Klíče k návratu Arsenalu na vrchol Premier League: Skvělé standardky, silná osa i disciplína

Po dlouhých 22 letech se konečně dočkali. Fotbalisté Arsenalu ukončili čekání na zisk ligového titulu. Cesta za ním však nebyla jednoduchá a tým trenéra Mikela Artety se po ní prošel nejlépe zejména díky skvělé defenzivě, výjimečným osobnostem a neutichající síle standardních situací.

Před posledním kolem anglické Premier League má Arsenal na čele tabulky nedostižný náskok - za 37 utkání nasbíral 82 bodů, když vyhrál 25 zápasů, sedmkrát remizoval a pětkrát prohrál.

Samotný bodový zisk v moderní éře nepatří mezi majiteli titulů k těm nejvyšším v historii. Odráží však tým, který se vyhnul větším krizím, jež v minulosti podkoply šance Arsenalu na titul.

Celá sezona měla z pohledu Gunners jasný a konzistentní průběh. Arsenal dával dost gólů, inkasoval jich minimum a stále více určoval ráz utkání.

Jeho 69 ligových branek odkazuje na silný ofenzivní výkon, nikoliv však přehnaný. Důležitější číslo ale figuruje na opačné straně: pouze 26 inkasovaných gólů, což je s přehledem nejlepší defenzivní bilance v soutěži.

Projev Arsenalu byl oproti minulým sezonám v jednotlivých fázích hry "čistší". Artetův tým presoval s větší kontrolou, lépe chránil střed hřiště a soupeřům nabízel méně prostoru k útokům do otevřených prostorů. Jakmile se dostal do vedení, působil stále jistěji a spíše zápasy ukončoval, než aby soupeřům nabízel možnosti k vyrovnání.

Výše napsané řádky přesně odráží brankář David Raya.

Jeho 60 zákroků, 19 čistých kont a úspěšnost zásahů 69 % ukazují gólmana ve skvělé formě, který už potřetí v řadě získal Zlatou rukavici. Chybí mu už jen jedna k vyrovnání historického maxima - čtyřikrát v minulosti triumfovali Petr Čech a Joe Hart.

Jeho přínos ale nekončil při chytání střel. Arsenal Španěla stále více využíval ke zklidnění tempa hry, opětovnému zahájení kombinace a udržení územní převahy.

Před Rayou zůstával klíčovým mužem William Saliba.

Úspěšnost francouzského reprezentata v soubojích 62,86 % ukazuje na jeho přínos, ale stejně důležitá jen jeho přítomnost. Arsenal držel defenzivní strukturu většinu sezony a jen zřídka musel hasit nestabilitu za míčem.

Gunners s ním v sestavě (31 zápasů) udrželi 15 čistých kont a inkasovali pouze 20 gólů!

Pokud Saliba držel obranu, Declan Rice stále více propojoval všechny fáze hry Gunners.

Angličan během celého ročníku Premier League dal čtyři góly a přidal pět asistencí, k tomu 70 vyhraných soubojů, 37 zachycených přihrávek a 180 získaných míčů. Málokterý záložník v lize měl tak široký záběr.

Rice přitom dál plnil úkoly elitního defenzivního záložníka, ale Arsenal od něj chtěl víc i v rozehrávce. I proto bývalý kapitán West Hamu posouval útoky dopředu, nabíhal do nebezpečných prostorů a stal se extrémně důležitým hráčem při standardkách.

Rozdíl oproti minulým sezonám jistě udělal i příchod Viktora Gyökerese, jenž Artetovi přinesl tolik potřebnou hrozbu na hrotu útoku.

Jeho 14 ligových gólů řešilo problém, který Arsenal tížil v minulých sezonách. Jeho přínos ukázal hodnotu klasického útočníka v dnešním fotbale - průměrně jeden gól za 158,79 minuty. Všechny - vyjma jednoho - padly z prostoru šestnáctky.

Nejvýrazněji se ale Arsenal odlišil od ostatních při standardních situacích.

V ročníku 2025/26 vytvořil nový rekord Premier League, když dal 17 gólů z rohů, čímž překonal dosavadní maximum 16, které držely Oldham (1992/93), West Brom (2016/17) a právě Arsenal (2023/24).

Rohy se v případě Gunners staly konzistentní silou, ne jen ojedinělými momenty.

Po 37 odehraných zápasech dali svěřenci specialisty Nicolase Jovera v PL 28 gólů po standardkách.

Tato čísla ukazují, jak cíleně Arsenal k situacím po přerušení přistupoval. Nešlo jen o kvalitní rozehrání, ale také o vytvoření výhodných prostorů a udržení tlaku v soubojích.

Samotné signály byly tentokrát pestřejší. Prostor u bližší tyče, izolace na zadní tyči i útoky z druhé vlny nahradily předvídatelnější vzorce z minulých sezon.

Téměř třetina očekávaných gólů Arsenalu padla právě po standardkách.

Pro tým, který už zvládal kontrolovat hru a málo inkasoval, byl tento další zdroj gólů klíčový - snížil tlak na produktivitu z otevřené hry a usnadnil zvládání těsných zápasů.

Jedna statistika, která nenápadně provázela sezonu Arsenalu - a mnozí ji budou vyčítat rozhodčím -, ukazuje na disciplínu. Kanonýři totiž odehráli celý ročník Premier League bez jediné červené karty.

Předchozí pokusy o titul často narušily spíš jednotlivé momenty - zbytečné tresty, emotivní rozhodnutí nebo záchranné brzdy po ztrátě kontroly. Letos toho bylo výrazně méně.

Tato statistika ukazuje na tým, který bránil takticky skvěle, dopouštěl se méně nouzových faulů a trávil méně času doháněním výsledku. Arsenal se jen zřídka dostal do situace, kdy by musel zasahovat za hranicí rizika.

Pro mužstvo postavené na organizaci a územní kontrole se udržení všech 11 hráčů na hřišti každý týden stalo další malou výhodou, která se v průběhu sezony znásobila.