LA LIGA - SOUHRN 2004/05

Jarní část fotbalových soutěží před pár dny skončila a hráči se před přípravou na další sezonu rozprchli na dovolenou. V tomto mezidobí je ideální příležitost shrnout vše podstatné. Tady je souhrn španělské Primera division za ročník 2004/05.


PRIMERA DIVISION


1. FC BARCELONA

Hodně dlouho čekala na tuto sezonu Barcelona. Předváděla krásný ofenzivní fotbal a získala konečně španělský titul. Výrazné zlepšení naznačila už v minulé sezoně, ale přesto letos ohromila dynamickým ofenzivním fotbalem, nejatraktivnějším ze všech týmů La Ligy. V létě nastaly velké změny. Odcházeli především starší hráči, Luis Enrique končil s kariérou, v Barce skončila i holandská trojice Cocu, Reiziger, Kluivert, Quaresma šel do FC Porto, Luis García do Liverpoolu, nechytající gólman Rustu zpět do Turecka, Saviola na hostování do Monaka a mladí hráči na hostování. Santamaría do Alavésu, Ros do Numancie, Sergio García do Levante či Mario na Mallorcu. Překvapivě nezůstal v Barce půlroku hostující Davids, který měl velkou zásluhu na vzestupu týmu. Mnohem zajímavější byl seznam posil, největšího věhlasu dosáhli Eto´o s Decem. Barca měla letos nejúdernější útok se 73 brankami a také nejlepší obranu s 29 inkasovanými. Od začátku soutěže přehrávala své soupeře drtivou ofenzivou, pak se síla jejího útoku poněkud oslabila, ale vysoká produktivita dua Ronaldinho+Eto´o kormidlovala tým bez větších problémů k titulu.

V brance podával skvělé výkony odchovanec Víctor Valdés, občas chytil i nemožná a trochu překvapivě se mu nepodařil průlom do reprezentace. Obrana se musela obejít bez na poslední chvíli se zranivšího Brazilce Edmilsona jež přišel z Lyonu, ale nepříliš zkušený odchovanec Oleguer si se svou rolí uspokojivě poradil, i když v některých těžkých zápasech měl problémy, ale spolu s ním i jeho kolegové. Tradiční oporou a lídrem defenzivy byl jeho parťák Puyol, i když i on už pamatuje na Nou Campu lepší sezony, kdy byl možná nejlepším bekem světa. Na pravé straně se neotřesitelně zabydlela posila z Villarrealu Belletti, která už bude pomalu přebírat místo v brazilské repreznetaci Cafúovi. Belletti je velmi rychlý a měl výbornou podporu ofenzivy. Na druhé straně toho odehrál více van Bronckhorst z Arsenalu než posila z Viga Sylvinho, měl dobré centry, ale občas se zapoměl příliš vepředu a nestíhal se vrátit.

I záloha se musela vypořádat s dlouhodobým zraněním. Thiago Motta se vrátil na trávník až na samém konci sezony. Pozici defenzivního štítu však výborně zastal důrazný Mexičan Márquez, se kterým se jinak počítalo do obrany. Z Porta přišel vítěz LM a tahoun Porta Deco a spolu s dalším odchovancem Xavim diktovali tempo hry Barcy. Xavi se oproti minulé sezoně hodně zlepšil, byl zcela neúnavný, odvedl spoustu práce i směrem dozadu, zásoboval své kolegy v útoku vynikajícími pasy, jediné co mu je možné vyčíst je nedostatek klidu v koncovce. Množstvím dobře odvedené defenzivní práce se mohl pochlubit i brazilský hračička Deco, i on rozdával perfektní přihrávky, navíc přidal i vydařenou střelbu z větší vzdálenosti a dal pěkných 7 gólů.

Nejvíce chvály sklidil tříčlenný útok. Poněkud překvapivě se v něm etabloval Monacký tvůrce hry Giuly, moc se toho nečekalo ani od Eto´a, který minulý rok hostoval z Realu Madrid na Mallorce. Rtuťovitý Ronaldinho byl asi nejzajímavějším hráčem ligy. Magická technika i v té nejvyší rychlosti, milimetrové přihrávky. Dal 9 branek lhostejno zda z trestného kopu, levačkou, pravačkou či hlavou. Ale také maximální bojovnost a účinný presink. Ronaldinho bavil fotbalem diváky i sám sebe. K dokonalosti mu schází snad jen trochu více klidu v zakončení. Že je velkým hráčem hráčem dokázal i hrotový útočník Kamerunec Eto´o. Svým stylem hodně připomínal Henryho z Arsenalu, stejně jako on těžil ze své rychlosti, techniky i výborného zakončení. Vsítil 25 branek a koruna krále střelců mu doslova protekla mezi prsty. Třetí do party byl taktéž velmi rychlý Francouz Guily, neúnavně sprintující po pravé straně. I přes spoustu zahozených šancí dal celkem 11 gólů a zejména výkony v závěru sezony potvrdil své místo v útoku Barcy. Velký talent Iniesta zatím spíše sbírá zkušenosti, posila z Celtiku Larsson se zkraje sezony zranil a moc zápasů nestihl. Pro další sezonu už je ztracený Román, který byl definitivně uvolněn do Villarrealu, Gérard odešel do Monaka. Z PSV Eindhoven naopak přišel vam Bommel, z Bilbaa útočník Ezquerro.

V.Valdés - Belletti (Damia), Puyol, Oleguer, Gio (Sylvinho) - Márquez, Xavi, Deco - Giuly (A.Iniesta), Eto´o (Larsson), Ronaldinho


2. REAL MADRID

Královský klub má za sebou další sezonu bez získané trofeje a dají se očekávat velké letní kádrové změny, neboť tým se zdá být přestárlý. Předsezónní změny v kádru přitom vypadaly nadějně. Na přestup odešli jen málo vytížení Argentinec Cambiasso do Interu, Flavio Conceicao do Galatasaray a španělskou kolonii v Benítezově Liverpoolu doplnil Antonio Nunez. Jinak odcházeli jen mladí hráči na hostování. Minambres do Espanyolu, Portillo do Fiorentiny, Rubén do Albacete, Riki do Getafe, Aganzo do Santanderu, Corrales do Osasuny, Ollala do Leidy či Carlos Sánchez do Ejida. Po létech ofenzivních galacticos posil se kupovali i obránci. Za rozumný peníz přišel z AS Řím Samuel, z Anglie ne zcela doléčený Woodgate. Z hostování v Monaku se vrátil Morientes, z Bordeaux Celades. Obranná fáze celého mužstva se oproti té loňské sezoně zlepšila, na rozdíl od Barcy to však skřípalo v útoku, konečný odstup od Barcy byl dán o něco slabším bodovým ziskem z utkání venku.

Už tradičně byl oporou gólman Casillas, který opět předváděl výbroné zákroky a svou jistotou podpíral někdy nejistou obranu. Udržel i post jedničky v reprezentaci. Na obou krajích podávali stabilní výkony oba reprezentanti Salgado i Roberto Carlos, i když roky přibývají a Real se bude muset poohlížet po mladší náhradě. Roberto navíc oprášil své pověstné dělovky z tresných kopů. Ve středu obrany se mohla ukázat jen jedna z obou posil, Woodgateovi se totiž za celou sezonu nepodařilo vyléčit ze svého zranění, do přípravy na další sezonu by však už měl být fit. Lídrem se měl stát Samuel, ale příliš se mu nedařilo. Nebyla to skála jako v Římě, navíc dostal i 2 červené karty, příliš ho nepodržel ani jeho kolega ve stoperské dvojici. Ani Helguera vyloženě nezklamal, ale na svou zašlou slávu z doby, kdy hrál na postu defenzivního záložníka může bohužel jen vzpomínat. Příliš často dělá zmatky i chyby, všiml si toho i kouč národního týmu a Helguera vypadl ze základní sestavy. Oproti loňsku se zlepšil talentovaný Francisco Pavón, poněkud méně příležitostí dostával kvůli slabšímu úvodu sezony Raúl Bravo.

Spolupráce záloze dlouho trpěla absencí klasického defenzivního štítu, když se na tomto postu nedařilo Gutimu, Beckhamovi ani příležitostně Celadesovi a možná v Realu litovali odchodu Cucha Cambiassa, který byl hvězdou italské ligy. Na pravém křídle začínal Figo, hrál tam za Camacha i za Garcíi Remona, nebyla to však jeho příliš vydařená sezona, a tak nový trenér Luxemburgo v zájmu obrody a konsolidace Realu přesunul Figa na ofenzivního záložníka, pak však Figa vyhnal ze sestavy Owen a vypadá to že Portugalec z Madridu odejde. Zájem je veliký, Valencií počínaje, Interem či Liverpoolem konče. Po přesunu ze středu zálohy na pravý kraj podle očekávaní ožil Beckham. Aktivně útočil, spolehlivě bránil a zásoboval pokutové území či brejky svých spoluhráči perfektními centry. Problémy ve středu zálohy utnul v zimě příchozí Dán Gravesen z Evertonu, který konečně udělal v záloze Realu pořádek a dokonce stíhal i podporu útoku. Průměrnou sezonu má za sebou i mozek Zidane, Solari byl opět jen věčným náhradníkem a příliš často se na hřiště nedostal.

Velkou motivaci měl po loňské nevydařené sezoně kapitán Raúl, ale náprava se mu nevydařila a začalo se dokonce spekulovat o odchodu této trápící se ikony do jiného klubu. O něco lepší výkony v závěru sezony špatný dojem moc vylepšit nemohly a Raúl, pokud zůstane, bude velkým dlužníkem. 9 branek je příliš málo. To Ronaldo se o svou budoucnost zatím bát nemusí, jeho 21 gólů je dobrým standardem, v těžkých zápasech byl několikrát nejlepším hráčem svého celku. Více herní praxe očekával nový galactico Owen, dlouho dával branky jako střídající hráč, nakonec byl součástí nového systému s 3 útočníky a zastavil se na čísle 13. V zájmu dobrých výsledků však poněkud utrpěla atraktivita hry. Pro další sezonu budou v Madridu shánět nového gólmana, neboť odešla dvojka César.

Casillas - M.Salgado, Samuel, I.Helguera (Pavón), R.Carlos (Raúl Bravo) - Beckham (Celades), Gravesen (Guti), Figo (Owen), Zidane (Solari), Raúl - Ronaldo


3. VILLARREAL

Překvapením byly jistě výkony Villarrealu. Tým se prezentoval atraktivním útočným fotbalem, na hráče jako Román Riquelme či Diego Forlán byla radost pohledět. Z 19ti domácích zápasů Villarreal 14krát vyhrál, jen jednou odešel poražen a inkasoval ze všech nejméně a to pouhých 10 branek. V létě sice tým opustili pravý bek Brazilec Belletti, který šel do Barcelony a argentinský stoper Coloccini se vrátil z hostování zpět do AC Milán, hráči kteří přišli však tyto ztráty bohatě nahradili. Portugalce Armanda Sá sice postupně vytlačil z pozice levého beka Arruabarrena, záložník Héctor Font vrátivší se z hostování v Ciudad de Murcia se dostával do hry pravidelně jako střídající hráč, velkými oporami však byli Argentinec Gonzalo ze San Lorenza či věčný náhradník v Manchesteru Utd. Diego Forlán. Villarreal se mohl spolehnout na sílu útoku, po Barce a Realu třetímu nejlepšímu v sezoně.

V brance odváděl dobré výkony Reina a velký zájem o něj má anglický Liverpool. V obraně odváděli dobré výkony Javi Venta, Quique Alvarez, Pena či Arruabarrena, nejlepší z nich byl ale ten nejmladší 21letý Argentinec Gonzalo, z něhož roste prvotřídní hvězda a Villarreal bude mít co dělat, aby si jej udržel. Defenzivní střed zálohy zajišťovali důrazný Brazilec Marcos Senna a pokud nebyl zraněný tak i zkušený Josico. Pro těžké zranění zasáhl jen jednou do hry Roger. První zkušenosti v nejvyšší soutěži sbíral 19letý César Arzo. Do 33 zápasů zasáhl tehdy 20letý a o něco ofenzivní Héctor Font. V zimě přišel na levou stranu místo Battaglii Argentinec Sorín a rázem se stal oporou. Stejnou pozici jako Font měl i často střídající další 20letý talent, ofenzivní záložník Santi Cazorla.

Nejblyštivější hvězdou záložní řady však byl playmaker Juan Román Riquelme, který hrál v životní formě. V Barceloně se ho po půlroce, kdy ani nedostával příliš šancí lehkomyslně zbavili, ve Villarrealu ale dostal malý Argentinec životní formu. Co mu schází na rychlosti, bohatě vyvažuje herním přehledem, kreativitou a vynikající technikou. Navíc podpořil své útočníky 15ti brankami, často dosahovanými z trestných kopů. Není divu, že Villarreal vyvynul veškeré úsilí, aby ho z hostování získal na stálo a to se mu i povedlo. V útoku zářil Diego Forlán. Věčný náhradník v Manchesteru Utd. pod Alexem Fergusonem svolil k přestupu a dokázal světu, že je skvělým útočníkem. Do posledního kola bojoval s Eto´em o krále střelců (Pichichi) a díky drtivému závěru ji i získal. Dal 25 branek, dobře se orientoval na hrotu, ale uměl si i sbíhat pro míče do středu hřiště. Vedle něj dostávali nejčastěji příležitost Guayre či José Mari, ten se do dobré formy rozehrál v závěru sezony. V zimě přišel ještě Argentinec Lucho Figueroa a asi čekal více zápasového zatížení než jen 790 minut, ale jeho čas určitě přijde, zvlášť pod se Villarreal probojuje z předkola do hlavní soutěže Ligy Mistrů. Vedení zřejmě nehodlá nechat nic náhodě a shání další posily, přišel už brazilský brankář Mariano Barbosa z Banfieldu a ekvádorský záložník Valencia.

Reina - Javi Venta, Gonzalo, Q.Alvarez (Peńa), Arruabarrena (Armando Sá) - Josico (Héctor Font), Marcos Senna (Arzo), Román (S.Cazorla), Sorín (Battaglia) - Forlán (Lucho), José Mari (Guayre)


4. BETIS

Maximální spokojenost musí vládnout v Betisu. Vedení geniálně posílilo achylovu patu celku v útoku, vybojovalo předkolo Ligy Mistrů a navíc ji na poslední chvíli vyfoukl FC Seville. Navíc získali zelenobílý i španělský pohár - Copa del Rey. Více už asi fanoušci očekávat nemohou. Loni v létě odešli jen nedůležití hráči. Obránce Mingo do Albacete, defenzivní záložník Ito na hostování do Espanyolu a nevypytatelný útočník Martin Palermo, zpět do Jižní Ameriky, konkrétně do Bocy Juniors. Zato posily se velmi vydařily. Ve Valencii nepotřebný brazilský útočník Oliveira se rozstřílel na celkem 22 gólů. Z Viga přišel další útočník Edú, který skóroval 11krát a ze slabiny Betisu se stala přednost a to katapultovalo celek na 4. místo v konečné tabulce. I Betis se mohl opřít o výbornou bilanci z domácích utkání. Z hostování v Xerezu se vrátil gólman Doblas a vytlačil z branky Pratse. V obraně vynikal reprezentační stoper Juanito, na jejím kraji stabilně nastupoval 20letý talent Melli.

Motorem středu záložní řady byl Brazilec Marcos Assuncao, který po přestupu z AS Řím chytil letos druhý dech a mohutně podporoval útočnou dvojici dělovkami z trestných kopů, které pokud šli na branku, tak se gólman většinou jen podíval. Celkem se dostal na 8 branek. Záloha však měla ještě jiného hrdinu a to pravého záložníka prvotřídních kvalit Joaquína. Z velké části byl zodpovědný za tvorbu hry Betisu, skvěle dribloval, centroval i pouštěl se do sólových průniků. Ne vždy ho bylo plné hřiště, ale v klíčových okamžicích těžkých zápasů byl velkou oporou. Vybojoval si stabilní místo i v národním týmu. Zájem o něj mají v Realu Madrid i v londýnské Chelsea. Z levého křídla naopak vypadl Denilson, který stihl odehrát jen 290 minut. I v útoku řádili Brazilci. Edú rozvlnil síť za soupeřovým gólmanem 11krát, to Oliveira dokonce 22krát a do poslední chvíle bojoval s Eto´em a Forlánem o korunu krále střelců. Ve Valencii měl jako hrotový útočník také taktické úkoly, volnost v Betisu mu zdá se velmi prospěla. Betis jde do předkola Ligy Mistrů a jeho šance budou dost odvislé od toho, jestli udrží právě Joaquína.

Doblas (Prats) - Melli (Varela), Juanito, Rivas (Lembo), Luis Fernández (Tais) - Joaquín, Arzu (Cańas), Assuncao, Fernando (Benjamín) - Edú (Capi), Oliveira


5. ESPANYOL

Nervydrásající loňská sezona je pryč, letos to bylo o mnoho lepší a jen kousek štěstí chyběl Espanyolu k senzačnímu průniku do předkola Ligy Mistrů. Před sezonou odešli Cruyff, Vignal a Raducanu, mnohem víc však bylo posil. Do branky přišel 20letý Kamerunec Kameni a doslova čaroval. Kolegu Lemmense, bývalou oporu celku do branky vůbec nepustil. Na kraj obrany přišel vítěz Ligy Mistrů Ibarra z Porta, definitivně byl získán Argentinec Pocchettino. Chytil se i defenzivní záložník Ito z Betisu, v útoku si své odehráli i Amavisca z Deporu či Dani z Betisu. O Kamenim už byla řeč, na možnost získání této velké černé mamby se už v zimě ptal i sir Alex Ferguson. V obraně byla znát zkušenost Pocchettina i rychlost Ibarry, dobře se v obraně či na místě defenzivního záložníka zapracoval mladý 22letý Jarque.

Dvě perly měl Espanyol v ofenzivní části záložní řady. Iván De La Pena se po letech vrátil do katalánské metropole, nikoliv však do rodné Barcy. Tahal za ofenzivní nitky v Espanyolu a málokterý obránce ho dokázal eliminovat. I jeho zásluhou Espanyol zvládal drtivou většinu utkání doma pod Montjuicem. Zvládl i trestné kopy. Právem se dostal De La Pena až do základní sestavy španělské reprezentace. Na pravém křídle měl hodně ofenzivních úkolů dobře rychlostně vybavený Argentinec Maxi Rodríguez, 18 vstřelených gólů je vynikající vizitka. Zapracovával se i 20letý Coro. Údernost útoku Espanyolu ještě znásobil dříč na hrotu Raúl Tamudo. Naběhal hodně kilometrů v útočném presinku, pohyboval se na ofsajdové hraně, dal 11 branek, do národního mužstva mu chyběl jen krůček. Tým ,který poskládal trenér Lotina bude chtít prohánět favority i příští rok, předvést by se mohl i v Poháru UEFA. První posilou je Marseillský záložník Eduardo Costa.

Kameni - D.García, Pocchettino (Soldevilla), Lopo, Ibarra (Alex) - Ito, Jarque (Fredson), Maxi (Coro), de la Peńa (Amavisca), Dani (O.Serrano) - Tamudo


6. FC SEVILLA

Zklamání zavládlo v Seville. Pře sezonou by jistě toto umístění brali, ale pak tým hrál do posledního kola i o Ligu Mistrů, navíc mu ji v hodině dvanácté vyfoukl nenáviděný rival Betis. Defenziva byla spolehlivá, jisté mezery jsou však v útoku, kde se nepodařilo najít výkonnostně stabilního kolegu s Juliovi "Beast" Baptistovi. Přitom se před sezonou posilovalo i na tomto postu, když přišli Aranda s Makukulou, dále rychlík Jesuli z Viga, brazilský reprezentační defenzivní záložník Renato ze Santosu a křídelník Fernando Sales z Valladolidu. Tým se mohl pochlubit slušnými výsledky na hrištích soupeřů, ztrácel však doma, když góly dával jen Baptista. Zato však v Seville vyrůstá několik šikovných mladíků. V brance se vystřídali oba gólmani Esteban i Notario, v obraně pomalu končí roky Pabla Alfara, letos od něj více než symbolicky převzal štafetu talentovaný Sergio Ramos. Je mu teprve 19 let, ale jeho výkonnost byla vynikající, bránění i podpora útoku, jakmile dostal šanci, už v základní sestavě zůstal. Začal jako pravý bek, pak se přesunul na místo stopera a byl oporou. FC Sevilla ho jednou prodá za hodně velký balík Eur.

Na druhé straně, v obraně či záloze působí už druhou sezonu nyní 22letý Brazilec Daniel Alves. I z něj roste velký hráč, jeho devizou je rychlost a dynamika. Před Alvesem nalevo se dlouho střídali Jesuli či Fernando Sales, sezonu tam však dohrával "nový Reyes fans Sevilly" Jesús Navas. Tento přídomek s sebou Navas vláčí už nějaký ten pátek a letos potvrdil že jeho schopnosti jsou s těmi Reyesovými srovnatelné. Umí i na pravém křídle, což dokázal i nejdnou sólovou akcí po níž následovala nechytatelná bomba k tyči. Pozici defenzivního záložníka opanoval Brazilec Renato vedle něhož nejvíc hrával zkušený Martí. Na pozici podhrotového útočníka už rok a půl střelecky vévodí Baptista, který za tu dobu nastřílel neskutečných více než 50 branek, letos jich bylo 18. Problém byl najít výkonný hrot, na této pozici příliš nepřesvědčili Makukula, Carlitos, Aranda i Darío Silva.

Esteban (Notario) - David, Javi Navarro (Pablo Alfaro), Sergio Ramos, Daniel Alves (Aitor Ocio) -Adriano (Fdo Sales), Martí (Antonio López), Renato (Jordi), Jesús Navas (Jesuli) - Julio Baptista (Makukula), Darío Silva (Antonito)


7. VALENCIA

Daleko za očekáváním skončil loňský mistr z Valencie. Obrovským oslabením se ukázal odchod trenéra Beníteze do Liverpoolu. Tento vynikající stratég dokázal mužstvo vždy výborně připravit a vyždímat z něj pohlednou kombinační hrou maximum. Nový kouč Ranieri nedokázal vtisknout týmu vítěznou tvář, navíc měl kádr zdecimovaný zraněními, která se nevyhnula téměř žádnému hráči základního kádru. V půlce sezony ho nahradil někdejší Benítezův asistent Antonio López, ale po krátkém oživení přišel tragický rok 2005, kdy Che jen 5krát vyhráli z 20ti zápasů a propadli se až na konečnou 7. příčku tabulky. Zejména útok byl za očekáváním, sev 16ti remízami byla Valencia remízovým králem sezony. Kouč Ranieri přivedl posily z Itálie, byli to Di Vaio, Corradi, Fiore, obránce Moretti, ale také portugalského beka Caneiru. S lehkým srdcem naopak poslal pryč Brazilce Oliveiru, který měl pověst problémového hráče a tuto sezonu tak střelecky explodoval v Betisu.

Slabší sezona postihla i jinak výborného gólmana Canizarese, který si neodpustil i hrubky, které stály jeho tým cenné body a tak za něj několikrát v závěru sezony zaskočil Palop. V obraně hodně chyběl zraněný stoper Ayala a až s jeho návratem byla opět tou neprostupnou hradbou jako dřív, bohužel však z toho díky ofenzivní neschopnosti jeho kolegů stejně většinou byly jen remízy. Na levém kraji obrany si opět odehrál své veterán veteránů Carboni, který vytlačil ze sestavy za Ranieriho hrajícího Morettiho. Druhý kraj po dalším těžkém zranění Cura Torrese obhospodařoval dobře Caneira, svou velkou univerzálnost tu naznačil i Sissoko. Spolehlivý byl reprezentační stoper Marchena, další zlepšení naznačil při zranění Ayaly mladý David Navarro. Velké problémy byli v záloze, která po zranění opory Vicenteho v Brémách trpěla celý ročník ztrátou dynamiky i tvůrčí schopnosti. Spolehlivý byl ještě kapitán a defenzivní záložník Albelda, o dost hůř se dařilo Barajovi, který i přes 7 vstřelených gólů nedokázal moc podporovat útok, vůbec se neprosadil ani Fiore.

Na levé straně se Fabio Aurelio či Xisco ani nepřiblížili Vicenteho výkonům z loňského ročníku, pravá strana byla za účasti Angula či Rufeteho jen příliš průměrná. Útok držel v první polovině sezony Di Vaio, pak však i přes 11 vstřelených gólů usedl na lavičku náhradníků. Mizerii zkusil kouč López řešit staronovým útokem konečně zdravých Mistou s Aimarem, ale žádný se nerozehrál do formy z minulé sezony. Mista alespoň přispěl 8 brankami, z nichž některé byly klíčové. Jen málo šancí dostal poslední útočník Corradi. V další sezoně povede Valencii bývalý kouč Getafe Quique Sánchez Flores a vrátí se tak na půdu klubu za který sám 12 let hrál. Začalo i mohutné posilování. Na místo brankářské dvojky už přišel místo Palopa zkušený Mora z Levante, do zálohy v Arsenalu málo vytížený Brazilec Edú, do útoku bývalý kanonýr Barcy Kluivert, který byl po hostování v Newcastlu volným hráčem. Z Getafe si kouč Quique Flores jistě přivede, 19letého Raúla Albiol, který byl v Getafe na ročním hostování právě z Valencie a ve chvíli, kdy se zotavil z těžké autonehody dostával pravidelně herní šance.

Cańizares (Palop) - Curo Torres (Caneira), Marchena (Sissoko), Ayala (D.Navarro), Carboni (Moretti) -Rufete (Fiore), Albelda (Angulo), Baraja (Di Vaio), Vicente (Fabio Aurelio) - Aimar (Xisco), Mista (Corradi)


8. BILBAO

S týmem doplněným už tradičně jen několika odchovanci vstoupil do sezony ultrabaskický Athletic Bilbao. Ten kdo nenajde nějakého svého předka s baskickými kořeny, ten může na angažmá v tomto hrdém klubu ihned zapomenout. Dobrý útok a slabší obrana, i to je klasická vizitka Bilbaa. Jasnou jedničkou v brance byl opět Aranzubía. V obraně hrál stabilně 21letý stoper Murillo a naznačil že by měl být budoucností baskické obrany, na jejím levém kraji si udržel výbornou výkonnost Del Horno, který byl platný i v ofenzivě, dával důležité góly a vábení Chelsea bylo za částku 12 milionů Eur vyslyšeno. V záloze se skvěle rozehrál Pablo Orbaiz a i on ochutnal co je to být ve španělské reprezentaci.

Křídelní prostory obhospodařovali rychlý a techničtí štírci Iraola s Yestem a právě Yeste byl tím tahounem, jímž letos pro slabší výkonnost nebyl Etxeberría. Tvořil hru a vstřelil 8 branek. Na hrotu útoku o sobě dal ještě vědět zkušený hlavičkář Urzáiz, který dal 12 gólů, výbornou sezonu měl i ofenzivně univerzální Ezquerro, který se trefil 11krát a příští rok bude v Barceloně. Zklamáním byl poněkud nevýrazný Etxeberría, který i vypadl z kádru španělské reprezentace. I tento rok objevilo Bilbao mladé nadějné útočníky. 14krát se dostal do hry Arriaga, v závěru sezony už hrál stabilně na hrotu teprve 20letý Llorente. Novým koučem se stal José Luis Mendilibar, který v poslední sezoně vedl druholigový Eibar. Platným hráčem v další sezoně by mohl být krajní bek či záložník Tarantino, který se prosadil na hostování v Numancii.

Aranzubía - Murillo (Lacruz), Prieto (Casas), Del Horno (Karanka) - Iraola, Orbaiz, Gurpegi (J.González), Tiko (Jonan), Yeste (Arriaga) - Etxeberría (Llorente), Ezquerro (Urzáiz)


9. LA CORUNA

Druhou mizernou sezonu v řadě má za sebou Deportivo La Coruna. Stejně jako minulý rok mělo špatnou obranu, která dokázala doma inkasovat 4 nebo 5 gólů. Body, které byly přiveženy z venku celek lehkomyslně poztrácel v zápasech doma a celou sezonu se trápil ve středu tabulky. Do nové sezony vstoupil Depor prakticky beze změn a právě stojaté galicijské vody asi vzali týmu kouče Irurety jeho lesk. V brance se vystřídali dva gólmani, když v půlce sezony vystřídal zraněného Molinu Munúa, V obraně stál dlouho sám jako voják v poli Portugalec Andrade, a kouč Irureta k němu marně hledal spolehlivého parťáka. Nakonec přišel v zimě Argentinec Coloccini a přece jen nastalo zlepšení.

Bohužel však jen v obraně, do velké krize se naopak dostal útok. Zimní odchod loňského střelce Pandianiho do Birmingamu umožnil vstup do základní sestavy staronovému Tristánovi, ale ani on přes 9 vstřeleným gólů nijak nezářil. Jakžtakž stabilní formu si udržel jen jeho kolega z útoku Alberto Luque s 11 góly, který se drží v reprezentaci a má o něj zájem Barca. Na herní trápení svých oveček se pak už nemohl dívat kouč Irureta a raději stavěl na hrot mladého Xisca. V záloze si své odehrál Sergio, nezklamali ani veteráni Mauro Silva s Franem, kteří se v této nechvalné sezoně loučili v profesionální kariérou. Hodně slabou sezonu měl tvůrce Valerón, pravý záložník Víctor měl vůbec problémy se dostat do sestavy. Do další sezony povede Galicijce v Seville úspěšný trenér Caparrós, první posilou se stal záložník de Guzmán, který se stal vůbec prvním Kanaďanem v La Lize.

Molina (Munúa) - Manuel Pablo (Pablo Amo), Andrade (César), Coloccini, Romero (Capdevila) - Sergio (Mauro Silva), Scaloni (Duscher), Valerón (Fran), Munitis (Víctor) - Luque (Pandiani), Tristán (Xisco)


10. MALAGA

Pohodovou sezonu odehrála Malagy, velké předsezonní změny v útoku tomu však příliš nenasvědčovaly. Z týmu odešel znovuzrozený střelec Salva i za koučem Benítezem do Liverpoolu obránce Josemi. Defenziva nijak neutrpěla, Arnaua postupně vytlačil z branky Calatayud, na stoperu se dařilo Fernando Sanzovi Duránovi, stejně jako defenzivnímu záložníkovi Juanito, o němž se mluví v souvislosti s přestupem do lepších klubů. Dobrou podporu útoku představovali i Marcelo Romero, všeuměl a autor slavného voleje Miguel Angel, či dobře centrující Duda. Pozici opor útoku pro sebe překvapivě nevybojovali Amoroso ani Wanchope, které brzdili i zranění, i když oba dali po 5 gólech. Hodně odehráli i Edgar či mladý Španěl Juan Rodríguez (5 gólů), největší hvězdou však byl nakonec Brazilec Fernando, který se trefil 9krát a nikdo není jestli vydrží v Malaze i pro příští rok. První posilou je Antonio Hidalgo z Tenerife.

Calatayud (Arnau) - Valcarce (Alexis R.), F.S.Durán, C.Navas (Leko), Gerardo - M.Romero, Juanito (Manu Sánchez), Miguel Angel (J.Rodríguez), Duda - Edgar (Wanchope), Fernando (Amoroso)


11. ATLÉTICO MADRID

Další zpackanou sezonu mohou začernit fixou v Atléticu Madrid. V létě byly tradiční velké nákupy, posily se vcelku prosadili, na průlom mezi nejlepšími to však bylo opět málo ( i díky zraněním), zejména střelecká produktivita byla mizerná, ukázalo se, že jen na mladém Fernando Torresovi ještě nemůže útok tak ambiciozního klubu stát. Přišel úspěšný kouč z Albacete Ferrando a s sebou vzal stopera Pabla, který s nově příchozím univerzálním obráncem Kolumbijcem Pereou z Bocy Juniors vytvořil vynikající stoperskou dvojici, asi nejkvalitnější v celé lize. Jen 34 inkasovaných branek bylo na dříve průchozí obranu Atlétika nevídaný počin a velkou zásluhu měl i kouč Ferrando, který stejně kvalitní obranu vytvořil rok pře dtím i v Albacete.

Všechno z branky jistil zkušený Leo Franco, levý kraj obrany obhospodařoval veterán Sergi, na pravém dostával postupně příležitost 19letý Molinero. Dobrou práci odvedli i defenzivní záložníci Colsa z Mallorcy, Luccin z Viga či dúrazný Argentinec Marcelo Sosa. Slabinou byl útok, zraněními sužovaní playmaker Ibagaza měl slabší sezonu, mladý Jorge ještě nedorostl do patřičných kvalit. Dobře hrál levý záložník Antonio López, který se dostal až do reprezentace, málo ho však podporovali spoluhráči na druhém křídle, kouzlo zimní posily Gronkjaer trvalo jen chvíly. V útoku vše stálo na Fernando Torresovi, Salva Ballesta či Richard Nunez byli spíše do počtu. Mladá superstar se dostávala do šancí, ale střelecký prach měla letos velmi zvlhlý. 16 branek sice není špatná bilance, hodně z nich však bylo z penalt a Fernando zůstal za očekáváním i když zájem velkoklubů Realu Madrid, Barcelony či Chelsea neustává. Z hostování se do mateřského týmu vrací odchovanec Gabi, "Nové Atlético" přijde tvořit nový kouč Carlos Bianchi.

Leo Franco - Velasco (Molinero), Pablo, Perea (García Calvo), Sergi (Aguilera) - Luccin, Colsa (Marcelo Sosa), Ibagaza (Jorge), A.López (Gronkjaer) - F.Torres, S.Ballesta (R.Nunez)


12. ZARAGOZA

Průmernou sezonu má za sebou Real Zaragoza, i když jeho činovníci i fanoušci čekali možná o trochu víc. Tým získal zajímavé posily jako Movillu s Javi Morenem z Atlética, Oscara z Valladolidu či zkušeného Aranzábala ze San Sebastianu, nevyrovnanost výkonů jej všaj držel u středu tabulky. V obraně opět dominoval argentinský bek Milito, tvorbu hry na sebe vzal Savio, který dal zároveň 10 branek, vedle něhož dostával příležitost 19letý Zapater či argentinský reprezentant Galletti. Střelecké vlohy prokázal většinou střídající křídelník Oscar, který se trefil 6krát. jasnou volbou na hrot útoku byl šikovný David Villa, který dal gólů 15 a právem se o něj zajímají větší kluby v čele s Valencií. Pro příští sezonu už v týmu nebudou brankáři Laínez i Luis, zato však přišla dlouholetá dvojka z Realu Madrid César.

Luis - Cani (Cuartero), Alvaro (Capi), Milito, Toledo (Aranzábal) - Ponzio, Movilla (Soriano), Savio, Zapater (Generelo), Galletti (Oscar) - David Villa (Javi Moreno)


13. GETAFE

Největším překvapením uplynulé sezony byly určitě výkony a výsledky podceňováného celku Getafe. Kouč Quique Sánchez Flores sestavil bojovné mužstvo, které se mohlo pyšnit neprostupnou obranou a velmi dobrou úspěšností na domácím hřišti, které mu zajistily bezproblémovou záchranu. Problematický byl jen útok, když nejlepším střelcem je stal Pachón spolu s Míchelem s pouhými 5 brankami. Tým bez hvězd dirigoval z útoku 37letý veterán Rumun Gica Craioveanu, ve středu zálohy se prosazovali mladíci, jež jsou v nejmenším madridském klubu jen na hostování. 21letý Gabi z Atlética či 19letý Raúl Albiol z Valencie. Ostruhy též sbíral mladý forward z Realu Madrid Riki. V obraně byl oporou Argentinec Pernía, na křídlech Mario Cotelo či kapitán Vivar Dorado. Trenér Qiuque Flores si za dobře odvedenou práci vysloužil přestup do Valencie a nahradil ho Bernd Schuster. Novými posilami jsou gólman Luis ze Zaragozy a navrátil do španělské ligy z neúspěšného půlroku v bundeslize útočník Veljko Paunovič.

Sánchez Broto (S.Aragoneses) - M.Pernía, Nano, Belenguer (R.Albiol), Yanguas (R.Pulido) - Mario Cotelo, Gabi (Gallardo), D.Rivas, Vivar D. (Kome) - Gica (Pachón), Riki (Yordi)


14. SAN SEBASTIAN

V San Sebastianu se vzhledem k odchodu klíčových obránců této sezony trochu obávali, mezery se však podařilo rozumně zacelit, i útoku se dařilo a byl z toho nakonec vcelku poklidný střed tabulky. Po odchodu gólmana Westervelda se stal jedničkou Riesgo a byl oporou. Z obránců odešel Schurrer, Potillon, Aranzábal, kariéru ukončil Kvarme a ještě navíc do Liverpoolu odešel za koučem Benítezem Xabi Alonso. V obraně se však chytli Brazilci Luiz Alberto a Rossato, z hostování se vrátil Labaka, navíc vyrůstají mladé talenty Garrido se Zubiaurrem. Svého bratra Xabiho nahradil ve středu zálohy Mikel Alonso, do Blackburnu přestoupivšího levého záložníka De Pedra Gabilondo spolu s další nadějí Prietem. Po této sezoně se však loučí veterán Karpin, který byl svými centry a zkušeností stále velkou oporou, navíc dal letos 5 branek, stejně jako náhradník zraněného podhrotového útočníka Nihata Gari Uranga. Malý Turek dal gólů 13, prostor mu na hrotu dělal Kovačevič, který se trefil 8krát. Loučí se i veterán defenzivní záložník Alkiza. Nevydařené byli příchody z Glasgow Rangers. Kreativní Arteta, už jedná s Evertonem o návratu na britské ostrovy, Mladenovič, který v baskicku jen hostoval už je zpět v Rangers. První posilou se stal záložník Eibaru Garitano a bude mít tu čest nosit na dresu Karpinovu osmičku. Mladý tým San Sebastianu by mohla čekat velká budoucnost.

Riesgo - Garrido (Rossato), Labaka, Luiz Alberto (Bréchet), Aitor (Zubiaurre) - Karpin, Aranburu (Alkiza), M.Alonso (Barkero), Gabilondo (Prieto) - Nihat (Gari Uranga), Kovačevič (De Paula)


15. OSASUNA PAMPLONA

Sezonu jako na houpačce má za sebou Osasuna Pamplona. Velkou výsledkovou krizi po Novém roce vystřídal výborný duben a celek tak dokráčel k záchraně. Neprostupná obrana z minulého roku byla pryč, letos byla naopak nejhorší ze všech. Situaci zachránil alespoň dobrý útok, kdy Miloševič, Webó i Aloisi dal 6 branek, Chengue Morales 9. O přihrávky se staral opět Valdo, prostor za ním čistil Uruguayec Pablo García o něhož má údajně zájem i Real Madrid. Na pomezí základní sestavy a lavičky náhradníků se pohybovali francouzský záložník Delporte z Albacete, Clavero z Murcie či Corrales z Realu Madrid. Špatná hra obrany pustila do hry i mladého Miguela Flańa. Elía vytlačil z branky Sanzol který odejde a konkurenci přijde doplnit Ricardo z Manchesteru Utd.

Elía (Sanzol) - Cruchaga (Clavero), Corrales (Cuéllar), Josetxo (Miguel Flańo), Expósito (Izquierdo) - Moha (Delporte), Pablo García (David López), Valdo (Ortiz), Puńal (Muńoz) - Webó (Aloisi), Chengue Morales (Miloševič)


16. SANTANDER

V minulé sezoně překvapoval Santander své soupeře dobrou hrou na jejich hřištích, když hodně bodů potřebných k záchraně uhrál právě venku. Letos se karta obrátila Racing si vcelku bezproblémovou záchranu zařídil na vlastním stadionu. V týmu nedošlo k mnoha změnám, z opor odešel vlastně jen gólman Ricardo zpět do Manchesteru Utd., Bodipo byl puštěn do Alavésu. Ricarda nahradil dobře Izraelec Aouate. Přišel David Aganzo z Realu Madrid a zabydlel se na levém kraji zálohy a spolu s Regueirem, který hrál napravo hojně podporovali ofenzivu. Aganzo dal 7 gólů, Regueiro 8 a o moc pozadu nezůstalo ani útočné duo J.Guerrero 8 a Benayoun 10. O všechny mají zájem věhlasnější kluby. Na větší šanci v útoku tak čekají mladí Arizmendi, který je v klubu na hostování z Atlética či J.Valle. Hru obrany měl zpevnit Brazilec Argel, ale neprosadil se, a tak zůstal hlavní oporou stoper a kapitán Moratón. Zpět do Mexika odešel Torrado, ze sestupujícího Levante byl získán Pinillos.

Aouate - Oriol, Moratón, Juanma (Casar), Pedro López (Ayoze) - M.Regueiro (Regragui), Morán (Bertín), Anderson (Torrado), D.Aganzo (Parri) - J.Guerrero (Arizmendi), Benayoun (J.Valle)


17. MALLORCA

Sezonu trápení zažila Mallorca. Na rozdíl od Viga minulý rok čas zabrala, neprohrála ani jednou v posledních 7 utkáních a dokodrcala se na nesestupové místo. Zklamáním byla pro ostrovany především hra obrany, která inkasovala po Pamploně nejvíce gólů. Třešničkou byla až výhra v předposledním kole v La Coruni, která znamenala záchranu. Před sezonou opustilo Malorcu trio klíčových hráčů. Gólman Leo Franco s defenzivním záložníkem Colsou šli do Atlética, striker Eto´o do FC Barcelona. Do branky se postavil odchovanec Moyá a skvělými výkony dal zcela zapomenout na svého předchůdce. Nově příchozí Westerveldt toho mnoho neodchytal a pravděpodobně odejde. Do obrany přišel z Lyonu Muller, ale pakoval se už v zimě, ani příchod Itala Iuliana nebyl moc vydařený. V záloze hrál dobře místo Colsy Farinós z Interu, neztratil se ani Venezuelanec Arango s technikem Campanem. Neprosadil se jen Marcos Vales z FC Sevilla či z Valencie na hostování de los Santos či Jorge López. Nejobtížnější bylo nahradit útočníka Eto´a. Dlouho byl lídrem útoku 11ti gólový Luis García, který hrál minulou sezonu v Murcii, Delibašič či Romeo z Hamburku byli spíše do počtu. Záchranu však nakonec zařídili mladí. Španělé Tuni, Víctor Casadesus a Japonec Okubo.

Moya - D.Cortés, Poli, Ballesteros (F.Nińo), Iván Ramis (Iuliano) - Campano (Jorge López), Farinós (de los Santos), Pereyra, Arango - Luis García (Delibašič), Tuni (Okubo)


18. LEVANTE

Nešťastnou sezonu má za sebou nováček z Levante, když dlouho se pohyboval ve středu tabulky, špatný závěr ho však srazil dolů a dostat se před něj dokázala i trápícím se Mallorca. Přitom před sezonou měli v Levante velké plány. Neodešla žádná z opor, naopak se mohutně nakupovalo. Do obrany zkušení Mjallby s Ianem Hartem, Juanma z Atlética či Culebras z Numancie, do zálohy Camacho z Huelvy a Celestiny z Marseille, do útoku přišel na hostování barcelonský mladíček Sergio García. Ten dal 7 gólů, jeho kolega Manchev 6, záložník a kapitán Rivera 5. Svými výkony vynikal pravý záložník Felix Ettien, ale když se zranil chybělo útoku více podpory ze zálohy a tým se dostal do krize. Pakoval se kouč Bernd Schuster, ale výměna trenéra nepomohla. Pro příští sezonu už nemohou Levante počítat s gólmanem Morou, který odešel jako volný hráč do Valencie, zájem je i o Riveru.

Mora - Pinillos (Descarga), Jesule, Culebras (Juanma), Ian Harte (Alexis) - Ettien, Nacho (Jofre), Rivera, Celestini (Camacho) - Sergio García (Reggi), Manchev (Congo)


19. NUMANCIA

Nováček z Numancie neměl příliš reálných šancí na záchranu, po roce je zpět v Segunda division a jeho přešlapování mezi první a druhou ligou pokračuje. Nejhorší útok ze všech je po loňské kanonádě v druhé lize jistě zklamáním ani třetí nejhorší obrana situaci nezachránila. Ke cti je nutno příčíst že bojovala do posledního kola, kdy jí už i nic nešlo a dokázala vyhrát třeba v Bilbau. Už do sezony vstoupila Numancia oslabená když gólman Luis odešel do Zaragozy, stoper Culebras do Levante, ofenzivní Mikel Alonso bratr slavnějšího Xabiho do San Sebastianu či rychlý útočník Kome na Mallorcu. Některé posily se vydařily, když přišel krajní bek Argentinec Graff či Pablo Sanz z Vallecana, gólman Juanma z Atlética, Pignol z Almeríe, zkušený Palacios z Pamplony nebo stoper Otxoa z Alavésu. Ti všichni se stali oporami, ale na první ligu to nestačilo. Více se čekalo od ofenzivy, hrotového útočníka Miguela z Gijonu, Korejce Lee i zimní posily Argentince Pulpa Gonzáleze. 6 branek Teveneta a 5 Merina je chabým vysvědčením.

Juanma (A.Núńez) - Pignol, Otxoa (Antonio J.), Juan Pablo (Tarantino), Graff (Velasco) - Juanlu (Ros), Palacios (J.C.Moreno), Jaime Molina (Miguel A.Pérez), Pablo Sanz (Merino) - Pineda (Lee), Tevenet (Miguel)


20. ALBACETE

Po dvou sezonách v nejvyšší soutěži míří Albacete zase o stupínek níže. Minulou sezonu coby nováček udivili Albacete perfektním teamworkem vedeným koučem Ferrandem, v obraně dirigovaným stoperem Pablem a v útoku střelecky disponovaným Arandou. První dva odešli po sezoně do Atlétika Madrid, třetí do FC Sevilla a najít za ně rovnocennou náhradu se nepodařilo. Nový útočník z Interu Pacheco sice dal 12 gólů, další posily chilský pravý záložník Mark González i z Valencie hostující záložník Redondo po 5, obrana však byla průchozí a ani mladý obránce Realu Madrid Rubén ani Mingo z Betisu ji nedokázali zacelit. Pacheca v ofenzivě příliš nepodpořili ani nově příchozí krajané Olivera s Peraltou. Vynikající výkony podával jen Mark González a v zimním přestupním období se šuškalo o zájmu velkoklubů, ale pak se Chilan zranil a spolu s ním odešli i poslední zbytky nadějí. Tým se nakonec propadl až na poslední příčku. Bude se však chtít zase vrátit o čemž svědčí získání nejlepšího střelce druhé ligy Maria Bermeja z Ferrolu či návrat úspěšného kouče Ferranda.

Gasperčič (Valbuena) - Gaspar, Paco Peńa (Oscar Montiel), Rubén (Mingo), Buades - Mark González (Jaime), Alvaro, Viaud (Momo), Redondo - Francisco (Rubén Castro), Pacheco (Mikel)



Ideální sestava ročníku 2004/5
V.Valdés - Puyol, Perea, Del Horno - Gravesen, Xavi - Joaquín, Román, Ronaldinho - Eto´o, Forlán







SEGUNDA DIVISION

Ze Segunda division postupují Cádiz, Celta Vigo a Alavés. Všechny tři týmy nasbíraly 76 bodů. Cádiz se stal šampionem, když se na první příčku probojoval až v posledním kole. Do první ligy se vrátil po 12 letech, přičemž 9 let strávil dokonce ve třetí divizi. Důležitým hráčem byl už druhým rokem útočník Oli, ze zálohy ho podporoval Uruguayec Fleurquin.

Vigo dokázalo po nevydařeném minulém ročník v první lize omladit kádr a skvělou druhou polovinou soutěže si zajistit postup zpět mezi elitu. Galicijce nepřibrzdil ani 3 bodový odečet za neoprávněný start hráče. Celek opustili Almunia, Sylvinho, Cácerés, Juanfran, Luccin, Mostovoi, Ilič a Miloševič. Cenné služby odvedli obě posily z Valencie, útočník Juan Sánchez zkušenostmi, levý záložník Canobbio překvapivou spoustou gólů. O góly se též postarali ofenzivní záložník Jandro s útočníkem Pererou hostujícím z Mallorcy.

Jako první si zajistil postup Alavés, i když nakonec skončil až třetí. Od památného finále Poháru UEFA v roce 2001 to šlo s klubem z kopce po dvou sezonách v druhé lize bude tu příští hrát opět mezi elitou. V brance stál Alavésu exbarcelonský Bonano, v záloze našli útočiště ruský car Mostovoi s na Mallorce nechtěným brazilským technikem Neném. V útoku hráli Bodipo, který přišel ze Santanderu se střelcem mnoha gólů Rubénem Navarrem.

Do posledního kola se o postup pral i malý baskický Eibar. Neuspěl možná i proto, že mu v posledních kolech chyběl z Valencie hostující záložník Silva, který reprezentoval svou zem na Mistrovství světa hráčů do 20 let. O záložníka Garitana s útočníkem Llorentem má zájem sesterský Athletic Bilbao. Sestupují Cordoba, Pontevedra, Salamanca a Terassa.