Masakr modrou pilou. Chelsea se s Contem rozchází přes právníky a vzájemně si nemohou přijít na jméno

V polovině července je už většina evropských klubů v plné přípravě nebo ji vzhledem k mistrovství světa minimálně rozjíždí. V Chelsea už sice hráči také pár dní trénují, jenže tématem číslo jedna je úplně něco jiného. Krvavý rozchod s trenérem Antonieem Contem, který vyvrcholil dnes jeho oficiálním ukončením kontraktu. Nového trenéra přitom měsíc před startem ligy Blues stále nemají.

Vše začalo jako z pohádky. Antonio Conte převzal zdecimovanou Chelsea, která se vyrovnávala s 10. místem v lize, v létě 2016, aby s ní v následující sezoně takřka bezprecedentním způsobem dokráčel k fantastickému titulu. Ze 38 zápasů jich vyhrála Italova družina třicet, z toho rekordních třináct v řadě, a o titulu rozhodla zcela nečekaně prakticky už na podzim.

Jenže už v tu chvíli - tehdy ještě zcela za kulisami nádherné pohádky - se začal příběh o tom, jak by mohl Antonio Conte vybudovat v Chelsea dynastii a konečně přinést potřebnou stabilitu, rozpadat. Londýnský klub zažil za vlády Romana Abramoviče různé rozchody s trenéry, většina z nich skončila během sezony, takže to nikdy nebylo úplně růžové. Ovšem to, co se nyní děje kolem Antonia Conteho, má úplně jiný rozměr.

Začátky je přitom potřeba hledat při oné mistrovské jízdě, respektive na jejím konci. Conte vrátil na Stamford Bridge titul nevídaným způsobem a když pak nastupoval do letní přípravy, jistě si mnul ruce, jak všem svou, v Premier League do té doby skoro neviděnou taktikou vypálil rybník. Možná ani samo vedení klubu nečekalo úspěch tak rychle. Jenže on přišel a to mohl být nakonec paradoxně kámen úrazu.

Zatímco Conte očekával, že vzhledem k tomu, že je úřadující šampion, získá od vedení prostředky na potřebné posily, aby v následující sezoně mohl zaútočit na další vavříny, stal se naprostý opak. Italský stratég volal po hráčích jako Sanchéz, Sandro, Van Dijk nebo Lukaku, jenže vedení otálelo a nakonec až na poslední chvíli dovedlo posily z druhé, možná třetí cenové kategorie. V tvrdohlavém a neústupném kouči to v tu chvíli začalo vřít.

Antonio Conte se nikdy netajil tím, že pro dosažení svých cílů je ochotný udělat cokoliv. Ostatně když se nedokázal shodnout s vedením Juventusu, podal v polovině července 2014 výpověď. A vlastně ve velmi podobný termín skončilo i jeho angažmá v Chelsea. Jenže zatímco v Turíně mu i přes náhlý konec poděkovali, v Londýně se nyní šermuje kordy a zdá se, že poteče krev.

V to léto, kdy Chelsea zcela prováhala svou skvělou pozici na přestupovém trhu a místo posílení kádr nepochopitelně spíše oslabila, totiž údajně Conte přestal s vedením klubu několik dní komunikovat. Spekulovalo se o tom, že bývalý vynikající záložník italské reprezentace a Juventusu zvažuje nabídku z Interu, ale ať za jeho neprofesionálním chováním bylo cokoliv, navždy to pošramotilo jeho vztah s nejvyšším managementem Chelsea.

A pak už se to, velmi slabě řečeno, vezlo. Conte zůstal frustrován tím, že mu vedení nedokázalo splnit, oč žádal, a naopak v kancelářích Stamford Bridge panovaly obavy, co dalšího Conte provede. Protože to nebylo poprvé, kdy se dostaly tyto dvě strany do křížku. Ještě před oním létem udělal Conte první osudovou chybu. Tehdy poslal útočníkovi Diegu Costovi SMS, ať už se z dovolené do Londýna vůbec nevrací, protože s ním nepočítá. Vyvrcholily tak půl roku trvající spory a Conte svým krokem potvrdil, že podobné chování zkrátka nestrpí.

Jenže jeho zpráva byla Costovi údajně odeslána bez jakékoliv konzultace s klubem, což vedení Chelsea pochopitelně rozlítilo. Zatímco temperamentní útočník v Brazílii tancoval s dresem Atlétika, jeho cena na trhu klesala, protože se vědělo, že pod Contem už hrát určitě nebude. Bublající atmosféra mezi Contem a jeho nadřízenými se pak navíc během sezony přenesla i do kabiny. A jakákoliv šance na napravení pošramocených vztahů byla definitivně pryč.

Do nemilosti upadl po komentářích ohledně taktiky v první polovině sezony David Luiz, na jaře podobný osud potkal Antonia Rüdigera a světlejší chvilky s horšími s trenérem zažíval i třeba Cesc Fábregas. Navíc podle všeho nebyli jediní. Když po letošním triumfu v FA Cupu, který však v klubu přes všechen ruch kolem prakticky hned zapadl, poslal Willian na Instagram vítěznou fotku, kde umístil přes Conteho hlavu obrázek poháru, bylo všem jasné, že tohle není dobré.

Byla prakticky jen otázka času, než se klub se svým trenérem rozloučí, jenže místo toho, aby k tomu došlo po posledním zápase na konci května, jak se to běžně dělá, rozhodla se Chelsea rozehrát jinou hru. A vlastně i Conte. Vzhledem k tomu, že měl italský kouč v Londýně ještě jeden rok platnou smlouvu, nechtěla mu dát Chelsea výpověď na hodinu a doufala, že dokáže vyjednat nějaké smířlivější podmínky. Ve smlouvě totiž jinak svítil zlatý Conteho padák ve výši 9 milionů liber.

V tu chvíli se naplno rozjelo právní oddělení Chelsea, a to hned na dvou frontách. Zatímco jeden tým řešil Conteho propuštění, druhý se snažil vyvázat ze smlouvy s Neapolí Maurizia Sarriho. Toho si Blues vyhlédli jako nového kouče, jenže ani jeho situace nebyla úplně jednoduchá. Prezident Neapole, známý tvrdý vyjednavač Aurelio De Laurentiis si sice za 59letého Itala rychle našel náhradu (Carla Ancelottiho), ale zároveň Sarriho odmítl vyvázat ze smlouvy, aby mu nepláchl zadarmo. Pro dokončení Conteho příběhu je však z toho celého důležité hlavně to, že se i jednání se Sarrim protáhla na téměř nekonečné dva měsíce.

Během nich prakticky nikdo nevěděl, jak to vlastně na Stamford Bridge bude dál. Klub mlčel, i proto, že Roman Abramovič řešil svůj problém s neobnovenými britskými vízy a navíc po podzimním odchodu sportovního ředitele Michaela Emenala zavládl v managementu Chelsea chaos. Hráči nevěděli, kdo je povede do přípravy, která se kvapem blížila, a reprezentanti, kteří se účastnili mistrovství světa z Ruska, hlásili, že vlastně ani nevědí, do kdy mají dovolenou. Protože nevědí, koho se zeptat.

Mlčel také Antonio Conte, jindy výmluvný a za nic se neschovávající muž. To proto, že na pozadí se rozhořela ona právnická bitva o jeho konci. Vztahy, respektive hlavy obou stran ani po sezoně nevychladly, a tak se Chelsea rozhodla, že Conteho s milioným odstupným rozhodně odejít nenechá. Italský kouč měl být spolu se svými kolegy informován, že je propuštěn na základě série nepřijatelného chování z jeho strany, což mělo klubu zajistit, že se dokáže vyvázat z klauzule o odstupném.

Jenže takové jednání si Conte pochopitelně nenechal líbit, a tak se již s klubem zřejmě baví pouze přes právníky o tom, kolik tedy na odstupném dostane. Jak to celé skončí, ukáží teprve následující týdny, možná měsíce, ale nejzásadnější je, že k prvnímu průlomu došlo v pátek 13. července. Přišlo dlouho očekávané oficiální oznámení o Conteho propuštění, které je však nade vší pochybnost jasným stvrzením toho, jak krvavý souboj mezi Contem a klubem je.

"Chelsea FC a Antonio Conte se rozešli. Během Antoniova působení v klubu jsme vyhráli náš šestý ligový titul a osmý FA Cup. Během vítězné ligové sezony jsme stanovili tehdejší rekord v počtu 30 vyhraných zápasů ze 38 a také klubový rekord 13 vítězných zápasů v řadě. Přejeme Antoniovi úspěchy v budoucí kariéře," stojí ve velmi strohém oficiálním prohlášení Chelsea.

Na první pohled na něm možná není nic zas tak překvapivého, ale když si ty tři věty přečtete pozorně, zjistíte, že to je do posledního slova promyšlené prohlášení, které mají podle anglických novinářů na svědomí právníci. Chelsea totiž neříká, že tituly vyhrál Antonio Conte, ale že ho vyhrál klub a Antonio Conte byl vlastně jen shodou okolností u toho. I takové maličkosti totiž mohou hrát třeba u případného soudu roli.

Navíc zcela pomíjíme to, že zatímco se všemi předchozími trenéry, ať už více či méně úspěšnými, se Chelsea rozcházela v dobrém, u Conteho se nic takového neděje. Žádné poděkování za jeho služby, jen obligátní popřání všeho dobrého do budoucna. Zkrátka otevřený souboj, kde na sobě nikdo nechce nechat nit suchou.

Je to smutný konec jednoho z nejlepších a nejúspěšnějších trenérů, kteří kdy Chelsea vedli. Větší procentuální úspěšnost vítězných zápasů má v klubu pouze José Mourinho a sám Conte dokázal prakticky okamžitě vnést do anglického fotbalu svěží vítr. Nakonec ho smetlo i vlastní chování a přístup, kdy nebyl ochotný slevit ze svého názoru a vždy se snažil prosazovat vlastní pravdu. Tím špatným a hlavním padouchem ale v tuto chvíli rozhodně není. Je to Chelsea, která nedokázala dva měsíce vyřešit naprosto klíčovou pozici, to jest trenér, a nechala kvůli tomu toho dnes již bývalého kouče ještě potupně zahájit letní přípravu.

V nejbližších hodinách nebo dnech sice zřejmě oznámí angažování Maurizia Sarriho, ale přesto bude mít minimálně celé léto v modrém táboře nepříjemnou pachuť po tom, jak neslavně skončilo jedno spojenectví, které mohlo na Stamford Bridge přinést velké věci. Fanoušci s Contem zažili dva skvělé úspěchy, a tak přestože klub už o něm asi nebude chtít v budoucnu ani slyšet, až se jednou výbušný Ital do Londýna vrátí jako soupeř, budou ho podle všeho čekat ovace.