Má se Frankfurt bát, když je jasné, že Veh skončí?

Chtělo by se zvolat, že už to nemůže nikoho bavit. Že tahle dominance znamená nudu. Ale Bundesliga přes dvacetibodový a větší náskok Bayernu před pronásledovateli přináší pozoruhodné momenty. K dění v nejnavštěvovanější fotbalové lize se vrací komentátor české verze Eurosportu Václav Procházka.

Armin Veh oznámil, že ve Frankfurtu skončí. Toť strohá informace. Kouč, který tým dovedl do pohárů a jako první s ním po devatenácti letech prošel až do jarní části evropské soutěže, oznámil, že od léta v klubu nebude. Smlouvu neprodlouží, ač se s tím tak nějak počítalo. Alespoň tedy v hlavách frankfurtských šéfů. Je ale vhodné přicházet s takovými zvěstmi uprostřed zuřících bundesligových bojů, v nichž dvanáctý Frankfurt ještě nemá nic jistého? "Na mužstvo to nebude mít žádný vliv," tvrdí Veh pro bundesligový web. "Podívejte na Heynckese. V minulé sezoně bylo dlouho jasné, že skončí. Bayern přesto vyhrál, co se dalo," neobává se, že jeho krok teď bude srážet frankfurtský tým. Ale je tu i opačně vyznívající scénář. V hlavní roli Holger Stanislawski a St. Pauli v ročníku 2010/11. Kouč tehdy oznámil, že po sezoně skončí. Také v době, kdy klub byl v relativním bezpečí. Ale od chvíle, kdy bylo jasné, že trenérská ikona odejde, mužstvo nevyhrálo už nic a spadlo. Tak si vyberte, k čemu má Frankfurt po nečekaném Vehově oznámení blíže.

Konec trenéra, a to okamžitý, se čekal spíše jinde - ve Stuttgartu, který naposledy prohrál právě s Vehovým Frankfurtem. Jenže Thomas Schneider dál coby kouč žije (ač je prý už připraven zástup v podobě Thorstena Finka). Zdá se, že v klubu se soustředili na rekordy. K devíti prohrám v řadě, dosavadnímu stuttgartskému historickému maximu, současnému mužstvu chybí už jen jediná. Dost nadsázky. Už teď je v tom Stuttgart až po uši, a jestli se vyrovnání rekordu opravdu povede v příštím zápase s Braunschweigem, tak Stuttgartu ať pomáhají všichni fotbaloví svatí.

Aktuálních momentů, na něž existuje různý náhled, lze najít vícero. Mönchengladbach už není tím sympatickým dravcem, který letí do Ligy mistrů. Jakoby tým ničila jakási těžko popsatelná nejistota, pryč je podzimní suverenita (alespoň na domácí půdě). V odvetné části soutěže Borussia ještě nevyhrála! Proč? Vše to podle mnohých začíná odzadu. Marc-André ter Stegen už není tím zázračným strážcem brány. A čerstvě je dokonce vystaven posměchu, že vyrobil botu víkendu v zápase proti Braunschweigu, který jeho Gladbach nedokázal pokořit (1:1). Vlastenec se náramně podobal tomu, který ter Stegen dostal loni v reprezentaci proti USA. A teď přicházejí ke slovu posměváčci. Tenhle nevyzrálý mlaďas že půjde do Barcelony? Vypadalo to, že si bude moci vyrazit spravit chuť s reprezentací, jenže nakonec účast v testu jednadvacítky ve Španělsku odřekl. Pro nemoc. Nebo snad proto, aby nalezl klid?

Co je jisté, to je jeho odchod do Barcelony. Ale vskutku to tam pro něj nemusí být ani trochu jednoduché. "Před třemi lety přispěl rozhodující měrou ve svých osmnácti k záchraně Borussie v Bundeslize. Jenže tahle zásluha nemusí být v takovém klubu, jakým je Barcelona, dost dobrá. Jistě by pro něj bylo jednodušší přijít do Katalánska s tituly nebo jako jednička v německém národním týmu. Bez toho může být pro nového brankáře v Barceloně těžké přežít případné tři čtyři nezdary," varuje ve svém blogu slavný Oliver Kahn. Sám ví, jaké to kdysi bylo v jeho případě přicházet z provinčního Karlsruhe do Bayernu. "Ter Stegen jistě ví o rizicích, zná také příběhy německých brankářů, kteří měli problémy v zahraničí. Například Hildebrand ve Valencii, Lehmann v Miláně nebo Illgner v Madridu," připomíná Kahn, ovšem s tím, že záležitost má i druhou stránku. "Určitě mu je jasné, co přechod do Barcelony také může přinést - finančně, ale především sportovně. Je výzvou být denně na tréninku s Messim, Xavim a spol. a pravidelně hrát v Primera Division o titul," uzavírá Kahn svoji úvahu. Takže zase vícero pohledů, jak to ostatně nejen ve fotbale chodívá.

Fotbalové Německo teď žije reprezentačním testem s nebezpečným soupeřem. Chile může být černým koněm šampionátu. I když pro ty, kteří tenhle tým více sledují, by solidní výsledek Jihoameričanů zase až tak velkým šokem nebyl. Předmětem debat u našich sousedů jsou ovšem hlavně některá jména v německé nominaci. Kouč Joachim Löw přípravný termín sto dnů před šampionátem v Brazílii využívá ke vskutku mohutnému testování noviců. Jak jinak nazvat to, že pozval do týmu hned čtyři hráče, kteří v A-týmu ještě nehráli. Pomohla k tomu i zranění. Hahnova přítomnost je však i odrazem toho, jak se v sezóně daří celému Augsburgu, který tak od dob slavného Hallera má zase reprezentanta. Pozvánku dostali i Ginter z Freiburgu, Lasogga z HSV a také potomek albánských rodičů Mustafi ze Sampdorie. "Popravdě řečeno, moc ho neznám," nechal se v reakci na poslední jméno slyšet kapitán týmu Philipp Lahm. Ale na novoty je i on sám z Bayernu zvyklý. Kraj obrany - zdá se - nadobro opustil, hraje v záloze. Anebo nikde, jako v posledním zápase se Schalke, kdy zůstal mezi náhradníky. "Počítám s ním do zálohy," nečekal na dotazy novinářů Löw a sám nastínil, kam při řadě absencí (Gündogan, S. Bender) počítá s Lahmem.

Ale nakonec přece jen ještě zpět k Bundeslize. A také k rekordům. Nedá mi to. Bayern destrukcí Schalke zase jeden vyrovnal a stanovení nového je na spadnutí. A ještě se o něm moc nepsalo. Mnichovští oslavili už patnácté vítězství v řadě. Vyrovnali sami sebe z roku 2005. Naposledy zakolísali v 8. kole s Leverkusenem (1:1). Ale aby to nebylo jen o Bayernu. Rekordy lámou i jinde. Alespoň klubové. Jürgen Klopp oslavil proti Norimberku 112. vítězství na lavičce Borussie Dortmund. Překonal tak veleslavného Ottmara Hitzfelda. Rekordů není nikdy dost. Další určitě budeme evidovat po příštím víkendu. Bundesliga se nezadržitelně řítí dál. A nudná asi nebude, i když turbulence slávistického typu v ní asi hned tak nezažijeme.