Anglická Premier League - souhrn 30. kola

Góly: 42. Wayne Rooney

Bez překvapení. Fulhamu se poprvé v Premier League vyhrát v pondělní dohrávce nepodařilo, Manchester United naopak udržel pondělní neporazitelnost. Ba co víc, povinné tři body, ač se v žádném případě nerodily snadno, proti Cottagers vystřelil Rooney a Red Devils díky němu přeskočili městské rivaly City. Opět jsou tak v čele tabulky.

První poločas se nesl v poklidném duchu, Manchester United měl dle předpokladů poměrně jasnou převahu a to především v druhé části úvodního dějství. O to překvapivější bylo, že větší nebezpečí hrozilo na počátku duelu u brány Davida De Gey. United sice měli balon ve vlastnictví většinu času, ale sám Clint Dempsey způsobil větší rozruch, než celý tým Rudých ďáblů.

První šanci měli ale přeci jen na svědomí domácí, jmenovitě veterán Ryan Giggs, který ovšem hlavou usměrnil centr Rafaela do náruče Schwarzera. Pak už přišel čas amerického fantóma v dresu Cottagers. Mezi 20. a 24. minutou se dvakrát dostal ke střele, nejprve neutancoval Evanse a zpoza vápna důraznou střelou pořádně vystrašil De Geu, poté mladého Španěla donutil k téměř Supermanskému letu na zadní tyč.

Man United se ze začátku zmohli jen na náznaky šancí. Po půlhodině hry zakončoval vedle brány akrobatickým kopem Evra, pak ve velké příležitosti nedal střele dostatečnou razanci Rafael. Stejně si i po Giggsově přihrávce vedl Welbeck. Až pět minut před koncem poločasu strhl vedení na stranu vedoucího týmu ligy jeho nejlepší střelec Wayne Rooney, který si počkal na sklepnutí Evanse a uklidil míč do odkryté brány - 1:0. Na tribuně to nicméně do přestávky zahučelo ještě jednou, když autor první branky vyslal Younga a ten trefil tyč - vše nicméně překazil zvednutý praporek asistenta sudího.

Hned dvě minuty po návratu z kabin měl obrovskou šanci Antonio Valencia, který od Giggse převzal perfektní pas za obranu, jenže tváří v tvář Schwarzerovi napálil míč jen do australského brankáře. Za pár minut svou klasickou skrytou střelou točenou k zadní tyči postrašil hosty Young. Stejný hráč měl na svědomí i největší závar druhého poločasu, když se opřel do centru Valencii. Stejně jako při dorážce ovšem ztroskotal na skvělém Schwarzerovi.

Taky Fulham nezůstal němý po celých 45 minut. Murphy oslovil obloučkem do vápna Dempseyho, jemuž chybělo pár decimetrů k vyrovnávací brance. V poslední minutě pronikl do vápna Murphy a po kontaktu s Carrickem a následném pádu se dožadoval penalty - marně. Stejným způsobem dopadla i další snaha hostí a ti tak odjíždí z Old Trafford bez bodu.

Góly: 53. Shane Long - 6. Papiss Cissé, 12. Hatem Ben Arfa, 34. Papiss Cissé

Úřední hodiny pánů Cissého a Ben Arfy dnes odčarovaly domácí kouzlo West Bromwiche, který po dvou skvělých výsledcích na The Hawthorns nečekaně jasně padl. Oba fotbalisté se přímo podepsali pod každý ze tří gólů, senegalský forvard ovšem duel nedokončil, což by jízdu Magpies za poháry mohlo nepěkně ohrozit.

Ve znaku zdrcující stračí efektivity se neslo prvních 45 minut. Hodgsonova parta v minulých dvou představeních před vlastním publikem čarovala, když bez jediné inkasované branky porazila Sunderland i Chelsea. Dnešek byl ale opět tím nechtěným návratem ke starým časům, a tedy velkému počtu osmi domácích porážek. Poločasový stav 0:3 možná neodpovídal průběhu zápasu, neboť Newcastle neměl více ze hry a dokonce to v jednu chvíli vypadalo, že by WBA mohlo snížit na 1:2, nicméně řemeslně vedené protiútoky a relativně nepropustná defenzíva dnes zkrátka hovořily nezvykle nahlas.

Začala to už devátá minuta, kdy se po odvrácené standardní situaci perfektně zorientoval Jonás, kolmicí vyslal za obranu Ben Arfu a ten po "vrstevnici" vyzval k hladkému skórování Cissého. První úspěšná spolupráce tohoto dua - a rozhodně ne poslední. Jenom za dvě minuty si totiž oba fotbalisté role prohodili, když jen s jedním spoluhráčem fantasticky přešli do brejku a francouzský křídelník svým klasickým zakončením levačkou zpoza obránce nedal Fosterovi žádnou šanci. Následovala tedy pasáž mírného neklidu z pohledu Magpies, tu však rázně utnula 33. minuta a opětovná spolupráce Cissého s Ben Arfou. Tentokrát se bravurně zapojil i Ba, který také původně měl zakončovat po Francouzově přihrávce "pod sebe", ovšem sporný zákrok soupeře mu to znemožnil, a tak se kousek za ním prosadil jeho parťák z reprezentace.

Ten měl krátce po přestávce rozhodnout, místo toho se ale dostavila zápletka. V 51. minutě totiž kolize Williamsona s Krulem využil Long a WBA bylo zpátky v zápase. Jenže to bylo asi tak vše, o co dneska bylo ochotno usilovat. Za případným vyrovnáním se už Baggies dvakrát nehnali, jen okamžitá další střela Longa na dlouhou dobu prověřila Krula. Naopak Ben Arfa na druhé straně kouzlil i po pauze, když jednou donutil Fostera k dalekonosnému skoku.

Jinak druhý poločas mnoho nenabídl a veškeré naděje Albionu definitivně pohřbila již 75. minuta, když ze hřiště odkulhal Morrison, aniž by jej Hodgson mohl vystřídat. Tím se akorát potvrdil smutný háv tohoto utkání, jelikož už dříve pro změnu Newcastle přišel o své tahouny - Colocciniho i Cissého (tady to vypadalo na konec sezony dokonce). A leč následně Throstles v oslabení stejně tlačili, sedmiminutové nastavení využili jen k pár neškodným pokusům o šance.

Góly: 59. Peter Crouch - 76. Yaya Touré

Stoke City zase jednou nadělal problémy favoritovi. Odhodlal se k vysloveně otravnému výkonu, který stál za permanentní neschopností ManCity ohrožovat Begoviće a nakonec i nad ztrátou dvou bodů. Ty kladou větší tlak na United, kteří v pondělí můžou na čele svému rivalovi uskočit o tři body.

Mimořádně složitý první poločas si na Britannia Stadium prožili Citizens. Potters totiž vytáhli ze šuplíku jednu ze svých vůbec nejnepříjemnějších masek a z hlediska efektivity rozhodně udělali dobře. Jejich fyzická hra, tuhý blok a snad ještě intenzivnější ignorace kombinační hry, než bývá obvyklé, technicky zdatného soupeře vytáčelo do nepříčetnosti. Ostatně Manciniho vyvádění u postranní čáry bylo výmluvné.

Ve finále pak ani důležitá fakta úvodního dějství nemluvila nikterak výrazně ve prospěch favorita. Střelecké statisticky byly dokonce úplně identické: třikrát mimo, jednou do brány. A to ještě bůhví, jestli se počítala největší šance první půle, a sice propadnuvší centr z rohového kopu, který těsně před čárou heroicky vykopával Zabaleta. Z doopravdy střeleckých pokusů stojí za zmínku snad jen hlavička Džeka.

To do druhého poločasu vstoupil o poznání inspirativnější Manchester. Džeko se okamžitě zjevil za obrannou linií soupeře a jen pěkné vystoupení Begoviće jej odradilo od gólové radosti. Brzy na to ke všemu střílel i Nasri. Jenže vedle, což Citizens nemohlo uspokojit; tím spíš, když bezmála po hodině hry přišel s magickým úderem Crouch a přidělal Mancinimu další vrásky na čele. Na rohu šestnáctky si zpracoval míč do vzduchu a zaskočil Harta neprudkou ranou, která zapadla k zadní tyči.

Jediným štěstím ManCity nakonec bylo, že jeho platonickou převahu řízla i šťastná dalekonosná střela Yayi Tourého, která si jen díky nešikovné teči Shawcrosse našla cestu i za Begoviće. Nicméně to bylo ze strany City víceméně všechno. V souhrnu jde o pořádné zklamání, protože ve zbytku utkání bylo naprosto nečekaně nebezpečnější domácí mužstvo, za které třeba dvakrát velmi zajímavě promlouval Palacios.

Góly: 16. Kieran Gibbs, 25. Theo Walcott, 90+2. Mikel Arteta

Nakonec to bude výjimečná sezona i v tom vážně pozitivním slova smyslu. Po otřesném startu teď Arsenal srší sebevědomím na všechny světové strany, což stvrdil i jasnou sedmou výhrou v řadě nad odevzdanou Aston Villu. Gunners se teprve potřetí v sezoně dvakrát po sobě museli obejít bez gólového příspěvku Van Persieho - i tak birminghamské zřídili třemi góly.

Ačkoliv se u Arsenalu dalo počítat s mírným rozhozením poté, co z rozcvičky odešel zraněný Koscielny a musela být roztržena poslední dobou magická obranná čtyřka, nakonec z toho byl naprosto dominantní výkon domácích. Gunners během prvního poločasu ani načas nedali taktovku z ruky, tu drsně tlačili, tu vyznávali spíše přímočarý přechod do útoku. A ve finále klidně mohli jít do šatny s třígólovým náskokem. Jelikož ovšem brilantní Van Persieho stahovačku a zakončení do prázdné přebila neskutečná hlavička létajícího ševce Warnocka, poločasové skóre znělo "pouze" 2:0.

Pro Arsenal to byl nicméně stále ryze pozitivní signál, McLeishovci totiž působili dosti zmatečně a nejistě v kramflecích, když měli zaútočit. To se také příliš často nedělo, natož aby se Kanonýři museli strachovat. Navíc domácí začali slušivým presem, aby Given po jednom zákroku proti Walcottovi udělal ojedinělý kiks, pustil za čáru lehkou střelu z velkého úhlu a dovolil tak Gibbsovi oslavit premiérovou trefu v anglické nejvyšší soutěži. Dále se už irský golman předvedl akorát proti prudké ráně Artety, přičemž jednou ještě tahal míč z brány po senzační souhře Songa s Walcottem - kamerunský záložník se vyšvihl s další přihrávkou za obranu, kterou křídelník jemně zkrotil a neméně s přehledem i uklidil podél levé, bližší tyče do sítě.

Jestliže v prvním poločase si Arsenal nahrál, v tom druhém se za nějakým navýšením skóre nijak zběsile nehnal. Spíše mu stačilo, že Aston Villa dál zůstávala bezzubým protivníkem a trošku ožila až s příchodem Weimanna, zatímco domácí nárazově dělali problémy. Například skrze slušnou střelu Rosického ze střední vzdálenosti nebo průnik Chamberlaina, který odvážně, ale doopravdy čistě utnul Ireland až v jeho finální fázi.

Moc to tedy nevypadalo, že by se ještě Arsenal měl dočkat pojistky, v nastavení zápasu to každopádně přišlo: o doopravdovou třešničku na dortu se přičinil Mikel Arteta fenomenální střelou z přímého kopu. Namísto technického pokusu to byla netradiční bomba nártem, pro níž si Given zkrátka nedoskočil.

Góly: 29. David Wheater, 35. David Wheater - 56. Steven Nzonzi

Bolton Wanderers doma porazil těsným výsledkem 2:1 Blackburn Rovers a v boji o záchranu si o něco přilepšil. Důležité záchranářské klání rozhodl dvěma brankami Wheater, Blackburn prostřednictvím Nzonziho už pouze snížil.

Oba celky, tedy Bolton i Blackburn, jsou namočení v sestupových vodách až po uši a z tohoto hlediska byl vzájemný souboj nesmírně zajímavý a důležitý. Do zápasu vlétl lépe Bolton a po půlhodině hry byl za to odměněn první brankou. Centr Petrova zamířil přesně na hlavu Davida Wheatera a Wanderers vedli 1:0. O dvě minuty později už mohl vést Bolton o dvě branky, tentokrát hlavičkoval N’Gog, ale minul branku Blackburnu. Hosté si koledovali a ve 35. minutě inkasovali podruhé. Z rohového kopu opět úspěšně hlavičkoval Wheater a Bolton doma vedl už 2:0. Nic dalšího se v průběhu prvního poločasu už neudálo.

Po změně stran byl znovu lepší Bolton, ale Blackburn začínal nebezpečně vystrkovat růžky. Byli to ale domácí, kdo opět rozvlnil soupeřovu síť. Nzonzi narazil na golmana Bogdana a na druhé straně hodně zblízka hlavičkoval N’Gog těsně vedle! Blackburn se nevzdával a v 56. minutě snížil na 2:1. A znovu to bylo z rohového kopu ze vzduchu, kdy hlavičkoval Steven Nzonzi - 2:1. Bolton byl ale lepším týmem a celý druhý poločas to dával jasně najevo. Čtvrthodiny před koncem si Wanderers vytvořili solidní tlak, ale vstřelit třetí branku a pojistit si výsledek se nepodařilo.

Pár minut před koncem zápasu odmítl vyrovnání Hoilett. Zády k brance byl v dobré pozici, že ještě mohl nahrávat lépe postavenému spoluhráči. To ovšem neučinil, rozhodl se zakončit sám a to byla špatná volba. Závěr utkání byl zcela ve znamení honby za vyrovnáním ze strany Blackburnu a brankář Bogdan měl co dělat. Blackburnu se vyrovnat nepodařilo, Bolton doma vyhrál po zásluze 2:1.

Góly: 47. Luis Suárez - 30. Shaun Maloney (pen.), 63. Gary Caldwell

Luis Suárez sice srovnával stav utkání, ale Gary Caldwell dokázal získat tři body pro hosty. Anfield Road tak mění červenou za černou barvu prohry.

Liverpool je i přes závěrečný tlak bez bodu, všechny tři si odváží Wigan Athletic. Ten je po výhře stále předposlední, dnešní výkon ale jasně ukazuje bojovného ducha týmu a obracející se štěstí. To budou hosté potřebovat v mnohem větších dávkách, mají-li se zachránit.

Jay Spearing našel Stewarta Downinga, jeho levá noha ale namířila míč mimo bránu. V další šanci se objevil kapitán Gerrard, domácí v této fázi jasně dominovali a drželi míč na svých kopačkách. Za hosty hrozil Victor Moses, který si krátce před půlhodinou odehraného času vymodlil na Martinu Škrtělovi penaltu. K jejímu zahrávání si stoupl Shaun Maloney a poslal svůj tým do vedení.

Liverpool branka na čas ochromila, jeho hráči zkoušeli své štěstí spíše z větší vzdálenosti, kombinace jim příliš nevycházela. V tomto duchu šly oba týmy také do šaten. Hosté využívali protiútoků, Liverpool se neúspěšně snažil o souvislý tlak.

Ve druhé půli byla patrná touha obou soupeřů po vstřelení branky. Za zvýšení útočné produktivity domácího týmu mohl také Andrew Carroll, jenž vystřídal Jordana Hendersona. Toužebný efekt se dostavil téměř okamžitě. Gerrard si efektivně vyměnil míč se Suárezem a mladý útočník pohotově zakončil - 1:1.

O chvíli později mohl Suárez spasit celý Liverpool, dokonce dostal míč za brankovou čáru. K nelibosti fanoušků a cti rozhodčího byl ale poctěn žlutou kartou, protože míč zpracovával rukou. Po hodině hry se opět měnilo skóre, obránce Gary Caldwell se dokázal v pokutovém území prosadit a nikým nehlídán strhl vedení na strnu hostí - Reina byl bez šance a inkasoval podruhé.

S následnými minutami byla na kopačkách domácích cítit frustrace a křečovitá snaha vyrovnat, na Al Habsího bránu stříleli Suárez, Sterling nebo kapitán Gerrard. Snaha ani jednoho z nich ale nevedla ke kýženému konci, a tak Liverpool podruhé po sobě prohrává.

Góly: 26. Grant Holt, 45+1. Grant Holt (pen.) - 25. Matthew Jarvis

Když ne ani tápající Norwich, pak koho? Wolverhampton pro změnu pod Connorem ztratil vedení (což tu ještě nebylo), takže dál platí, že pod přímým vedením dosavadního asistenta získali jediný bod a zůstávají na dně tabulky. To Norwich se jí naopak posouvá - dostává se na hranu elitní desítky.

Podobně jako proti Manchesteru United: Connorovou specialitou se v nedávné době zdají být vstupy do zápasů, což potvrdil i dnešek. Úvodní desetiminutovka patřila spíše živým hostům, za něž také hned ve třetí minutě málem promluvil Doyle; jeho hlavička po standardce Kightlyho se nicméně stala kořistí včasně reagujícího Ruddyho. To příští pasáže zase byly nakloněny spíše Norwichi, který se tedy také poměrně brzy uvedl nadějnou možností; Kightly ale odvracel Whitbreadovu hlavičku z brankové čáry. Aby se dosáhlo úvodní trefy zápasu, musely se tedy misky vah zase vyměnit. Ve 23. minutě se proběhl nesmírně aktivní Kightly a Jarvis jeho centr zametl do spodního rohu branky.

Ovšem tím Vlci vyhráno rozhodně neměli. Neuběhla ani minuta a už bylo srovnáno poté, co Holt přehodil Hennesseyho a pak ještě doběhl míč doklepnout do prázdné klece. Navíc ještě před přestávkou Hoolahanovu střelu dokázal Jonsson zastavit jenom rukou, takže se pískala penalta ve prospěch Norwiche i gólového účtu Holta. Ten se takhle dostal již na 12 zářezů v sezoně.

Potom nebylo divu, že do druhého dějství vkročili značně sebevědomější domácí, a jakkoliv průběh duelu dál nekontrolovali a hrálo se spíše stylem nahoru-dolů, byli to jedině oni, kdo se po přestávce dostali na dostřel soupeřovy klece. Jedinou šanci druhé části měl totiž na svědomí Howson, když střílel zpoza šestnáctky těsně mimo. Jinak se už publikum konkrétně vzrušilo maximálně jednou při Holtově zbytečném pozdním vyloučení. Hrdina dnešního střetnutí uviděl druhou žlutou kartu za nečistý zákrok na Kightlyho a Norwich ještě znatelně rozhodil. Wolves už nicméně na srovnání neměli.

Góly: 41. Nicklas Bendtner, 70. James McClean, 76. Stéphane Sessegnon - 79. Taye Taïwo

Sunderland odpověděl na zaváhání z Ewood Parku tím nejlepším možným způsobem a po výhře nad QPR se udržuje v těsném závěsu za pohárovými příčkami. Naproti tomu Rangers, jenž opět poslal do kolen svou nedisciplinovaností Djibril Cissé nepotvrdili tři body z domácího prostředí a zůstávají dále na chvostu.

Manažer QPR Mark Hughes ukázal jedno nemilosrdné rozhodnutí už před utkáním, když opomenul Joeyho Bartona, místo něhož předal kapitánskou pásku na paži Antona Ferdinanda, jenž se poprvé vrátil na Stadium of Light od svého letního odchodu v roli hosta. Rangers dokázali v týdnu překonat Liverpool, čímž udělali výrazný krok k záchraně, potřebovali k tomu však nutně přidat další body ze hřiště soupeře. To se však od prvních minut nejevilo příliš reálně - James McClean způsobil snadno v defenzivní linii londýnského celku zmatek, Colback, ani Bendtner však nedokázali jeho pasy dovést do zdárného konce.

Největší možnost prvního dějství měl za hosty Bobby Zamora, tomu však zavčasu nedal oddechnout Kyrgiakos, načež pak oba kohouti obdrželi od sudího Jonese žlutá napomenutí. Těsně před pauzou se však Mackems dočkali zaslouženého vedení: McCleanův centr dopravil hlavou do sítě Bendtner, jenž nedal Kennymu sebemenší možnost zasáhnout - 1:0.

Po obrátce šel za vyrovnáním Cissé, ale neuspěl - krátce nato se potom nechal bývalý hráč SAFC po hrubém zákroku na Fraizera Campbella vyloučit a znemožnil tím svému celku pomýšlet na jakýkoliv zvrat v ději. Zanedlouho poté znásobil sunderlandské vedení nejaktivnější domácí hráč McClean, jež po skvělé individuální akci napodruhé zavěsil - 2:0. QPR bylo na dně, což ještě více dokumentovala v 75. minutě spolupráce Vaughana se Sessegnonem, po které druhý jmenovaný pohodlně zvýšil na rozdíl tří branek. Londýňané sice ještě zásluhou volného přímého kopu Taïwa snížili, na více se však už nezmohli a zůstávají v bezprostředním ohrožení.

Góly: 59. Leighton Baines, 76. Nikica Jelavić

Konec jedné černé a jedné světlé série. Zatímco pro Swansea znamená domácí prohra 1:2 přetržení třízápasové šňůry vítězství, Everton se po šesti neúspěších konečně dočkal dalšího venkovního triumfu. Toffees tak přeskakují svého dnešního soupeře a směle ještě mohou pomýšlet na sedmou příčku, o níž by se měli prát se svým městským rivalem.

Pro Everton to přitom byl už 15. neprohraný zápas se Swans v řadě; a zároveň velké vítězství generála Moyese. Ten i na obvykle nezdolném Liberty Stadium vsadil na celoplošný, vysoký presink, který labutě omezoval v jejich tradiční kombinační hře a vytvářel obrázek nesmírně efektivního hosta. Everton takto v úvodním dějství nijak zvlášť nebavil, dopředu se nehnal, zároveň ale jel podle fungujícího plánu. Jediným jeho pokusem zpřed přestávky tedy zůstala hlavička Jelaviće, kdežto na druhé straně nespočtu krát hasil Jagielka až na poslední chvíli.

Teprve po přestávce začala i hostující skvadra útočit, a to opět v duchu té nejvyšší efektivity. Jelavić sice ještě chvíli po restartu nepochopitelně přestřelil, když k němu do pokutového území dopadl balon, avšak v 59. minutě už dosud sotva prozkoušený Vorm tahal míč z brány. Baines se sám nechal zfaulovat ve vzdálenosti nějakých 25 metrů a pak zkušeně zakroutil míč k tyči - Vorm to možná mohl čekat, to mu ovšem nebylo nic platné.

Brendan Rodgers potom sáhl v krátkém časovém sledu ke třem střídáním, aby vnukl svému mužstvu myšlenku, ani tenhle tah ale Swans nevysvobodil. Jelavić v další šanci ještě jednou selhal, pak už ale po perfektním pasu Fellainiho jen snadno dorážel do odkryté svatyně.

Góly: -

Kdo dnes na Stamford Bridge čekal lítý boj o Ligu mistrů, musel být po 90 minutách hořce zklamán. Ani Chelsea, ani Tottenham neukázaly, že by se jim chtělo udělat do milionářské soutěže byť jen jeden krok navíc, a tak utkání skončilo relativně nudnou remízou 0:0. Ačkoliv zejména Tottenham několik příležitostí měl. Několikrát dnes byla v západním Londýně slyšet branková konstrukce.

Blues šli do zápasu s vědomím, že musí vyhrát, pokud se chtějí vrátit do bojů o Ligu mistrů. Remíza pro ně nic neřeší, ztráta na Spurs je nadále pětibodová. V prvním poločase to bylo z obou stran hodně slabé. Ani jeden tým se nechtěl dopustit větší chyby, a tak se dlouhé minuty čekalo vůbec na první střelecký pokus.

První vzrušení přišlo až téměř po půlhodině hry, kdy se po Ramiresově pasu dral do vápna Lampard, kde po kontaktu s Gallasem upadl, ale sudí Martin Atkinson do píšťalky kvůli penaltě nehvízdl. Obrovskou šanci měli pak až v nastaveném čase Spurs, natřikrát ale pohrdli otevřením skóre. Čech nejprve na brankové čáře vychytal Van der Vaarta, vzápětí se u levé tyče jako živý štít předvedl Ashley Cole, a pak už Adebayor hlavičkoval nad branku. Chelsea si mohla oddechnout, že do šaten nešla za nepříznivého stavu.

Druhá půle už byla o něco živější, ovšem o atraktivním zápase si fanoušci během slunečného odpoledne mohli nechat zdát. V úvodu poslal Drogba do šance Sturridge, ale ten branku netrefil. Na druhé straně se po asistenci Balea snažil prostřelit Čecha Walker, ale netrefil bránu.

Další pasáž nudy pak přestřihl dvacet minut před koncem Juan Mata, jenž se postavil k exekuci trestného kopu, načež svou levačkou orazítkoval tyč. Brankář Friedel jen nečinně přihlížel a čekal, jestli se míč nestočí do brány. Nakonec šel od tyče zpět do ohně, kde si však Drogba nekřikl a v dobré pozici mu míč ukopl Luiz.

Na druhé straně mohl strhnout vedení na stranu hostů Gallas, ale hlavičkou se netrefil, před druhou svatyní hrozil Drogba, ale zakončení bylo slabé. Deset minut před koncem utíkal modré obraně Adebayor