Recenze knihy Proč se hraje fotbal 11 na 11

Ročně vychází celá řada fotbalových publikací. Tahle je v jistém ohledu přeci jen výjimečná. Obsahuje totiž informace, které leckdy není jednoduché jen tak dohledat na internetu. Někteří autoři, ať už se zabývají jakýmkoli odvětvím, mu zkrátka nedůvěřují. Z českých mezi ně patří kupříkladu Stanislav Motl - viz Mraky nad Barrandovem, a ze zahraničních například právě Luciano Wernicke.

Tihle pánové raději tráví měsíce v potemnělých archivech, kde prolistovávají nažloutlé, zaprášené papíry; případně vyhledávají informace v knihách, odborných časopisech nebo v dobovém tisku. Jasně, i tam se můžou vyskytnout chyby, ale klidně bych vsadil Messiho roční plat na to, že jich zdaleka nebude tolik, jako v Oficiální historii mistrovství světa ve fotbale FIFA . Problém spočívá v tom, že autor evidentně podrobněji (tj. včetně nižších soutěží) pátral pouze ve Velké Británii a v Jižní Americe. Přitom v Asii, v Africe a v Severní Americe přece taky vždycky existovaly kvalitní kluby a výjimeční hráči, kteří podávali nadstandardní či kuriózní výkony.

V knize se na jednu stranu můžeme dočíst málo známá fakta jako Odkdy můžou brankáři chytat rukama? Kdo byl první rozhodčí? Kdy se poprvé uskutečnil fotbalový zápas za umělého osvětlení? Kdo vynalezl brankovou síť? Který brankář první chytal v rukavicích? Může rozhodčí vstřelit branku? Kdy proběhl první zmanipulovaný zápas v dějinách? Vykázal někdy hráč rozhodčího? Jaký byl nejneobvyklejší přestup v dějinách? Kdo vyrobil první kopačky? Který hráč má za sebou nejvíce sestupů z první ligy? Kdo vymyslel pokutový kop s přihrávkou? Odkdy mají branky břevna? Který brankář chytil nejvíce penalt v jednom zápase? Existoval nějaký neomylný střelec pokutových kopů? Jaký byl nejvyšší obrat v oficiální soutěži? Nastoupil nějaký profesionální hráč na všech pozicích v týmu?

Odpovědi na tyhle otázky jsou rozhodně velmi zajímavé, ačkoli se snad až příliš často stává, že autor, patrně aby ukázal, že příprava a průzkum na napsání této monografie byly vskutku poctivé, uvádí k jednomu tématu více příkladů, což nejenže může být mnohdy matoucí, ono to je matoucí! Například v kapitole Kdo byl první pověrčivý profesionální fotbalista? zmiňuje jak brankáře Johna Williama "Jacka" Robinsona, který před zápasem vždycky rád baštil rýžový nákyp, tak Leigha Richmonda Roose, jenž zase prý za celou kariéru nepral svůj dres. A uvede taky jméno Hughie Ferguson, jenž s sebou vozil kočku jménem Trixie coby talisman. Který z nich byl teda ale první?

Nejen hned v následující kapitole Která země se stala první fotbalovou velmocí? si Wernicke pro změnu trochu protiřečí. Dost na tom, že zrovna odpověď na tuhle otázku se nejeví býti světoborná či zvláště objevná. A takových najdeme v té stovce několik - Chytal někdy nějaký brankář v brýlích? Můžete svému týmu fandit i po smrti? Kdo vstřelil první branku amerického týmu evropskému (proč ne asijského africkému nebo oceánského severoamerickému)? Vyhrál někdy ligovou soutěž tým z jiné země? Může tým vyhrát turnaj, do kterého se nekvalifikoval (kromě Dánska na osmadvacet roků starém EURU naštěstí uvede i jiný příklad)? Může tým prohrát zápas, i když vstřelí více branek než soupeř (naštěstí není myšleno pouze ve smyslu vyřazovacích dvojzápasů v soutěžích jako Liga mistrů)? Kdy se objevily první fotbalové sběratelské kartičky?

Možná by místo toho bývalo nebylo marné se dozvědět Kdo vymyslel funkci kapitána? Kdy na hřiště při oficiálním zápase poprvé vběhnul šílený naháč? Čemu se říká "česká ulička"? Při jakém zápase byla poprvé využita gólová technologie? Kdy se odehrál první zápas v ženském fotbale? Která byla první fotbalová rozhodčí? Který hráč zaznamenal poprvé gól nůžkami? Koho poprvé napadlo plivnout na protihráče? Kdo vstřelil nejrychlejší gól v historii? Kdy poprvé zaútočili fanoušci na hráče svého oblíbeného klubu? Proč se fotbalu vůbec říká zrovna fotbal? A taky by možná neškodilo se o maličko více rozepsat o fotbale v minulých stoletích, protože takhle to vypadá, že Anglie úplně kolébkou nebude, třebaže už William Shakespeare píše o jakémsi ‚fotbalistovi‘ v Králi Learovi.

A samozřejmě by bývalo nemuselo být od věci zmínit Kam vedly nejpozoruhodnější kroky po skončení kariéry? V takové kapitole by s velkou pravděpodobností nechyběl George Weah, jenž se stal prezidentem rodné Libérie. Dále bývalý brankář Werderu Brémy Tim Wiese, který zkusil profesionálně wrestling. Na stříbrném plátně se objevili kupříkladu Vinnie Jones nebo Eric Cantona. Pochopitelně také Vlasta Burian, jehož sláva rovněž překročila hranice tehdejšího Československa, tak jako se později - tedy v ryze fotbalovém světě - proslavil z Čechoslováků Antonín Panenka. Mezi rozhodčími by pak určitě vynikl příběh Byrona Morena, který památným způsobem zazdil Itálii v osmifinále MS 2002 proti domácí Jižní Koreji. Následně měl problémy s asociací v rodném Ekvádoru. A v roce 2010 byl v USA zatčen a později odsouzen za pašování šesti kilogramů heroinu. Odseděl si více než dva roky. Ale to jsem trochu odbočil.

Od autora je určitě hezké, že zmiňuje i "vánoční příměří", tedy událost, o které vypráví výborné drama Štastné a veselé. Ačkoli faktem zůstává, že tehdy došlo na fotbal jenom okrajově, podobně jako například při tzv. "Fotbalové válce", neboli při hondurasko-salvadorském konfliktu, který byl pouze vyvrcholením dlouhodobých neshod mezi zeměmi. O tom však tahle kniha mlčí. Nad dalšími postřehy pak můžeme opět zapochybovat, když argentinský autor nepátral i po jiných světadílech. Jasně, bylo by to obtížné, vezmeme-li v potaz skutečnost, že pomalu každá obec na světě (samozřejmě s výjimkou severských států) má alespoň nějaké fotbalové hřiště. Už takhle musela dát jeho kniha hodně práce a dost možná zůstala přesto v té záplavě fotbalových publikací nedoceněna, resp. neobjevena. Navzdory tomu, že se Wernicke pokusil o originálnější přístup a sleduje především fakta, tj. nesnaží se o nějaký afektovaný rádoby humor.

Z knihy Proč se hraje fotbal 11 na 11 nejenže se dozvíme logickou odpověď i na tuto otázku, která dala celé publikaci název, ale zároveň dojde na momenty, které fotbalové fanoušky určitě potěší. A stejně tak se máme možnost seznámit se jmény fotbalistů a činovníků, o kterých by se mělo vědět. Někdy kolem kapitoly 74) však začne být kniha poněkud monotónní. Někdy by místo textu nebylo od věci vzhledem k tématu vložit spíše tabulku, jindy by určitě přišly vhod fotky. Nakonec se tady nevyskytuje žádná. Zato je kniha uvedena citátem Billa Shanklyho, který vcelku trefně definuje její podstatu: "Někteří lidé věří, že fotbal je záležitostí života a smrti. Tento přístup je pro mě velkým zklamáním. Můžu vás ujistit, že fotbal je mnohem, mnohem důležitější."

Tuto knihu a jí podobné nejvýhodněji získáte na adrese www.dobre-knihy.cz

Hodnocení: 7/10