezoně. Z celků postavených v tabulce výše než ona pak už dokázala bodovat pouze při bezbrankové remíze proti Slovácku. Co se týče individualit, světlou výjimkou mezi nimi byl španělský středopolař Pablo González, jenž na jaře nastřílel šest branek a sezonu zakončil jako jasně nejlepší střelec týmu. A jak si vedli po zimní přestávce rození útočníci? Martin Nešpor 0 branek, Jakub Yunis 0 branek, Pavel Zifčák 2 góly. Trn z paty přitom nevytrhnul ani suplující Mojmír Chytil, nový kouč Václav Jílek s tím tedy rozhodně musí něco provést.

Bohemians Praha 1905

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 9/10

Ligová nadstavba sice mnoho příznivců nezískala, ovšem Bohemians by prodloužení základní části i letos jistě uvítali. "Klokani” už druhým rokem prodřímali podzim, aby až na jaře začali pořádně skákat. Kvůli absenci nadstavby ale jejich cesta tentokrát skončila na desátém místě bez možnosti porvat se o evropské poháry. Celek z Vršovic vydržel mezi únorem a květnem 12 zápasů v řadě bez porážky, ještě předtím dokonce po více než 20 letech zvítězil na hřišti Sparty. Již nepřekvapí, že Bohemka pod Luďkem Klusáčkem vychází z kompaktní zadní řady, díky níž se Pražané mohou pochlubit pátým nejmenším počtem inkasovaných gólů v lize. Podobně soudržní jsou Klokani i v útoku, když ligovou trefu si v sezoně připsalo hned 17 hráčů. Jestliže Klusáček se svými svěřenci konečně zapracuje i na podzimní formě, mohou Vršovičtí příští rok vyletěl podobně jako letos Slovácko.

Hodnocení Martina Vejdělka: 7/10

Klokani na jaře prožili takový olomoucký podzim. Výher sice moc nesbírali, zároveň ale byli málokdy pokořeni. Co je docela sráželo, to byla nevyrovnanost výkonů. Zatímco jeden víkend dokázali zdolat Spartu, v zápase předtím ztratili doma s Opavou. Slezané je pak potrápili i podruhé, tentokráte zase po remíze se Slavií. Celkově vzato ale i druhý z klubů působících v Ďolíčku má od čeho se odrazit, byť jedna věc tomu chybí - nějaký kanonýr. David Puškáč, Matěj Pulkrab i Tomáš Necid sice mužstvu několika zásahy pomohli, nebylo to ale nic, čím by byli schopni táhnout Bohemku k výšinám. Ta se tak musela spoléhat na svou tradičně nejsilnější zbraň, tedy defenzivní činnost. Co do obdržených gólů na tom z celé soutěže byli lépe jen čtyři týmy. Vršovickým tady navíc musíme připsat plus za to, že se neuchýlili k časté praxi a Tilla Schumachera, jenž neprodloužil smlouvu, nadále nasazovali.

FK Mladá Boleslav

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 6/10

Nakonec se Středočeši přece jen vzpamatovali a v poklidu se zachránili v nejvyšší soutěži. Trvalo to však nečekaně dlouho. Na marodce Boleslavi bylo po většinu jarní části soutěže poměrně plno, i tak ale trenér Karel Jarolím doufal, že mu víc pomohou hvězdné zimní posily. Přísnější měřítko ovšem snesl pouze Jaromír Zmrhal, za očekáváními naopak zůstali Jiří Skalák s Tomášem Malínským. To nejlepší tak ze sebe museil vydat téměř čtyřicetiletý Marek Matějovský, jenž ve středu pole zajímavě kooperoval se Samuelem Dancákem, a poněkud nečekaně také vytáhlý útočník Michal Škoda. Díky nim Středočeši odvrátili ostudný sestup, zároveň však jejich soupiska poněkud nebezpečně nabobtnala. V létě tedy bude nutné kádr Boleslavi v prvé řadě zeštíhlit a až následně sestavit tak, aby už Jarolím a spol. nemuseli zažívat záchranářské trauma.

Hodnocení Martina Vejdělka: 8/10

Forma Středočechů postupem času gradovala. Po bídném podzimu a ne o moc lepším úvodem jara to s nimi nevypadalo růžově, postupně se ale rozehráli a na konci sezony už patřili mezi nejlépe hrající týmy. Podíl na tom mělo i několik tváří, vedle Tomáše Ladry zejména Jaromír Zmrhal, jenž se čtyřmi zásahy a pěti asistencemi patřil mezi nejproduktivnější hráče jara. I díky jeho pomoci se rozstřílel Michal Škoda, jenž pro změnu přidal sedm branek, a v závěru i nakonec pětigólový Václav Drchal. Spolu s dobrou defenzivní činností nových akvizic Ladislava Takácse a Radima Řezníka či jistotou v podobě navrátilce do brankoviště v podobě Jana Šedy z toho nakonec v jarní tabulce bylo šesté místo, důkazem postupného vzestupu je i fakt, že v tabulce posledních deseti zápasů získala v tomto období nejlepší Sparta jen o čtyři body více.

MFK Karviná

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 5/10

Juraj Jarábek vyvolal na podzim zdání, že by v MFK mohl koncepčně pracovat delší dobu, únorový a březnový propad formy jej ale stál pozici. Do Karviné se tak vrátil starý známý Jozef Weber, pod nímž by Slezané zase rádi mířili výš. Jarábek částečně dopadl na herní výpadek Kristiho Qoseho, který si zdravotní pauzu vybral v ten nejméně vhodný okamžik, později Karviné neprospělo ani zranění Tomáše Ostráka. Místo nich se tak ukázali slovenští krajánci Christián Herc a Lukáš Čmelík, na jejichž výkony Weber v posledních kolech dost spoléhal. Další posily z uplynulé sezony však zatím mají co dohánět. Řeč je především o Vlasiji Sinjavském, Steliovi Kokovasovi a Léu Pereirovi, přičemž kdoví, s kolika z nich bude MFK počítat i po letní přestávce. Bude dost záležet, kdo všechno v Karviné zůstane. Hercovi s Ostrákem totiž končí hostování a Papadopulose zase údajně vábil Baník.

Hodnocení Martina Vejdělka: 4/10

Multinárodní mužstvo zažilo během jarní část dva trenéry. Upadající formu odnesl Juraj Jarábek, Jozef Weber zprvu mužstvo oživil a z prvních tři zápasů vytěžil sedm bodů včetně remízy s Plzní. Jenže od poloviny dubna to ani pod jeho taktovkou nebyla žádná sláva a ve zbytku sezony se příznivci Karviné radovali jen z jednoho vítězství. A kdo měl na hru Slezanů největší pozitivní vliv? Stabilně vysoký standard předváděli Eduardo Santos s Christiánem Hercem a Kristim Qosem, nemilou zprávou každopádně může být fakt, že minimálne první dva dost možná odejdou. O Santose je zájem mezi velkými českými kluby, Hercovi zase končí hostování z Wolverhamptonu. Ukázat svůj um tak asi budou muset další, třeba Lukáš Čmelík, jenž nám v závěru ročníku své schopnosti už naznačil.

SK Dynamo České Budějovice

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 4/10

Nejprve nadějný vstup, poté zdánlivě nekonečné trápení. V únoru David Horejš plánoval útok na pohárovou Evropu, dva měsíce nato zase málem dostal vyhazov. Rozlučka s Jiřím Kladrubským a Jaroslavem Drobným nakonec rozměnila rozpaky, během přestávky by se ale i tak mělo Dynamo zamyslet nad tím, jak se pro příště vyvarovat vleklé výsledkové krizi. Horejš by už díky odchodu Drobného měl mít jasno o brankářské jedničce. Vojtěch Vorel ostatně Jihočechy několikrát podržel a působil jistěji než občas zamrznutý veterán. V obraně se jako lídr defenzivy i celého mužstva dobře etabloval Martin Králik, v útoku pak velkou zbraní zůstaly standardní situace. Jinak ale Budějovice při ofenzivní snaze postrádaly ke své škodě vyloženě rozdílového hráče. Za dva roky nicméně černo-bílí ukázali, že do ligy patří. Uvidíme, zda nový majitel skutečně přinese ještě větší stabilizaci, jak si slibuje.

Hodnocení Martina Vejdělka: 3/10

Benjamin Čolić a kompars. Tak by se ve zkratce a nadsázce dalo popsat jarní účinkování Dynama na ligových trávnících. Po zimní přestávce se Jihočechům díky pevné obraně a několika gólům dařilo pravidelně bodovat, jenže poté se z většinou atraktivně hrajícího mužstva pod vedením Davida Horejše stal jeden z nejvíce impotentních celků v lize. V zatím nejhorším půlroce po návratu do ligy zabránil ještě horšímu právě Čolić, jenž svými standardkami výrazně napomáhal k těm několika získaným bodům. Kromě něj určitou úroveň své výkonnosti drželi ještě třeba Martin Králik, Vojtěch Vorel nebo Matej Mršić, naopak hvězdy z podzimu Patrik Brandner a Maksym Talovierov budou muset na svém herním projevu zapracovat.

FC Fastav Zlín

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 2/10

Na podzim ještě Bohumil Páník jakž takž zvládal umlčet řadu kritiků, po zimní pauze už se mu ale vše sesypalo a neschopnost porazit slabou Opavu jej nakonec stála místo. Abychom však nehanili jen zkušeného trenéra, je třeba konstatovat, že u řeky Dřevnice panuje toxické prostředí delší dobu. Za doposud nevyjasněných okolností skončil v týmu kapitán Petr Jiráček, další záložník Cheick Conde musel Baťovo město opustit po vypršení pracovního povolení, které si klub a hráč ostudně nepohlídali. Před jarem "Ševci” deklarovali snahu dávat víc šancí mladíkům, kromě Martina Cedidly však většina talentů vysedává jen na lavičce (v lepším případě). Podobný osud potkal řadu zahraničních akvizic a až Jan Jelínek, dočasná záplata za Páníka, si vzpomněl na přítomnost šikovného Pedra Martíneze. Nyní už je víceméně jasné, že z nedávného úspěchu v národním poháru nevytěžil Zlín zhola nic.

Hodnocení Martina Vejdělka: 2/10

Kromě záblesku na přelomu února a března to bylo v podání ševců utrpení, které jako by předznamenala situace s Cheickem Condem. Série porážek či remíz s týmy umístěnými níže v tabulce nakonec stála místo Bohumila Pánika. Jenže ani bez něho to nevypadalo o moc lépe, byť nutno dodat, že Jan Jelínek měl pro závěrečná tři kola skutečně těžký los. Ve vedení se každopádně musí zamyslet, pokud v příští sezoně nechtějí mít záchranářské starosti. Na Letné totiž kromě okamžité kvality chybí i potenciál, z hráčů pod šestadvacet let mimo Condeho dostávali významnější minutáž jen Jakub Janetzký, Youba Dramé a Martin Cedidla. A vzhledem k nejbližším vyhlídkám se asi nedá jen tak očekávat, že by se od příští sezony toto rázem změnilo. Zapotřebí totiž dost možná budou hodně zkušení hráči...

FK Teplice

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 1/10

Těžko říct, jestli z pohledu na jiné mužstvo bolely oči víc než z pozorování hry Teplic. Zejména obrana "Sklářů” totiž pořádala kolo co kolo den otevřených dveří a jen kvůli děravé defenzivě by si Severočeši sestup zasloužili. Druhým dechem je však třeba upozornit na extrémní rozsah teplické marodky, který podobně jako zoufalá hra dozadu neměla konkurenci. I proto se kouč Radim Kučera nemohl opřít o střelecký příspěvek Jakuba Řezníčka, jenž toho na jaře kvůli zranění moc neodehrál. Alespoň trochu paprsků radosti přinášeli přes zatažená mračna na Stínadlech mladíci Ladislav Kodad, Robert Jukl a v závěru ročníku také uzdravený Jan Knapík. Jinak ale opravdu není moc co chválit. Letošní dost šťastná záchrana musí klub už opravdu probudit. Pokud se obejde bez reakce, může za rok úpadek teplického fotbalu vyvrcholit koncem 25letého působení mezi tuzemskou smetánkou.

Hodnocení Martina Vejdělka: 1/10

Je smutné pozorovat postupný úpadek Teplic v posledních pěti letech. Skláři můžou děkovat, že ve svém kádru měli Jakuba Mareše a Pavla Moulise, kteří jim svou kvalitou zajistili záchranu. Vyjma těchto dvou to totiž byl zmar, od situace v brankovišti přes defenzivní činnost až po přechod do ofenzivy. Zahraničím ostřílení borci jako Ondřej Mazuch a Lukáš Mareček rozhodně nehráli adekvátně svým zkušenostem, další třicátník Admir Ljevaković už ve své rozlučkové sezoně jen paběrkoval a Jakuba Řezníčka potkalo zranění. A nezářili ani mladí, rozčarování musí panovat zejména z výkonů Patrika Žitného, avšak výrazně mužstvu nepomohli ani hostující Jan Fortelný a David Heidenreich. Je až s podivem, že zatím na přetřes nepřišla pozice Radima Kučery, v létě každopádně bude zapotřebí výrazné posílení.

FC Zbrojovka Brno

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 2/10

Je ostudou, že v druhém největším městě republiky nepůsobí žádný stabilný účastník první ligy. Zbrojovka však zároveň nevypadá jako někdo, kdo by o nejvyšší soutěž mermomocí stál. Po podzimu se sice "Flinta” trochu poučila a v krátké zimní pauze hledala posily, přičemž zejména gólman Martin Berkovec se skutečně stal oporou. Až na Luďka Pernicu se nicméně u dalších nových tváří těžko hledá výrazný přínos. Pod sestup se každopádně podepsali i delší dobu působící členové kádru. Antonín Růsek svůj potenciál mrhal jednou spálenou šancí za druhou, větší produktivita scházela také jinak aktivnímu Ondřeji Pachlopníkovi. Poměrně sympaticky se v útoku rval Jan Hladík, u něhož však podobně jako u dalších hráčů vyvstává otázka, zda dosahuje požadované ligové úrovně. Zdá se totiž, že nebohé fotbalisty dost vykoupalo spící vedení, jež se zmohlo akorát na trapné udílení pokut.

Hodnocení Martina Vejdělka: 3/10

Přeci jenom bylo patrné zlepšení oproti podzimní části, avšak na záchranu to bylo stále málo. Zbrojovka si totiž nedokázala najít ani jedno období, ve kterém by udělala nějakou šňůru výsledků, a body do tabulky jí tak přibývaly dosti nepravidelně. K záchraně přitom reálně stačilo relativně málo - přetavit dobře rozehrané zápasy s konkurenty v boji o záchranu ve vítězství. V Příbrami byli Brněnští lepším celkem, přesto nechali soupeře srovnat, proti Teplicím pak nedokázali skórovat při více jak poločas dlouhé přesilovce. Pozitivní směrem do budoucna je to, že v závěru sezony se rozstříleli útočníci Antonín Růsek a Jan Hladík, kteří v součtu za jaro nastříleli devět branek. Právě tito dva byli spolu se zimními akvizicemi, stoperem Luďkem Pernicou a brankářem Martinem Berkovcem, nejlepšími hráči týmu. U posledního jména ještě zůstaňme - kdyby měli v Brně od začátku sezony kvalitního gólmana, možná by se teď jejich sezona rekapitulovala jinak.

1. FK Příbram

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 4/10

Je zajímavé, že ze všech sestupujících souborů držela naději na záchranu nejdéle zrovna příbramská družina. Ta přitom na první pohled působila ještě slaběji než Brňané a Opavané. Nakonec si však Středočeši mohou trhat vlasy za to, že příliš dlouho drželi ochrannou ruku nad Pavlem Horváthem. Poté, co místo Horvátha usedl na trenérskou lavici Jozef Valachovič, se totiž tým z hornického města viditelně zvednul jak herně, tak výsledkově. Zatímco pod Horváthem se celek od Litavky ze tří bodů radoval jen dvakrát, Valachovič slavil vítězství hned ve třech případech. Byl to právě slovenský stratég, kdo na trávník nasadil běhavého Edrisu Lubegu a obránce Steva Kingueho. Možná šlo jen o efekt nového koštěte, Příbram se každopádně v závěru sezony nečekaně probudila a již nyní na rozdíl od Zbrojovky a Opavy vypadá jako žhavý kandidát na návrat do nejvyšší soutěže.

Hodnocení Martina Vejdělka: 3/10

Poslední dva měsíce, tedy pod taktovkou nového trenéra Jozefa Valachoviče, to chvílemi vypadalo na tradiční příbramskou zázračnou záchranu s potenciální bitvou s Teplicemi v posledním kole. Jenže zaváhání s Pardubicemi je o to připravilo a pro příští sezonu poslalo do druhé ligy. Nutno podotknout, že tam také pohledem na hráčský materiál patří. Solidně si během jara počínal Radek Voltr, jenž několika góly držel prapor středočechů, jinak ale není moc o co stát a trenéři mnohdy tahali hráče jako králíky z klobouku, vždyť za celou sezonu zasáhlo v příbramském dresu do ligy 36 hráčů! Minulý pád z nejvyšší soutěže příliš klubu nepomohl a i přes rychlý návrat následoval pokaždé boj o záchranu. Bude to tentokrát lepší?

Slezský FC Opava

Hodnocení Ondřeje Vaculíka: 2/10

Slezané byli v zimě ze všech mužstev pohybujících se okolo pásma sestupu nejaktivnější a do kádru přilákali slušné množství fotbalistů. Z nich na sebe během jara nejvíc upozornil poněkud překvapivě Aleš Nešický, jenž po paběrkování v Liberci už sám asi neočekával, že v první lize zanechá výraznější stopu. Právě Nešický však vykazoval ze všech hráčů SFC největší aktivitu a nakonec se stal nejlepším střelcem mužstva. Zprvu se dobře jevili také David Březina s Patrikem Hellebrandem, později se ale oba i vinou zdravotních problémů neprosadili tak, jak si přáli. Zbytek zimních příchodů už moc pozitivně hodnotit nelze. Jiří Kulhánek dal svými kiksy vzpomenout na neslavné působení ve Spartě, Tomáš Čvančara víc marodil než hrál a navrátilec Tomáš Smola se spokojil s jediným vstřeleným gólem. Příspěvek posil zkrátka nebyl tak výrazný, aby slabou Opavu vytáhl z bryndy.

Hodnocení Martina Vejdělka: 1/10

V zimě na tom byli podobně zle jako další trojice mužstev, na jaře už se ale stali suverénně nejhorším celkem. Pouhé dvě výhry 1:0 a dalších pět remíz, to je za dvacet zápasů setsakra málo na záchranu. Je jen dobře, že tento souhrn nemáme rozdělený na vypisování plusů a minusů u jednotlivých mužstev, neboť u Opavy by se pozitiva hledala opravdu jen těžko a do této kolonky by patřil snad jen pětigólový Aleš Nešický, naopak Vilém Fendrich a René Dedič za svými někdejšími výkony dost zaostali. V čem budou žluto-modří mezi elitou chybět, to je dávání příležitostí mladým hráčům. Vedle hostujících Čvančary s Hellebrandem totiž dost často nastupovali i dvacetiletý Štěpán Harazim a další z obránců, teprve osmnáctiletý Dalibor Večerka.

Jedenáctka jara


Sestava Ondřeje Vaculíka: Laštůvka - Čolić, Kúdela, Zelený, Bořil - Holeš, Stanciu - Ba Loua, Provod, Hložek - Doležal



Brankář: Jan Laštůvka (FC Baník Ostrava)

Nejde o žádné zjevení, téměř devětatřicetiletý veterán zachraňuje Baníku kůži už nějaký ten čas. Tentokrát však Laštůvka neměl až tak silnou konkurenci - Ondřej Kolář byl nějakou dobu mimo hru, navíc se zejména zkraje jara dopustil zbytečných zaváhání, totéž platí o olomouckém Aleši Mandousovi. Gólman Slezanů byl naopak takřka bezchybný. Defenziva Ostravanů patří celkově k těm lepším, nicméně kdoví, jak by si Baník ve statistikách obdržených branek vedl bez svého fantoma mezi třemi tyčemi. Ze všech ligových brankářů měl Laštůvka druhý nejvyšší počet zásahů (za Stanislavem Dostálem ze Zlína), s dalšími třemi kolegy se pak za suverénním Kolářem podělil o druhé místo také v tabulce čistých kont. Zdá se, že strážce svatyně Baníku snad ani nestárne.

Náhradník: Ondřej Kolář (SK Slavia Praha)

Pravý obránce: Benjamin Čolić (SK Dynamo České Budějovice)

V minulosti tuzemská soutěž vyprodukovala řadu kvalitních pravých beků (Theo Gebre Selassie, Pavel Kadeřábek a naposledy Vladimír Coufal), aktuálně však skutečný následovník zmíněných jmen chybí. Během podzimu aktivní Martin Hála už na jaře tolik nezářil a jablonecký Libor Holík zase laboroval se zraněním. České Budějovice by se naopak bez Benjamina Čoliće zřejmě neobešly. Bosenský zadák, jenž vyslal sedmý nejvyšší počet přihrávek ze všech ligových plejerů, zahrává v podstatě každou standardní situaci Dynama. Sám se v jarní části sezony prosadil z přímého kopu dvakrát, přičemž další čtyři trefy přidal z penalt, spoluhráče pak asistencí vybídl ke skórování ve třech případech. Především díky Čolićově brilantní kopací technice překonali Jihočeši vleklou výsledkovou krizi.

Náhradník: Tomáš Wiesner (AC Sparta Praha)

Pravý střední obránce: Ondřej Kúdela (SK Slavia Praha)

Pokorné stálici zadních řad ligového mistra snad každý přál, aby si i hluboko po třicítce ještě užil pozornosti zahraničních médii, ať už na základě výkonů v Evropské lize či na mistrovství Evropy. A po čtvrtfinále evropské pohárové soutěže skutečně Kúdelovo jméno rezonovalo v novinových titulcích, bohužel však za zcela jiných okolností, než sám obránce doufal. Rodák z východomoravského Pitína měl přitom po životním ročníku v podstatě garantované místo v reprezentační sestavě. Ve Slavii prožil svou gólově nejplodnější sezonu, byť čtyři z šesti gólů vsítil z penalt. Ještě víc je však Kúdela ceněn za poziční hru, přesnou rozehrávku a vůbec schopnost organizovat v tuzemsku nejméně prostupnou defenzivu. Velká škoda, že kvůli jednomu záhadnému pošeptání do ucha přišel národní tým o tak brilantního obránce.

Náhradník: Eduardo Santos (MFK Karviná)

Levý střední obránce: Jaroslav Zelený (FK Jablonec)

Podobně jako na postu pravého beka i zde uvolnila prostor pro další adepty pražská Slavia. David Zima i vinou zdravotních komplikací nebyl zcela pevnou součásti sestavy sešívaných, jeho konkurent Simon Deli pak za sebou nemá úplně bezchybné jaro. To však neznamená, že je sázka na Zeleného pouze z nouze ctnost. V rozporu s očekáváními vytvořil Petr Rada z levého obránce či záložníka poctivého stopera. Blonďatý fotbalista nakonec ve středu defenzivy odehrál celou sezonu, v níž si rozhodně nevedl špatně. Zelený se může pyšnit solidní úspěšnosti v obranných soubojích, v absolutním počtu osobních soubojů pak z celé ligy zaostal pouze za zlínským Petrem Buchtou a karvinským Eduardem Santosem. Jablonecký zadák rozhodně překvapil. Pro Severočechy by byla škoda, kdyby se po konci hostování musel vrátit do Prahy k sešívaným.

Náhradník: Dávid Hancko (AC Sparta Praha)

Levý obránce: Jan Bořil (SK Slavia Praha)

Podobně jako v případě plzeňského Davida Limberského se i u Bořila zdá, že ze základní jedenáctky se může dostat jen vlastním přičiněním a konkurence nemá v marném boji šanci. Právě kvůli kapitánovi Slavie létá po hostováních Zelený, Oscar má zase naději jen v případě absence "Béři”. Těch však není mnoho, a proto hledá liberijský univerzál útočiště zpravidla v záloze. Sám Bořil sice nesbírá zápas co zápas body do statistik, ofenzivu nicméně podporuje znamenitě. Dlouhou dobu si na levé straně dokázal vyhovět s Peterem Olayinkou, v posledních utkáních se zase zdálo, že snad ještě lépe si rozumí s již zmíněným Oscarem, jenž na rozdíl od Olayinky hraje víc týmově. Fanoušci sešívaných pak docení i kapitánovu bojovnost a schopnost dostat se protivníkovi pod kůži (Martin Fillo by mohl vyprávět).

Náhradník: Jan Kalabiška (1. FC Slovácko)

Střední defenzivní záložník: Tomáš Holeš (SK Slavia Praha)

Původním povoláním pravý obránce zakončil životní sezonu šesti ligovými góly a hned čtyři z nich vsítil mezi březnem a květnem (nelze přitom zapomenout ani na Holešovu trefu ze čtvrtfinále Evropské ligy). Osmadvacetiletý odchovanec Poličky je jedním z řady hráčů, jež kouč Trpišovský a) přetvořil z předpokládané pozice na zcela jinou a b) vypiplal tak, že s lehce nadprůměrného ligového fotbalisty je rázem člen národního mužstva. Holeš v nabité záložní řadě Slavie našel své místo i díky tomu, že na rozdíl od Jakuba Hromady, Petra Ševčíka či Lukáše Provoda se mu vyhýbala vážná nebo opakující se zranění. To však neubírá na kvalitě jedné z komet sezony, která si v prvé řadě poctivě odpracuje defenzivní povinnosti, k nimž je pak zároveň schopna přidat útočnou a dokonce i gólovou nadstavbu.

Náhradník: Marek Havlík (1. FC Slovácko)

Střední záložník: Nicolae Stanciu (SK Slavia Praha)

Podobně jako loni se na něj pěly ódy až po zimní přestávce. Podzim měl totiž rumunský šikula opět slabší, což je škoda, neboť když se sejde s formou, dokáže být v klidu nejlepším hráčem soutěže. I tak Stanciu stihl v kompletním ročníku nasázet 12 branek, hned devět z nich na jaře. K vlastním trefám přidal záložník Slavie šest asistencí, a kdyby se kolem něj v posledním kole neprohnal sparťanský "šinkanzen” Hložek, podělil by se o vítězství v pomyslném kanadském bodování soutěže. Byl to právě Stanciu, kdo vytáhl sešívané z bryndy během nepříznivě se vyvíjejícího se utkání na Slovácku, jež se nakonec stalo zlomovým momentem, díky němuž Pražané snadno dokráčeli za obhajobou titulu. Rumun si zkrátka načasoval fazónu tak, aby svému celku pomohl v kritickém období, což mělo své konsekvence rovněž při spanilé jízdě Evropskou ligou.

Náhradník: Jakub Považanec (FK Jablonec)

Pravý záložník: Adriel Ba Loua (FC Viktoria Plzeň)

Chvíli to trvalo, nakonec se ale křídelník z Pobřeží Slonoviny ve Štruncových sadech rozehrál a na rozdíl od dříve příchozího Joela Kayamby, jehož přibrzdilo zranění, se Ba Loua vyprofiloval ve stěžejní postavu ofenzivy Viktorie. Sezonu nakonec bývalý hráč Karviné zakončil se sedmi góly a šesti asistencemi na kontě, ještě více se ale záložník Plzně vyjímal v kolonce přihrávek do gólové šance, v jejichž produkci byl lepší už pouze sparťan Bořek Dočkal. Odpovědnost za útočnou snahu Západočechů nesl Ba Loua obzvlášť po zranění Pavla Buchy a Aleše Čermáka, na jejichž absenci reagoval Afričan třemi zásahy ve čtyřech následujících zápasech. Je však otázkou, jak se Ba Louovi bude vést po změně na trenérském postu. Pod Michalem Bílkem totiž v dosavadních pěti utkáních ani jednou neodehrál víc než poločas.

Náhradník: Cadu (FK Pardubice)

Střední ofenzivní záložník: Lukáš Provod (SK Slavia Praha)

Po Kúdelovi další slávistický smolař. Provodovi k neštěstí stačil jeden nepovedený pohyb na Andrově stadionu, po němž pohled na svíjejícího se záložníka bolel všechny fanoušky reprezentace. Předtím se přitom levonohý fotbalista vyprofiloval v nepostradatelného člena Slavie a svou roli měl rovněž v národním týmu. Zatímco na podzim ještě Provod nastupoval převážně na levém kraji zálohy, v kalendářním roce 2021 se již musel adaptovat na postavení ve středu pole. Zde si až překvapivě dobře uměl vyhovět se Stanciuem a vůbec nedával znát, že dva roky zpátky ještě kopal druhou ligu v Českých Budějovicích. Do osudného duelu v Olomouci si další Trpišovského objev připsal osm asistencí. Velká škoda, že jej přetrhnutý vaz v koleni připravil o evropský šampionát.

Náhradník: Bořek Dočkal (AC Sparta Praha)

Levý záložník: Adam Hložek (AC Sparta Praha) - nejlepší hráč jara

Téměř polovinu sezony promarodil, přesto se stal nejproduktivnějším hráčem soutěže. Jestli někdo po 15 gólech a sedmi asistencích v 19 zápasech zpochybňuje Hložkovy kvality, tak je buď neobjektivním slávistou, nebo za něj hovoří závist. Jinak si kritiku na hvězdu Sparty nelze vysvětlit. Vždyť kromě sešívaných, kteří svou výjimečností představují ve veškerých statistických pozorováních dost odlehlý případ, se osmnáctiletý klenot umí prosadit proti komukoliv. A je zcela logické a samozřejmé, že góly a asistence bobtnají především proti slabším mužstvům, které Hložek převyšuje snad o dvě třídy. Pění ód je zcela na místě, tak kvalitní mladé dělo totiž liga snad nikdy neměla. A to ještě zpravidla nastupuje na křídle, přestože se diskutuje o tom, že nejlepší výkony předvádí Hložek na hrotu (což nejlépe demonstrovalo poslední kolo proti Brnu).

Náhradník: Jakub Pešek (FC Slovan Liberec)

Útočník: Martin Doležal (FK Jablonec)

Nejprve 15, o rok později 10 a letos pro změnu 14 ligových tref. Na Doležala je prostě v posledních sezonách spoleh. Zatímco v prvních dvou zmíněných případech se vytáhlému forvardovi dařilo víc na podzim, tentokrát milovníkovi koní sedlo zejména jaro. To nejlepší si rodák z Valašska nechal na posledních sedm kol, v nichž skóroval hned devětkrát. Doležal tak v pravou chvíli zastoupil kolegu Ivana Schranze, který Jablonec střelecky táhl předtím, než se na začátku května zranil. Od té doby se Doležal v útoku zase bije sám, to mu ale očividně vyhovuje nejvíc. S jediným útočníkem pak Severočeši dost možná zahájí také další ročník, neboť Schranz má namířeno do Slavie. Pokud však "Doli” obdrží náležitý servis, rád si samotu zase osvojí.

Náhradník: Jan Kuchta (SK Slavia Praha)

Trenér: Jindřich Trpišovský (SK Slavia Praha)

Co přijde příště, sezona bez jakékoli ztráty bodů? Sparta už dobré tři roky plánuje, jak odvěkého rivala sesadí z trůnu, ten si ale naopak svou pozici víc a víc upevňuje. Třetí titul v řadě totiž Slavia získala s dosud největším předstihem a nejkomfortnějším náskokem. Trpišovský se přitom na jaře nespokojil jen se starými fígly. Do sestavy nově implementoval Baha, jenž se na pravé straně pomalu sehrává s Lukášem Masopustem. Oscar se zase usadil vlevo, odkud naopak do středu pole zamířil Provod. Méně pozitivně se hodnotí výkony stopera Tarase Kačaraby, ale tak i mistr kšiltovka se někdy utne. Pro sešívané je důležité, že při hodnocení práce pětačtyřicetiletého kouče, jenž si kromě pokrývky hlavy oblíbil také prošedivělý plnovous, zcela jednoznačně převažují pozitiva.

Sestava Martina Vejdělka: Laštůvka - Cadu, Santos, Zelený, Bořil - M. Sadílek - Azevedo, Provod, Stanciu, Pešek - Hložek



Brankář: Jan Laštůvka (FC Baník Ostrava)

Kromě posledního kola chytal celé jaro a výrazně pomohl Baníku k několika bodům navíc, byť ani tak to na kýžené evropské poháry nestačilo. Ostravský veterán byl prakticky zápas co zápas v permanenci, až na dvě výjimky na něj vždy putovalo větší množství střel. Zaskvěl se zejména při výhrách proti tabulkovým konkurentům z Liberce a Olomouce, avšak jedním z nejlepších hráčů Baníků byl takřka po celé jaro. Co se týče jeho konkurentů, za zmínku stojí zejména Ondřej Kolář, který po matném podzimu začal předvádět solidní výkony a napomohl Slavii k rekordu. Naopak jiný dlouhodobě kvalitní gólman Aleš Mandous si odbyl několik slabších zápasů.

Náhradník: Ondřej Kolář (SK Slavia Praha)

Pravý obránce: Cadu (FK Pardubice)

Šikovný Brazilec z východu Čech se v průběhu jara proměnil ze záložníka na pravého obránce, kde mu to šlo skoro výborně. Slovo "skoro” sem patří kvůli zbytečnému vyloučení při debutu v defenzivní řadě proti Opavě, které nejenže jeho tým stálo body, ale jeho ještě účast ve třech zápasech. Pak se ale vrátil ve skvělé formě a v závěrečných devíti zápasech vsítil hned šest branek, z čehož čtyři byli z precizně proměněných penalt. K tomu přidal i asistenci, nemluvě o jeho dalším ofenzivním přínosu zapříčiněnému dobrou technikou a kvalitními přihrávkami. Uvidíme, jak to s ním bude v příští sezoně. Udrží jej Pardubice na rozdíl od jiných důležitých hráčů? A pokud ano, nechá jej trenér Krejčí nadále operovat na kraji obrany, či jej přesune zpět do křídelní pozice v záložní řadě?

Náhradník: Benjamin Čolić (SK Dynamo České Budějovice)

Střední obránce: Eduardo Santos (MFK Karviná)

Další hráč z portugalsky mluvící jihoamerické země, který strávil dost možná poslední půlrok v Karviné. Ten se mu vydařil natolik, že po něm prý slídí spousta dalších klubů včetně Slavie, Plzně či Baníku. A on k tomu také je velký důvod. Tento železný muž, jeden z nejvytíženějších hráčů ligy, dokázal svých tělesných proporcí bez okolků využít. Osobní souboje nejenže neváhal podstupovat, avšak měl v nich i opravdu vysokou úspěšnost a v tomto ohledu patřil na samotnou špičku ligových statistik. Zároveň je třeba zdůraznit, že nejde o nějakého kolohnáta, kterému by překážel balón. Rozehrávka sice není zrovna jeho nejsilnější stránkou, avšak rovněž to není nic, čeho by soupeři dokázali velkou měrou využívat. Třeba se i dočkáme porovnání, jak se jeho herní styl popasuje se soupeři v evropských pohárech.

Náhradník: Ondřej Kúdela (SK Slavia Praha)

Střední obránce: Jaroslav Zelený (FK Jablonec)

Návrat do Jablonce mu přinesl nejlepší sezonu v kariéře a zejména jaro bylo obzvláště povedené. Zelený pod trenérem Petrem Radou zářil natolik, že se dokonce objevily hlasy volající po jeho zařazení do reprezentačního áčka. Kromě svých tradičně dobrých schopností při práci s míčem se, podobně jako Santos, vyznačoval i vysokým počtem podstoupených soubojů, v nichž jen zřídkakdy prohrával. Navíc se na něj zeleno-bílí mohli pravidelně spoléhat. Chyběl vinou dohody o hostování jen ve dvou utkáních proti Slavii, jinak odehrál na jaře kompletní minutáž. Je docela překvapivé, že si jej sešívaní při hrozící personální nouzi na stoperu pro evropské poháry pravděpodobně nestáhnou zpět do svého kádru.

Náhradník: Patrizio Stronati (FC Baník Ostrava)

Levý obránce: Jan Bořil (SK Slavia Praha)

Stálice našich sestav ve shrnutí jednotlivých půlsezon. Před sezonou to vypadalo, že by ze základní jedenáctky mohl na úkor Oscar vypadnout, výkony však nakonec podával tak dobré, že Libérijcovi se Jindřich Trpišovský radši poohlédnul po místě v záložní řadě. Bořil sice nebyl tak produktivní jako v podzimní části, na druhou stranu to nikdy dříve nebyla jeho přednost. Co však stojí za zmínku je fakt, že tento tvrdě hrající bek si v šestnácti odehraných zápasech, z toho patnácti kompletních, připsal pouhou jednu žlutou kartu, což je v porovnání s předchozími sezonami posun vpřed. Kromě toho, že mohl svůj nesmiřitelný styl hry aplikovat prakticky po celý svůj pobyt na hřišti, to pomohlo také trenérskému štábu v tom, že nemusel kvůli Bořilovi improvizovat se sestavou kvůli trestům za kumulovaný počet žlutých karet.

Náhradník: Jan Krob (FK Jablonec)

Střední defenzivní záložník: Michal Sadílek (FC Slovan Liberec)

Na podzim podával výraznější výkony starší z bratrů Sadílkových, na jaře převzal žezlo jeho mladší Michal. Středopolař se zkušenostmi z PSV si svými výkony dokonce vybojoval účast na mistrovství Evropy. Po zimní přestávce patřil mezi ty nejproduktivnější hráče celé soutěže, když se hned šestkrát prosadil a na další dvě branky nahrál. Působil tak jako jedna z mála světlých výjimek mezi na jaře nepříliš dobře se prezentujícím Libercem, což možná bylo dáno i tím, že na podzim toho tolik nenahrál a byl tak svěžejší. Kromě produktivity těžko vypíchnout jeho silné či slabé stránky, jelikož Pavlu Hoftychovi do mužstva přinesl od všeho něco. Jeho univerzálnost co se týče pozic ovšem zůstala prakticky nevyužita, mimo střed zálohy se objevil jen proti Slovácku, když alternoval na levém beku.

Náhradník: Tomáš Holeš (SK Slavia Praha)

Pravý záložník: Dyjan Carlos de Azevedo (FC Baník Ostrava)

Z hráčů nastupujících mimo pozici hrotového útočníka vsítil v uplynulém ročníku více branek jen Nicolae Stanciu. Tato statistická zajímavost snad hovoří za vše. Tento ligou už ostřílený Brazilec (ano, již třetí - a poslední - zástupce této národnosti v sestavě) opět s přehledem proměňoval pokutové kopy, z nichž rozhodl o nečekaném vítězství s Jabloncem a výrazně napomohl i tomu proti Mladé Boleslavi. Body přinesly i jeho dva další zásahy, k tomu si připsal i dvě gólové nahrávky. Před nějakou dobou v Ostravě nechtěný hráč tak nakonec Baníku výraznou měrou pomohl k umístění v horní polovině tabulky a po Janu Laštůvkovi byl asi nejvýraznější postavou tohoto slezského mužstva.

Náhradník: David Moberg Karlsson (AC Sparta Praha)

Střední záložník: Lukáš Provod (SK Slavia Praha)

Dojem z naprosto skvostného jara pochopitelně v očích jeho i fanoušků kazí zranění z konce sezony, které Provoda vyřadilo na dlouhou dobu ze hry a kvůli němuž přijde o EURO. Hlavním důvodem k rapidnímu zlepšení výkonů zřejmě byl přesun z křídla do středu hřiště, jenž se nastálo uskutečnil po prvním zápase po zimní přestávce. Stále teprve čtyřiadvacetiletý záložník si rychle upevnil svou pozici v základní sestavě, a to zejména šesti asistencemi, které nastřádal na začátku jarní části. Co do produktivity poté už další body nepřidával, nicméně nadále měl na svědomí velké množství vytvořených šancí i předfinálních přihrávek. Bez zajímavosti nemůže zůstat ani fakt, že Provod na jaře nebyl na hřišti jen ve čtyřech z jednadvaceti ligových zápasů, přičemž tři z nich skončily nerozhodně. To je stejný počet jako v těch sedmnácti, v nichž účinkoval.

Náhradník: David Buchta (FC Baník Ostrava)

Střední záložník: Nicolae Stanciu (SK Slavia Praha) - nejlepší hráč jara

Stejně jako ve své premiérové sezoně v sešívaném dresu si i tentokráte své lepší kousky nechal na druhou polovinu ročníku. Co do vytváření gólových šancí na tom byl podobně fantasticky jako provod, navíc sám několik zásahů přidal. Trn z paty červenobílým trhal zejména v únoru a březnu, kromě spasení neporazitelnosti týmu při trápení na Slovácku prakticky sám rozhodl v Mladé Boleslavi či napomohl k ubojovanému vítězství s Baníkem. Jeho silnými zbraněmi byly standardky, vedle stoprocentně proměňovaných penalt také přímé kopy, ze kterých trefil i několik spektakulárních zásahů. Ačkoliv se objevilo několik spekulací o jeho možném odchodu, jeví se aktuálně pravděpodobnější, že radost bude na našich trávnících rozdávat i v sezoně příští.

Náhradník: Pablo González (SK Sigma Olomouc)

Levý záložník: Jakub Pešek (FC Slovan Liberec)

Čerstvě oznámená posila Sparty a jeden ze členů nominace na EURO navázal na dobré výkony z podzimní části, tentokráte ale s jedním podstatným rozdílem - přidal kýženou produktivitu. Ta se fanouškům vryla do paměti zejména v utkání s jeho budoucím zaměstnavatelem, kdy Pešek dával soupeři pořádně zabrat svou rychlostí, díky čemuž dva góly vsítil a dalším byl blízko. Dařilo se mu ale i v dalších případech, dvoubodové zápasy si připsal i proti Příbrami a Plzni, pokaždé jeden gól vstřelil a na další nahrál, přičemž jiné branky v utkáních nepadly. Uvidíme, zda svými driblinky bude soupeře neúnavně prohánět i v rudém dresu.

Náhradník: Jaromír Zmrhal (FK Mladá Boleslav)

Útočník: Adam Hložek (AC Sparta Praha)

Když měl ještě sedm kol před koncem ve střelecké listině zapsaných pět branek, asi málokdo by si na něj v závodu o korunku krále střelců vsadil byť jen zlámanou grešli. Ale on to dokázal, přestože v předposledním zápase proti Bohemians kvůli zranění chyběl. Zazářil zejména proti sestupujícímu duu Opava-Zbrojovka, kterým v součtu nasázel neuvěřitelných sedm gólů. Prosadil se však i proti silnějším soupeřům, pálil totiž do sítí Liberce, Baníku a Plzně. Jaro tak zakončil s bilancí jedné trefy za každých 93 minut, a pokud by se nějakým způsobem ukázal i na nadcházejícím evropském šampionátu, nemusí jeho nově prodloužená smlouva ve Spartě znamenat setrvání v české soutěži.

Náhradník: Martin Doležal (FK Jablonec)

Trenér: Jiří Krejčí (FK Pardubice)

Nováček z Pardubic stejně jako loni ten budějovický skončil sezonu na sedmém místě, navíc však byl až do posledního kola ve hře o evropské poháry. Fotbal týmu z východu Čech se sice nevyznačoval vysokým množstvím branek, přesto nezaujatého pozorovatele bavil. A to i díky několika neočekávaným výsledkům, které si v průběhu druhé poloviny ročníku připsal. S celky z elitní pětky měl totiž vyrovnanou bilanci, když dokázal porazit Plzeň i Slovácko a cenný bod si připsal i se Spartou. A to zásluhou koncepční práce, o níž se stará právě Krejčí, byť jako hlavní trenér je vinou licenčních požadavků veden Jaroslav Novotný.

Zápas jara


Ondřej Vaculík: SK Sigma Olomouc - AC Sparta Praha 2:3 (18. kolo)

Gólových hodů pořádal Pavel Vrba opravdu požehnaně. Jeden takový festival se konal hned při premiéře kouče Letenských v Olomouci, kde se pro Pražany zápas dlouho nevyvíjel příznivě. Na chyby v obraně nicméně hosté reagovali proměněnými penaltami. Jeden pokutový kop kopala též domácí Sigma, Pablo González ale nabídnutou šanci zahodil. David Moberg Karlsson se naopak z jedenácti metrů v nastaveném čase nemýlil a zařídil pro Vrbu úspěšný vstup do angažmá.



Martin Vejdělek: FK Mladá Boleslav - AC Sparta Praha 4:5 (32. kolo)

I z mé strany bude místo v této rubrice patřit Spartě pod Pavlem Vrbou. Tentokráte ale jde o zápas ze závěru sezony, ve kterém se Pražané významně přiblížila druhé příčce. Nerodilo se to ale lehce, Středočeši totiž zásluhou dokázali na trefy Wiesnera a Karlssona v první půli odpovědět a do šaten se šlo za stavu 2:2. Zmrhal pak dokonce poslal svůj tým do vedení, jenže to nestačilo. Letenští přeřadili na vyšší rychlostní stupeň a třemi brankami zvrátili chod dějin, málo platná byla domácím výstavní Budínského branka z nastavení.



Nejlepší branky


Ondřej Vaculík:

1. Marek Havlík (1. FC Slovácko - Bohemians Praha 1905, 32. kolo)

Pohledně se Havlík z přímého kopu trefil již ve 28. kole proti brněnské Zbrojovce, své umění pak o necelý měsíc později ještě zdokonalil. Ani značná vzdálenost neodradila středopolaře Slovácka od toho, aby se pokusil míč dokonale zakroutit pod břevno. Pokus dopadl výtečně, gólman Bohemians Hugo Jan Bačkovský plachtil marně.



2. David Moberg Karlsson (FC Slovan Liberec - AC Sparta Praha, 30. kolo)

Trávník v Liberci nevypadal dle televizních záběrů moc svěže, to však Karlssona očividně neznepokojilo. Švédský křídelník se nezdržoval se zpracováním a míč prvním dotekem ladně zakroutil k tyči. Karlssonova trefa nastartovala Spartu v úspěšné honbě za remízou.



3. Jhon Mosquera (FC Zbrojovka Brno - FC Slovan Liberec, 16. kolo)

Mosquera si první rok pod Ještědem může určitě pochvalovat. V kádru Slovanu se stal druhým nejlepším střelcem a především jeho zásah z brněnského Králova Pole stál za to. Při vedení protiútoku si Kolumbijec nedělal těžkou hlavu z dvou obránců před sebou. Oba zadáky podobně jako brankáře Zbrojovky Martina Šustra přelstil pumelicí pod břevno.



Martin Vejdělek:

1. Michal Sadílek (FK Příbram - FC Slovan Liberec, 22. kolo)

Málokdy se, zejména v našich končinách, vidí gól lobem v jiné situaci, než když hráč upaluje sám na brankáře. Liberec se v Příbrami dlouho trápil, až pak dvěma slepenými góly rozhodl o vítězství. Ten druhý vsítil právě v dobré formě hrající Sadílek, jenž zapojil to nejlepší ze svých technických dovedností.



2. Nicolae Stanciu (1. FC Slovácko - SK Slavia Praha, 21. kolo)

Možná nejblíže porážce byli hráči Slavie po vyřazení Leicesteru v Uherském Hradišti, kde ještě po sedmdesáti minutách ztráceli. Pak ale došlo k přímému kopu z nebezpečné pozice, čehož se samozřejmě zhostil již předtím z penalty skórující Stanciu. Těžko šlo takovou standardku zahrát lépe, než to ukázal rumunský středopolař.



3. Lukáš Budínský (FK Mladá Boleslav - AC Sparta Praha, 32. kolo)

O zápase Mladé Boleslavi se Spartou toho už dost bylo napsáno výše, ne tak o zmíněné famózní závěrečné brance. Přetažený rohový kop vrátil Douděra na druhou stranu malého vápna, odkud se Budínský odrazil k nádherným nůžkám, které vymetly horní roh Nitovy svatyně - gólman byl naprosto bezmocný.



Největší překvapení


Ondřej Vaculík

1. Populární trend sice velí tomu vytlačovat staré matadory mladšími a (často rádoby) progresivními stratégy, zkušený pardál Petr Rada ale kolbiště rozhodně nehodlá opustit. Po konci Bohumila Páníka ve Zlíně se právě jablonecký kouč stal nejstarším trenérem v lize, mnoho mladších kolegů ale pořád o parník předčívá. Rada si přitom zpočátku ročníku prošel se svými svěřenci menší krizí, tu však rychle zažehnal a poté až nečekaně dlouho naháněl druhou Spartu. Klobouk dolů před lodivodem Severočechů.

2. Podobně jako Rada se o své slovo pořád právem hlásí pardubičtí harcovníci Jan Jeřábek s Pavlem Černým. Sedmatřicetiletý středopolař Jeřábek toho v první polovině jara moc neodkopal, později se ale zase usadil v základní jedenáctce Východočechů a dokonce vsítil dvě branky. Na Černého, jenž vzdává hold svému jménu v útoku pro červeno-bílé odvádí penzum černé práce, pak trenéři Krejčí s Novotným spoléhali celou sezonu. Oba dva si za své výkony rozhodně zaslouží pochvalu.

3. Za poslední dva roky odehrál v lize jen něco málo přes 800 minut. Jak sám přiznal, kopání do míče jej už tolik nenaplňovalo. Přesto Admir Ljevaković odevzdal na hřišti vše i při svém posledním utkání, což demonstroval tím, že si vysloužil žlutou kartu. Žádný falešný patos, bosenský brousek se zkrátka nezapřel... nikdy.

Martin Vejdělek

Od Adama Hložka po zranění se ve zbytku sezony očekávalo, že se bude postupně vracet do herní pohody. Ze začátku tomu tak skutečně bylo, z prvních sedmi utkání se prosadil jen jednou, pak se ale rozjel k fantastickým výkonům. V šesti posledních zápasech, do kterých zasáhl, se prosadil hned desetkrát a k velkému překvapení se tak nakonec radoval z korunky pro krále střelců, o kterou se dělil s Janem Kuchtou.

Vyloženě prvoligové téma to není, má to do něj však velký přesah a do budoucna se to může výrazně projevit. O co jde? O úspěchy Fotbalové evoluce, která pod vedením Vladimíra Šmicera a dalších známých osobností jako třeba Jan Koller dosáhla na solidní výsledky ve volbách do okresních a krajských fotbalových svazů. Kandidáti podporovaní F-evolucí získali více než třicet předsednických křesel, což může výrazně pomoci Petru Fouskovi ve volbě předsedy FAČRu. A i kdyby ne, F-evoluce si dávala za cíl postupnou proměnu fotbalu zespoda, jejíž první krok můžeme hodnotit jako úspěšný bez ohledu na dění na Strahově.

Pravdou je, jak napsáno níže, že i vinou příliš velkého počtu účastníků FORTUNA:LIGY jich několik postrádalo potřebnou kvalitu pro zápolení s těmi nejlepšími. Na stranu druhou to nijak neuškodilo dramatičnosti soubojů na nejdůležitějších frontách, ta se totiž oproti modelu s nadstavbou podstatně zlepšila. Tedy snad kromě prvku baráže. Nicméně Sparta se Slováckem a později s Jabloncem se prakticky celé jaro prali o druhou příčku zaručující předkolo Ligy mistrů, i bitva o poháry samotné přinesla zajímavé zápletky včetně stíhací jízdy Plzně a později Pardubic či pádu Slovácka. Ani o záchraně nakonec nebylo rozhodnuto tak snadno, jak to v zimě vypadalo.

Největší zklamání


Ondřej Vaculík

1. Po bizarním až skandálním konci sezony 2019/20 bylo 18 účastníků ligy přijato jako ta nejlepší ze všech špatných variant. Značné části fotbalové obce se v následujících měsících rozšířený počet mužstev zalíbil, často však z důvodu pouhého odporu k alternativní nadstavbě. Jedním z nezanedbatelných průvodních jevů 18 celků se nicméně stala kumulace nekvality v dolní polovině tabulky. Na týmy minimálně od 14. místa dolů se zkrátka nedalo dívat. Aktuální šeptanda o ponechání 18členného modelu snad zůstane jen v rámci nerealizovaných úvah. Místo toho by bylo žádoucí soustředit se na zkvalitnění druhé nejvyšší soutěže tak, aby z ní vzniklo mnohem důstojnější podhoubí, než kterým je v současnosti.

2. O smradlavém vzduchu ve Zlíně již řeč byla, nyní však pojďme ukázat konkrétně na jednoho z možných viníků blouznění Moravanů. Zdeněk Grygera totiž u Ševců působí již dost dlouho na to, aby se úroda jeho práce projevila. Zjevnými plody jsou ale převážně opakující se změny trenérů, řada nevydařených transferů a umístění v dolní polovině tabulky. To rozhodně nejsou výsledky, v které moravský klub doufal poté, co v roce 2017 získal MOL Cup a zahrál si Evropskou ligu. Možná nastal čas, aby Grygera coby generální manažer vyvodil z konstantního vrávorání zodpovědnost.

3. Ve Zlíně se k většímu vyvození závěrů možná teprve schyluje, v Plzni naopak stihli do živého tít ještě ještě během sezony. Řekli byste však na základě výsledků, že do Štruncových sadů dorazil defenzivně laděný trenér? Hned při své premiéře se Michal Bílek prezentoval až nechutným betonem, přesto jej Sparta prolomila hned třikrát. Podobně Západočeši vybouchli hned vzápětí proti Pardubicím. Bílkova tvrz nepřinesla lepší výsledky ani v útoku, ani v obraně. A bůhví, jestli v budoucnu vůbec nějaký pokrok vypěstuje.

Martin Vejdělek

Od sestupující trojice se po podzimní části mnoho nečekalo, naopak Mladá Boleslav a Teplice byly ve spodních patrech trochu překvapivě a všeobecným názorem bylo, že se na jaře alespoň trochu polepší. Zatímco v případě mužů z města automobilky se tak opravdu stalo, skláři předváděli ještě horší výkony než před Vánoci a z dvaceti kol zvítězili jen dvakrát. Letos to sice ještě na záchranu stačilo, ale pokud se něco nezmění, je hrozba sestupu v příští sezoně reálná.

Po skvostném podzimu se Abdallah Sima postupně začal vytrácet. Během ledna mu to tam ještě padalo, jenže od té doby, nutno podotknout i vinou zranění, gólově mlčí. A to je u hráče, jakým je právě tento Senegalec, problém. Jelikož jeho silnými stránkami byly i během podzimu zejména zakončení a atletičnost, a nikoliv rozdávání přesných pasů, nadýchané centry či hra jeden na jednoho, byl jeho přínos pro hru Slavie minimální.

Průběh jara mělo jihočeské Dynamo de facto podobné jako Sima. Vstup více než slušný, pak ale bída. Kromě dvou vítězství na začátku května a předchozí remíze proti Spartě se Horejšově družině nevyvedlo takřka nic. Kdyby šlo jen o nízký počet sesbíraných bodů, vůbec bychom se o Budějovicích v této kategorii nebavili. Jenže v minulé sezoně i na podzim ofenzivně se prezentující mužstvo se až neuvěřitelným způsobem trápilo i dopředu. V posledních šestnácti kolech vsítilo jen devět branek, hned osmkrát vyšlo gólově naprázdno. A to ještě může děkovat obránci Čolićovi, který tři z těchto zásahů sám vstřelil a na další tři asistoval.

Autor: Ondřej Vaculík, Martin Vejdělek

Komentáře (44)

Přidat komentář
db18

Zelený v nejlepší jedenáctce...

(jinak v podstatě souhlas s tím, co bylo napsáno)

Reagovat
monty25

Podle toho hodnocení bych si myslel, že Teplice sestoupily. Ono je sice hezký, že dáte třeba Brnu víc bodů, ale realita je taková, že nedokázalo porazit Teplice ani o deseti.

Reagovat
doshcz

Reagovat
lichna.

A není náhodou váš rozpočet a očekávání větší? Pak zaslouženě 1 bod.

Pokud by Sparta např. skončila 10. taky by dostali 1/10. Tohle není o tom, že čím vyšší známka, tím lepší tým.

Reagovat
monty25

Včera se vyjádřil Šedlbauer, že rozpočet není ani na střed tabulky.

Reagovat
lichna.

Což bude pořád více než Brno asi ne?

Reagovat
monty25

Nevím, mně je Brno u zadku. Když to budeme brát takhle, asi by Teplice mohly být o pár míst výš, ale žádný velký skok by to nebyl.

Reagovat
lichna.

Tak je ti u zadku ale řešíš, jakou mu dali známku.

Jen jsem chtěl vysvětlit, jak to nejspíše mysleli. Určitě se s Teplicemi počítalo o něco výš nebo minimálně bez některých trapných výkonů zatímco u Brna se počítalo cca s tímto.

Reagovat
monty25

Jsem si jenom vzpomněl na ten vzájemný zápas. Stejně tak jsem mohl napsat Příbram, to je ještě větší bizár.

Reagovat
ratusek

Ten váš vzájemný zápas jsem si vychutnal, byla to lahůdka a pastva pro oči

Reagovat
monty25

Reagovat
Imos

to byl rozkošný blábol, jak přiznal že má rozpočet kolem 80 mega ale potřebuje na střed tabulky dalších 40 přitom bys sakra měl hrát 10. fleka i za 70 pokud to nevedeš jak cock

Reagovat
AnthonyR

Teplice s tim kádrem měly být někde okolo 8.-10. místa.

Reagovat
smazaný uživatel

Je to hodnocení za jaro a ne za sezónu. A na jaře jste hráli blbě jako my a Příbram. Ale u vás bylo větší očekávání. Stačí se podívat na vaše skóre. Dlouho si nepamatuju, že by se někdy zachránil, takto slabě hrající tým jako současné Teplice. A to je dost špatné vysvědčení pro ligu.

Reagovat
lichna.

"V případě Martina Filla a Jiřího Fleišmana je vzhledem k jejich věku určitý pokles výkonnosti pochopitelný, naopak třeba od Ondřeje Šašinky či Filipa Kaloče"

Tady doufám, že si jen autor spletl hráče. Protože srovnávat letošní výkony Ondry Šašinky, kterému to prostě nevyšlo a Filipa Kaloče, který šel neskutečně nahoru..

Reagovat
frankiefcb

Reagovat
ratusek

Více trpělivosti Kozlovi a špatně hrající Kaloč? Sledujete trochu ten Baník?

Reagovat
Remt

Sledujete někdo volby? Co se tam děje?

Reagovat
Jinders

Nesouhlasím s tím, že Bah nenaplnil velká očekávání, to systému SKS zapadl naprosto dokonale.

Reagovat
smazaný uživatel

Tak pokud někdo očekával, že Slavii vyhraje ještě letos Ligu mistrů, tak samozřejmě tyhle očekávání nenaplnil.

Reagovat
Freedo

To může napsat jen někdo, kdo ho nikdy neviděl hrát. Nejlepší RB ligy jednoznačně.

Reagovat
Radikal

Naprostý souhlas s nesouhlasem

Reagovat
smazaný uživatel

Hrál tak, jak se od něj čekalo

Reagovat
Bakary3

Reagovat
Neyjrayx

Reagovat
20DollarsInMyPocket

Reagovat
žrout

Reagovat
smazaný uživatel

Dobré hodnocení Baníku, bohužel. Lašty

Reagovat
Gareth Bale 11

Velká očekávání sice zatím nenaplnila zimní posila Alexander Bah...

Tohle je teda slušná blbost, spíš očekávání předčil.

Reagovat
meno

Reagovat
Losinho

asi to je tím srovnáváním s Coufalem jakožto jedním z top pravejch beků PL, jinak si to nedokážu vysvětlit

Reagovat
KingMaster13

Reagovat
db18

Reagovat
žrout

Reagovat
John Obi Mikel

Já bych teda Baha ani nekritizoval, ani nechválil.

Podle mne nehrál zle, ale do výkonů Coufala má teda hodně daleko. Prostor pro zlepšení je docela velký a myslím, že ono to přijde, pokud ho teda nestřelíme už teď.

Reagovat
Losinho

Zrovna Bah teda na první půlrok super

Reagovat
Coutinho10

OT: 11:14 Král prý dostal nabídku z West Hamu

Ve West Hamu by se mohla rozrůst menší česká kolonie, a to na číslo tři. Londýnský klub má zájem o Alexe Krále, záložníkovi Spartaku Moskva dokonce už měl předložit nabídku pětileté smlouvy. (sport-express.ru)

pojd pojd

Reagovat
KingMaster13

Do Premier league ho chci Nevím jestli ve West Hamu to nebude spíš na škodu, aby tam vůbec přes Rice se Součkem hrál, ačkoli třeba ho chtějí použít na stopera

Reagovat
Sztanda

No do toho středu mají trojici Souček, Rice a Noble. O Rice je velký zájem u předních klubů a je předpoklad, že ho WHU neudrží a Noble už je za zenitem (neříkám, že ještě sezonu nebo dvě nedá, ale na pravidelný základ už to není), takže to naopak dává absolutní smysl aby hledali náhradu a Královi velký předpoklad, že by se tam mohl prosadit. A to ještě není vyloučeno, že top kluby půjdou i po Součkovi.

Reagovat
KingMaster13

Oni udělají vše pro to aby Rice udrželi a i ten nemá kam pospíchat. Známej už je teď takže když si počká ještě 2 roky tak furt bude mít super věk na to jít vejš. Problém by byl kdyby byl v nějaké méně známé lize a teprve se sunul do Premier league. A pokud udrží Rice, tak to bude mít hodně těžké.

Reagovat
Coutinho10

taky by me neprekvapilo, kdyby Rice uz ted odesel

Reagovat
Coutinho10

nebo by mohl naopak hrat nejak pod hrotem...myslim si, ze misto se mu urcite najde a klidne i ten Rice muze odejit, takze toho bych se nebal

Reagovat
KingMaster13

Tak snad vědí co dělají

Reagovat

Sledování komentářů

Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.

Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.

Nový komentář

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.

Registrace nového uživatele

Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce.

Registrace nového uživatele