Premier League - souhrn 30. kola

Góly: 65. Eduardo Vargas - 18. Séamus Coleman, 77. Aaron Lennon

Queens Park Rangers registruje další trpkou prohru. Prohru po pěkném boji, ale ve výsledku pořád jen prohru, která mrzí možná o to víc, že zaváhali také všichni rivalové Hoops v boji o záchranu. Naopak Everton už může být v klidu; Lennonova branka ho dostává téměř na vzdálenost deseti bodů od sestupové propasti...

První poločas byl na Loftus Road hodně o osobních soubojích Bobbyho Zamory s mladým stoperem Evertonu Johnsem Stonesem. Ten se po čtvrtečním fiasku Antolina Alcaraze znovu vrátil do sestavy a v prvních dvou zapeklitých případech robustního forvarda od míče zdárně odstavil. Po půlhodině hry už se ale Zamora před Stonese přeci jen dostal a talentovaný zadák si mohl akorát zhluboka oddychnout, že zkušený útočník dobrý centr zprava akorát nedostatečně lízl.

Everton před pauzou směrem dopředu rozhodně nepředvedl žádná velká kouzla, do kabiny se však vracel z pozice spokojenějšího mužstva. Může za to situace z 18. minuty, kdy Seamus Coleman potvrdil svou pověst produktivního obránce a z neortodoxní pozice nádherně zacílil ke vzdálenější tyči. Za poslední dvě sezony žádný zadák v Premier League neskóroval tolikrát jako tento Ir (9krát).

Do druhého poločasu nastoupili opět lépe domácí a David Hoilett okamžitě z dobrých 20 metrů pálil do břevna. Dvojí dorážka z dílny Phillipse a skórujícího spoluhráče už potom nebyla legální - hned zkraje se totiž jednalo o ofsajd.

QPR se po pauze obecně tlačilo vpřed agresivněji, Tima Howarda však až do vstřelené branky pořádně neprověřilo. Důležitými prvky se nakonec ukázala být střídání. Nejprve to byl Eduardo Vargas, který v 64. minutě jen chvíli po svém nástupu na hřiště nekompromisně zasadil míč do sítě po dobré práci Austina a neschopnosti hostů odvrátit nebezpečí ze standardky.

A později, jakmile Aaron Lennon finišem z druhé vlny završil v 77. minutě pěknou akci Evertonu, ukázal se být ideálním žolíkovým materiálem také Adel Taarabt. Tomu ovšem hned ve dvou případech scházelo trochu toho pověstného štěstíčka: jednou se protáhl mezi třemi hráči a mířil těsně vedle, podruhé využil houževnaté práce Caulkera pouze k technické střele do břevna.

Góly: 26. Ahmed Elmohamady, 28. Abel Hernández - 2. Eden Hazard, 9. Diego Costa, 77. Loïc Rémy

Divoký zápas na KC Stadium nakonec znamenal veledůležité tři body pro vedoucí tým Premier League - londýnskou Chelsea. Hrdinou zápasu se stal Loïc Rémy, jemuž stačila minuta na trávníku, aby rozhodl o těsném vítězství svého týmu 3:2. Blues díky tomu udrželi šestibodový náskok na druhé Man City, na které mají stále zápas k dobru.

Už po minutě hry zazářil Eden Hazard. Belgický kouzelník převzal míč po sklepnutí Diega Costy, doběhl s ním na hranici vápna a parádní ranou zamířil přesně k tyči. Po chvíli si oba dva svou roli vyměnili, když Hazard zahájil akci, na jejímž konci Costa perfektně z kraje šestnáctky překonal McGregora podruhé - 0:2. Po dvou měsících si navíc u gólu připsal asistenci Fábregas.

Mezi brankami navíc utíkal sám na branku Abel Hernández a Thibaut Courtois jej fantasticky vychytal - všechno tak šlo podle představ Chelsea. Ta sice v utkání nebyla jasně lepší, pouze využila dvou geniálních momentů ofenzivních hvězd. Hull byl nicméně v prvním dějství aktivnější a celkově v něm přestřílel Chelsea nevídaným poměrem 14 - 3, byť většina pokusů šla mimo tři tyče.

Než si Courtois vybral svůj nešťastný moment, ještě jednou Chelsea zachránil. To když u tyčky vyrazil přesně mířený přímý kop N’Doyeho. V polovině úvodního dějství však kapituloval. Hbitý Robertson pronikl na levé straně přes Williana a otřesně bránícího Ivanoviće, dokonalým pasem našel na zadní tyči Elmohamadyho, jenž neměl těžkou pozici.

Ještě snadnější roli měl o pouhých 74 sekund později Abel Hernández. Nutno předeslat, že kus špatné práce opět odvedl nezvykle špatný Ivanović, který zavřel vlastního brankáře přihrávkou na slabší nohu a v inkriminovaném okamžiku mu ani trochu nepomohl. Faktem však zůstává, že Courtois měl odpálit míč do autu - kličku mu totiž Hernández snadno vypíchl a bylo vyrovnáno - 2:2.

Tahle příšerná dvouminutovka Chelsea ještě více srazila k zemi a Hull mohl pokračovat v jednom z nejpozitivnějších výkonů v letošní sezóně. Do přestávky lídrovi soutěže nedovolili Tigers vůbec nic, naopak aktivním projevem převzali roli týmu, který určuje tempo utkání.

Změna stran tak logicky přišla vhod spíše Chelsea, který mohla čtyři minuty nato jít znovu do vedení. Skvělý Hazard pronikl do vápna mezi několika hráči soupeře a připravil gólovku Fábregasovi, jenž těsně minul zadní tyč. Chelsea byla ve druhém poločase jasně lepší, ale před vápnem Hullu jí chyběla lehkost.

Tigers byli naopak stoprocentně přímočaří a jediné zaváhání Luíse jim pomohlo vytvořit trojnásobnou šanci na vstřelení branky. Thibaut Courtois však potvrdil, že jeho chyba z první půle byla výjimkou, když fantasticky pochytal střely Elmohamadyho, Livermora i Ramíreze.

Chelsea se zasloužené odměny, která nakonec zajistila Blues všechny tři body, dočkala až čtvrt hodiny před závěrečným hvizdem; krátce poté, co lehce zraněného Costu vystřídal Loïc Rémy. Byl to právě on, kdo stál na konci pohledné kombinace Fábregase a Williana a s velkým štěstím propasíroval míč skrz brankáře McGregora - 2:3.

Góly: 69. Daniel Sturridge - 14. Juan Mata, 59. Juan Mata

Steven Gerrard je historicky velkou postavou derby mezi Liverpoolem a Manchesterem United, však skóroval hned sedmkrát v posledních 11 takových bitvách o severozápad země. Při své derniéře na velké scéně však obdivovaný "Stevie G" selhal; nechal se vyloučit po 48 sekundách pobytu na hřišti a výrazně tak přispěl k hořké porážce 1:2...

Liverpoolský kapitán ale svému týmu a manažerovi nepodrazil nohy hned na začátku. Gerrard byl teprve součástí upraveného plánu pro druhý poločas poté, co klasické 3-4-3 Brendanu Rodgersovi očividně neneslo to pravé ovoce.

Manchester United byl v první půli hbitější a kontroloval hru za pomoci rychlé cirkulace balonu, především ale taky vedl díky Herrerově nádhernému pasu za obranu a Matově utěšené koncovce pravou nohou.

Liverpool se mezitím na nic nezmohl a trápilo se zejména duo Coutinho-Lallana. Prvně jmenovaný se jen těžko dostával k tvorbě hry, přičemž jeho kolega po dokonalé práci tandemu Henderson-Sturridge z ideální pozice na ose hřiště nepochopitelně minul vymezený prostor a ve 35. minutě tak spálil ojedinělou příležitost domácích.

Steven Gerrard měl na místě Adama Lallany obraz hry překlopit ve prospěch Liverpoolu - a ačkoliv domácí po změně stran skutečně vypadali o poznání lépe, díky práci jejich vlastního kapitána to rozhodně nebylo. Už po 48 sekundách totiž Gerrard okatě prošlápl ležícího Herreru a červená karta byla tehdy jediným přípustným řešením.

Druhé dějství bylo obecně na vypjaté okamžiky plné. Za podobně vědomý a podlý zákrok mohl být v závěrečných sekundách vyloučen i Škrtel. Menší slovní potyčky se účastnil také střídající Balotelli a dříve mohl být za dva nebezpečné zákroky vyloučen rovněž hostující Phil Jones.

Jinak se ale po pauze hrál i solidní fotbal a hlavně - padaly i další góly. O ten první se zasloužil improvizující Mata, který se famózně položil do Di Maríova dloubáčku a akrobatickým volejem přikoval Mignoleta na místo. Mata se tímto stal vůbec prvním Španělem, kterému se v historii Premier League podařilo zatížit liverpoolské konto rovnou dvěma trefami.

Pro United to nakonec nebyla taková procházka růžovou zahradou: v 69. minutě po krásném prostrčení od Coutinha na přední tyči nachytal De Geu Sturridge a domácí v tu chvíli obecně začínali přebírat iniciativu. S uhájením hubeného vedení však ve finále Red Devils přeci jen neměli velký problém; naopak ještě v úplném závěru Rooney neproměnil pokutový kop, když Mignolet perfektně vystihl směr střely.

Góly: 88. Diafra Sakho

Guus Hiddink nadále zůstává jediným nizozemským manažerem, kterému se podařilo uspět hned při svém debutu v čele klubu Premier League. Dick Advocaat se dnes v rámci relativně nezáživného večerního klání s West Hamem stal již pátým poraženým...

Dick Advocaat při své premiéře na lavičce tápajícího Sunderlandu nepřišel hrát žádného zanďoura a na Upton Parku se ihned vytasil se trojicí útočníků Defoe-Wickham-Fletcher. Prvně jmenovaný přitom hned zkraje utkání po pěkném vysunutí od kolegy Fletchera nevykázal v koncovce dostatek klidu, a zejména tato situace nakonec Sunderland v konečném zúčtování pořádně mrzela.

Jinak se totiž Mackems k ničemu příliš nedostali. Před přestávkou musel Pantilimon odolával salvě slepených střeleckých pokusů z dílny Nolana, Sakha a Songa, přičemž zhruba po hodině hry se na rumunského brankáře klidně mohla kopat penalta po Verginiho nešetrném strážení Nolana.

Jediné branky zápasu se nakonec docela po zásluze dočkal aktivnější West Ham, když Noble delikátním pasem vyslal do velké šance Diafru Sakha a v poslední době poněkud impotentní Senegalec s přehledem zavěsil.

Góly: 48. Moussa Sissoko - 24. Olivier Giroud, 28. Olivier Giroud

Od neslavného severolondýnského derby s Tottenhamem slaví Arsenal už čtvrtou výhru 2:1 - a opět výhru upocenou. Kanonýři sice proti Newcastlu odehráli prvotřídní první poločas, do toho druhého však nastoupili s nosem nahoře a hladoví domácí divže neurvali alespoň bod...

Vypadalo to skutečně velmi podobně jako tehdy, když Londýňané v památném utkání prohospodařili lukrativní čtyřgólový náskok. Jediný rozdíl dnes spočíval v tom, že se až tak nestřílelo. A že nakonec Gunners vedení přeci jen uhájili.

První dvacetiminutovka ještě v podání Arsenalu nebyla tak slavná. Tim Krul si sice úvodem zahrál ažaž, to však čistě nohama a v rámci rozehrávky vlastního týmu - soupeř ho vlastně vůbec neohrozil. A Ramsey se například ve 22. minutě o dobrou příležitost sám připravil špatnou koordinací.

Do vynikající pozice mu přitom tehdy nahrával Olivier Giroud a právě jeho osoba, i když v roli zakončovatele, nakonec o celkovém vítězství favorita v podstatě rozhodla během pouhých pár mrknutí oka.

Francouzský forvard - noční to můra Tima Krula (po dnešku se šesti góly ve stejném počtu duelů) - nejdříve pohotově zareagoval na Welbeckovo prodloužení Cazorlovy standardky a posléze už raději sám hlavou zpříma navazoval na Cazorlovu donášku z rohového kopu, aby v rozmezí ani ne pěti minut ještě v rámci úvodní třetiny zápasu poslal Gunners do pohodlného úniku.

Onen náskok se nicméně ukázal být až příliš pohodlný. Do druhého dějství nastoupili Kanonýři očividně nezkoncentrovaní a brzy to bylo už jenom o gól. Na pravé straně ve 48. minutě krásně zakombinovali Taylor s Cabellou a Sissoko elegantně placírkou nedal Ospinovi žádnou šanci.

Newcastle se touto akcí dostal poprvé v utkání na koně, a z něho již i díky zdravotním trablím přímo na place tápajícího dua Cazorla-Coquelin až do konce neslezl.

I přes vzrůstající únavu se ovšem Kanonýři přeci jen zdárně ubránili. Potřeba k tomu bylo mimo jiné jednoho Ospinova zákroku proti záludně tečované střele i dvou důležitých bloků v podání Koscielného.

Góly: 37. Shane Long, 58. Jason Shackell (vl.)

Southampton udržel svoje naděje na účast v příští sezóně Ligy mistrů, když doma porazil nováčka z Burnley 2:0. Clarets naopak svoje akcie v boji o udržení neposílili a stále zůstávají mezi třemi nejhoršími celky Premier League. O góly Southamptonu se postarali Long a Bertrand - ten napálil míč do Shackella, jenž si vsítil vlastní branku.

Zápas přesto pro sedmý tým tabulky nezačal vůbec dobře. A možná se tak na něj bude nahlížet i s odstupem času. Po deseti minutách si totiž Fraser Forster sám přivodil vážné zranění, pro které musel být odnesen na nosítkách a vystřídán. Jeho náhradník Kelvin Davis si však počínal fantasticky a byl jedním z hrdinů zápasu.

Už ve zbytku prvního poločasu minimálně třikrát svůj tým podržel. Poradil si s hezkou střelou Vokese a především si krátce před obrátkou poradil s obrovskou šancí Ingse. V nastaveném čase úvodního dějství pak mohl pyšně zvednout ruku potřetí, když vyrazil gólovou hlavičku Barnese.

To už za stavu 1:0 pro Southampton, o který se šťastně postaral Shane Long. Šťastně proto, že pouze zakončovací neschopnost Pellého mu to dovolila. Clynovu ránu totiž Graziano trestuhodně minul a Long na zadní tyči pohodlně uklízel do poloodkryté svatyně. Pellé navíc ve stoprocentní příležitosti selhal ještě jednou, když před pauzou napálil míč z nějakých pěti metrů do břevna.

Druhé dějství už tolik zajímavých situací nenabídlo, takže fanoušci na St. Mary’s Stadium stoupali nadšeně ze sedaček jedinkrát. To když klasicky ofenzivně aktivní Ryan Bertrand po autovém vhazování uháněl podél brankové čáry a jeho střílený centr si do vlastní sítě srazil kapitán Burnley Jason Shackell.

Tohle vedení už Southampton nepustil - jakožto nejlépe bránící tým v Premier League se dá říci, že i dle očekávání. Svěřenci Ronalda Koemana tak před nedělní dohrávkou Liverpoolu a Man Utd ztrácí na čtvrtou příčku jen tři body. Burnley naopak nevyužilo posunout se před Sunderland na nesestupovou pozici a zůstává osmnácté.

Góly: 14. Mame Diouf - 41. Glenn Murray (pen.), 45. Wilfried Zaha

Nestárne. Glenn Murray se po zranění vrátil do sestavy Crystal Palace s noblesou. Ve svém čtvrtém utkání od půlky února nyní vsítil čtvrtý gól a vítěznou trefu navíc proti Stoke City připravil Zahovi. Eagles tak potvrdili fantastickou venkovní formu - pod Alanem Pardewem vyhráli neuvěřitelný pátý z šesti zápasů na hřištích soupeře.

Crystal Palace se díky dnešnímu úspěchu dostali na odstup 11 bodů od pásma sestupu. Už nyní se tak dá takřka s jistotou říct, že se s Orly budeme v Premier League setkávat i příští sezónu. Začátek utkání jim ale příliš nevyšel. Jen třináct minut po startu rozehrál přímý kop N’Zonzi, Crouch jej chytře pustil mezi nohama a Mame Biram Diouf sám před gólmanem Speronim nezaváhal.

Palace si první střelu na branku připsalo až při gólových oslavách. Diskutabilní penaltu odpískal André Marriner, když Bolasie vletěl nohou napřed do souboje s Begovićem. "Desítku" každopádně proměnil Glenn Murray, jenž měl velký podíl i na vítězné brance těsně před pauzou. Hlavou prodloužil Speroniho výkop a Wilfried Zaha tváří v tvář Begovićovi uspěl.

Svěřenci Alana Pardewa mohli navýšit své vedení krátce po přestávce, volej Scotta Danna se odrazila od tyčky zpět do hřiště. Poté však tíhli k vyrovnání naopak Potters. Speroni nicméně uhájil hubené vedení svého týmu jak proti ráně Irelanda, tak proti teči N’Zonziho.

Góly: 6. Harry Kane, 13. Harry Kane, 64. Harry Kane (pen.), 85. Jeffrey Schlupp (vl.) - 38. Jamie Vardy, 50. Wes Morgan, 90. David Nugent

Premier League má nového nejlepšího střelce. Kometa sezóny Harry Kane hattrickem popravil Leicester, který na White Hart Lane odehrál skvělý zápas. Přesto však odešel poražen, mladík s 18 na zádech zajistil Tottenhamu konečnou výhru 4:3. Spurs tak stále zůstávají ve hře o Ligu mistrů, zatímco Foxes pomaličku vyhlíží pád do Championship.

Tottenham se spolu s Leicesterem postaral o čtvrtý nejgólovější zápas letošní sezóny Premier League. Více než sedm branek padlo letos jen čtyřikrát a není náhodou, že oba celky v tomto výčtu už mají zastoupení. Spurs přestříleli 5:3 Chelsea, Leicester stejným poměrem potupil Man Utd. Další kanonády obstaral Southampton se Sunderlandem (8:0) a doposud nejvyšší výhru drží Chelsea, která zničila Everton na jeho hřišti 6:3.

Tehdy se dvakrát trefil Diego Costa, do dnešního dne nejlepší kanonýr soutěže. Dočasnou korunu mu však sebral Harry Kane, jenž otevřel skóre divokého zápasu už po pěti minutách. Dier prodlužil rohový kop před branku, navrátilec Kasper Schmeichel jej tečoval jen k nohám obávaného kanonýra a ten se nemýlil - 1:0.

Druhou trefu, kterou Harry Kane srovnal Costův zápis, přidal jednadvacetiletý útočník za dalších šest minut. I tehdy při něm stálo štěstí, jelikož Walkerův Huthem tečovaný centr dostal Kane do branky opět přes blokujícího Hutha. Skvostný start, ale to by to nebyl Tottenham, aby si nepřivodil obrovské problémy.

Ve zločince se mohl proměnit Nacer Chadli, jehož dorážka po Eriksenově tyčce mířila ke zděšení všech fanoušků nad. Do přestávky totiž stihl snížit Jamie Vardy, který byl přesný po rychlém protiútoku a dokonalém pasu Nugenta. Opařené Kohouty pak definitivně srazil do kolen kapitán Wes Morgan. Stačily mu na to čtyři minuty - pak si totiž trestuhodně nehlídaný naběhl na rohový kop Jamese a hlavičkou srovnal na 2:2.

Leicester si však naději na bodový zisk sebral sám po hodině hry. Nugent špatně zpracoval míč ve vápně, dal prostor Dannymu Rosovi, načež ho v šestnáctce srazil k zemi. Nařízený pokutový kop proměnil kdo jiný než Harry Kane, který tak poslal Tottenham poslal do vedení, završil hattrick a osamostatnil se s 19 góly v čele tabulky střelců.

Definitivní konec naději Foxes znamenala vlastní branka Schluppa, který se srdnatě vracel při nájezdu Eriksena. Dánský středopolař sice trefil Schmeichela, jenže od něj se meruna odrazila právě do Schluppa a do sítě. Krásný Nugentův gól v poslední minutě zápasu už znamenal jen kosmetickou úpravu na konečných 4:3.

Tottenham nyní před dohrávkou Liverpoolu a Man Utd ztrácí na čtvrtou příčku jen tři body a je zpátky ve hře o Ligu mistrů. Leicester naopak dostal další ránu ve snaze o udržení se v Premier League. Na to nyní ztrácí sedm bodů a ze zbývajících devíti zápasů by potřeboval vyhrát minimálně pět z nich.

Góly: 87. Bafétimbi Gomis

Euforie kolem Tima Sherwooda opadá a fanoušci Aston Villy se z výšin vrací ke střízlivým očekáváním bohapusté záchrany prvoligové identity. Po dvou výhrách v řadě birminghamští po zásluze podlehli Swansea, které naopak po dvou nezvládnutých složitých duelech opět boduje...

Úvodní minuty tohoto utkání působily jako připomínka starých chaotických časů Tima Sherwooda v čele Tottenhamu. Aston Villa na vysoce organizovaného soka vyrukovala s čímsi vysoce neuspořádaným a především sázka na 4-4-2 se ve finále ukázala být kontraproduktivní. Villans si sami nezvládali vytvářet adekvátní množství (kvalitních) šancí, když vůbec jen stěží pronikali soupeřovým defenzivním valem.

To na druhé straně se od počátku odehrával seriál s názvem "Gomis versus Guzan". Francouzský útočník se amerického brankáře poprvé snažil zaskočit už po pěti minutách, když natrefil na jeho dolní končetiny poté, co jej zcela nehlídaného našel Neil Taylor. A další šanci měl Gomis o něco později pro změnu z těžšího úhlu.

Tak nějak nevyhnutelně to však ve finále přeci jen byl právě bývalý forvard Lyonu, kdo na Guzana za asistence Jeffersona Montera krátce před vypršením normální hrací doby konečně vyzrál. Ještě předtím se však mohli radovat také domácí, za které dvakrát zajímavě pálil Delph a jednou také před brankou zvláště neefektivní Scott Sinclair.

Góly: 27. Wilfried Bony, 40. Fernando, 77. David Silva

Jeden z nejjasnějších zápasů v historii Premier League. Chybně pykající McAuley už od druhé minuty chyběl WBA významně - a jen permanentně zachraňující Myhill odvrátil ostudu. Góly obstarali Bony, Fernando a Silva; Manuel Pellegrini tak na Etihad Stadium oslavil jubilejní stý zápas na lavičce Manchesteru City více než důstojně.

Tony Pulis poměrně překvapivě nasadil do utkání pět obránců - tento záměr však vzal za své už po 18 vteřinách! Wilfried Bony, který teprve podruhé nastoupil v základní sestavě City, uháněl po minele McAuleyho sám na Myhillovu branku, když jej fauloval Dawson. Zmaření gólové šance = červená karta. Sudí Neil Swarbrick však nepochopitelně poslal pod sprchy Garyho McAuleyho.

Domácí se dle očekávání ujali otěží zápasu, ale poměrně dlouho jim trvalo, než se dokázali dostat do gólové příležitosti. West Brom se po vyloučení ještě více zatáhl před vlastní šestnáctku, a když už se míč dostal do vápna, semknutá defenziva Baggies jej vůbec nepropustila ke svému brankáři. V prvním poločase zblokovali obránci WBA impozantních 11 střel. Celkově se Man City v úvodním dějství pokusilo o střelu 26x, což je více, než jakýkoli tým v Premier League dokázal od sezóny 2003/04!

Krásnou akci na jeden dotek předvedli Citizens po čtvrthodině hry. Na jejím konci střílel Frank Lampard, čtvrtý nejlepší kanonýr historie Premier League, který naposled nastoupil v základu City před čtvrt rokem. Tehdy gólem zajistil výhru 1:0 nad Leicesterem, teď však ve skvělé pozici napálil míč vedle branky.

Dělovou ránu Silvy po chvíli polapil Myhill, ale další šance už skončila gólem. První gól v novém dresu vsítil Bony, který vydloubl ze skrumáže odražený míč ze střely Fernanda a v pohodě jej zasunul pod břevno - 1:0. Po půlhodině krásně vypálil z hranice šestnáctky, ale perfektní zákrok pro změnu opět vytáhl Myhill.

I přes dobrý výkon kapituloval náhradní brankář WBA do přestávky ještě jednou. Rohový kop zamotal hlavu Jonasu Olssonovi, který se zbytečně natahoval po odraženém míči a způsobil zmatek před brankou. Myhill balón nedokázal pokrýt a důrazný, pohotový Fernando mohl bez potíží zvýšit vedení Citizens na 2:0. Byl to již tisící gól Manchesteru City v Premier League.

Druhé milénium však bylo pro Pellegriniho partu dlouho zakleté. Boaz Myhill předvedl parádní výkon, během nějž v celém utkání předvedl rekordních 13 zákroků (druhý je letos Pantilimon - 9). Nejvíckrát se za hlavu držel Sergio Agüero, na němž byla v průběhu zápasu vidět i frustrace. Dvakrát neproměnil gólovou šanci a do třetice napálil tyčku. Dorážkou pak orazítkoval břevno Bony.

Velkou příležitost měl i Lampard, ale sám před Myhillem střílel slabě a doprostřed. V utkání nebyl u klíčových situací příliš vidět David Silva, který se však na rozdíl od Agüera nakonec gólově prosadil. Čtvrt hodiny před koncem lehce tečoval střelu Jovetiće a upravil na konečných 3:0.

West Brom byl celý zápas zatažený a s výjimkou jedné jediné příležitosti nedostal vůbec "čuchnout". Tu navíc trestuhodně spálil Saido Berahino, jenž po rohu Morrisona a hlavičce Olssona trefil sám před prázdnu brankou jen břevno.