Premier League - souhrn 28. kola

Góly: 29. Jordan Henderson, 51. Daniel Sturridge

Jordanu Hendersonovi kapitánská páska vskutku prospívá. Při absenci Stevena Gerrarda anglický středopolař jedině kvete, když dnes gólem i asistencí v podstatě zařídil Liverpoolu další povinnou výhru. Poprvé od konce ledna se potom znovu prosadil Daniel Sturridge...

Elitní anglický kanonýr přitom docela výjimečně startoval od samého začátku, a že měl patřičnou chuť do fotbalu, to se projevilo už ve 30. vteřině, když po spolupráci se Sterlingem a Lallanou donutil Heatona k časnému prvnímu zákroku.

Gólman předposledního celku tabulky následně vychytal také Hendersona, tím však akorát oddaloval nevyhnutelné. K tomu se nakonec definitivně dospělo po půlhodině hry, když Henderson doklepával do sítě Coutinhovu zablokovanou ránu.

Reds outsiderovi pořádně nedávali čuchnout po celý zápas a prakticky všechno, co Burnley dovolila, byla Barnesova hlavička ještě z první půle. Jakýkoliv odpor Clarets po změně stran potom nekompromisně odmítl Sturridge již v 51. minutě, když na zadní tyči využil Hendersonova nádherného centru.

Góly: 22. Eden Hazard

Velmi důležité tři body pro Chelsea. Lídr Premier League vydoloval nejtěsnější vítězství 1:0 z Upton Parku a udržel pětibodový náskok před Manchesterem City. Hrdiny zápasu jsou Belgičané - Eden Hazard vstřelil onu rozhodující branku; brankář Thibaut Courtois zase pochytal všechny Sakhovy šance...

Už nějaký ten pátek je zvykem, že v kritických okamžicích Chelsea podrží brankář. Ať už Thibaut Courtois nebo Petr Čech. Dnes dostal šanci mladý Belgičan a José Mourinho měl opět dobrou ruku - strážce svatyně Chelsea se zase jednou stal klíčovou postavou v utkání.

Už v prvním poločase dokázal zamezit dvěma obrovským šancím. Nejprve po zajímavé kombinaci West Hamu vyčapal střelu Kouyatého, a pak poprvé změřil síly s Diafrou Sakhem. Centr Jenkinsona udeřil ebenový forvard hlavou z bezprostřední blízkosti; naštěstí pro Chelsea stál Courtois přesně tam, kde měl.

Přímo se tak postaral o to, že Chelsea první dějství vyhrála - a dovedla nakonec zápas do vítězného konce. Druhým hrdinou byl Eden Hazard, jenž celý zápas doháněl hráče West Hamu k šílenství a především vsítil vítězný gól. Klíčovou kombinaci sám zahájil, vystoupil z ní až v momentu, kdy potřeboval naběhnout do vápna, aby usměrnil Ramiresův centr hlavičkou do sítě - 0:1.

Smolný den měl naopak Diego Costa, jenž již po sedmi minutách v pádu sám před brankou zakončoval nad branku. Krátce před poločasem pak dostal krásný pas do samostatného nájezdu, jenže váhal tak dlouho, že jej dokázal včas skluzem zastavit Carl Jenkinson.

Taky ve druhém poločase se bylo na co dívat - tentokrát byl největší atrakcí Diafra Sakho. Senegalský útočník a nejlepší střelec West Hamu se neprosadil jen vinou skvostného Courtoise, jenž jej znovu jemným dotekem připravil o radost pár minut po obrátce. Stejná rýmovačka málem znamenala vyrovnání po hodině hry - jenže znovu měl navrch mladý gólman.

V té době už mohla Chelsea klidně vést 3:0, ale energický Ramires měl v zakončení stejnou smůlu jako Sakho. Po další skvělé akci Hazarda uháněl Brazilec sám na branku, ale i když vykoupal Collinse a překonal Adriána, zastavila ho tyčka. Za dvě minuty hlavičkoval znovu po asistenci Hazarda už přesně, jenže pro změnu zaúřadoval skvělý Adrián.

Závěr zápasu se nesl čistě ve znamení snahy West Hamu o vyrovnání, především po levé straně měli přes výjimečně slabého Ivanoviće Kladiváři vyslovený průchoďák. Naštěstí pro hosty však nedokázali v závěru vymyslet už nic; naopak Chelsea měla rozhodnout. Střídající Willian však po Hazardově pasu v nastaveném čase trefil jen obránce stojícího na brankové čáře.

Góly: 82. Charlie Austin - 64. Olivier Giroud, 69. Alexis Sánchez

Jak předvídatelné: Arsenal přemohl QPR rozdílem jedné jediné branky. Takový evergreen - ať už si obě mužstva stojí jakkoliv. A že si Gunners momentálně na vlastní pozici nemohou příliš stěžovat. Díky trefám Girouda s Alexisem uhájili třetí příčku, zatímco Hoops zůstávají v sestupovém pásmu...

Jestliže o prosincovém pokoření QPR stejným brankovým poměrem rozhodoval Arsenal až v druhé půli, tento zápas nebyl tolik odlišný. Větší rozdíl spočívá akorát v tom, že se tentokrát Gunners před pauzou vůbec neprosadili - a nebyli k tomu ani bůhvíjak blízko.

V úvodních pasážích hrozili spíše Hoops, kteří dělali defenzívě favorizovaného celku problémy dlouhými nakopávanými míči, a Arsenal musel na svou první střelu čekat až do 23. minuty. Další komplikace se pak pro Wengerův mančaft dostavila po půlhodině hry, když si opětovně startující Gabriel patrně natáhl zadní stehenní sval a musel přepustit místo Koscielnému.

Do druhého poločasu již Arsenal odstartoval bleskově a ihned si vytvořil dvě slibné příležitosti prostřednictvím Alexise a Girouda. Oba fotbalisté pak přitom stáli také u zrodu prvního gólu utkání: Sánchez vše rozeběhl, vybídl Gibbse, a i když sama jeho ztlumená střela až ke Greenovi nedoputovala, první změnu skóre v 64. minutě zařídila Giroudova pohotová reakce.

Kieran Gibbs si v podstatě připsal svou druhou asistenci večera okamžitě vzápětí, ani tentokrát však nešlo o žádné světoborné umění. Většinu práce totiž v 69. minutě odvedl Sánchez, který se protáhl do vápna a i ve společnosti tří až čtyř protihráčů si našel prostor k propasírování balonu podél přední tyče.

Chilský forvard si takto spravil chuť poté, co jindy sám před Greenem nedokázal ztrestat hrozivou ztrátu váhajícího obránce, a ve finále se zasadil o vítěznou trefu večera. Jen krátce poté, co se Özil díky famózní otočce prosadil ke střele do tyče, totiž zničehonic udeřil Charlie Austin na druhé straně - a mohla za to klasicky chvilka nepozornosti v obraně.

Coquelin s Koscielnym v 81. minutě nedokázali vhodně zareagovat na dalekonosnou horizontální příhru a Austin na hraně šestnáctky nádhernou ranou trestal. Žádný kolaps Arsenalu se však protentokrát nedostavil, když Severolondýňané dohrávali v relativní pohodě.

Góly: 32. Victor Moses, 84. Mame Diouf

Měli by se snad v Goodison Parku přeci jen začít bát o holou prvoligovou příslušnost? Zní to bláznivě, pravda, ale pro fanoušky Evertonu poslední týdny opravdu nebyly nijak radostné - žádná výhra v pěti kolech nyní znamená, že pokud QPR zvládne svou dohrávku, Toffees budou sestupové propasti vzdáleni už jen pouhé tři body...

Stoke City ještě nikdy od svého postupu do Premier League neskončilo nad Evertonem, tentokrát se mu to však docela jistě povede - ba co víc, Potters jsou neomylně na cestě za svým nejvyšším umístěním v tabulce. Dnešní tři body je vynesly až na osmou příčku.

Hosté přitom do kouskovaného zápasu nevstoupili marně. Zpočátku drželi míč takřka výhradně na svých kopačkách a výjimečně startující lazar Darron Gibson se také ukázal být autorem první střely utkání. Na to Stoke odpovídalo poněkud pomalu, čekat se však nakonec vyplatilo. Ze země totiž možná ještě Moses nemířil přesně, hlavou už mu to ale ve 32. minutě vyšlo.

V tu chvíli byla řada znovu na liverpoolských a jejich reakce byla opravdu z řady vlažnějších. Lennon ještě krátce před pauzou pokoušel štěstí ranou při zemi a solidní příležitost měl ihned po změně stran také Lukaku, jinak se ale Toffees vepředu ukrutně trápili.

A jakmile si na Begovićovi se svým krouceným projektilem vylámal zuby také střídající Koné, rozhodla se dvojice Arnautović-Diouf z protiútoku nemilosrdně potrestat Lukakuovu chybu na útočné polovině. Prvně jmenovaný v 84. minutě pálil do tyče, senegalský forvard už to ale neměl nijak složité.

Góly: 7. Nacer Chadli, 51. Ryan Mason, 60. Andros Townsend - 19. Sung-yueng Ki, 89. Gylfi Sigurdsson

Všech osm nejlepších celků Premier League dokázalo zvítězit. Největší měrou se o to postaral Tottenham, který se výhrou 3:2 nad Swansea udržel v kontaktu se špičkou - Velšany navíc právě z oné osmé pozice sesadil. Branky Sigurdssona a Ki hosty nezachránily, za Kohouty totiž pálili hned tři muži - Chadli, Mason a Townsend.

Tottenham si nic nedělal z pohárového zklamání a už po šesti minutách nakročil k vítězství. Rosův centr z levé strany doplachtil přesně na nohu Chadliho a Spurs vedli 1:0. Ještě před rozehrávkou však všem na stadionu zatrnulo, když na půlící čáře zkolaboval Batefimbi Gomis a musel být odnesen s kyslíkovou maskou. Podle zpráv z klubu je však útočník v pořádku.

Spoluhráči mu navíc mohli brzy udělat radost, dvorní exekutor přímých kopů Gylfi Sigurdsson v devatenácté minutě trefil mrtvým míčem tyčku. Dlouho však nesmutnil, jen dvacet sekund nato totiž Taylor poslal do vápna Ki, jenž využil Vertonghenova zaváhání a z takřka nemožného úhlu prostřelil Llorise - 1:1.

Do konce poločasu už se brankáři příliš nezapotili. Fabianski lapil propagační rány Masona i Bentaleba a opravdovou práci měl až po obrátce. Hned první vážný pokus Spurs však skončil gólem. Eriksenův úprk vstříc šestnáctce sice přerušila obrana Swans, ale míč dostal Ryan Mason, jenž pod břevno zakončil - 2:1.

Vítěznou tečku za pohledným zápasem učinil fantastickým způsobem Andros Townsend. Sedmdesátimetrový sprint vyšperkoval vhodnou zasekávačkou ve vápně Routledgovi, načež podél Fabianskiho přesně zakončil - 3:1. Deset minut před koncem ještě málem přidal čtvrtou tečku Roberto Soldado, ale Walkerův centr poslal hlavou pouze do tyčky.

Swansea se nehodlala vzdát, jenže její reakce přišla příliš pozdě. Až dvě minuty před koncem utekl po levé straně Montero a jeho jemný centr proměnil v gól Gylfi Sigurdsson. Tottenham však přece jen musel zachraňovat brankář Hugo Lloris.V nastaveném čase hlavičkoval po dalším Monterově centru stoper Fernández, jenže Francouz mezi třemi tyčemi Spurs svým tygřím skokem zachránil tři body na White Hart Lane.

Góly: 89. Ashley Young

Vzpomínáte na mistrovství světa, kde Louis Van Gaal udělal z Tima Krula nečekaného penaltového hrdinu? Inu, brankář Newcastlu mu nyní tuto tři čtvrtě roku starou laskavost vrátil a darovaným gólem z konce zápasu pomohl Manchesteru United udržet se v těsném kontaktu se třetím Arsenalem...

Pro Red Devils jde každopádně o další z celé řady šťastných vítězství, ke kterým tradičně favorizovaný tým přišel tak trochu jako slepý k houslím. Takový Ángel Di María byl například už podruhé za sebou střídán po nemastném neslaném výkonu a Chris Smalling se mohl považovat za šťastlivce, když zkraje zápasu rozhodčí nenařídil penaltu po jeho zákroku na Rivièrea.

Louis Van Gaal pro dnešek vsadil na neklasického hrotového útočníka v osobě Marouanea Fellainiho, když Falcao zůstal pro celý duel na lavičce náhradníků, a právě bývalý záložník Evertonu se spolu s Youngem zasadili o jednu z mála vynikajících příležitostí hostujícího týmu - v tomto okamžiku šance dvojité. Tim Krul byl tehdy bezchybný, stejně jako dříve De Gea proti Rivièreovi či Colocciniho hlavičce.

Ovšem jestliže španělskému gólmanovi fazóna vydržela po celou stopáž, Tim Krul závěrem polevil v koncentraci, a když ho Abeid zpětnou přihrávkou v 89. minutě dostal do úzkých, nasměroval nizozemský brankář svůj odkop akorát na Ashleyho Younga, který si už věděl rady.

David De Gea posléze odmítl ještě Papisse Cissého a sotva zasloužené tři body pro Rudé Ďábly byly zapečetěny.

Góly: 45. David Silva, 88. James Milner

Povinnost splněna. Kdekdo čekal debakl nebo jasný zápas, ale Manchester City zkrátka není v takové formě jako při mistrovských letech 2012, 2014. Na Leicester to nicméně stačilo - David Silva a James Milner zařídili výhru 2:0, která udržela obhájce titulu na pět bodů od vedoucí Chelsea. Ta má však zápas k dobru.

V prvním poločase měli domácí dokonce štěstí, že nešli do vedení hráči Foxes. Nejenže mohl rozhodčí s trochou vůle odpískat penaltu po zákroku Harta na Kramariće, o chvíli předtím navíc Bony jemně atakoval Schluppa, a přestože o faulu nejspíš nešlo, i zde se pokutový kop s trochou štěstí/smůly pískat mohl.

Man City však v nastaveném čase prvního poločasu úspěšně otevřelo skóre. Wilfried Bony poprvé nastoupil v základní sestavě, jeho pokud však ještě Schwarzer kryl. David Silva už ale nadvakrát dokázal australského brankáře překonat, přičemž si Citizens poradili s několika ležícími "Lišáky".

Domácí favorit ve druhém poločase několikrát mohl rozhodnout o svém vítězství definitivně, ale jejich snaha se dlouho s úspěchem nemohla setkat. Měli dokonce i štěstí, když čtvrt hodiny před koncem napálil Mahrez tyčku.

V závěru ale přece svůj tříbodový zisk Citizens pojistili. Aktivní Jesús Navas odcentroval z pravé strany na hranici malého vápna, kam vlétl střídající James Milner, který sklepl míč za Schwarzerova záda.

Góly: 83. Sadio Mané

Southampton dokázal na St. Mary's Stadium po třech zápasech vstřelit gól a konečně také zvítězit. Na tři body proti Crystal Palace se Saints hodně nadřeli, nakonec rozhodla šťastná ruka kouče Koemana. Po akci střídajícího Ward-Prowse se totiž prosadil Sadio Mané a minimálně do zítřka tak zajistil svému týmu návrat na pohárové příčky.

Úvodní dějství toho vskutku moc nenabídlo. Nezaujatý divák se musel hodně nudit, Saints se sice snažili, ale žádné brankové příležitosti si nevypracovali. Nejzajímavěji vypadala šance Đuričiće, jenž možná trochu překvapivě nastoupil v základní sestavě na úkor krajana Tadiće. Talentovaný Srb, který v Anglii hostuje z portugalské Benficy, však z nadějné pozice pálil vysoko nad. Na druhé straně málem nabídl gól hostům svou hrubkou brankář Forster, když mu na malém vápně vypadl vysoký centr, Wilfried Zaha ovšem nebyl dostatečně předvídavý a bývalá jednička Celticu stačila svou chybu napravit.

Drobného zaváhání se na opačné konci hřiště dopustil také zkušený gólman Speroni, Maného střelu totiž nešikovně vyrazil přesně k nohám Pellèho, italský forvard ale v tísni nedokázal usměrnit míč do odkryté brány. Pokus senegalského křídelníka byl zároveň také vůbec jediným přímým ohrožením branky v prvním poločase.

Vůbec první ránu mezi tři tyče si krátce po změně stran připsali také Eagles. Důrazný Bolasie se dostal k míči a přihrál Puncheonovi, ten se na hranici velkého vápna dokázal dobře obtočit okolo obránce a pohotově vypálil, bohužel pro něj přesně do míst, kde stál připravený Forster. Alan Pardew svým svěřencům o poločase zřejmě promluvil do duše, zanedlouho totiž znovu zahrozili. Nejprve Forster likvidoval střelu Bolasieho a pokus Zahy orazítkoval pravou tyč.

Druhá půle už opravdu snesla přísnější měřítko. Skóre mohl zanedlouho otevřít Japonec Yoshida, hlavičku Pellèho po rohovém kopu ale v těžké pozici nedokázal nasměrovat do sítě. Rozzuzlení přinesla 83. minuta. Střídající James Ward-Prowse se perfektně uvolnil a z šestnáctky vystřelil, gólman Speroni předvedl trochu nešťastný zákrok, míč pouze nohama vyrazil před sebe a pohotový Mané ležícího Argentince snadno přehodil - 1:0.

Southampton zvládl závěr takticky velmi dobře, a když v nejnadějnější příležitosti na vyrovnání Bolasie místo střely nepochopitelně centroval na nikoho, mohla si družina Ronalda Koemana konečně znovu připsat tři body.

Góly: 15. Dame N'Doye - 77. Jack Rodwell

Nic neřešící spor, který zanechává jak Hull, tak Sunderland v té samé šlamastyce, respektive v těsné blízkosti sestupového pásma. O vřavu šlo přitom skutečně intenzivní, když došlo i k potyčce mezi oběma manažery a Gus Poyet, lodivod hostujícího celku, byl následně dokonce vykázán na tribunu...

Sunderland do utkání vstoupil o něco lépe, postupem času to však byl spíše Hull, kdo si byl schopen vytvářet jasnější příležitosti. A když potom v 15. minutě N’Doye po standardce Huddlestonea skóroval i ve svém třetím po sobě jdoucím vystoupení na KC Stadium, Gus Poyet překvapivě brzy vypěnil při žluté kartě pro filmujícího Rodwella - a takřka celé střetnutí tím pádem odsledoval z větší výšky.

I přesto se Sunderland po přestávce výrazně zlepšil a speciálně po vysvlečení van Aanholta s Alvarezem se zdálo být jen otázkou času, kdy i Mackems udeří. Hosté se nakonec shodou okolností dočkali zásluhou muže, který v podstatě stál za Poyetovým vykázáním na tribunu - v 77. minutě Rodwell odhlavičkoval do sítě van Aanholtův centr, aby zanedlouho odmítl z voleje přidat i vítěznou trefu.

Góly: 22. Gabriel Agbonlahor, 90+4. Christian Benteke (pen.) - 66. Saido Berahino

Definice "masivního vítězství". Aston Villa do dneška zůstávala jediným týmem, kterému se ještě v tomto kalendářním roce nepodařilo urvat tři ligové body, a kdy jindy sedmizápasové čekání na bod ukončit než zrovna v derby se sousedním West Bromwichem? A ještě skrze penaltu ze samého sklonku nastavení...

V první půli to byla Aston Villa, jakou nikdo nepoznával. A především Gabby Agbonlahor, jehož nikdo nepoznával. Kapitán birminghamských letos zatím hrubě zaostával za očekáváním a několikrát i zpříma stál svůj tým body, dnes se však zejména před pauzou obdivuhodně pochlapil a nikdo by se nemohl divit, kdyby se do kabiny vracel jako autor hattricku.

Všechno to začalo ve 14. minutě, když Agbonlahorovu nedobře umístěnou střelu Ben Foster záhadně propustil mezi nohama a velikánské ostudě unikl jedině s posvěcením brankové technologie. Sám Agbonlahor nicméně nemusel ničeho dlouze litovat. Již za dalších osm minut si zaběhl za obranu pro Bentekeho krásné prodloužení dlouhého nákopu a nasadil Fosterovi tentokrát již stoprocentně chtěné jesle.

Celoživotní fanda Aston Villy tímto v ideálním okamžiku utnul svůj dlouhotrvající (14zápasový) střelecký půst a jen tak zastavit se opravdu nehodlal. Neuběhlo příliš okamžiků a už byl znovu za Joleonem Lescottem, který nakonec Agbonlahorovu pomalou koncovku se štěstím odklízel až na čáře. A činili se i další muži ve vínovém, když Fabian Delph koncem úvodní části po krátké zasekávačce zacílil přímo do vzdálenější tyče.

Joleon Lescott versus Gabby Agbonlahor. Takový byl průvodní duel prvního poločasu. A zatímco tehdy jasně vítězil útočník Aston Villy, který si dokonce na stoperovi WBA vymohl i žlutou kartu; po změně stran se karty trochu obrátily. A jestliže pro Villans nebyla varováním jedna Bruntova standardka, po níž Dawson z ideální pozice nepochopitelně hlavičkoval nad břevno, v 66. minutě již Berahino bez problémů využil Lescottova ojedinělého převezení Agbonlahora. Tentokrát ve vzduchu.

Po srovnání skóre se hra ukázkově vyrovnala a ze všech snah o její oživení se nakonec ukázala být nejfunkčnější ta zdaleka nejodvážnější - Sherwoodovo vysvlečení mladíka Grealishe. Talentovaný záložník hru Villans ještě naposledy rozhýbal a byl to právě on, kdo na rozdivočelém Fosterovi vyhrál klíčovou penaltu, kterou ve čtvrté minutě nastavení suverénně proměnil Benteke.