DIARIO AMÉRICA - BRONZOVÁ URUGUAY
A je tu poslední dějství 41. ročníku COPA AMÉRICA. Jako o "luxusním" finále se mluví o zápase Brazílie – Argentina. Nechme se tedy překvapit. Již v sobotu se ve městě Cuzco rozhodovalo o tom, kdo vystoupí na bronzový stupínek. Uruguay porazila Kolumbii 2:1.
Uruguay – Kolumbie
Hodně brzy dovolila Kolumbie otevřít svému soupeři skóre a to bylo asi rozhodujícím faktorem tohoto zápasu. Obrana vyrobila "minelu" a Estoyanoff toho využil. Ve 2. minutě, levačkou, po centru Sáncheze, dostal Uruguay do vedení. Kolumbie byla tímto gólem zaskočena a tak již o tři minuty později mohl Jorge Martínez zvýšit na 2:0. Míč z jeho hlavy brnknul o břevno.
Celou půlhodinu měla Uruguay hru plně pod kontrolou, ovládla střed pole a lehce si poradila s náznaky protiútoků soupeře. Až ve 31. minutě hlavičkoval Herrera vedle a to byl začátek pokusu o vyrovnání v závěrečné patnáctiminutovce. Ale akce byly neplodné a na stavu se nic nezměnilo.
Ve druhém poločase začínala působit nadmořská výška na organismus hráčů, právě tak, jako chladné počasí. Diváci v bundách, kulichy a šály nechyběly, stejně jako rukavice, které měla i většina hráčů. V 60. minutě mohlo být vyrovnáno, ale "bombazo" Neidera Morantese z trestného kopu bouchlo, za němého přihlížení brankáře Luise Barbata, do břevna. Ihned z protiakce mohla rozhodnout Uruguay, obrana Kolumbie ztratila míč, toho se zmocnil Sánchez a na "podnosu" ho naservíroval Omaru Pousovi. Ten však pokus o střelu neprovedl právě nejlépe.
V 70. minutě bylo vyrovnáno. John Viáfara pronikl do pokutového území, tam ho srazil Marcelo Sosa a Sergio Herrera penaltu jistě proměnil. Za deset minut ale vedla znovu Uruguay, když se Vicente Sánchez dostal k odraženému míči a obloučkem "á-la Poborský" ho poslal do opuštěné branky. Hrálo se ještě 12 minut, ale Kolumbie se k vyrovnání nedostala, a tak se svěřenci trenéra Jorge Fossatiho, i přes všechny interní problémy, dočkali ocenění za dobré výkony v podobě bronzových medailí.
KOLUMBIE (1): Juan Carlos Henao - Andrés González, Gonzalo Martínez, Andrés Orozco, Gustavo Victoria - John Viáfara, Abel Aguilar, Jairo Patiño (78. Jaime Castrillón) - David Ferreira (60. Edixon Perea) - Elkin Murillo (46. Neider Morantes), Sergio Herrera
URUGUAY (2): Luis Barbat - Joe Bizera, Gonzalo Rodríguez, Carlos Diogo - Darío Rodríguez, Alejandro Lago, Javier Delgado, Jorge Martínez (77. Gustavo Varela) - Martín Parodi (76. Diego Forlán), Fabián Estoyanoff (59. Marcelo Sosa), Vicente Sánchez
Branky: 70. Herrera (pen) – 2. Estoyanoff, 80. Sánchez
Žluté karty: Herrera, Orozco, González - Estoyanoff, Sosa, Diego
Rozhodčí: René Ortubé (BOL)
Stadión: Garcilaso de Cusco.
Argentina - Brazílie
Neděle, 25. července 2004, 15:00, Estadio Nacional, Lima, Peru. Derby, "Clásico". Na celém světě neexistuje dvojice týmů jako jsou Brazílie a Argentina. Každý jejich souboj je svátkem pro celou Ameriku a zároveň sledován fanoušky na celém světě. Vždyť velké množství hvězd předních evropských ligových klubů pochází právě z těchto zemí. Brazilci a Argentinci hrají v Itálii, Španělsku, Anglii, Francii, Německu...
Dnes to bude teprve podruhé, kdy zápas Argentina - Brazílie rozhoduje o titulu. Poprvé to bylo už v roce 1937, kdy Argentina vyhrála 2:0 v nastavení. Jaká byla cesta obou týmů do finále? Brazílie ve skupině C nejprve porazila Chile 1:0 a Kostariku 4:1, nakonec ale přišla o první místo, když podlehla Paraguaji 1:2. Ve čtvrtfinále pak jednoznačně porazila Mexiko 4:0 a v semifinále přešla po penaltách přes Uruguay. Argentina začala skupinu B skvěle, když rozstřílela Ekvádor 6:1. Pak ale přišla sprcha v podobě porážky 0:1 od Mexika. Postup Argentina uhájila v posledním zápase, kdy porazila Uruguay 4:2. Ve čtvrtfinále výsledkem 1:0 vyřadila domácí Peru a do finále se dostala snadnou výhrou 3:0 nad Kolumbií.
Mírným favoritem jsou Argentinci, kteří, až na zápas s Mexikem, podávají vyrovnanější výkony a zejména je vidět na jejich hře vzestup kvality. Brazílie hrála dobře v útoku, Adriano bude zcela určitě "pichichi" tohoto turnaje, horší je to s hrou obrany, což může být ve finále rozhodující faktor. Bielsa, jak se zdá, postaví do základu jak Ayalu,tak Colocciniho,na hrotu útoku bude znovu hrát Luciano Figueroa. Znovu se představí Carlos Tevez, ne zcela doléčení Javier Saviola a Andrés D'Alessandro budou jen na lavičce náhradníků. Trenér Brazílie Carlos Parreira nebude na semifinálové sestavě nic měnit, nestane-li se na poslední chvíli něco neočekávaného.
Předpokládané sestavy:
ARGENTINA: Roberto Abbondanzieri - Fabricio Coloccini, Roberto Ayala, Gabriel Heinze - Javier Zanetti, Javier Mascherano, Juan Pablo Sorín - Luis González - César Delgado, Carlos Tevez, Cristian González
BRAZÍLIE: Julio César - Maicon, Luisao, Juan, Gustavo Neri - Renato, Kléberson, Edú – Alex – Adriano, Luis Fabiano
Rozhodčí: Carlos Amarilla (PAR) - Nelson Cano (PAR) a Juan Sulca (PER)
Na horké lince...
Roberto Ayala dnes vyrovná Maradonu v počtu startů za národní celek Argentiny. Oblékne bleděmodrý dres po jedenadevadesáté! Na tomto turnaji již překonal Ariela Ortegu, který hrál 86x, ale ani Maradonou jeho stíhací závod nekončí. Má před sebou ještě Oscara Ruggeriho (97) a hlavně Diega Simeoneho se 106 starty. Roberto "El Ratón" Ayala se narodil 13. dubna 1973 a je mu tedy 31 roků. Předtím, než odešel do Valencie, hrál za argentinské kluby Ferro Carril Oeste a River Plate a v Itálii za Neapol a Milán. Byl na MS 1998 a 2002, ale v Koreji a Japonsku nenastoupil, vzhledem k zranění, které utrpěl těsně před úvodním zápasem s Nigérií.
Roberto Abbondanzieri a Julio César jsou specialisty na penalty. Sice si oba tábory přejí rozhodnout v řádné hrací době, ale kdyby došlo na pokutové kopy, nikdo lepší, než oba brankáři, neexistuje.
"Pato" Abbondanzieri má ve statistikách lepší bilanci, protože jeho zákroky pomohly Boca Juniors k výrazným úspěchům jak v COPA LIBERTADORES, tak v INTERKONTINENTÁLNÍM POHÁRU. Narodil se 19.8.1972 v Santa Fe, chytal za Rosario Central, od roku 1996 je hráčem Boca Juniors, kde byl dlouho ve stínu Kolumbijce Oscara Córdoby. Ale po jeho odchodu do Evropy se postavil mezi tyče s neuvěřitelnou jistotou a stal se nepostradatelnou jedničkou. Je držitelem devíti titulů a jeho největší úspěch přišel v roce 2003. "La Bombonera" se radovala, když chytil penaltu Tressora Morena z Independiente Medellín, ve čtvrtfinále pak další Fernandu Martelovi z chilského Cobreola. V Jokohamě pak dovršil "penaltový" rok. Andrea Pirlo a Alessandro Costacurta ho nedokázali překonat ve finále INTERKONTINENTÁLNHO POHÁRU. Ale to nebylo nic proti letošnímu roku. To ve čtvrtfinále Copa Libertadores lapil penalty Lucia Flavia a Fabricia Carvalha ze Sao Caetano (Brazílie), navíc jednou penaltou proměněnou pomohl k postupu do semifinále. Tam hrála Boca proti odvěkému soupeři, River Plate, a "Pato" chytil pokutový kop Maxiho Lópeze. Ve finále, proti Once Caldas, ani po 180 minutách nebylo rozhodnuto a v penaltovém rozstřelu proti němu neuspěli Arnulfo Valentierra a Wilmer Ortegón. V dresu Argentiny se mu zatím podobný kousek nepodařil, ale co nebylo, může být...
Julio César nemá tak bohatou minulost, ale je slušností zmínit se i o něm. Byl povolán do reprezentace celkem 14x, než se Carlos Alberto Parreira rozhodl dát mu příležitost. Je vlastně až "čtyřkou" za Didou, Marcosem a Rogériem Cenim,ale na MS 2002 nejel hlavně díky neshodám s tehdejším trenérem reprezentace Luizem Scolarim. A málem nepřijel ani do Peru, kvůli zranění. Brankář Flamenga je označován za velkou naději nastupující generace, je mu teprve 24 roků. Narodil se v Duque de Caxias (Río de Janeiro), je ženatý s ex-družkou Ronalda Suzanou Werner a penalt již také pár chytil. A nebude se zlobit, když se mu to povede také v reprezentaci.
Černý trh má dnes poslední šanci na snadný výdělek. A o tom, že se snaží, vypovídají nejlépe ceny lístků. Ty nejlevnější stojí oficiálně čtyři dolary, ale z rukou překupníků je pod dvanáct nedostanete. Ty lepší lístky pak stojí ještě o 400% více. Bude vyprodáno, o tom nikdo nepochybuje a mezi diváky bude rovněž 6 tisíc novinářů!
A ještě jednou Roberto Ayala. Ten chce totiž být hlavním protagonistou finálového zápasu. V dresu Valencie hrál letos již dvě finále a rád by, aby to třetí, argentinské, bylo stejně úspěšné, jako ta klubová!
Speciál TipLigy o dres reprezentace Hondurasu vrcholí a je to závěr jak má být. Před posledním zápasem mají hned čtyři hráči stejný počet bodů, nejlépe ja ne tom v tuto chvíli s nejvyšším počtem pětibodových tipů Bill. Snad budeme po finále znát jméno vítěze naší soutěže, dres by se totiž mezi případné dva výherce dělil docela těžko...
Uruguay – Kolumbie
Hodně brzy dovolila Kolumbie otevřít svému soupeři skóre a to bylo asi rozhodujícím faktorem tohoto zápasu. Obrana vyrobila "minelu" a Estoyanoff toho využil. Ve 2. minutě, levačkou, po centru Sáncheze, dostal Uruguay do vedení. Kolumbie byla tímto gólem zaskočena a tak již o tři minuty později mohl Jorge Martínez zvýšit na 2:0. Míč z jeho hlavy brnknul o břevno.
Celou půlhodinu měla Uruguay hru plně pod kontrolou, ovládla střed pole a lehce si poradila s náznaky protiútoků soupeře. Až ve 31. minutě hlavičkoval Herrera vedle a to byl začátek pokusu o vyrovnání v závěrečné patnáctiminutovce. Ale akce byly neplodné a na stavu se nic nezměnilo.
Ve druhém poločase začínala působit nadmořská výška na organismus hráčů, právě tak, jako chladné počasí. Diváci v bundách, kulichy a šály nechyběly, stejně jako rukavice, které měla i většina hráčů. V 60. minutě mohlo být vyrovnáno, ale "bombazo" Neidera Morantese z trestného kopu bouchlo, za němého přihlížení brankáře Luise Barbata, do břevna. Ihned z protiakce mohla rozhodnout Uruguay, obrana Kolumbie ztratila míč, toho se zmocnil Sánchez a na "podnosu" ho naservíroval Omaru Pousovi. Ten však pokus o střelu neprovedl právě nejlépe.
V 70. minutě bylo vyrovnáno. John Viáfara pronikl do pokutového území, tam ho srazil Marcelo Sosa a Sergio Herrera penaltu jistě proměnil. Za deset minut ale vedla znovu Uruguay, když se Vicente Sánchez dostal k odraženému míči a obloučkem "á-la Poborský" ho poslal do opuštěné branky. Hrálo se ještě 12 minut, ale Kolumbie se k vyrovnání nedostala, a tak se svěřenci trenéra Jorge Fossatiho, i přes všechny interní problémy, dočkali ocenění za dobré výkony v podobě bronzových medailí.
KOLUMBIE (1): Juan Carlos Henao - Andrés González, Gonzalo Martínez, Andrés Orozco, Gustavo Victoria - John Viáfara, Abel Aguilar, Jairo Patiño (78. Jaime Castrillón) - David Ferreira (60. Edixon Perea) - Elkin Murillo (46. Neider Morantes), Sergio Herrera
URUGUAY (2): Luis Barbat - Joe Bizera, Gonzalo Rodríguez, Carlos Diogo - Darío Rodríguez, Alejandro Lago, Javier Delgado, Jorge Martínez (77. Gustavo Varela) - Martín Parodi (76. Diego Forlán), Fabián Estoyanoff (59. Marcelo Sosa), Vicente Sánchez
Branky: 70. Herrera (pen) – 2. Estoyanoff, 80. Sánchez
Žluté karty: Herrera, Orozco, González - Estoyanoff, Sosa, Diego
Rozhodčí: René Ortubé (BOL)
Stadión: Garcilaso de Cusco.
Argentina - Brazílie
Neděle, 25. července 2004, 15:00, Estadio Nacional, Lima, Peru. Derby, "Clásico". Na celém světě neexistuje dvojice týmů jako jsou Brazílie a Argentina. Každý jejich souboj je svátkem pro celou Ameriku a zároveň sledován fanoušky na celém světě. Vždyť velké množství hvězd předních evropských ligových klubů pochází právě z těchto zemí. Brazilci a Argentinci hrají v Itálii, Španělsku, Anglii, Francii, Německu...
Dnes to bude teprve podruhé, kdy zápas Argentina - Brazílie rozhoduje o titulu. Poprvé to bylo už v roce 1937, kdy Argentina vyhrála 2:0 v nastavení. Jaká byla cesta obou týmů do finále? Brazílie ve skupině C nejprve porazila Chile 1:0 a Kostariku 4:1, nakonec ale přišla o první místo, když podlehla Paraguaji 1:2. Ve čtvrtfinále pak jednoznačně porazila Mexiko 4:0 a v semifinále přešla po penaltách přes Uruguay. Argentina začala skupinu B skvěle, když rozstřílela Ekvádor 6:1. Pak ale přišla sprcha v podobě porážky 0:1 od Mexika. Postup Argentina uhájila v posledním zápase, kdy porazila Uruguay 4:2. Ve čtvrtfinále výsledkem 1:0 vyřadila domácí Peru a do finále se dostala snadnou výhrou 3:0 nad Kolumbií.
Mírným favoritem jsou Argentinci, kteří, až na zápas s Mexikem, podávají vyrovnanější výkony a zejména je vidět na jejich hře vzestup kvality. Brazílie hrála dobře v útoku, Adriano bude zcela určitě "pichichi" tohoto turnaje, horší je to s hrou obrany, což může být ve finále rozhodující faktor. Bielsa, jak se zdá, postaví do základu jak Ayalu,tak Colocciniho,na hrotu útoku bude znovu hrát Luciano Figueroa. Znovu se představí Carlos Tevez, ne zcela doléčení Javier Saviola a Andrés D'Alessandro budou jen na lavičce náhradníků. Trenér Brazílie Carlos Parreira nebude na semifinálové sestavě nic měnit, nestane-li se na poslední chvíli něco neočekávaného.
Předpokládané sestavy:
ARGENTINA: Roberto Abbondanzieri - Fabricio Coloccini, Roberto Ayala, Gabriel Heinze - Javier Zanetti, Javier Mascherano, Juan Pablo Sorín - Luis González - César Delgado, Carlos Tevez, Cristian González
BRAZÍLIE: Julio César - Maicon, Luisao, Juan, Gustavo Neri - Renato, Kléberson, Edú – Alex – Adriano, Luis Fabiano
Rozhodčí: Carlos Amarilla (PAR) - Nelson Cano (PAR) a Juan Sulca (PER)
Na horké lince...
Roberto Ayala dnes vyrovná Maradonu v počtu startů za národní celek Argentiny. Oblékne bleděmodrý dres po jedenadevadesáté! Na tomto turnaji již překonal Ariela Ortegu, který hrál 86x, ale ani Maradonou jeho stíhací závod nekončí. Má před sebou ještě Oscara Ruggeriho (97) a hlavně Diega Simeoneho se 106 starty. Roberto "El Ratón" Ayala se narodil 13. dubna 1973 a je mu tedy 31 roků. Předtím, než odešel do Valencie, hrál za argentinské kluby Ferro Carril Oeste a River Plate a v Itálii za Neapol a Milán. Byl na MS 1998 a 2002, ale v Koreji a Japonsku nenastoupil, vzhledem k zranění, které utrpěl těsně před úvodním zápasem s Nigérií.
Roberto Abbondanzieri a Julio César jsou specialisty na penalty. Sice si oba tábory přejí rozhodnout v řádné hrací době, ale kdyby došlo na pokutové kopy, nikdo lepší, než oba brankáři, neexistuje.
"Pato" Abbondanzieri má ve statistikách lepší bilanci, protože jeho zákroky pomohly Boca Juniors k výrazným úspěchům jak v COPA LIBERTADORES, tak v INTERKONTINENTÁLNÍM POHÁRU. Narodil se 19.8.1972 v Santa Fe, chytal za Rosario Central, od roku 1996 je hráčem Boca Juniors, kde byl dlouho ve stínu Kolumbijce Oscara Córdoby. Ale po jeho odchodu do Evropy se postavil mezi tyče s neuvěřitelnou jistotou a stal se nepostradatelnou jedničkou. Je držitelem devíti titulů a jeho největší úspěch přišel v roce 2003. "La Bombonera" se radovala, když chytil penaltu Tressora Morena z Independiente Medellín, ve čtvrtfinále pak další Fernandu Martelovi z chilského Cobreola. V Jokohamě pak dovršil "penaltový" rok. Andrea Pirlo a Alessandro Costacurta ho nedokázali překonat ve finále INTERKONTINENTÁLNHO POHÁRU. Ale to nebylo nic proti letošnímu roku. To ve čtvrtfinále Copa Libertadores lapil penalty Lucia Flavia a Fabricia Carvalha ze Sao Caetano (Brazílie), navíc jednou penaltou proměněnou pomohl k postupu do semifinále. Tam hrála Boca proti odvěkému soupeři, River Plate, a "Pato" chytil pokutový kop Maxiho Lópeze. Ve finále, proti Once Caldas, ani po 180 minutách nebylo rozhodnuto a v penaltovém rozstřelu proti němu neuspěli Arnulfo Valentierra a Wilmer Ortegón. V dresu Argentiny se mu zatím podobný kousek nepodařil, ale co nebylo, může být...
Julio César nemá tak bohatou minulost, ale je slušností zmínit se i o něm. Byl povolán do reprezentace celkem 14x, než se Carlos Alberto Parreira rozhodl dát mu příležitost. Je vlastně až "čtyřkou" za Didou, Marcosem a Rogériem Cenim,ale na MS 2002 nejel hlavně díky neshodám s tehdejším trenérem reprezentace Luizem Scolarim. A málem nepřijel ani do Peru, kvůli zranění. Brankář Flamenga je označován za velkou naději nastupující generace, je mu teprve 24 roků. Narodil se v Duque de Caxias (Río de Janeiro), je ženatý s ex-družkou Ronalda Suzanou Werner a penalt již také pár chytil. A nebude se zlobit, když se mu to povede také v reprezentaci.
Černý trh má dnes poslední šanci na snadný výdělek. A o tom, že se snaží, vypovídají nejlépe ceny lístků. Ty nejlevnější stojí oficiálně čtyři dolary, ale z rukou překupníků je pod dvanáct nedostanete. Ty lepší lístky pak stojí ještě o 400% více. Bude vyprodáno, o tom nikdo nepochybuje a mezi diváky bude rovněž 6 tisíc novinářů!
A ještě jednou Roberto Ayala. Ten chce totiž být hlavním protagonistou finálového zápasu. V dresu Valencie hrál letos již dvě finále a rád by, aby to třetí, argentinské, bylo stejně úspěšné, jako ta klubová!
Speciál TipLigy o dres reprezentace Hondurasu vrcholí a je to závěr jak má být. Před posledním zápasem mají hned čtyři hráči stejný počet bodů, nejlépe ja ne tom v tuto chvíli s nejvyšším počtem pětibodových tipů Bill. Snad budeme po finále znát jméno vítěze naší soutěže, dres by se totiž mezi případné dva výherce dělil docela těžko...
Komentáře (2)
Přidat komentářŠkoda,dres sem nevyhrál,ale aspoň si odnášim bronz.Ovšem jeden úspěch to mělo-objevil sem se v článku Viléma Hodra
Sledování komentářů
Chcete-li se rychle dovědět o nových komentářích k tomuto článku, přidejte si jej ke svým sledovaným. Upozornění na nové komentáře pak najdete ve svém osobním boxu Můj EuroFotbal v pravé části hlavičky webu.
Sledovat komentáře mohou pouze registrovaní uživatelé.
Nový komentář
Komentáře mohou přidávat pouze registrovaní uživatelé. Jste-li již zaregistrován, přihlašte se vyplněním svého loginu a hesla vpravo nahoře na stránce. Nahlásit nelegální obsah můžete zde.
Registrace nového uživatele