Evropské koeficienty po pohárovém týdnu (3)

Dvouměsíční letní boje v předkolech evropských pohárů jsou u konce. Ještě před startem hlavních fází Ligy mistrů i Evropské ligy si shrneme předkola z pohledu národního koeficientu. Největším ziskem v této fázi se může pochlubit Chorvatsko, následováno Běloruskem, Švédskem a Bulharskem, tedy třemi zeměmi, jejichž mistři se dokázali prokousat až do Ligy mistrů.

Srovnání elitních soutěží, jejichž kluby odehrály v předkolech jen malou porci utkání, zatím vyznívá vyrovnaně. Ztrátu minimálně jednoho klubu utrpěly všechny kromě Serie A, která zase ovšem kvůli nezdaru Neapole v nemistrovské části play-off vyšle do Ligy mistrů pouze dva zástupce.

Česká i slovenská liga prošla sítem předkol s jedním klubem, které se představí v Evropské lize. Sparta Praha a Slovan Bratislava si to navíc rozdají dokonce v přímém souboji v jedné skupině, jejímž papírovým favoritem je zmíněná Neapol.

Na úvod je třeba připomenout, že pohárové výsledky z aktuální sezóny završí pořadí národních koeficientů za pětiletku 10/11 - 14/15, která je určující pro nasazování do evropských pohárů v sezóně 2016/2017.

Top 5

Španělsko bude po třech letech v základních skupinách nekompletní. Baskický Real Sociedad nezvládl odvetu v Krasnodaru a ve skupinách EL se tak představí pouze dva celky. Zato do LM jde Primera División díky postupu Athletic Clubu Bilbao přes Neapol již počtvrté v řadě ve čtyřech. V plné síle do LM a také pouze ve dvou do EL půjde i Anglie. Arsenal zvládl nástrahy nemistrovské kvalifikace o LM již počtvrté ze čtyř pokusů během posledních šesti let, kdy se tento formát hraje. Naopak mimo hru je finalista FA Cupu Hull City, který nedokázal vyřadit Lokeren. Mimochodem belgický celek se do základní skupiny EL dostal až na druhý pokus, když před dvěma lety jej ve 4. předkole zastavila Plzeň. Stejným počtem týmů v základních skupinách obou pohárů se může pochlubit také Německo.

Hned ve třech půjde díky postupu FC Porta do LM Portugalsko, které je aktuálně dokonce na čtvrté příčce před Itálií. Ta se v nejprestižnější klubové soutěži představí jen s dvojicí klubů, ovšem dvojnásobná převaha ve srovnání s portugalskými zástupci v EL dává tušit, že se Itálie na konci roku na čtvrtou příčku vrátí. Tedy pokud kluby Serie A vezmou EL vážně a uvědomí si, že hrozba propadu na pátou příčku po více než 30 letech a nedávná ztráta jedné pozice v LM jsou dány právě mizernými výsledky z posledních let v EL.

6. až 10. místo

Velké věci se dějí v boji o důležitou šestou příčku (dva týmy přímo do LM). Před Francii, která překvapivě přišla v Rumunsku o Lyon, se natlačilo Rusko, které zase mrzí výpadek Lokomotivu v duelu s kyperským Apollonem Limassol. Ligue 1 však přeci jen má k dispozici o jeden tým v EL navíc a šesté místo si může uzmout zpět. O dva celky přišla Ukrajina, již o tři Nizozemsko, desítku pak uzavírá Belgie, která kvalifikací prošla úspěšně a ztratila jen jednoho zástupce.

Souboj o 12 a 15. místo

Důležité pozice především pro nasazování do různých fází LM. Dvanácté (respektive třinácté místo v případě kvalifikování se obhájce trofeje do základní skupiny LM) zajišťovalo podle formátu z posledních let mistrovi země přímou účast v základní skupině Ligy mistrů. Protože však již v příštím ročníku (2015/2016) dochází k drobným úpravám a účast v základní skupině připadne i vítězi EL, nemusí mít v krajním případě jistotou základní fáze LM ani mistr země z 12. pozice.

Od příští sezóny navíc vstoupí v platnost další novinka, ve které hraje důležitou roli 12. příčka v pořadí národních koeficientů. Přímo do skupin EL totiž postoupí vítězové národních pohárů nejen z prvních šesti (jako v posledních dvou ročnících), ale hned dvanácti zemí Evropy. Dále pak také tři týmy, které se umístí na pátém místě v prvních třech nejsilnějších ligách a čtvrtý tým ze čtvrté ligy podle národního koeficientu. To však znamená, že z předkol postoupí do EL místo dosavadních 31 týmů pouhých 22. A to není dobrá zpráva pro země od třináctého místa níže, kterým sice v předkolech ubydou silní soupeři z předních lig, ubydou ovšem postupová i místa.

O důležité 12. místo tedy svedou bitvu Švýcarsko, Turecko a Řecko, jejichž týmy se v letní kvalifikační fázi předvedly v dobrém světle. Do tohoto boje bohužel nezasáhne aktuálně čtrnácté Česko, které sice ještě bodově dýchá zmíněné trojici na záda, ovšem samotná Sparta nemůže početné přesile konkurovat. Postup Sparty tak alespoň znamená, že by se Česko nemělo strachovat o nejlepší patnáctku, což ještě před takovými třemi lety představovalo nedosažitelný cíl. Ze zadních pozic by na nás mělo tlačit jen Rumunsko, které jde do EL se dvěma týmy. Další země jsou za námi s již větším odstupem a Rakousko, Kypr ani Chorvatsko by ztrátu cca 5 až 6 bodů stáhnout neměly. Až konkrétní zápasy však ukážou, jak Sparta zástupcům zmíněných zemí bude odolávat.

Důležitou otázkou také zůstává, kolik bodů ztratíme v boji se srovnatelnými státy kolem 15. pozice za aktuální, zatím nevydařenou sezónu, která bude český národní koeficient ovlivňovat dalších pět let. V probíhající sezóně se nedaří ani Rakousku, Polsku či Dánsku, úplně ze hry je Izrael. Hned pěti týmy dělí svůj zisk Kypr, který byl do aktuální sezóny nasazen ze čtrnácté pozice. Mimochodem tento "handicap" pro země na 13. až 15. pozici čeká Česko v příští a věřme, že i v té další sezóně. Nejlépe se naopak v předkolech vedlo Chorvatsku a Bělorusku, které navíc své již tak vysoké letošní konto budou ještě navyšovat dvěma zástupci.

Především díky postupu úřadujících mistrů do LM (tedy čtyřem bonusovým bodům) narostl skokově národní koeficient také u Švédska, Bulharska a Slovinska. Zisk dalších bodů v konkurenci nejlepších evropských klubů však pro Malmö FF, Ludogorec Razgrad a NK Maribor nebude snadný. Relativně povedené léto má za sebou také Slovensko, které již v kvalifikační fázi nahrálo jednak více bodů než Česko, a jednak také více bodů než v šesti ze svých posledních osmi sezón. Slovan má navíc možnost tuto hodnotu ještě vylepšit. Z již vyřazených států uhrál nejvyšší zisk za letní předkola Kazachstán.

Kazachstán na klubové scéně

Kluby z Kazachstánu se v evropských pohárech objevují od sezóny 2002/2003, kdy se Kazachstán stal tehdy 52. členským státem organizace UEFA. Z posledního místa žebříčku národních koeficientů se Kazachstán postupně prokousával až na aktuální 32. pozici. Každým rokem navíc zástupci ekonomicky silné ligy dosahují stále lepších výsledků. Vrcholem jsou poslední dvě sezóny. V té loňské díky historické premiéře jednoho z klubů v základní skupině evropských pohárů, v té letošní díky nejvyššímu historickému zisku.

Ze začátku patřily exotické kluby ze střední Asie spíše mezi otloukánky a v úvodních pěti sezónách se na evropské scéně ani jednomu z šestice FK Atyrau, Kairat Almaty, FK Astana, Irtyš Pavlodar, Tobol Kostanaj a FK Aktobe nepovedlo z celkem deseti případů postoupit. Přes více než jednoho soupeře se některému z klubů z Kazachstánu povedlo postoupit až před dvěma lety, v sezóně 2012/2013. To když rozjeté FK Aktobe zastavil ve třetím předkole EL belgický Genk. Největšího úspěchu dosáhl Kazachstán na klubové scéně loni. FK Aktobe přešlo dokonce přes tři soupeře a v kvalifikaci EL skončilo až těsně před branami základních skupin na Dynamu Kyjev. Irtyš Pavlodar pro změnu způsobil šok v Bulharsku, když v prvním předkole EL zdolal zdrceného vicemistra Levski Sofia, který o pár týdnů dříve přišel o titul v posledním zápase domácí ligy kvůli vlastnímu gólu čtvrt hodiny před koncem. Do historie se však nejvíce zapsal jiný celek. Šachter Karagandy prožil nezapomenutelné léto 2013. Ve druhém předkole LM nejprve vyřadil běloruského favorita BATE Borisov, který si v posledních letech navykl na hlavní skupinovou část evropských pohárů. Ve třetím předkole pak narazili horníci z Karagandy na další překvapení, albánského mistra Skënderbeu Korçë. Postup si i přes bláznivý průběh odvety vybojoval Šachter, který pak ve čtvrtém předkole LM zaskočil na vlastním hřišti i Celtic vítězstvím 2:0. Odvetu na ostrovech však lépe zvládl slavnější skotský celek a Karaganda tak putovala do základní skupiny EL, kde vybojovala remízy s kluby Maccabi Haifa a AZ Alkmaar. Celkový zisk do národního koeficientu pro sezónu 2013/2014 se zastavil na hodnotě 3.125.

Ještě vyšší zisk do národního koeficientu připsal Kazachstán letos, byť se tentokrát žádnému z týmů do skupinové fáze protlačit nepodařilo. Jedenáct vítězství a pět remíz ve 24 zápasech znamenající postup přes sedm soupeřů včetně Hapoelu Tel Aviv či AIK Stockholm dalo dohromady 3.375 bodu, což je nejvíce ze států, které jsou pro letošní sezónu již mimo hru.

S Kazachstánem mají zkušenosti i dva české a dokonce čtyři slovenské kluby. Pro Viktorii Žižkov nebyl před jedenácti lety problém přejít v předkole poháru UEFA přes FK Astanu. Čerstvou a varovnou vzpomínku pak mají hráči Slovanu Liberec, kteří předloni až díky gólu v prodloužení přešli ve druhém předkole LM přes zmíněný Šachter Karagandy. Stoprocentní bilanci s Kazachstánem má také Slovensko. Čtveřice Púchov, Artmedia Petržalka, Slovan Bratislava i Zlaté Moravce si se soupeřem z Kazachstánu také poradila.

Bude zajímavé sledovat, zda bude vzestup klubů z Kazachstánu pokračovat i v dalších sezónách, a strašák v podobě daleké cesty na východ se tak začne týkat stále více a více klubů i z elitních fotbalových zemí.

Výpočet národních koeficientů

Vedle standardních 2 bodů za vítězství a 1 bodu za remízu (nyní v předkolech pouze polovina, tedy 1 a 0,5) hrají důležitou roli body bonusové. V současném formátu připisují kluby do národních koeficientů 4 body za účast v základní skupině LM a 5 bodů za postup z ní do osmifinále LM. V jarních vyřazovacích bojích pak týmy vylepšují národní koeficienty ještě vždy jedním bodem za účast ve čtvrtfinále, semifinále i finále obou pohárů. Tyto zisky se dělí počtem všech klubů jednoho státu, které v sezóně do pohárů nastoupily. V případě Česka to tedy jsou dva body za dvě vítězství Mladé Boleslavi, dva body za dvě vítězství Liberce, půl bodu za remízu Plzně a čtyři body za tři (domácí) vítězství a dvě remízy Sparty. To vše se dělí počtem čtyř českých klubů - letos tak Česko zatím získalo 2.125 bodu.