Půlsezóna Realu Madrid z pohledu fanouška

Tak nám uběhl další rok Mourinhova absolutismu a vlády na Realem Madrid. Proč absolutismu? O lecčems hovoří jeho specifičnost, manýry a chování, které by si velice pravděpodobně žádný jiný trenér nedovolil. Dalším faktem o potvrzení jeho nadvlády je konec spolupráce s Valdanem, se kterým podle médií vedl nemalé spory.

Vraťme se ale k samotnému začátku letošní sezóny, kterou po severoamerickém a čínském turné odstartoval letos velice sledovaný Superpohár. Do toho utkání už Mourinho a jeho družina vstupovali, co se příchodů týče, s uzavřeným kádrem. Do kádru Mourinha přibylo hned pět nových tváří. Obranu vyztužili mladičký Varane s univerzálem Coentraem (nejdražší posila). Další velmi univerzální posilou se stal Hamit Altintop. Velmi oplývaný byl příchod v Dortmundu zářícího středopolaře Şahina. Posledním bojovníkem Mourinhovy družiny se stal odchovanec Realu Callejón.

Do Supercopy vstoupil Real na domácím stadionu a ve velkém stylu. Prvním poločasu dominoval a přesto odcházel po stavu 1:2 s hlavami svěšenými dole. Nutno poznamenat, že Barcelona nastoupila po kratším času na přípravu. Samotná hra ale dávala fanouškům Realu příslib. I přes další dobrý poločas se hráči nezmohli na více než jednu branku a spokojenější odcházeli tedy příznivci katalánského klubu. Herně zde však byl vidět pokrok, hráči rychle a účinně přistupovali, zmenšovali hřiště a dobře si vyměnili pozice. Real tak cestoval na Nou Camp, kde neodehrál rovněž špatné utkání, ale o triumfu Barcelony rozhodl faktor Messi.

Hráčům zbývalo už jen necelých 10 dní do začátku ligového ročníku. Každý fanoušek merengues doufal, že se nebude opakovat nezdar v prvním zápase, naopak že hráči na Zaragozu nastoupí ve velkém stylu a bude se naplno bodovat. Real nadělil Zaragoze 6:0 po přesvědčivém výkonu a fanoušci mohli být o něco klidnější. Mezitím byla Realu nalosována poměrně lehká skupina v Lize mistrů, kde se jeho protivníky staly týmy Ajaxu, Dinama Záhřeb a neoblíbeného Lyonu. Real si dále poradil s Getafe a po menších problémech i se Záhřebem, ale nad hráči se začala stahovat mračna. Při pohledu na rozlosování Real čekalo 5 poměrně lehkých soupeřů, ale realita byla jiná. Neschopnost hráčů cokoliv kloudného vymyslet, nervozita na kopačkách, velké množství nepřesných přihrávek a dobře bráníci soupeři dovolili Realu ze dvou zápasů získat jen jeden bod. Hráči byli možná až trochu přehraní, přeci jen 5 zápasů během 14 dnů není žádný med.

Real pod palbou kritiky a povinností zisku tří bodů doma přivítal Rayo. A co se nestalo, v 1. minutě udělal velkou hrubku Lass a hosté šli do vedení. V tenhle zápas se však projevila obrovská mentální síla hráčů a ti ještě do poločasu otočili a nakonec soupeře vyprovodili tenisovým skóre 6:2. Od té doby se však rozjel veliký kolotoč hráčů Realu Madrid. V Lize mistrů a ligové soutěži zvítězili v 15 po sobě jdoucích střetnutích včetně důležitého utkání na Mestalle. Obraná činnost vesměs fungovala, vepředu se dařilo oběma útočníkům, Ronaldo dával gól za gólem a Di Mária přidával jednu asistenci za druhou. Jedním z důležitých bodů dalšího zlepšení útočné hry bylo vyšší herní postavení Samiho Khediry. Sami se pohyboval blíže soupeřově bráně, než tomu bylo v minulé sezóně a bylo to znát. Sergio Ramos se přesunul definitivně do středové dvojice, kde mu to svědčí nejvíce a Marcelo prožíval báječné fotbalové období. Jedna věc však fanouškům vrtala hlavou. Co se děje s loňským špílmachrem Mesutem Özilem? Podle tajně uveřejněných informací procházel syndromem zvaným "Özilova menstruace". Na hřišti působil těžkopádně, chyběla mu lehkost, kterou okouzloval fotbalovou veřejnost v loňském ročníku.

Před Realem však čekala opět ta nejtěžší zkouška. Do hlavního města opět zavítal katalánský přízrak a naplno se projevil "katalánský komplex". Už ve dvaadvacáté vteřině se po hrubce hostujícího gólmana prosadil Benzema a hráči byli na koni. Jako klíčový okamžik střetnutí bych označil velkou šanci Ronalda, kterou trestuhodně zmařil a poté jakoby tým padal a padal. Hráčům se přestalo dařit a po chvíli přišlo vyrovnání. Po poločase Barcelona přidala dvě branky a rázem situace nebyla tak růžová, jak se mohla některým zdát. Teď měl před sebou Real velkou zkoušku. Čekala ho vždy nebezpečná Sevilla a její horké území Andalusie. Sevilla cítila šanci zaskočit na pohled zranitelný Real. Hráči do utkání však vstoupili ve velkém stylu a po poločase nebylo pochyb, který z týmů odjede spokojenější.

Po zápase na hráče čekal duel Copy del Rey a poté vánoční dovolená. Po ní však následovaly spekulace, prohlášení trenéra a výtky směrem k hráčům. Tato prohlášení se týkala disciplíny po návratu z vánoční dovolené. Nejvíce se to podepsalo na Marcelovi. Real však další tři zápasy zvládl a polovinu letošní sezony zakončil s příjemným náskokem pěti bodů před největším rivalem Barcelonou.

A teď už po krátkém shrnutí prozatimního dění ke konkrétnějším záležitostem a výkonům jednotlivých hráčů.


Co se za první půlku sezóny povedlo +

Po dvou zaváháních zkraje sezóny hráči nalezli ztracené sebevědomí. Na hřišti se opět začali prosazovat a na hru Realu byla radost pohledět. Padalo velké množství branek, akce byly rychlé a přímočaré a fanoušci se při zápasech svého oblíbeného klubu nenudili. Gólová potence vygradovala ve 4 zápasech s La Coruňou, Málagou, Santanderem a Hérculesem. Hráči tyto zápasy odehráli se skóre 17:4. Střelecky zářil hlavně Gonzálo Higuaín a Cristiano Ronaldo.

Obrovská mentální síla. Jedna z velkých zbraní Realu. Tým občas připadá jako stvořený pro to, aby čelil tlaku (vyjma duelů s Barcelonou). Hráči se ženou za vítězstvím a to pomohlo při zápasech, kdy hráči museli otáčet a nebo se jim zpočátku nedařilo dobře postavenou obranu soupeře prolomit. Jako příklad uvedu nedávný duel s Mallorcou, kdy Real otočil až v posledních 15 minutách a získal veledůležité tři body. Zvládat takovéhle duely bude pro Real cesta k titulu. Náskok 5 bodů se může zdát velice zajímavý, ale stačí jedno dvě zaváhání a situace je naráz kritická.

Protiútoky. Tohle je největší zbraň Realu Madrid za poslední sezónu. Rychlý přechod, výměna pár přihrávek mezi hráči a smrtící zakončení. Jestli se v nečem hráčům daří, tak především v tomhle. Hráči jsou rychlostně vybavení a k takovéhlemu stylu hry mají předpoklady. Možná by tedy nebylo úplně od věci zapřemýšlet, jestli na sebe zalezlého soupeře nenechat nalézt a pak zaútočit do nepřipraveného bloku. Příkládám zde povedené video, které plně dokládá moje tvrzení.



Xabiho výdrž. Je až s podivem, jak tento hráč zvládá odehrát takové množství zápasů téměř bez přestávky. Za tuto sezónu se již dostal na číslo 2496, což je zhruba o 350 minut více, než má například dirigent Barcelony Xavi. Na nejvíce vytíženého Ikera Casillase mu schází pouhých 24 minut. Občas to na výkonech Xabiho bylo znát, a tak by nebylo od věci nechat ho v nějakém lehčím domácím zápase odpočinout.

Faktory Di Mária a Marcelo a Benzema. Zejména v části sezóny, kdy měl Real šnůru 15 zápasů s plným bodovým ziskem. Di Mária nahradil zásobu nahrávek od Özila a jeho čísla za půl sezóny navzdory dvěma zraněním jsou fantastická. V posledních zápasech týmu jeho přítomnost chybí jak po stránce útočné, tak při napadání a práci směrem dozadu. Marcelův přínos byl znát nejvíce v téže části sezóny. Po návratu z Vánoc tropil v zadu zbytečné chyby a přínos dopředu nebyl taky tolik znát. Můžeme jen doufat, že co nejdříve to bude ten starý Marcelo. Jeho průniky do vápna a míč doslova přilepený na noze se budou opět hodit. Třetí jmenovaný prožívá herní revoluci v Realu. Oproti minulým dvěma sezónám se začal častěji trefovat a navíc přidává hře i přínos. Zapojuje se do kombinací, otevírá hráčům prostory a je na něj radost pohledět, zejména v domácích zápasech.

Velmi úspěšné až suverénní projetí skupinou Ligy mistrů. Navíc s parádním skóre 19:2. Velká škoda je dvou inkasovaných gólů proti Záhřebů, přecejen zakončit skupinu Ligy mistrů s nulou na kontě obdržených branek je velmi dobrá vizitka. Jako nejpodařenější by se dal hodnotit asi domácí duel s neoblíbeným Lyonem, který si odvezl čtyřbrankový příděl.


Co se za první půlku sezóny nepovedlo -

Zejména v zápasech s Levante nebo Santanderem, ale i v jiných zápasech zoufale chyběla kreativita, schopnost něco vymyslet a rychlou kombinací přejít přes obranu soupeře. Hráči mnohdy vypadali, že mají těžké nohy a nebyli schopni přejít přes alespoň trochu postavenou obranu. Tato část je nejvíce spojená s trápením se Rickyho i Mesuta. Ani jeden se nenachází v oslnivé formě (i když zejména Mesut se do ní snad konečně dostává) a bez pořádného špílmachra to, jak všichni víme, nejde. Nezbývá tedy nic jiného, než si přát návrat formy pro minimálně jednoho z nich.

Ani týmu, jako je Real, se nemůže vyhnout krize. Zejména ta první měla fatální důsledky. 1 bod ze dvou na pohled lehkých zápasů byla čára přes rozpočet. Hlavním důvodem byla neschopnost poradit si s obranou a něco vymyslet. Naštěstí krize postihla i soupeře z Barcelony a nakonec nás to tedy tak mrzet v současné době nemusí. Další menší krize přišla dle mého nedávno, hráči se naštěstí kousli a body vybojovali, ale herně to určitě nebylo ono.

Kauza Sahin. Tenhle hráč přicházel a přinášel sebou velká očekávání. Je opravdu tak dobrý, jako se tvrdí ? Může hrát společně s nepostradatelným Xabim? Otázka střídala otázku. Nuriho hlavní nevýhodou bylo neabsolvování přípravy s týmem kvůli zranění. Všichni známe Mourinha, a pokud se hráč do jeho oveček nedostane v přípravě, má už velmi malou šanci něco změnit. Mourinho má své koně kterým věří a kteří musejí splňovat jeho požadavky na hru (tvrdost, nasazení, rychlá práce s míčem) a poté se doučí ostatním věcem. Nedávno se tedy logicky objevily spekulace o Nuriho odchodu. Hovoří se dokonce, že Nuri byl Valdánův přestup, což by sedělo vzhledem k typologii Jorgeho oblíbeného fotbalu. Já osobně doufám, že druhou půlku sezóny přežije a absolvuje celou přípravu s týmem. Nezatracoval bych nad ním šanci, leda že by to znamenalo příchod ehm... Javiho Martíneze?

Pepe. Jeho excesy vrhají špatné světlo na celý klub. Přitom zrovna u něj je toho obrovská škoda. Je to výborný fotbalista a bezpochyby kvalitou do základu Realu Madrid patří. Ale i on si musí uvědomit, že hrát za Real by mu mělo jít ke cti a že svým chováním poškozuje dobré jméno Realu Madrid.

Mezery ve hře. Těhle věcí jsme si nejvíce mohli všimnout v zápase proti Barceloně. Hráči představovali komplexní blok a zezačátku se dobře přesouvali. Později ale dělali zbytečné chyby. Stačily dvě rychlé přihrávky a rázem bylo ze hry 5-6 hráčů, kteří byli rázem naprosto nepoužitelní. Všichni víme, že Barceloně se musí zmenšovat hřiště a rychle přistupovat. Ale nemůže být 7 hráčů na 20 metrech s tím, že rychlou přihrávkou jde snadno vyřadit. Naproti tomu u zápasů proti slabším týmům se mi zdá, že mezera mezi zálohou a útokem je často až moc veliká a pramení z toho zbytečné ztráty míčů při pokusech překonat první val soupeře a dostat míč k útočným hráčům.

Možná by nebylo od věci trénovat víc pod tlakem, v zápase s Barcelonou jsme jasně viděli jednu skutečnost. Hráči Barcelony běhali s velkým nasazením, jak je jim vlastní, a my jsme si nebyli schopni přihrát 3 dobré přihrávky za sebou. Míče nám uskakovaly, lítaly do autů a nebyli jsme schopni vymyslet akci, která by překonala tlak Barcelony.

Válka s médii. V posledních dnech velice propírané téma. Hráči se prý po zápase s Barcelonou nepohodli s Mourinhem. Co je na tom pravdy, to ví nejlépe sami oni, ale čím méně budou mít klidu na svou práci, tim hůře se jím bude hrát, i když jsou mentálně velice silní. Pro dobro situace je důležité si témata vyříkat (pokud je co). A pokud není, tak se nenechat rozhodit médii a odpovědet jim tím nejlepším způsobem a to dobrým výkonem na hřišti.


Hodnocení jednotlivých hráčů po první části sezóny

Iker Casillas - Kapitán a postava, u které si snad nikdo není schopný představit, že by měla Real Madrid opustit. I on si vybral slabší chvilky, ale nahradil je spoustou důležitých zákroků a předvádí opět velmi dobré a spolehlivé výkony.

Alváro Arbeloa - O pozici čtvrtého obránce se dělí s Coentraem a Lassem. V lize toho odehrál více než Fabio, ten má zase více minut v Lize mistrů. Z jeho výkonů mám celkem smíšené pocity, občas podporuje dobře útok a spolehlivě brání. Jsou však i zápasy, kdy se mu moc nedaří ani na jednu stranu.

Sergio Ramos - Přesunutím na stopera se ještě zvedl a Mourinho ho na pravého beka určitě stavět už nebude. O tom hovoří situace, když nemohl hrát Arbeloa. V této situaci tam Mourinho radši stáhl Lasse, než aby Ramose nahradil Albiolem. Ze Sergia čiší zdravá výbušnost, výborná hra hlavou, herní sebevědomí a přehled na hřišti. Nevyvaroval se chyb, ale přesto jeden z nejdůležitějších hráčů probíhající sezóny.

Pepe - Jak už jsem psal o pár řádků nahoře. Jeho nesporné fotbalové kvality shazují jeho excesy. Jak říkám, herně opět přesvědčil, ale ty situace jsou až moc velkou kaňkou.

Marcelo - Oproti minulé sezóně udělal opět krok kupředu. Vyhnout se povánočním výpadkům, tak pěji jen chválu. Velmi důležitý faktor směrem dopředu, kde se jeho výbušnost a překvapivé řešení situací velmi hodí.

Fabio Coentrao - Nejdražší posila zatím dobře plní roli univerzála. Nestal se stěžejním bodem týmu, ale pokud nastoupí, tak ve velké většině případů předvádí dobré a spolehlivé výkony.

Xabi Alonso - Motor a další obrovsky důležitá část týmu. Těžko říct, jak moc by chyběl, kdyby se zranil dejme tomu na déle než měsíc (zaťukat, radši to vědět nechci). Odehrál obrovské množství minut, dodává týmu klid, a pokud má vedle sebe kolegu, co ví, kde se pohybovat, tak je výborný.

Khedira - Sami se do nové sezóny začal pohybovat na hřišti blíže soupeřově bráně a podle mého je to k prospěchu věci. Zlepšil současně i výkony proti slabším soupeřům a až do zranění se Xabim tvořili velmi dobře fungující dvojku. Klasický Mourinhovský typ hráče.

Lass - Zkuste si ho někdo odstavit od míče, to je snad neřešitelný úkol. Na míči opět silný, směrem dozadu a pohybem jeden z nejlepších. Bohužel toho, že každý jeho zákrok smrdí faulem, se zbavit nedá. Občas by také mohl směrem dopředu méně vymýšlet.

Ricky - Jeho největší problém jsou zranění a neschopnost udržet si formu. Bohužel stále převažují případy, kdy se mu tolik nedaří a na hřišti je to jen starý stín toho obávaného špílmachra. Myslím si, že po sezóně si bude, ač mě to strašně mrzí, balit kufry.

Özil - O něm už jsem se trošku rozepsal trošku nahoře. Skoro celou první půlku sezóny hrál bez formy a na naší hře to bylo znát. Pokud se dostane do formy z minulé sezóny, stane se opět opěvovaným a velmi těžko postradatelným hráčem. V posledním utkání k tomu nakročil dobře.

Di Mária - Skvělý. Výborný. Úžasný. Na jeho adresu padaly samé superlativy. Bohužel je už podruhé v sezóně zraněný a to ho trochu brzdí. Jeho přínos pro tým je však neoddiskutovatelný a stačí jen doufat, že se zbytečně nebudou dělat žádné problémy a bude mu zvýšen plat. Herně si to jistě zasloužil.

Callejón - Příklad hráče milujícího Real. Na základ mít asi nikdy nebude, ale pozice 14tého hráče v týmu mu velmi dobře sedí. Zasáhnul do velkého počtu zápasů, vstřelil několik gólů a proti své pozici, zdá se, neprotestuje. Mnohem více mu sedí konce utkání, kdy se útočí do otevřených obran. Proti zataženým tak silný není.

C. Ronaldo - Aneb jak jeden zápas převáží misky vah fanoušků na druhou stranu. Mohl být hrdina. Rozhodnout zápas proti Barceloně, místo toho vystřelil velmi špatně a fanoušci si ho dobírají. Přesto je jeho bilance famózní. 23 branek v 19 zápasech v ligové soutěži je zkrátka 23 branek a ani velké množství penalt to nesráží. Herně to není ono a už několik zápasů je slabý, ale já věřím, že se vrátí zpět ten starý Cristiano a ukáže všem pochybovačům, jak na tom skutečně je.

Higuaín - V přípravě měl pár kilo navíc a oproti létajícímu Karimovi se mu nedařilo. To se však povedlo urputnému Gonzalovi překonat a v průběhu sezóny se vrátil ten starý Pipita. Dával důležité branky a byl tam, kde měl být. 14 branek v ligové soutěži je velmi dobrá bilance. Bohužel poslední dobou opět trochu upadá, snad je to jen chvilkové.

Karim Benzema - A pro mě to nejlepší zrovna na konec. Karima už jsem též chválil v předešlých řádcích a zde tomu nebude jinak. Konečně je tu ten obávaný kanonýr, kterého jsme všichni chtěli. Dáva branky v lize i v Lize mistrů, dokáže se dobře zapojit do kombinace a nemusí hrát jen na hrotu. Nevyhl se slabším zápasům, ale stejně tenhle půlrok hodnotím velmi kladně.


Očekávání do jarní části sezóny a cíle

Jak všichni víme, Real se soustředí na výhru v lize a případný úspěch v pohárové soutěži. Další postup v Copa del Rey už není tak pravděpodobný. Pokud se hráčům povede udržet koncentraci, nenechat se unést spekulacemi médií a zvládat důležité zápasy, mohlo by se na Real konečně usmát štěstí a on tak mohl opět zůstat na vrcholu tabulky i po konci sezóny.