Preview Serie A 2019/2020

V sobotu 24. srpna vypukne na Apeninském poloostrově nejvyšší fotbalová soutěž a eurofotbal.cz přináší menší preview nadcházejícího ročníku. Scudetto bude znovu obhajovat Juventus a jeho největší konkurenti se ho pokusí po osmileté nadvládě konečně svrhnout. Letošní ročník slibuje napínavější podívanou a to na obou koncích tabulky. Dvacet týmů, osmatřicet kol a jeden vítěz. Ročník Serie A 2019/2020 začíná...



Juventus: Stará dáma vyhlíží devátý titul v řadě, znovu je favoritem číslo 1

Neohroženého krále Itálie Juventus čeká další obhajoba mistrovského titulu a to rovnou osmá v řadě. Stará dáma kraluje od sezony 2011/2012 bez přestávky, přesto letos začne novou éru. Po loňské sezoně se rozhodl opustit klub úspěšný trenér Massimiliano Allegri a vedení jako náhradu přivedlo Maurizia Sarriho. Šedesátiletý rodák z Neapole se vrací do Itálie po ročním intermezzu v londýnské Chelsea, kde navzdory kritice odvedl slušný kus práce. S Blues obsadil v Premier league třetí místo a v Evropské lize dosáhl vítězství. Jeho návrat je o to pikantnější, že nesměřuje do rodné Neapole, kterou před svým odchodem na ostrovy trénoval, nýbrž přímo k hlavnímu konkurentovi v boji o titul Juventusu.

Podobně jako každý rok je i tentokrát nasnadě otázka: Dokáže Juventus znovu opanovat Scudetto? A tak jako každou sezonu se sluší minimálně odvětit, že má pro to ty největší předpoklady. V kádru zůstaly hlavní hvězdy včele s Cristianem Ronaldem či zkušeným stoperem Giorgiem Chiellinim a navíc se fanoušci italského mistra mohou těšit na nové tváře. V létě přišli Aaron Ramsey, Adrien Rabiot, Merih Demiral, Danilo a z Ajaxu talentovaný Matthijs de Ligt. Uskutečnil se také jeden velký návrat, po sezoně strávené v Paris Saint-Germain znovu oblékne černobílý dres legendární brankář Gianluigi Buffon. Přesto u fanoušků panuje nad letním mercatem jisté rozčarování. Vedení je vyčítán odchod talentovaného Moiseho Keana do Evertonu navzdory faktu, že v týmu zůstává nechtěný Gonzalo Higuaín, nebo odchod dobře hrajícího Cancela do Manchesteru City. Velké emoce rovněž vzbudil případný a zatím neuskutečněný odchod Paula Dybaly, jehož vedení nabízelo hned několika předním klubům včetně PSG, Manchesteru United nebo Interu Milán. Argentinská hvězdička zatím zůstává, ale přestupové období ještě není u konce.

Juventus má na prahu nové sezony 2019/2020 opět papírově nejsilnější kádr, ale konkurence nezahálela a rovněž vydatně posilovala. Úspěšnost sezony bude v Turíně hodnocena nejen podle obhajoby Scudetta, ale také podle Ligy mistrů, na jejíž vítězství čeká Juventus od roku 1996. Od této doby se sice pětkrát probojoval do finále, ale pokaždé se musel poklonit svému soupeři. V minulé sezoně vysoká očekávání nenaplnil a vypadl už ve čtvrtfinále na kopačkách Ajaxu Amsterdam.

Inter: Na vrchol mu má dopomoci bývalá stálice Juventusu trenér Antonio Conte

Na startu minulé sezony visel nad Interem otazník, protože se hodně věcí v klubu měnilo. Čínští majitelé ale nezastavili a právě Inter se stal suverénně nejaktivnějším klubem na letní přestupové scéně. Každá pořádná revoluce začíná od hlavy, kterou v minulé sezoně ztělesňoval trenér Luciano Spalletti. Ten už u kormidla není, za což může "poděkovat" nevyrovnaným výkonům, rebelii Maura Icardiho a také vypadnutí ze skupiny Ligy mistrů.

Můžeme se sice hádat, do jaké míry měl Inter šanci uspět proti Barceloně a Tottenhamu, nebo do jaké míry se Spalletti stal po Maxi Lópezovi další obětí jisté ženštiny, ale na to se správní rada neptá. Chtěla okamžitou kvalitu a když byl ze svým povinností v Londýně po delším právním sporu uvolněn Antonio Conte, nebylo o čem. U někdejší populární osobnosti Juventusu (což ani jeden z táborů netráví úplně snadno) ale nezůstalo. Doposud Inter vynaložil na posily 150 milionů eur!

Nerazzurri sice minule dostali jen 33 branek (druhá nejlepší obrana ligy), ale přesto posilovali i tuhle linii. Možným majstrštykem by se mohl ukázat být velezkušený stoper Diego Godín, který přišel zadarmo z Atlética Madrid. V nové sezoně musí týmy čítat jen 25 hráčů, z toho 4 musí být odchovanci klubu. Další čtyři by pak měli pocházet z juniorek ostatních italských klubů. Z těchto důvodů byl přiveden obránce Cristiano Biraghi.

Antonio Conte si vytipoval několik posil a až na výjimky (zdravíme do Říma), je dostal. Jmenovitě šlo především o záložníky Barellu a Sensiho, což je oproti Máriovi, Valerovi nebo Brozovićovi sakra rozdíl. Jeho největší touhou už z působení v londýnské Chelsea byl ale útočník Romelu Lukaku, stěžejní útočná věž v rozestavení 3-5-2. Po dlouhých tahanicích mezi Interem a Manchesterem United se nakonec celý transfer uskutečnil za - na poměry Interu astronomických 65 milionů eur, ke kterým může přibýt dalších 13 v bonusech. Lukaku se tím pádem stal nejdražší posilou Interu od Christiana Vieriho a rád by ho překonal i v jiných ohledech.

Místo v kádr by mu měl (pro dobro klubu) uvolnit někdejší kapitán Mauro Icardi, jehož absence ale přeci jen zanechá na týmu hlubší následky. Ty se pokusí zmírnit další známé jméno. Pro Alexise Sáncheze se v Manchesteru "Divadlo snů" stalo noční můrou, kterou se pokusí zahnat právě v Miláně. V ofenzivě mu jedna konkurence ubyla, Ivan Perišić zamířil do Bayernu Mnichov. Antonio Conte je pověstný jako výborný motivátor, který z hráčů rád ždíme to nejlepší. A pokud se mu to povede u takových hvězd, mohl by se jeho mateřský Juventus ocitat v problémech.

Neapol: Pod Vesuvem už nechtějí být "jen" věčně druzí

Kdekdo si myslel, že s odchodem svérázného trenéra Maurizia Sarriho končí v Neapoli jeden velký cyklus. Příchod Carla Ancelottiho ale ukázal, že se pod Vesuvem zase tak moc nemění. Partenopei opět udivovali atraktivní hrou (často v protikladu k profesorsky účelnému pojetí Juventusu), čímž dodávali tradičnímu úsloví "Vidět Neapol a zemřít" nový rozměr. Hrdý majitel Aurelio De Laurentiis opět hlásil boj o postup ze skupiny Ligy mistrů a útok na Scudetto.

Jenže se opět se projevily slabiny týmu v klíčových fázích sezony a nepříliš široký kádr. Znovu ale nehrozil pád mimo první čtyřku, která je pro téměř všechny týmy Itálie existenční záležitostí. Přetahovanou o druhé místo vyhrála právě Neapol a podle mého názoru může svůj počin obhájit také v té nadcházející. Důvodů pro to je hned několik. Neapol se vicemistrem stala už počtvrté v posledních sedmi letech, takže je tu jistá návaznost.

Ta spočívá i v osobě dvou hlavních garantů úspěchu neapolské pýchy. Trenér Carlo Ancelotti zůstal a od sportovního ředitele Cristiana Giuntoliho dostal do vínku další posily, které dál zvedají úroveň tradičního celku. Velmi zajímavé bude sledovat především to, kolik útoků se rozbije o skálopevnou stoperskou dvojici Kalidou Koulibaly - Kostas Manolas. Pozice druhého stopera, s prominutím k Raúlu Albiolovi, byla minule tak trochu Achillovou patou. Neapol loni dostala jen o šest branek víc než Juventus a s Manolasem by mohla tuhle propast ještě zmenšit.

Další zajímavé zkvalitnění kádru představuje mladý obránce Giovanni Di Lorenzo z Empoli nebo makedonský talent Eljif Elmas. První titul od sezony 1989/1990 by Neapoli měl pomoci získat také mladý útočník Hirving "Chucky" Lozano, který přichází z PSV Eindhoven. Bez něj Neapol nasázela 74 branek, což z ní dělalo druhé nejlépe střílející mužstvo první ligy. Opět to tedy vypadá, že obyvatelé "nového města" budou moct být hrdí na Maradonovy potomky stejně jako na svou legendární pizzu Margherittu.

AC Milan - Uvadající gigant hodlá znovu rozkvést

Pád jednoho z největších evropských velkoklubů loňská sezona znovu prohloubila a AC Milán se v té letošní, po velkých změnách, opět pokusí zaútočit na první čtyřku. Páté místo bylo v minulé sezoně neúspěchem, k tomu má klub problémy s finančním fair-play a nebude hrát základní skupinu Evropské ligy. V lombardské metropoli se v posledních letech nedařily velké přestavby kádru a fanoušci doufají, že letošní budování nového Milána už bude o poznání úspěšnější, byť kroky na přestupovém poli by se daly označit za minimálně podivné. Majitel klubu - americká společnost Elliott vybrala nové vedení a do funkce sportovního ředitele uvedla letitou legendu Paola Maldiniho. Nový je i hlavní trenér, další bývalou hráčskou legendu Gennara Gattusa nahradil Marco Giampaolo, jenž zaujal ve svém předchozím působišti v Sampdorii Janov. Potud je vše v pořádku.

Bylo už naznačeno, že kroky na přestupovém poli se dají označit za minimálně podivné. Fanouškům se vůbec nelíbil odchod odchovance a milánského srdcaře Patricka Cutroneho do Wolverhamptonu Wanderers. Místo něho přišel z francouzského Lille nepříliš známý útočník Rafael Leão. Pozdvižení přineslo i 20 milionu eur za obránce Thea Hernándeze, který se neprosadil v Realu Madrid a žádná sláva to nebyla ani při hostování v San Sebastianu. AC Milán se ohlížel po posilách i v Itálii a ze sestupujícího Empoli přivedl dvojici Rade Krunjić, Ismaël Bennacer. Především od druhého zmiňovaného se ale čekají velké věci. Jedenadvacetiletý Alžířan byl vyhlášen nejlepším fotbalistou nedávno skončeného Afrického poháru národů, který Alžírsko opanovalo. Problémy v obraně by pak měl zacelit Brazilec Leonardo Duarte. Giampaolo má k dispozici zajímavé hráče a nesmíme zapomínat na loňské posily Krszysztofa Piąteka a Lucase Paquety, dokáže však AC Milán konečně dostat do první čtyřky a kvalifikovat ho příštího ročníku Ligy mistrů?

AS Řím: Věčné město čeká na titul už osmnáct let, bude sezona 2019/2020 přelomová?

Po skončení minulého ročníku si majitel a prezident AS Řím James Pallotta nebral servítky. "Toto byla naprosto katastrofální sezona, která se nesmí opakovat," běsnil po jejím skončení. Důvod? Těch bylo několik. Fanoušci mu dávali hodně okatě najevo, že odchodem ikonického záložníka Daniela De Rossiho jim zničil poslední naděje. V lize skončil římský klub až na šestém místě a nebýt trestu pro AC Milán, musel by do předkola Evropské ligy. Kvůli tomu musel také odříct účast na letním mezinárodním turnaji hvězd, což je pro Američana Pallottu vždycky otázka prestiže.

Depresi mohli fandové cítit také ze slov legendárního kapitána Tottiho, který už se na dění v klubu nemohl dívat a na dobro klub i svou loutkovou pozici opustil. V Lize mistrů AS skončilo na Portu a předvádělo výrazné výkyvy, které z průměru nevytáhla ani životní sezona Stephana El Shaarawyho. Po fiasku skončili sportovní ředitel Monchi a trenér Eusebio Di Francesco a začala (již několikátá) revoluce. Stadion v nedohlednu a kritika valící se ze všech stran, naposledy výživná výměna názorů Pallotty s tureckým agentem Bayramem Tutumluem.

Restart Giallorossi dostal na starost úspěšný architekt turínské estrády Gianluca Petrachi, který jako hlavního kouče zvolil Portugalce Paula Fonsecu. A tady už to začalo být zajímavé. Fonseca vtiskl jasný styl Šachtaru Doněck, se kterým produkoval velmi líbivý a nápaditý fotbal. Kvůli angažmá v Římě byl ochoten nechat si sáhnout na peníze a v posledních dnech dokázal pro svůj projekt nadchnout i hráče.

Právě díky němu v AS Řím prodloužil Edin Džeko, který to dobře půlrok odmítal, nebo Federico Fazio s Nicolòu Zaniolem a Cengizem Ünderem. Když bylo třeba, zvedl telefon a k přestupu přesvědčil hráče jako Jordan Veretout (Fiorentina), Amadou Diawara (Neapol), Leonardo Spinazzola (Juventus) nebo Gianluca Mancini (Atalanta).

Bude to chtít ale hodně práce a trpělivosti, aby se z jedenáctky hráčů stal tým. A římští fanoušci trpělivostí zrovna neoplývají. Vysněnou metou pro tradiční klub bude čtvrté místo zaručující Ligu mistrů, ale cesta k němu bude hodně trnitá. Zatím to vypadá, že AS zažívá ústup ze "slávy" druhých míst. Může ale jenom překvapit.

Atalanta: Bergamaschi touží zopakovat loňskou sezonu, premiérově je čeká i Liga mistrů

Jako se to povedlo Atalantě. Celek z Bergama sice zažil hrůzostrašný úvod sezony poté, co v pohárovém předkole vypadl s Kodaní. Starý, mazaný lišák Gian Piero Gasperini ale znovu ukázal, že svůj milovaný klub umí zvednout ze dna a dostat ho na vrchol. A to doslova, protože Atalanta po spanilé jízdě překvapila sázkovky a skončila třetí!

A to se pořád bavíme o týmu, jehož roční rozpočet ještě v prosinci 2018 vycházel na něco málo přes 51 milionů eur a pohárové zápasy hraje v Sassuolu. V první lize fungují La Dea jen devět po sobě jdoucích let a mají za sebou Evropskou ligu. Právě třetí místo v Serii A je pro ně ale vrcholem. Dobrou zprávou je, že trenér Gasperini i přes vábení movitějších klubů setrval a chce si užít jízdu Ligou mistrů.

Atalanta sice prodala mladého stopera Manciniho do AS Řím nebo útočníka Andreu Petagnu do SPALu, ale sportovní ředitel Giovanni Sartori tým všeobecně posílil. Petagnovo místo zaujal Kolumbijec Luis Muriel, který pokud je zdraví, umí tým táhnout prakticky sám. Ne snad, že by to útok Bergamaschi nějak extra potřeboval, protože právě Atalanta nasázela v minulé sezoně nejvíc branek ze všech (77!).

Konkurenci v záloze zvýší dynamický Ruslan Malinovskij, velký talent z Genku. A skvělou posilou by mohl být také zkušenosti rozdávající zadák Martin Škrtel. Jeho zkušenosti se Atalantě budou hodně hodit, protože ji premiérově čeká zápolení s nejlepšími. A to je vždycky trochu dvojsečná zbraň. Zvládnout boje na třech frontách, to bude pro Gasperiniho partu pořádný oříšek.

Lazio: Stabilizovaný kádr a velké ambice. Vítěz poháru chce do Ligy mistrů

Vítěz italského poháru chce letos hrát v boji o první čtyřku důstojnější roli. V předloňské sezoně mu Liga mistrů utekla v posledním zápase, ale v té minulé se mu už tolik nedařilo. Osmé místo bylo pro Inzaghiho svěřence jednoduše zklamáním, které alespoň triumf v Coppa Italia trochu vyvážil. Vedení je však dlouhodobě s prací Simona Inzaghiho spokojeno a s méně známějším bratrem legendárního Superpipa podepsalo nový kontrakt do roku 2021.

Biancocelesti byli i letos na přestupovém trhu aktivní, ale do věčného města přivedli několik nepříliš známých hráčů, jejichž potenciál budeme moci sledovat. Asi nejznámější posilou je Manuel Lazzari přicházející se SPALu nebo slovenský obránce Denis Vavro. Příslibem by měli být i Jony z Málagy a Gustavo Cipriano ze Santosu. Simone Inzaghi bude spoléhat na tradiční kostru týmu postavenou kolem Marca Parola, Lucase Leivy nebo střelce Cira Immobileho. Zůstává i kdysi žhavé zboží Srb Sergej Milinković-Savić. Právě soudržnost a fakt, že jsou hráči již delší dobu spolu pohromadě, by měla být největší zbraní Lazia.

Co dělat, aby se neopakovalo osmé místo? Minulá sezona odkryla slabinu jasně, Lazio nemělo dostatečně široký kádr a boj na více frontách, včetně Evropské ligy, týmu neprospěl. Letos to bude se startem v Evropské lize podobné, ale vedení se poučilo a kádr snad vhodně doplnilo. Na papíře vypadají Biancocelesti silně, promítne se to ale v tabulce?

Fiorentina: pomůžou zvučné posily k renesanci? Evropské poháry jsou nutností

Vincenzo Montella při svém prvním trenérském angažmá s Fiorentinou válel a dokonce v lize obsadil čtvrté místo. Jeho návrat v loňské sezoně však dopadl katastrofálně a Fiorentina nakonec byla ráda, že sezona skončila, jinak by mohla mít záchranářské potíže. Čtrnáct zápasů v řadě bez vítězství a konečné šestnácté místo fanoušky v závěru sezony šokovalo. Vedení však nehodlá něco podobného opakovat a při letním mercatu se postaralo o velký rozruch, když překvapivě přivedlo francouzskou superstar Francka Ribéryho. Francouzovi skončila v Bayernu smlouva a do Florencie přicestoval jako volný hráč, aby tu podepsal smlouvu na dva roky.

Ribéry neznamená jedinou výraznou posilu. Z Lazia se vrátil Chorvat Milan Badelj a zálohu vyztuží rovněž Erick Pulgar nebo Kevin-Prince Boateng. Vincenzo Montella má k dispozici zajímavý mix zkušených i mladých hráčů a přinejmenším na papíře vypadá Fiorentina velice silně.

Cílem Fiorentiny bude návrat do evropských pohárů a není jediný důvod proč by se to nemělo povést. Její kádr budí respekt a každý soupeř, který zavítá na Stadio Artemio Franchi, to bude mít nesmírně složité. Do karet Viole hraje fakt, že se může koncentrovat výhradně na Serii A.



Turín: Všechny opory pohromadě, kvalitní trenér a velké ambice

Granata loni obsadila pěkné sedmé místo a nakonec se i díky milánskému AC podívá do předkola Evropské ligy. Svěřenci Waltera Mazzarriho byli obtížným soupeřem pro kterýkoliv celek, zejména na vlastní stadionu. Venku ale byla bilance o poznání horší a to nakonec stálo Turín čtvrté místo. I v sezoně 2019/2020 chce Turín hrát nahoře a z tohoto důvodu se rozhodl pro stabilizaci kádru. Jinými slovy žádná z výrazných opor neodešla a nikdo nepřišel.

Z tohoto hlediska bude důležité, jak si Turín povede v Evropské lize. V předkole má těžkého soupeře v podobě anglického Wolverhamptonu Wanderers, do kterého přestoupil italský mládežnický reprezentant Patrick Cutrone. Pokud by se Mazzarrimu a spol. povedlo postoupit do základních skupin Evropské ligy, znamenalo by to boj na více frontách, pro který Granata nemusí mít dostatečně široký kádr.

Walter Mazzarri udělal z Turína silný a respektovaný tým, který však bude vždy ve stínu slavnějšího Juventusu. Pakliže si udrží vysokou domácí laťku a přidá více bodů zvenku, může se těšit na dost zajímavou sezonu a kdo ví, třeba znovu promluví do bojů o první čtyřku.

Boloňa: Dravý tým bojující za trenéra

Hodně vysoko by mohla skončit Boloňa. Pod vedením charismatického trenéra Siniši Mihajloviće dovedla loňskou sezonu až na desáté místo, což je na její poměrně impotentní útok (jen 48 branek) velká paráda. Vedení navíc nezahálelo a v přestup změnilo hostování Orsoliniho, Sansoneho a Soriana. Už to samo o sobě demonstruje ambice klubu založeného studentem pražské univerzity Emiliem Arnsteinem.

Do týmu zavítali obránci Danilo, Tomiyasu, Denswil nebo Bani a velká pozornost bude upřena na dánský klenot v podobě křídelníka Andrease Skova Olsena. Velkou překážkou by ale mohl být strůjce minulého úspěchu. Trenér Siniša Mihajlović totiž šokoval na začátku července prohlášením, které mnoho fandů vyděsilo. Srbský stratég trpí akutní leukémií a musel se vzdát svých fotbalových povinností, respektive jich většinu delegoval na své asistenty.

Boloňa sice překypuje talentovanými hráči, ale zatím postrádá vůdce, který by je vedl. Mihajlovićův stav je hodně proměnlivý a s takovými myšlenkami se hráčům nehraje nejlépe, třebaže je trenér podle svého zvyku na nemnoha trénincích často okřikuje.

Sampdoria: Námořníci bez kapitána Giampaola chtějí zakotvit v první polovině tabulky

První z janovských celků loni zaujal zajímavým herním projevem, za který vděčí především práci Marca Giampaola. Dvaapadesátiletý švýcarský rodák po sezoně vyslyšel vábení milánského AC a jeho místo na lavičce Námořníků zaujal Eusébio Di Francesco, kterému naopak nevyšlo angažmá v AS Řím. Di Francesco se jeví jako vhodná náhrada, k dispozici však bude mít odlišný kádr, neboť vedení se rozhodlo prodávat. Ze Sampdorie odešli Joachim Anderson i Dennis Praet, naopak zůstal nestárnoucí kanonýr Fabio Quagliarella, který byl s 26 brankami nejlepším střelcem minulého ročníku Serie A i brankář Audero, o kterého měl zájem Juventus. Nejvýraznější posilou je obránce Jeison Murillo, známý z působení v Interu nebo Barceloně.

V Sampdorii se opět můžeme těšit na výkony Jakuba Jankta. Český záložník zůstal loni i vinou zranění za očekáváním a tentokrát by určitě rád odehrál větší porci minut. Jankto by měl Sampdoii pomoci v bojích o evropské poháry, Evropská liga bude hlavním cílem.

Cagliari: Posílený zástupce Sardínie nebude mezi italskou elitou znovu chybět

Z Cagliari na začátku léta podle očekávání odešla velká naděje italské kopané, domácí miláček Nicoló Barella, po němž zůstala ve středu hřiště obrovská díra. Bylo jasné, že Tommaso Giullini najde nějakou náhradu. Ale že předvede takovou show, to asi čekal málokdo. Velkou mezeru začal látat talentovaným Chorvatem Markem Rogem, který neměl dostatek prostoru v Neapoli.

U toho ale nezůstal a v následujících týdnech pilně pracoval na zisku záložníka Nahitana Nándeze, z něhož se vyklubala opora Bocy Juniors. Když už bylo jasné, že Nández posílí sardinský celek, pustil se Giullini do další náročné operace. Využil totiž nevýrazné sezony Interu a zpět domů přivedl belgického záložníka Radju Nainggolana. Zatímco v lednu 2014 odcházel do Říma v roli defenzivního štítu, teď se na Sardinii vrací jako ofenzivní záložník schopný tvořit hru celého týmu.

Za zády bude mít Ionitu, Roga nebo Nándeze, zatímco před sebou zkušeného snajpra Leonarda Pavolettiho. První desítka je minimum a není divu, že se vedení podařilo přesvědčit slovutný Juventus o výhodném prostředí pro růst beka Pellegriniho.

Parma: Loni se klub zachránil, letos chce své postavení v Serii A stabilizovat

Parma po svém návratu do Serie A prožila vcelku povedenou sezonu, která však měla dva odlišné poločasy. V první polovině sbírali Ducali body jako na běžícím pásu a dokonce nenápadně pokukovali po evropských pohárech, nicméně druhá polovina sezony ukázala možnosti týmu. Parma vyhrála v devatenácti kolech všeho všedy jen třikrát a nakonec byla ráda, že sezonu zakončila na čtrnácté místě, jen s tříbodovým náskokem před sestupovými pozicemi.

Klub z města šunky se chce letos vyhnout tzv. druhosezónnímu syndromu, který postihuje kluby, které se coby nováčci v první sezoně zachrání, aby ve druhé sezoně sestoupily. Parma neměla vůbec špatnou přípravu, udržela všechny opory pohromadě a natrvalo získala Roberta Ingleseho. Trenéra Roberta D'Aversu přesto čeká pořádný kus práce.

Sassuolo: Neroverdi pošilhávají po první polovině tabulky

Neroverdi v létě postihl tradiční odliv a z týmu se ke konkurenci pakovali klíčoví hráči Merih Demiral (Juventus), Stefano Sensi (Inter), Kevin-Prince Boateng (Fiorentina, předtím ale hostování v Barceloně) nebo Pol Lirola (Fiorentina). Soupisku pochopitelně okysličilo několik jmen, většinou nepříliš známých, zato mladých a hladových po úspěších, předně můžeme jmenovat Francesca Caputa, který v minulé sezoně střílel za Empoli. Během několika let se sice kádr Sassuola výrazně proměnil, na druhou stranu kouč Roberto De Zerbi má k dispozici o něco fyzičtější tým a rozhodně má z čeho vybírat. Kostra týmu stojí na domácích nadějí Locatellim, Berardim nebo Magnanellim.

Sassuolo loni skvěle odstartovalo, ale postupně mu docházel dech, což se promítlo v tabulce. Jedenácté místo je i tak dobrým počinem a zřejmě by s ním panovala spokojenost i po sezoně následující. Nebo se Neroverdi zapojí do bojů o pohárovou Evropu?

Janov: Grifové už nechtějí hrát o záchranu, na vyšší pozice je má dotlačit Aurelio Andreazzoli

Celá loňská sezona v podání janovských fotbalistů nebyla dobrá. Jakoby tragédie pádu mostu Morandi předznamenala i trápení Grifone. CFC Janov se na poslední chvíli zachránil. Prezident klubu Enrico Preciozi měnil trenéry jako ponožky a příznivci klubu jsou zvědaví, jak si jejich miláčci povedou tentokrát. Na trenérské lavičce začíná Aurelio Andreazzoli a doufejme, že nebude jen první z řady.

Na přestupovém trhu udělal Janov některé zajímavé obchody a například z Ajaxu přivedl Laseho Schöneho. Obranu zpevní Cristian Zapata, kolumbijský stoper přichází po letech strávených v AC Milán. Společně se zkušeným Domenicem Criscitem představují solidní základ. Příslibem je i Andrea Pinamonti, kapitán italské U-20.

Udinese: De Paul zůstává, dosáhnou Zebry na lepší jak dvanácté místo?

Byly časy, kdy Udinese válčilo v evropských pohárech a marně se snažilo proklouznout nástrahami předkol Ligy mistrů. Na to však musí fanoušci zapomenout. Loňské dvanácté místo bylo za uplynulých pět let nejlepším.

Zebry platily a platí za jedno z nejnevyzpytatelnějších mužstev, které dokáže potrápit kterýkoliv tým, zároveň ale platí, že může prohrát absolutně s kýmkoliv. Léto se obešlo bez výrazných posil, jedním z důvodů je fakt, že rodina Pozzo spíše financuje anglický Watford a Udinese je v tomto směru na vedlejší koleji. Na druhou stranu Zebrám by mohla pomoci stabilita a udržení největšího klenotu Argentince Rodriga De Paula. V kádru zůstávají i Mandragora a Fofana. Důvěru na trenérské lavičce dostává starý známý Igor Tudor.



Brescia, SPAL, Lecce, Hellas Verona

Do bojů o záchranu se může namočit kterýkoliv z týmů, obecně se ale předpokládá, že nejvíce nervů se záchranou budou mít jako obvykle nováčci. Prvním z nich je Brescia. Kádr trenéra Eugenia Coriniho se o bod stal vítězem Serie B a k tomu zvládl produkovat velmi kvalitní fotbal. Nejméně inkasovaných branek, nejvíc vstřelených a v kádru tvrdí muziku generační talent povolaný v sedmnácti letech mezi seniory. Přesto nečeká na klub podnikatele Massima Cellina snadná práce.

A proto usilovně zbrojí. Tím nenarážím na angažování obránce Matějů nebo záložníka Zrmhala, ale pochopitelně na návrat zlobivého chlapce. Mario Balotelli se poprvé od neslavného angažmá v AC Milán tři roky zpátky znovu pokusí o restart své bohaté kariéry. Přichází zadarmo, ale vzhledem k jeho pověsti by celý transfer mohl Brescii vyjít hodně draho.

Záchranářské práce nejspíše čekají i dalšího nováčka Lecce. To si zahrálo Serii A naposledy v sezoně 2011/2012, po které následoval tvrdý pád o několik soutěží níže. Ještě předloni se v Apulii hrála třetí liga, loni druhá a letos se místní Tifosi mohou znovu těšit na nejvyšší soutěž. Jakožto nováčkovi se Lecce přisuzuje nejednoduchý boj o záchranu, byť vedení dělalo co mohlo, aby zkvalitnilo kádr a teto šlamastice se vyhnulo. Žlutočervený dres obléknou Romario Benzar z Bukurešti, Luca Rossettini, Panagiotis Tachtsidis, na hostování Gianluca Lapadula nebo Lo Faso z Palerma. Lecce pod vedením bývalého hráče Fabia Liveraniho má na začátek sezony obtížný los a hned v prvním kole cestuje na půdu Interu Milán.

Třetím nováčkem do party je veronský Hellas a je věčná škoda, že se minulou sezonu poroučel z nejvyšší soutěže jeho městský rival Chievo. Veronské derby mohlo být vítaným kořením Serie A, nicméně fanoušci se musejí nechat zajít chuť a doufat, že třeba další sezonu to oběma klubům v Serii A vyjde. Hellas se pochopitelně do záchranářských prací namáčet nechce, ale veřejností je vnímán jako největší aspirant. V Serii B loni obsadil až páté místo, ovšem v play-off zazářil a Serii A si zahraje zaslouženě. Chorvatský kouč Ivan Jurić byl s letní přípravou spokojen, Hellas například remizoval s Hoffenheimem nebo Trabzonsporem, ale záchrana v Serii A bude stále těžkým oříškem. Společně s Hellasem se na prvoligovou scénu vrací i veterán Giampaolo Pazzini.

Posledním vážným adeptem na sestup bude SPAL, jakkoliv byla jeho minulá sezona vyvedená. Ferrarský celek jí zakončil na skvělém třináctém místě. Tým však přišel o Manuela Lazzariho, který odešel do Lazia a to by mohl být problém. Vedení sice přivedlo několik nových hráčů, ale ti si teprve budou muset na herní systém zvykat. Každopádně SPAL chce na minulou sezonu navázat a postavení ve středu tabulky potvrdit. Spoléhat chce přitom opět na domácí prostředí stadionu Paola Mazzy.



Tahle země není pro staré, nebo snad ano?

Kromě obvyklých šlágrů, milánských, římských i turínských derby se fanoušci mohou těšit na hráče, jejichž hvězdná kariéra se možná chýlí ke konci, ovšem kteří mají stále co nabídnout. Fabio Quagliarella loni ukázal, že i v pokročilém fotbalovém věku se může stát nejlepším střelcem. Svůj věk už mají i další hvězdy Franck Ribéry nebo i Cristiano Ronaldo. Také na Apeninském poloostrově se hlásí čím dál více ke slovu dravé mládí. Průměrný věk hráče v rámci celé ligy činí 26,4 let. Z elitní pětky má méně jen německá Bundesliga (25,4) a francouzská Ligue 1 (25,2). Po přestupech Cutroneho a Keana do Premier League se sice mluvilo o exodu mladých hráčů, ale dostatek talentů bude i v novém ročníku. Nováček z Brescie dlouhodobě sází na Sandra "nového Pirla" Tonaliho, který v devatenácti letech diriguje zálohu týmu už druhým rokem.

Schopnost táhnout svůj tým má také Nicoló Zaniolo z římského AS. V dresu Vlků tento generační talent ještě nějakou dobu uvidíme, neboť nedávno prodloužil kontrakt až do roku 2024. Při absenci De Rossiho s Tottim fanoušci očekávají další modlu a Zaniolo by jim v této sezoně rád vyhověl. Přerod překvapení mezi opory ale bývá hodně složitý.

Perfektně ho zvládl například Federico Chiesa. Syn slavného otce má v Toskánsku kořeny zapuštěné hodně hluboko a i když ho velmi vábil Juventus, Chiesa ještě zůstává. Hodlá totiž dotáhnout Fialky zpět do pohárů a trenér Montella na něj hodně sází. Fiorentina se přes léto podstatně změnila a právě Chiesa by měl být hlavním lákadlem fanoušků. Dokonce se kromě prodloužení mluví i o kapitánské pásce.

Osobně očekávám velké věci od Ismaëla Bennacera. V Arsenalu si asi teď drbou hlavu, protože jednadvacetiletému záložníkovi stačila jedna prvoligová sezona v Empoli na to, aby si vysloužil přestup do věhlasného AC Milán. A je pravda, že jeho výkony braly dech. V celé sezoně vynechal jen jeden duel a i když nedal žádnou branku, jeho přínos pro tým byl neocenitelný. To ostatně stvrdil na Africkém poháru národů, který s Alžírskem vyhrál.

Velmi zvědavý jsem na to, jak si v Boloni povede mladá dánská hvězdička jménem Skov Olsen. Rychlonohý a technicky skvěle vybavený křídelník nasázel v minulé sezoně za Nordsjaelland 25 branek a právě Boloňa by pro jeho schopnosti mohla být ideálním prostředím. Všeobecně se očekává, že bude alternovat na obou krajích útoku a sbírat zkušenosti v náročnější lize.

"Bohemian Rhapsody" aneb Čechoslováci v Itálii

Po delší době se síly mezi Čechy a Slováky v první lize dorovnávají. Slovenská reprezentace bude lovit především ve vodách obránců, protože v Itálii kromě jasné jedničky v podobě Milana Škriniara působí také veterán Martin Škrtel (Atalanta) a Denis Vavro, rychle se učící stoper Lazia. Zapomenout nesmíme ani na Juraje Kucku, který v Parmě znovu ožil.

Čeští reprezentanti takové štěstí nezažívají a loňská sezona se nepovedla ani jednomu z nich. Patrik Schick střídal nepovedené výkony s leštěním lavičky, Ladislav Krejčí byl často dalším neplatícím divákem Boloni. Antonína Baráka stíhala zranění a celkově špatná sezona Udinese, zatímco Jakub Jankto si dlouho nemohl zvyknout na přesun do Janova. Teď má v Sampdorii nového kouče a trenér Di Francesco by jeho rychlost i tah na bránu mohl ve tříčlenné záloze využít mnohem lépe. Mladou naději představuje David Heidenreich, který čeká na šanci v Primaveře Atalanty. S postupem Brescie se legionářská obec rozrostla o Aleše Matějů a Jaromíra Zmrhala, kterým držíme palce.