El Clásico - největší z největších

16.04.2011 16:51 - Aktuality
 
Real Madrid proti Barceloně. Merengues proti blaugranas. Asi největší zápas, který může současný fotbal nabídnout. To všechno je slavné El Clásico, které je dnes na programu poprvé z celkového počtu čtyř soubojů během jednoho měsíce. Pojďme se tedy podívat na statistiky a zajímavosti týkající se tohoto duelu.

Rivalita mezi oběma kluby je vcelku pochopitelná, Madrid a Barcelona jsou dvě největší a nejslavnější města ve Španělsku. Proto nepřekvapí, že právě Real s Barcelonou jsou ve Španělském království nejmocnější a zároveň nejbohatší kluby. Dalším důvodem k obrovské rivalitě je geografická poloha, protože zatímco Real, přesněji Madrid, je považován za centrum Španělska, Barcelona je hlavním městem Katalánska, které by pod hlavičku Španělska nejraději vůbec nepatřilo.

"Fotbalová válka"
Počátek obrovské rivality je datován do třicátých let dvacátého století. Přesně v té době totiž vznikly první katalánské choutky k osamostatnění, což se ani trochu nelíbilo hlavnímu městu - Madridu. Velmi výrazným podnětem k nenávidění se stala Španělská občanská válka, která probíhala mezi lety 1936-1939. Vše z fotbalového hlediska vyvrcholilo již v srpnu roku 1936, kdy se na cestu do Madridu vydal tehdejší prezident fotbalové Barcelony Josep Sunyol, v hlavním městě však byl zavražděn, z tohoto okamžiku tedy pochází barcelonská nenávist k Realu, samozřejmě opětovaná.

Més que un club
Ačkoliv první socialistická strana byla založena v Madridu, téměř všechny nápady, které formovaly moderní dějiny země, pocházejí z Barcelony, lépe řečeno Katalánska, jehož je, jak známo, Barcelona hlavním městem. Federalismus, anarchismus, komunismus, republikánství, to vše pochází ze severovýchodu Španělska. Za vlády generála Franca se pak celá země musela přizpůsobovat těmto nápadům, odtud tedy pochází barcelonské motto "Més que un club", v překladu více než klub.

Vášně rozpoutal Argentinec. Nebo snad Kolumbijec, či Španěl?
Narodil se v Buenos Aires v Argentině a s profesionálním fotbalem začínal v River Plate, kde zazářil natolik, že začal být povoláván do argentinské reprezentace. Během povstání v roce 1949 ho však zlákal kolumbijský klub Millonarios, kde odkopal čtyři sezony a zaznamenal v nich 90 branek, přičemž převzal i kolumbijské občanství a rozhodl se tedy reprezentovat jihoamerickou zemi.

Ani zde však příliš dlouho nevydržel a do dějin vzešel rok 1953. V tomto roce se o tehdy sedmadvacetiletého kanonýra přihlásily svorně oba nejslavnější španělské kluby, Real a Barcelona. Aby to nebylo tak snadné, oba kluby si hráče zavázaly smlouvou a spor nakonec musela rozsoudit až mezinárodní fotbalová federace FIFA. Ta rozhodla, že na hráče mají právo oba a musí si ho tedy "půjčovat" ve střídavých obdobích. To se vůbec nelíbilo Barceloně, která tak nakonec ustoupila a nový člen španělského reprezentačního kádru zakotvil v Realu Madrid, kde se stal historicky nejlepším střelcem El Clásic, pětkrát získal trofej Pichichi pro nejlepšího střelce La Ligy a dvakrát byl korunován Zlatým míčem. V Realu celkem nastřílel neuvěřitelných 216 gólů ve 282 utkáních a je rekordmanem královského klubu.

Asi všichni tušíte, o kom je řeč. Alfredo Di Stefano!

Z Realu do Barcelony, nebo naopak
Najdeme celkem 33 fotbalistů, kteří, ať už s mezipřistáním či nikoliv, působili jak v Realu, tak v Barceloně. Připomeňme si tedy ty nejslavnější.
Alfonso Abeniz se zapsal do historie jako vůbec první hráč, který přestoupil mezi těmito dvěma kluby. Roku 1902 přešel z Barcelony do Realu, aby se o devět let později vrátil zpět.
Ricardo Zamora odchytal za španělskou reprezentaci celkem devětačtyřicet utkání, další pak přidal za jedenáctku Katalánska, to bylo ještě předtím, než to z Realu vzal přes Espanyol do Barcelony.
Bernda Schustera všichni známe jako nedávného kouče Realu, ne každý však už ví, že se jako hráč nejvíce prosadil v Barceloně.
Rumunská legenda George Hagi po působeních v domácí lize přestoupila do Realu, přes italskou Brescii to ale vzala do Barcelony, aby pak nejvíce zazářila v tureckém Galatasarayi.
Michael Laudrup je znám jako legenda Barcelony, přes 60 utkání však odehrál i v dresu Realu.
Luis Enrique odkopal za Real přes 150 zápasů, po přestupu do Barcelony se stal kapitánem.
Asi nejslavnější přestup mezi oběma kluby má na svědomí Portugalec Luis Figo a jeho přesun se datuje do roku 2000. Do té doby hrál Figo za Barcelonu, jenže pak ho zlákal Real a byl z toho poprask. Když pak v dresu Realu poprvé nastoupil na Nou Campu, vběhli na hřiště naštvaní fanoušci a po Figovi hodili prasečí hlavu.
Ronaldo o sobě dal nejvíce vědět v dresu Bílého baletu, ještě předtím však působil v Barceloně, kde měl průměr téměř gól na zápas!
Příběh Samuela Eto'oa asi každý zná, přesto pro připomenutí: Eto'o začínal v Realu, tam ale během tří let nastoupil všehovšudy třikrát a po úspěšném působení v Mallorce tak dal kamerunský útočník raději přednost Barce, kde naplno zazářil.
Zatím posledním "zrádcem" je argentinský šikula Javier Saviola, ten odkopal v Barceloně za šest let přes 120 utkání, po dvou hostováních se však vydal zkusit štěstí do Realu.

Celková statistika říká, že z Barcelony do Realu odešlo 21 fotbalistů, opačným směrem jen 12.

Něco málo ze statistik
Statistika získaných trofejí hovoří těsně ve prospěch Realu, který jich má na svém kontě 73, zatímco Barca "jen" 70. Třetí v tomto směru ve Španělsku je Athletic, který získal 32 trofejí. Jak známo, mnohem lépe se v posledních letech vede katalánskému velkoklubu, který tak svého úhlavního rivala mocně stíhá.

Podpora je potřeba!
Výzkumy z roku 2009 hovoří o tom, že třiatřicet procent španělské populace podporuje Real, kdežto Barcelonu jen dvacet pět. V (nejen) tomto ohledu třetí Valencii fandí 5 procent španělských občanů. Pokud však vezmeme v potaz celou Evropu, je na tom lépe Barcelona, která má okolo 60 milionů fanoušků, Real jen zhruba polovinu. Co se ale týče celého světa, tam se karta znovu obrací, Real je nejoblíbenějším klubem na světě s přibližným počtem 243 milionů fanoušků.

La Liga
V nejvyšší španělské soutěži na sebe oba týmy narazily ve 161 případech. Osmašedesátkrát zvítězil Real, třicetkrát se zrodila remíza a třiašedesátkrát se radovala Barcelona, přičemž skóre je neuvěřitelně vyrovnané - 251:251. Vůbec nejvyšší vítězství má na svém kontě Real a datuje se do roku 1935, kdy mj. čtyřmi góly Saňuda vypráskal Barcelonu 8:2. Barca odpověděla výsledkem 7:2 roku 1950, hned pětkrát pak zvítězila 5:0 (1935, 1945, 1974, 1994 a 2010). Vůbec nejkrásnější El Clásico se odehrálo v lednu roku 1943, kdy se zrodila remíza 5:5.

Copa del Rey
Ve španělském poháru se tito rivalové střetli celkem osmadvacetkrát a v této soutěži je na tom lépe Barca, která vyhrála čtrnáctkrát, zatímco Real devětkrát. Utkání nesvázané taktikou končily v průběhu let naprosto odlišnými výsledky. Připomenu remízu 6:6 (3 góly zaznamenal Santiago Bernabéu, toto jméno vám prostě musí něco říkat). Vůbec nejvyšší výhru historie El Clásico má na svém kontě Real, který roku 1943 zdemoloval svého soka 11:1, když o góly se postaralo jedenáct různých hráčů!

Copa de la Liga
Tento pohár se hrál jen po dobu čtyř let (1982-1985), hned ve třech ročnících pak na sebe narazily Real s Barcou. A Real ani jednou nevyhrál, připsal si pouze dvě remízy a čtyři porážky! Pohár byl následně zrušen pro nízkou sledovanost.

Supercopa de España
Supercopa de España, neboli španělský superpohár, proti sobě každoročně svede vítěze La Ligy a krále Copa del Rey. Čtyřikrát se přihodilo, že se proti sobě postavily právě tyto dva týmy, přičemž ve všech případech byl v dvojzápase úspěšnější Bílý balet.

Champions League
Poslední vzájemný souboj v Lize mistrů se datuje do roku 2002, kdy Real celkovým skóre 3:1 vyřadil v semifinále Barcelonu a došel si pro celkové vítězství.

Vládne Di Stefano
Nejlepším střelem historie El Clásica je již zmiňovaný Alfredo Di Stefano, autor celkem osmnácti branek. Na druhém místě je Raúl (15), stále aktivní hráč Schalke, třetí je Ferenc Puskás společně s Césarem, zdaleka nejlepším střelcem Barcelony (14). Z dalších slavných jmen stojí za připomenutí Santiago Bernabéu, Ivan Zamorano nebo Luis Suarez (8), dále pak Hugo Sánchez (10). Ze současných hráčů je na tom nejlépe Lionel Messi, autor sedmi gólů, a to je mu stále jen třiadvacet let.

Fantastickou bilanci má kouč Barcelony Pep Guardiola. Ten coby trenér Blaugranas byl zatím u pěti soubojů s Realem a s celkovým skóre 16:2 neztratil ani bod.

Když rivalita na chvilku pomine
I tak obrovská rivalita, která působí mezi oběma kluby, nepřesahuje (většinou) hranice lidskosti. To naposledy ukázali hráči Realu, kteří i přes zákaz španělské federace nápisy na tričkách podpořili obránce Barcelony Erica Abidala, který má zdravotní problémy a podstoupil operaci nádoru na játrech. Toto gesto si vysloužilo pochvalu a obdiv prakticky z celého světa.

Do zbroje!
Dnešní souboj je prvním ze čtyř, které se odehrají v průběhu jednoho měsíce (dva v semifinále Ligy mistrů, jeden ve finále Copa del Rey). Obrovsky sledovaný bude souboj dvou nejlepších hráčů planety, barcelonský Lionel Messi touží znovu zdemolovat Real, madridský Cristiano Ronaldo hodlá vstřelit svůj první gól v rámci El Clásica. Zrak bude upřen i na souboj dvou španělských brankářů, reprezentační jednička Iker Casillas chytá za Real, ze strany fanoušků Barcelony se však nezřídka objevují názory, podle kterých je lepším brankářem Víctor Valdés. Ve středu pole na sebe velmi často narazí dva velcí kamarádi ze španělské reprezentace. Zatímco Xavi bude při absenci Puyola kapitánem Blaugranas, Xabi Alonso bude mít spíše defenzivnější úkoly. A nakonec se jedná u druhý souboj dvou trenérských mágů na lavičkách. José Mourinho již několikrát prokázal své kvality, dvakrát vyhrál s různými týmy Ligu mistrů a hodlá Barceloně překazit mistrovské oslavy, o bilanci Pepa Guardioly již byla řeč.

Ať už to dopadne jakkoliv, můžeme se těšit na obrovský náboj, tvrdé souboje, emoce a krásný fotbal. Tohle je přece El Clásico, největší z největších!
Autor: Michal Hruška / marca.es, fcbarcelona.com, realmadrid.com, elclasico.es
Počet zobrazení: 16027
Komentáře (881 / 0 nových)
Komentáře k článku naleznete zde
Našli jste v článku chybu? Můžete nám ji oznámit.