MS do 20 let - preview druhého osmifinálového dne

Uzbekistán si už svůj cíl fakticky splnil. Svým postupem do osmifinálové fáze se stal vůbec prvním asijským výběrem do 20 let mimo ty z úplného východu kontinentu, kterému se to podařilo dvakrát po sobě, a to se zkrátka počítá. Teď na Uzbeky čeká Rakousko...

Japonsku i Jižní Koreji se to povedlo hned třikrát po sobě, prvně jmenované zemi dokonce dvakrát v historii, přesto je zmíněný úspěch Uzbekistánu výjimečný - dálný východ si zkrátka dlouhodobě jede svou vlastní ligu a u Uzbeků jde o stvrzenku toho, že něco dělají správně.

Před dvěma lety se přitom vyslanci středoasijské země podívali až do čtvrtfinále, kde parta kolem dnes již seniorských reprezentantů Iskanderova a Sergejeva ztroskotala na pozdějších vítězích z Francie. Už tehdy si přitom za uzbeckou dvacítku zahrál nyní čerstvě 20letý Urinbojev, na jehož střelecké kvality se nyní bude spoléhat i proti Rakousku.

Uzbekistán první dva duely na turnaji prohrál a v závěrečném kole skupinové fáze si musel pomáhat až porážkou Fidži i příznivým výsledkem Německa proti Hondurasu. Naopak Evropané dosud na šampionátu ani jednou nepodlehli, ačkoliv mají na kontě stejně vítězství - jedno jediné - jako soupeř.

Rakušané jsou zatím na tomto MS příjemným překvapením a z druhého místa složité argentinské skupiny postoupili především díky vytříbené defenzívě. V ní na stoperu operuje i teprve 18letý Philipp Lienhart z rezervy vídeňského Rapidu.

Svěřence trenérů Herafa a Chajdarova můžete přímo v akci sledovat od šesti hodin ranních. Hrát se bude vůbec naposledy ve Whangarei a na průběh utkání dohlédne panamský sudí John Pitti.

Mohou se fanoušci na Novém Zélandu těšit na předčasné finále? Na podobné soudy je možná příliš brzy, dosavadní forma Němců i Nigerijců však slibuje opravdu velké věci. Ať už ve čtvrtečním osmifinálovém šlágru nakonec uspěje kdokoliv, zařadí se mezi největší favority na celkový titul..

Papírově se větší šance přisuzují Německu. Úřadující evropský šampion ve své věkové kategorii prosvištěl skupinou F doslova jako uragán, po úvodní demolici Fidži (8:1) si podobně suverénně poradil i s Uzbekistánem (3:0) a Hondurasem (5:1) a celkovým počtem šestnácti nastřílených branek stanovil nový rekord soutěže.

Na druhou stranu, tato trojice oponentů nepatří zrovna do výběru toho nejsilnějšího; to Nigerijci za sebou sice už mají první prohru, zato však jejich formu vedle tuhé, defenzivně orientované KLDR prověřili i Brazilci s Maďary. Hned po úvodním zápase s Kanárky (2:4) potom Super Eagles museli ukázat i velkou psychickou sílu.

To platí zejména pro gólmana Joshuu Enahola, jehož děsivá hrubka před čtvrtým brazilským zásahem definitivně rozhodla o výsledku (a také, komplexně vzato, o celkovém druhém místě ve skupině a tedy i nutnosti poradit si nyní právě s Německem). Po třetím zápase s Maďarskem (2:0) však bylo vše zapomenuto; Enaholo v něm byl naprosto skvělý a jen díky jeho zásahům udržel africký šampion čisté konto.

Dokáže si ale poradit i s nejlepší ofenzivou na turnaji? Drtivou německou sílu demonstrují zejména Hany Mukhtar z Benfiky, Marc Stendera (Frankfurt) a Niklas Stark (Norimberk), kteří se dohromady postarali o jedenáct (!) z celkových šestnácti tref. Připomeňme, že Němci dosud odehráli pouze tři zápasy. To je úchvatné číslo, ačkoliv polovina branek padla do sítě nováčka z Fidži.

První těžká zkouška pro naše západní sousedy slibuje také elektrizující střet dvou herních stylů: Němci, přesně v duchu úspěšné revoluce seniorského áčka, spoléhají zejména na techniku, dominanci a držení míče, zatímco nigerijský kouč Manu Garba u svého týmu pečlivě vypiloval bleskové, smrtící brejky. Jasné je, že v Christchurchu dnes od půl desáté ráno SEČ nuda rozhodně nehrozí.

Postupová pohádka Nového Zélandu v osmifinále nejspíš skončí - alespoň tak tedy zní přiznávaný konsenzus napříč odborníky, komentátory a snad i samotnými fanoušky. Pořadatelská země sice zvládla nástrahy základní skupiny A a o fous pronikla mezi nejlepší šestnáctku, suverénní Portugalsko však představuje hodně tvrdý oříšek..

Od novozélandského výběru se vlastně ani moc nečekalo. Už úvodní bezbrankovou remízu v zahajovacím utkání s Ukrajinou tak šlo označit za úspěch, a když následně favorizovaní Američané rozprášili domácí tým 4:0, nezbývalo než pokrčit rameny. V posledním skupinovém kole se pak gólman Nik Tzanev musel po půlhodině hry sklonit před Aungem Thu a Myanmar vedl 1:0.

To by samozřejmě znamenalo konec; domácí proto zabrali a krátce po změně stran už drželi postupové skóre 2:1. V závěrečné desetiminutovce pak přišly ještě tři další údery a po výhře 5:1 i historický postup, dokonce s vyrovnaným skóre. Pokud by Novozélanďané proklouzli až do čtvrtfinále, jednalo by se o hotovou senzaci.

Jestliže totiž domácí můžeme označit za jedno z příjemných překvapení turnaje, u Portugalců je už na místě mluvit o aspirantech na celkové vítězství. V těžké skupině s ambiciózní Kolumbií a nepříjemným Senegalem (který už dnes ráno proklouzl mezi elitní osmičku) získali reprezentanti Pyrenejského poloostrova všech devět bodů, dokonce s impozantním skóre 10:1. Senegal rozstříleli 3:0, Kolumbii 3:1, outsidera z Kataru 4:0.

Na portugalské soupisce, tradičně nabité vycházejícími hvězdami ze slavných akademií Sportingu, Benfiky a Porta (každý tento klub dodal po čtyřech hráčích), pak nejvýrazněji září jméno Andrého Silvy. Marcos 'Rony' Lopes z Lille plní roli klasické desítky, zatímco Silva dělá radost fanouškům čísla 9 - zatím nastřílel čtyři góly a navrch zůstává jediným hráčem, který se dokázal prosadit doposud v každém zápase z otevřené hry. Dokáže novozélandská obrana vydržet?

Pro jihoamerické výběry je tento šampionát zatím zakletý - vůbec poprvé od roku 1997 se stalo, že by jej vyslanec zóny CONMEBOL opouštěl už po skupinách (letos se to 'podařilo' Argentině), a vzhledem k rannímu vypadnutí Kolumbie na štítu USA je už nyní jasné, že mezi nejlepší osmičkou zůstane z této oblasti jediný tým. Bude jím buď favorizovaná Brazílie, nebo nenápadná, leč nebezpečná Uruguay..

Reprezentanti La Celeste se papírově se svými brazilskými sousedy možná měřit nemohou, rozhodně se však nevyplatí podceňovat jejich týmového ducha - před dvěma lety koneckonců mladí Uruguayci dokráčeli na mistrovství světa až do finále (které prohráli s Francií na penalty), a konkrétně na Brazílii mají také pozitivní vzpomínky. V kvalifikaci na letošní turnaj ji totiž zvládli porazit 2:0, načež v odvetě remizovali 0:0.

Seleção samozřejmě vypadá nyní v o dost lepší formě, přesto však Gastón Guruceaga bude před osmifinálovým výkopem navlékat rukavice s vědomím, že proti Brazílii posledních 180 minut udržel čisté konto. To se Uruguaycům ostatně podařilo i hned v úvodním zápase na turnaji proti Srbsku (1:0); od té doby nicméně jejich výkonnost trochu uvadla, prohráli s Mexikem (1:2) a postup si zajistili až šťastnou remízou s Mali (1:1).

To brazilská cesta do play-off byla okázalejší: po krásných zápasech s Nigérií (4:2) a Maďarskem (2:1) udolali i houževnatě bránící Severní Koreu (3:0), takže doposud neztratili ani bod. Zvláště proti KLDR však museli ukázat, že zvládají i nevděčnou úlohu dobyvatelů. Judivan, se dvěma brankami nejlepší střelec týmu, se ne a ne prosadit, takže nakonec musel rozhodnout až střídající Jean Carlos.

Mimochodem hodně zajímavý hráč - ostatně je podepsán v Realu Madrid, kde nyní nastupuje za juniorku. Na Korejce jej prý kouč Rodrigo Micale 'vypouštěl' s jediným cílem. "Říkal, že bychom měli vytvořit vysunutou čtyřčlennou útočnou řadu a držet míč co nejvýše na hřišti," vzpomíná. "Mně osobně pak kladl na srdce, abych si představoval, že hraji futsal - tedy střílel z jakékoliv pozice pokaždé, když se k tomu naskytne příležitost. Tak jsem ho vzal za slovo," dodal s úsměvem. Podaří se mu podobně zničit i mnohem silnější Uruguay?