LA LIGA: 2. KOLO

Většina favoritů ve druhém kole španělské ligy předpoklady splnila - Barcelona bez potíží porazila Osasunu, Valencia uspěla na hřišti Atlétika, Real Madrid hattrickem Van Nistelrooye vyhrál v Levante. Velký šok zažili ve Villarrealu, odkud si tři body odvezl nováček Huelva. Sevilla zvítězila v San Sebastianu a díky skóre ligu vede.



Zaragoza na domácím stadionu jen remizovala s Racingem, který si znovu připsal bod proti silnému soupeři. Domácímu Realu chybí hodně do té Zaragozy, na kterou si zvykli fanoušci minulou sezonu, Racing naznačuje, že i v této sezoně by nemusel bojovat na chvostu tabulky.

V prvním poločase neviděli fanoušci na stadionu La Romareda moc dobrý fotbal, oba týmy často kazily na pohled jednoduché přihrávky a tempo bylo pramalé. Úvodní střela a také šance přišla na řadu už ve čtvrté minutě, kdy Oliveira orazítkoval břevno hostující branky. V patnácté minutě po přihrávce Munitise střílel těsně mimo Balado. Po půl hodině hry mířil z velkého úhlu těsně vedle Pinillos. O chvíli později krásně točil míč levačkou do šibenice D´Alessandro, ke smutku domácích fanoušků skončila povedená střela z dvaceti metrů pár centimetrů vedle levé tyče. Ve 36. minutě střílel pohotově kanonýr Diego Milito, Tono si s jeho střelou poradil. V závěru poločasu potom pálil vedle Jorge Lopéz.

V úvodu druhého dějství byl aktivnější Racing a v 55. minutě šel překvapivě, ale zaslouženě do vedení, odražený balon z rohového kopu dolétl k Serranovi, který z voleje trefil přesně k pravé tyči – 0:1. Domácí vyrovnali hned o tři minuté později, ovšem radost Diega Milita zastavil praporek asistenta rozhodčího. Argentinský útočník se dostal do další příležitosti hned minutu po svém neuznaném gólu, tentokráte však nemířil přesně. Po hodině hry hlavičkoval po přihrávce D´Alessandra kdo jiný než Diego Milito, Tono výborným reflexem vyrazil pěkně umístěnou hlavičku na roh. V 75. minutě se Zaragoza konečně dočkala, na rohový kop D´Alessandra si naskočil stoper Ayala, jeden z obránců zablokoval hlavičku argentinského hráče jen k útočníkovi Oliveirovi, jenž snadno doklepl za záda bezmocného Tona – 1:1. Do konce utkání se již nic podstatného nestalo a tak si oba soupeři připsali do tabulky po bodu.



Fantastický fotbal v poločase prvním a mnoho nefotbalových momentů v poločase druhém viděli diváci na Nou Campu, kde Barca jasně přehrála hostující Athletic. Utkání plné sporných situací nabídlo také skvělé momenty famózního Messiho a hrubé chyby obou obran...

Barca se do svého soupeře zakousla od první minuty a od začátku diktovala tempo hry. V sestavě se překvapivě neobjevil stoper Milito, naopak podle očekávání do útoku nastoupila trojice Messi - Henry - Ronaldinho. Ta ukázala velkou variabilitu a technickou vyspělost, ale také naznačila možný problém v absenci typického hrotového hráče, neboť Henry si často měnil pozici s Ronaldinhem, hrál spíše na levém křídle a v pokutovém území pak měli obránci Bilbaa jasnou převahu. Celkově však měli převahu domácí, nejdříve neměl se svou střelou štěstí Messi, který pálil poté, co obehrál dva soupeře. O tři minuty později už se publikum na Nou Campu radovalo. Iraola fauloval v nebezpečné situaci velmi aktivního Ronaldinha a sám postižený si s nařízeným přímým volným kopem poradil na jedničku, když střelou do pravého horního růžku nedal brankáři Gorkovi sebemenší šanci.

Katalánci po tomto gólu lehce polevili a ke slovu se na pár minut dostali i hosté, avšak s pokusy Susaety a Tica si bez problémů poradil pozorný Valdés. Pak už se taktovky opět ujali Blaugranas, kteří v blízkosti pokutového území kombinovali s úžasnou lehkostí, ale ve finální fázi byli poměrně neefektivní, neboť počet šancí dlouho neodpovídal herní převaze, Frank Rijkaard má tedy stále nad čím přemýšlet. Baskům se pak až do 34. minuty dařilo znepříjemňovat svému soupeři hru tvrdými fauly často až za hranicí pravidel, které ovšem rozhodčí Mégila Dávila nechával bez povšimnutí, a tak si hlavně Messi odnese ze zápasu mnoho šrámů. Ve zmiňované 34. minutě padl druhý gól a sice z penalty. Henry hezky zakombinoval s Ronaldinhem a byl v pokutovém území neúmyslně sražen brankářem Gorkou. Z toho posléze těžil Ronaldinho, když ze značky pokutového kopu gólový rozdíl zdvojnásobil. V závěru poločasu mohli domácí ještě zvýšit, Abidalův centr zakončoval skluzem Ronaldinho jen do připraveného Gorky. V závěru se ještě parádičkou prezentoval Henry, jenž si elegantně poradil s dvěma obránci najednou, následný centr ale jeho spoluhráči už nezužitkovali.

Druhý poločas byl pro natěšené fotbalové fanoušky zklamáním. Úvod byl vlažný, ale Barca se ještě na pár minut rozjela, hlavně v sekvenci šancí v 60. minutě byla nejblíže ke skórování třetího gólu. Předtím mohl skórovat Henry, ale akci zabrzdil nesprávně zvednutý praporek asistenta rozhodčího. Poté už přišly zmiňované šance z šedesáté minuty. Nejdříve efektně zakombinoval Henry s Abidalem, aby první jmenovaný následně orazítkoval tyč Gorkovi branky, krátce na to se uvolnil přes obránce Deco a jeho ránu vychytal sám Gorka, jenž si hned vzápětí poradil i s ranou Messiho. Hřiště pak opustil za potlesku tribun Henry a nahradil ho mladičký Giovani Dos Santos. Mexický útočník se ihned mohl zapas do listiny střelců, to když se famózní Messi zbavil navzdory několika faulům svého strážce, nacentroval do vápna, kde byl úplně nehlídaný Dos Santos, ale svou kroucenou střelou mířil těsně vedle. Od té doby kvalita hry výrazně poklesla.

Vše začalo velkými hrubkami barcelonské obrany, která naprosto selhala při bránění centru, jenž zakončil úspěšně Susaeta. Domácí nechali protihráče trestuhodně odcentrovat, Valdés nezvládl vyběhnutí, míč nevyrazil dostatečně, na hranici vápna byl opět úplně volný hráč hostí, který nepřesnou střelou našel nepochopitelně volného Susaetu, jenž nakonec dopravil míč do sítě. Přesně těmito ztrátami koncentrace přišla Barca loni o titul a můžou být hodně rádi, že je to tentokráte nestálo body.

Prakticky z protiútoku totiž přišel velmi sporný moment, nesprávně rozhodnutý ve prospěch Barcelony. Ukázková dělovka Yaya Tourého se od břevno odrazila pravděpodobně pouze na brankovou čáru, ovšem asistent rozhodčího celou situaci posoudil jinak a africkému záložníkovi uznal podle všeho neexistující gól. Rozhodčí nepřestali úřadovat ani poté. Vyloučený Márquez se možná ještě teď diví, za co vlastně viděl druhou žlutou, Barca každopádně hrála o desíti. Ovšem jen pár minut, jelikož pak hostující Kolkili brutálně fauloval Giovaniho a šel se taktéž předčasně sprchovat. Zbytek zápasu už se jen dohrával, i když útočná dvojice Giovani - Messi předvedla ještě pár hezkých akcí.

Barca tedy má vytoužené tři body, ale i když byl viděn velký pokrok v jejím herním projevu, zdaleka ne všechny pochyby jsou zažehnány. Podobná slova se dají poslat i na adresu Bilbaa, trenér Joaquín Caparrós si rozhodně takovýto začátek sezóny nepředstavoval.



Valencia splnila roli favorita a odvezla si z Estadia de los Juegos Mediterráneos povinné tři body. "Netopýři" tak vylepšili dojem ze svého prvního vystoupení v této sezoně, kdy na domácím stadionu prohráli vysoko 0:3 s Villarrealem. Naopak Almería nepotvrdila svůj úvodní výkon z La Coruňi.

Trenér Quique Sanchez Flores v utkání poprvé představil některé letní posily – od začátku hráli Caneira, Alexis a Mata, v závěru utkání potom debutovali i Arizmendi a Fernandez. V prvním poločase si nevypracovalo žádné z mužstev gólovou šanci, ovšem hned na začátku druhého poločasu se po přihrávce Rubena Baraji prosadil přesnou střelou k tyči Fernando Morientes – 1:0. Domácím se však v 63. minutě podařilo vyrovnat, tak jako v prvním utkání s Deporem se prosadil domácí útočník Álvaro Negredo Sánchez, jenž si naběhl na přihrávku Corona a zavěsil do Canizaresovi sítě – 1:1. Deset minut před koncem rozhodl o první výhře Valencie v sezoně Emiliano Moretti, krajní obránce si počkal na zádní tyči na přímý kop, který prodloužil Arizmendi a italský hráč už měl snadnou práci...



Nejvyšší soutěž se vrátila na stadión ve Valladolidu, ale výhry se tamní fanoušci nedočkali. Poslední vítěz Segunda División byl sice po většinu zápasu lepším týmem, ale nakonec dosáhl jen na bod. La Coruňa projevila po tragickém prvním zápase známky zlepšení, ale stále zůstává svými výkony daleko za očekáváním.

Valladolid byl od počátku mnohem lepší a vše nasvědčovalo tomu, že je stále naladěn na onu vítěznou vlnu z loňské sezóny. Naproti tomu Deportivo je tým budovaný za pochodu a to se projevilo i tentokráte, ze slavného "Súper Deporu" nezbylo už prakticky nic. První poločas byl vskutku domácím monologem. Do vedení je mohl dostat už ve dvacáté minutě Joseba Llorente, ale neuspěl, stejně jako jeho následovníci Sesma, Kome a Borja Fernández. Naplněné ochozy stadiónu José Zorrilly vybuchli nadšením až na konci první pětačtyřicetiminutovky, když se hlavou prosadil José Antocio García Calvo. Zdálo se, že Valladolid míří jasně za třemi body.

Po příchodu z kabin ovšem bylo všechno jinak. Deportivo se probralo a už po devíti minutách bylo srovnáno. Míč do sítě dopravil Uruguayec Taborda, taktéž hlavou. Nadále se hrál velmi atraktivní útočný fotbal a 72. minuta přinesla další gól, do vedení se po trefě jinak špatně hrajícího Sisinia dostali opět domácí. A opět ho neudrželi. Přitom to vypadalo na začátek velké noci ve Valladolidu, když Riki o pět minut později se štěstím a tentokráte definitivně srovnal skóre. Domácí se ještě z této rány dokázali vzpamatovat a utvořit si závěrečný tlak, v nastaveném čase měl dokonce Nigériec Ogbeche na kopačkách vítězný gól, neuspěl však a výborný zápas skončil nespravedlivou remízou. Valladolid si zasloužil zvítězit, ale pokud bude pokračovat ve stejném nadšení i nadále, nemusí se o svou budoucnost strachovat.



Hráči Espanyolu si nyní pravděpodobně rvou vlasy za to, jak v samém závěru přišli o vítězství ve výborně rozjetém zápase. Po dvou gólech Luise Garcíi směřovali jasně za třemi body, ale trefy Fernando a Rafaela Sobise v rozmezí pouhých dvou minut nakonec znamenaly dělbu bodů...

I přesto si Espanyol na stadiónu Manuela Ruíze de Lopery zachoval výjimečně úspěšnou bilanci, neboť v posledních dvanácti zápasech zde proti Betisu prohrál jen jediný (2:0 v sezóně 2001 -2002). Utkání začalo lehkou aktivitou domácích, postupem času však převzali otěže hry svěřenci Ernesta Valverdeho a po několika minutách tlaku bez větších šancí přišly i góly. Uběhla zhruba půlhodinka hry, když Luis García zužitkoval skvělou práci Zabalety a z blízkosti překonal portugalského brankáře Ricarda. Los Beticos mohli po pár minutách vyrovnat, když se výbornou akcí prezentoval Mariano Pavone, ale když už se začal v ochozech křičet gól, zneutralizoval Argentincův pokus Kameni. Jednalo se o jedinou gólovou šanci domácích za celý první poločas. Krátce před odchodem do kabin přišel druhý gól hostí. Opět to byl Luis García, kdo se zapsal na listinu střelců, když vyhrál i svůj druhý souboj s Ricardem.

Pískot z ochozů na konci prvního poločasu domácí probral a po příchodu z kabin hráli o mnoho lépe. Aktivní byl hlavně Odonkor, ovšem na výborného Kameniho si v 48. nepřišel. Se svými šancemi neuspěl ani v další průběhu utkání - v 52. minutě mířil vedle, o šest minut později byl na místě opět Kameni.V 68. minutě přišla další šance Betisu, Odonkor se tentokráte změnil v nahrávače, ale jeho centr poslal Pavone hlavou pouze do náruče Kameniho. Dvanáct minut před koncem mohl Esapynol definitivně rozhodnout, ale Luis García tentokrát před Ricardem neuspěl a vyražený míč se od Portugalce odrazil pouze do tyče. V tu chvíli si barcelonský útočník určitě nepředstavoval, kolik bude jeho tým tato zahozená šance stát. Krátce před koncem, v rozmezí dvou minut, totiž na Kameniho vyzráli Fernando a Brazilec Rafael Sobis a body se, vzhledem k převaze domácích ve druhém poločase, zaslouženě dělily.



Když pár minut před koncem střílel Florent Sinama-Pongolle vedoucí gól, zdálo se, že tím hostům zajistil tři body. Jenže v nastaveném čase se prosadil domácí Manu, a zachránil tak svůj tým od druhé porážky v řadě. Getafe přesto nezanechalo příliš dobrý dojem a bude mít hodně práce, aby se mu podařilo zopakovat umístění z loňské sezóny. To stejné se ovšem dá říci také o Huelvě.

Recreativo začalo aktivně, prvně mířil Marquitos nad a krátce na to se svou hlavičkou neuspěl Bouzón. Getafe odpovědělo šancemi Kepy Blanca a Pablo Hernándeze. Oba dva vychytal svými zákroky pozorný Sorrentino. Bohužel skvěle rozjetý zápas v nastoleném tempu dlouho nevydržel, po úvodních šancí se totiž prakticky nebylo na co dívat. Publikum sledovalo řadu nakopávaných míčů a Carlos Martins, Jesús Vázquez, Javier Casquero a Fabio Celestini ve středu hřiště valnou část prvního poločasu sledovali, jak balóny lítají nad jejich hlavami. Za zmínku stojí několik pohledných akcí Uruguayce Juana Albína a jeho spoluhráče Pabla Hernándeze, ale to pro zvednutí celkově chabého dojmu nestačilo. Nicméně když se užuž čekalo na ukončení první pětačtyřicetiminutovky, přišla na obou stranách jedna velká gólová příležitost. Jenže Sinama Pongolle ani Casquero neuspěli, a tak se šlo do kabin za nerozhodného stavu 0:0.

Trenér Michael Laudrup měl v kabině svým svěřencům mnoho co říct a nutno přiznat, že domácí hráli v druhém poločase o mnoho lépe. Nejlepším hráčem byl Pablo Herdnández, jenž vedl většinu útoků svého celku, avšak gólové odměny se nedočkal. Otěže zápasu následně vzal do vlastních rukou rozhodčí Lizondo Cortés. Prvně neuznal regulérní gól Ucheho pro neexistující ofsajd, poté nezapískal jasnou penaltu po faulu Abbondanzieriho na Sinama Pongolleho a aby toho nebylo málo, vyloučil Cortés domácího Cotela, jenž doplatil na postrčení Pongolleho, který se poté teatrálně skácel na zem.

Svěřenci Victora Muňoze dokázali využít své početní převahy až v závěru utkání, když pas Camuňase zužitkoval Sinama Pongolle. Bod v zápase, který směřoval k porážce, vystřelil pro Getafe v nastaveném čase Manu. Madridský celek opět málem doplatil na nedisciplinovanost, sezóna sotva začalo a svěřenci Michaela Laudrupa už mají na svém kontě tři červené karty...



Bílý balet se poprvé v této sezóně představil na půdě soupeře. Domácí Villarreal se pyšnil šňůrou devíti neprohraných zápasů v řadě. A Žlutá ponorka se skutečně pustila do slavnějšího rivala bez respektu. Úřadující mistr nastoupil ve stejné sestavě jako proti Atléticu, pouze zraněného Pepeho nahradil Metzelder. Oba týmy se nebály útočit, ale prim hrál v prvních minutách zápasu Villarreal. Po pravé straně se prosazoval přes Drentheho Cazorla a jen špatná muška a výborný Iker Casillas zabránily domácím vstřelit úvodní gól. Udeřilo proto na druhé straně. Ve 38. minutě našel Sneijder z poloviny hřiště pasem ve vápně Raúla a kapitán Realu špičkou kopačky doťukl přihrávku za záda gólmana Viery.

Po vyrovnaném prvním poločase přišla pro Villarreal studená sprcha v podobě úvodu druhé poloviny zápasu. Během dvou minut Real vstřelil další dva góly. První zaznamenal nádhernou střelou z přímého kopu Wesley Sneijder a druhý pak po cizelérském pasu Sergia Ramose loňský nejlepší střelec La Ligy Van Nistelrooy. Trenér Pellegrini nasadil do hry Guillerma Franca a Matíase Fernándeze a později i Caniho, ovšem ani nové síly obrat ve skóre nepřinesly. Naopak góly střílel Real Madrid, který se v tomto zápase opíral hlavně o spolupráci dvojice Guti - Snejder. Čtvrtou branku vístil v 72. minutě po společné akci celého mužsva opět Sneijder a gólový účet uzavřel při jednom z protútoků v 79. minutě střelou zpoza velkého vápna Guti. Za bílý balet debutoval v oficiálním zápase Argentinec Heinze.

Real Madrid naznačil v utkání změnu k lepšímu, hra byla zejména v druhém poločase atraktivní. Naopak Villarreal v druhé polovině odpadl a na jeho kontě mohlo branek ještě přibýt. Vysoké vítězství učinilo z Realu prozatimního lídra celé soutěže.

Příští kolo
16.09.2007
	Sevilla FC - Recreativo Huelva
	Espanyol Barcelona - Getafe CF
	Osasuna Pamplona - FC Barcelona
	Deportivo La Coruňa - Real Betis
	Valencia CF - Real Valladolid
	Real Madrid - UD Almería
	Real Mallorca - Villarreal CF
	Real Murcia - Atlético Madrid
	Racing Santander - Levante UD
	Athletic Bilbao - Real Zaragoza

Tabulka střelců

3 - Kepa, Eto´o, Van Nistelrooy
2 - Kanouté, Messi, Baiano, Cazorla