Premier League - preview 13. kola

Nedělní fotbalové menu naservíruje po poledni duel Southamptonu s Evertonem. Svatí se po čtyřech zápas třech zápasech bez vítězství a dvou porážkách v řadě budou chtít naladit zase na vítěznou vlnu, zatímco Everton se pokusí odčinit ostudnou prohru s Atalantou v Evropské lize.

Svatí letos neprožívají nikterak dobrý ročník, současná čtrnáctá pozice představuje spíše zklamání. Fanoušci se ani nemohou chlácholit tím, že by snad Saints hráli nějak extra atraktivní fotbal, ba naopak - celek z jihu Anglie totiž doposud nastřílel jen devět branek, v tomhle ohledu tedy patří mezi ty nejhorší týmy v celé lize.

To pro Everton současná sezóna připomíná spíše nějaký horor. V lednu sice klub opustil hvězdný útočník Lukaku, ovšem liverpoolští nezaháleli a do svých řad přivedli řadu nadějných posil - včetně navrátilce Waynea Rooneyho. Klubu se však na hřišti vůbec nedaří, v současnosti se nachází až na šestnáctém místě, za což svým místem zaplatil Ronald Koeman, jenže Everton ani po měsíci od jeho odvolání ještě neoznámil dlouhodobého nástupce. V Evropské lize Karamelky schytávají jeden debakl za druhým a po pěti duelech jsou na posledním místě bez šance na postup do další fáze.

Pohled na statistiku vzájemných utkání pak hosty může ještě více vyděsit - Everton totiž zvítězil jen v jednom z posledních osmi venkovních zápasů se Southamptonem, jinak uhrál ještě tři remízy a čtyřikrát odešel poražen. Z posledních 12 návštěv pak hned osmkrát nezvládli vstřelit byť jen jedinou branku.

Domácím nepomůže Oriol Romeu, který si odpyká trest za nasbíraných pět žlutých karet. Otazník dále visí nad startem Maria Leminy, který vynechal poslední tři utkání se zraněním kotníku. Everton nemůže využít služeb Oumara Niasseho, který se stal prvním hráčem, který byl potrestán dvouzápasovým trestem za nafilmování pokutového kopu. Kvůli suspendaci bude mimo také Tom Davis, účast Phila Jagielky a Morgana Schneiderlina je pak krajně nejistá.

Třinácté kolo anglické Premier League nabídne v nedělní odpoledne souboj Burnley s Arsenalem, kteří se v tabulce nacházejí hned vedle sebe dokonce s týmž bodovým ziskem. Zatímco Arsenal si doposud vede podle skeptických předpokladů, Clarets výrazně překonávají očekávání a místo boje o záchranu v třetině sezony směle atakují pohárové příčky. Jestli se týmu Seana Dychea podaří zvítězit, poskočí dokonce na čtvrté místo.

Zrovna Kanonýři jsou ovšem pro Burnley dlouhodobě neoblíbeným soupeřem. Všech šest posledních vzájemných střetnutí totiž ovládl Arsenal, a to včetně posledních dvou představení na Turf Moor. Nutno ovšem podotknout, že v obou případech se jednalo o hubenou výhru 1:0 a loni tento vítězný gól padl za kontroverzních okolností až na samém konci základní hrací doby. Burnley již navíc letos dokázalo obrat o body Chelsea, Tottenham i Liverpool a na domácím stadionu zatím inkasovalo jen dvakrát.

Oba týmy vstupují do zápasu v dobrém rozpoložení. Zatímco Arsenal si připsal důležitý a prestižní triumf nad úhlavním rivalem z Tottenhamu a radost mu nezkazila ani prohra v Evropské lize s Kolínem, Burnley momentálně drží sérii tří vítězství v řadě. "Bude to pro nás příležitost poměřit se s jedním ze špičkových klubů v lize," pravil manažer Sean Dyche.

"Loni nás pokaždé stála body klíčová rozhodnutí sudích, ale nejde nám jen o odplatu. Tým se posunuje kupředu, a to nejen v obraně. Začínáme během zápasů hrát v klidu svoji hru," pochvaluje si kouč Clarets, jenž může nasadit útočníka Chrise Wooda, který je po krátké absenci znovu plně fit. Mimo hru naopak stále zůstávají Tom Heaton, Dean Marney či Jonathan Walters.

Přestože má Arsenal na papíře s Evropskou ligou náročný program, manažer Arséne Wenger takřka celou sezonu praktikuje taktiku dvou kompletně odlišných jedenáctek, aby všichni hráči dostali možnost být v zápasovém zápřahu a zároveň se u žádné z hvězd nekumulovala únava. Zatím tento přístup v pohárové Evropě přináší úspěchy, neboť i poslepovaná jedenáctka s řadou mladíčků dokázala s předstihem postoupit do jarní vyřazovací fáze soutěže.

Střetnutí Huddersfieldu s Manchesterem City by podle papírových předpokladů mělo být jasnou záležitostí, nováčka soutěže však není radno podceňovat, o čemž se na vlastní kůži přesvědčil třeba Manchester United, kterého svěřenci Davida Wagnera zaskočili výhrou 2:1. Podaří se Huddersfieldu tento husarský kousek zopakovat?

Nováček soutěže si doposud z předsezónních prognóz nic nedělá a po dvanácti kolech okupuje solidní desátou příčku tabulky. Minulý týden sice neuspěl na půdě Bournemouthu, odkud si odvezl výraznou prohru 4:0, na druhou stranu ale předvedeným výkone rozhodně nepropadl. Momentálně však pro novice v elitní soutěži přichází těžké období, v krátkém časovém rozmezí totiž bude čelit Citizens, Arsenalu, Evertonu a londýnské Chelsea.

To Pep Guardiola se svým Manchesterem City zatím ničí jednoho soupeře za druhým a zaznamenal vůbec nejlepší vstup do soutěže v historii Premier League, když z úvodních dvanácti duelů jich hned jedenáct vyhrál a jen jednou odešel pouze s bodem za remízu. Minulý týden zvládli i těžké střetnutí na půdě Leicesteru, který jim zpočátku zejména díky Vardymu nadělal potíže, nakonec ale po brankách Jesuse a De Bruyneho zvítězili pohodlně 2:0. Uprostřed týdne pak Citizens udrželi stoprocentní bilanci i v Champions League, kde díky brance Raheema Sterlinga pokořili Feynoord Rotterdam.

Pro oba týmy půjde v neděli o první ligové setkání od roku 2000, kdy se tehdy ještě v rámci druhé nejvyšší soutěže rozešly smírně po remíze 1:1. Od roku 1985 vyhráli hosté na půdě Huddersfieldu jen jedinkrát - a to v roce 1998. To je ale samozřejmě z velké části způsobené tím, že na sebe tito soupeři již dlouho nenarazili, o favoritovi nedělního klání nemůže být pochyb.

Domácím se do sestavy vrací stoper Christopher Schindler, který si již odpykal jednozápasový trest. K dispozici by již měl být také Jonathan Hogg, který duel s Bournemouthem vynechal kvůli narození potomka. Pep Guardiola již může počítat s Nicolasem Otamendim, argentinský zadák se po karetním trestu vrací do sestavy a pravděpodobně nahradí Johna Stonese, který si minulý týden poranil stehenní sval a hrát určitě nebude. Posledním absentérem pak je dlouhodobě zraněný levý bek hostí Benjamin Mendy.

Chudší hodovní tabule sobotního programu Premier League tentokrát diváky ochudí o oblíbený předkrm, vrhnout se tak musíme rovnou na hlavní chod od tradičních 16 hodin. O zajímavé zápasy ale nouze nebude. Střetnutí Crystal Palace proti Stoke na první pohled příliš pozornosti neláká, ale vězte, že se bude na co dívat.

Stoke City máme možná ještě dnes všichni v hlavách zabudované coby defenzivní mašinu, která dává góly jenom po dlouhých autech. Odkaz Tonyho Pulise však současný manažer Mark Hughes úspěšně maže, poslední roky jsou Potters pro potěchu oka o něco záživnější, a i když mají ve svém středu pořád řadu ryze ostrovních brousků, technická kvalita šla výrazně nahoru.

No a hlavně mají pořád v kádru legendárního útočníka Petera Crouche, člena anglických ligových kanonýrů s více než stovkou gólů v Premier League či autora více než dvaceti zásahů v reprezentaci a evropských pohárech. Nejčastější náhradník v historii soutěže si roli žolíka osvojil - letos už se z lavičky prosadil třikrát s průměrem méně než 60 minut na gól a svému týmu přímo zajistil rovnou čtyři body.

V týmu posledního Crystal Palace zase poslední dny přitahuje pozornost hlavně Ruben Loftus-Cheek. Mladý záložník zazářil v reprezentačních zápasech Anglie proti Německu a Brazílii a rázem je z něj v očích různých expertů jedna z hvězd ligy, která jen kvůli přehmatům vedení Chelsea netáhne Blues v Lize mistrů. Tohle jsou pochopitelně přehnaná tvrzení, Loftus-Cheek každopádně u Eagles roste v dobrého hráče.

Klub ovšem rozhodně nevzkvétá. Po sedmizápasové sérii porážek bez vstřeleného gólu sice v následujících pěti kolech udělali pět bodů, ale na záchranu jim momentálně stejná porce ještě schází. Doma ale neprohráli už déle než dva měsíce a ve třech duelech nasázeli šest branek. Vedle Loftus-Cheeka spoléhá manažer Roy Hodgson hlavně na hlavní oporu Wilfrieda Zahu, autora poloviny zmíněných zásahů.

Crystal Palace i Stoke inkasovaly v letošní sezóně shodně 24 gólů, horší je v tomhle ohledu jenom West Ham. I proto bychom se mohli dočkat pořádné přestřelky - třeba jako posledně v Selhurst Parku, kdy Eagles smetli červenobílého soka jasně 4:1.

K tomu může v plné síle dopomoci i Christian Benteke, který minule střídal a nyní už by mohl zvládnout i větší porci minut. Fit je taky Patrick van Aanholt a na marodce tak zůstávají Lee Chung-yong s Connorem Wickhamem. Stoke postrádá především gólmanskou jedničku Jacka Butlanda s Geoffem Cameronem, zatímco nad Xhedranem Shaqirim se po potížích se zadním stehenním svalem vznáší malý otazník.

Hra kočky s myší - tak nějak by podle papírových předpokladů měl vypadat duel Manchesteru United s nováčkem z Brightonu. Premier League je však nevyzpytatelnou soutěží a právě Rudé ďábly už v letošní sezóně jeden novic mezi anglickou smetánkou pořádně zaskočil. Povede se něco podobného i Brightonu?

Man United se po dlouhé absenci do sestavy vrátil Paul Pogba a hned ve svém prvním utkání po zranění to parádně rozjel, když se gólem a asistencí podílel na demolici Newcastlu 4:1. Pravdou ale je, že především první poločas představoval poměrně vyrovnanou podívanou a svěřenci Joseho Mourinha měli možná až překvapivě mnoho okének v defenzivě, z čehož by i Brighton chtěl jistě vytěžit maximum. Pozitivní zprávou je také návrat Zlatana Ibrahimoviče, který proti Newcastle odehrál závěrečných patnáct minut. V Champions League si druhý tým Premier League malinko zkomplikoval cestu za postupem z prvního místa, když díky pozdní brance podlehl Basileji 0:1. Trápit ho to ale přece jenom zas až tolik nemusí, jakýkoliv bodový zisk v domácí konfrontaci s CSKA Moskva totiž bude znamenat postup z první příčky.

Brighton si mezi nejlepšími anglickými celky počíná až nad očekávání dobře - v současnosti totiž okupuje velmi solidní deváté místo, přičemž se zároveň může pochlubit už pět zápasů trvající ligovou neporazitelností. Naposledy padly ovečky Chrise Hughtona na půdě Arsenalu, a to už je přece jenom nějaký ten pátek, stalo se tak totiž na samém začátku října. Od té doby již zaznamenávaly jen samé bodové zisky - remízy s Evertonem, Southamptonem a Stoke City a výhry s West Hamem a Swansea je vynesly až do zmíněné horní poloviny tabulky.

Domácí budou i nadále postrádat zraněné střední obránce. Do kupy se ještě nedal Phil Jones, zranění nevyléčil ani Eric Bailly, zatímco Marcos Rojo ještě není připraven odehrát dva zápasy během jednoho týdne. Dalším dlouhodobým absentérem, který se na trávníky ještě nějakou tu chvilku nepodívá, je Michael Carrick. To Brighton nehlásí žádné nové marody, mimo tak zůstává jen Beram Kayal, který se ještě plně nezotavil po zlomenině nohy.

V sobotním odpoledni spolu změří síly také týmy Newcastlu United a Watfordu. Zatímco svěřenci Rafaela Beniteze po menší pauze již pořádně touží po tříbodovém zisku, Marco Silva může být v tomhle ohledu klidný, jeho celek totiž bude navazovat na výhru proti West Hamu.

Forma domácího celku je, alespoň se tak zdá, jako na houpačce. Severoanglický tým do sezóny vstoupil dvěma porážkami, následovala však série tří výher v řadě, smolná prohra na půdě Brightonu, cenné remízy se Southamptonem a Liverpoolem, rutinní výhra nad Crystal Palace v druhé polovině října a od té doby jako když utne. Momentálně svěřenci Rafaela Beniteze tahají již třízápasovou sérii bez jakéhokoliv bodového zisku, v jejímž rámci vstřelili jen jedinou branku - a to minulý týden na Old Trafford, která ovšem nakonec neměla valný přínos, jelikož tam Newcastle podlehl vysoko 4:1.

To Watford se po senzačním vstupu do letošního ročníku také trochu zasekl, když od druhé poloviny října do poloviny listopadu neuhrál jediný bod, jelikož nejprve podlehl Chelsea, následovaly také porážky se Stoke a Everton. Pravdou ovšem je, že výkony mužstva jasně naznačovaly, že dříve nebo později body zase naskakovat budou, což se také potvrdilo, když Sršně minulý týden přehrály West Ham 2:0. Nervózní tak mohou být především z otázek ohledně budoucnosti kouče Marca Silvy - spojován je s ním liverpoolský Everton, který nyní zoufale hledá manažera, přičemž ze slov portugalského stratéga lze vypozorovat, že možný přesun rozhodně nevylučuje.

Při pohledu na nedávné konfrontace obou celků se jako favorit může zdát Watford - ten totiž zvítězil v posledních dvou vzájemných střetnutí. Pokud bychom se ale podívali dále do minulosti, již by ona situace pro Hornets tak skvěle nevypadal - z posledních 12 duelů na vlastním hřišti Newcastle podlehl jen v jednom jediném.

Strakám bude chybět Isaac Hayden, který již nasbíral pět žlutých karet, a tak jej čeká jednozápasová pauza. Paul Dummett do hry taktéž nezasáhne, vyřadí jej totiž poraněný stehenní sval, ovšem Mikel Merino již svému manažerovi k dispozici konečně bude. Hosté se stále musí obejít bez pětice hráčů včetně suspendovaného Troye Deeneyho, pozitivní zprávou pro ně tak alespoň je návrat Sebastiana Prödla, který by se mohl v základní sestavě objevit poprvé od srpna.

Po pořádně nevydařeném souboji o severní Londýn si Kohouti pokusí usmířit své příznivce v duelu s trápícím se West Bromwichem Albion, který v týdnu dokonce sáhl po trenérské změně a z lavičky odvolal tradičního záchranáře Tonyho Pulise. Spurs jsou tedy horkým favoritem, ale kdo ví, třeba ona manažerská rošáda nakonec Baggies přinese potřebný impulz.

Pokud existuje věc, která Tottenham pod vedením Mauricia Pochettina dlouhodobě trápí, pak je to výkonnost na půdě svých konkurentů ze špičky tabulky. Ve venkovních soubojích s celky z první šestky totiž Spurs pod vedením argentinského stratéga vyhráli jen jednou, jinak jim zmíněné konfrontace přináší jedno zklamání za druhým. Nejinak tomu bylo i v posledních týdnech, když Spurs nejprve díky brance Martiala v závěrečné desetiminutovce podlehli Manchesteru United, načež nezvládli ani souboj na Emirates a po špatné koncovce prvního poločasu odešli s porážkou 2:0. Mezi oba nepříznivé výsledky se vklínila domácí výhra nad Crystal Palace, jenže pokud to Kohouti myslí s útokem na titul vážně, musí začít vítězit i v těchto přímých konfrontacích s největšími konkurenty. Za zmínku ještě stojí, že díky výhře v Dortmundu si svěřenci Pochettina zajistili nejen postup do osmifinále milionářské soutěže, zároveň si zajistila i prvenství ve skupině před slovutným Realem Madrid, což je bezesporu úspěch.

To West Brom se momentálně nachází pod hrozitánskou dekou, poslední ligová výhra tohoto celku z Birminghamu se datuje na 19. srpna a aktuálně sedmnáctý tým tabulky již čtyři utkání čeká na vůbec jakýkoliv bodový zápis. Obzvláště problematická je ofenziva - Baggies totiž nestřílejí branky, když z oněch posledních 4 prohraných duelů hned třikrát vyšli střelecky úplně naprázdno. Ona bídná forma posledních měsíců nakonec stála místo manažera Tonyho Pulise, který byl počátkem týdne ze své funkce odvolán. Nástupce zatím Baggies neoznámili, celek prozatím povede Gary Megson.

Statistické okénko vyznívá jasně ve prospěch domácího družstva - Spurs totiž se svým sobotním protivníkem prohráli jen jedno z posledních 15 utkání, když si šestkrát připisovali plný bodový zápis a osmkrát uhráli alespoň bod za remízu. Na stranu druhou - West Brom na hřišti Tottenhamu poslední dobou neprohrává, alespoň to tak platilo v posledních čtyřech sezónách, kdy tam hosté z Birminghamu uhráli vždy alespoň bod.

Domácím bude stále ještě chybět Eric Lamela, ten v týdnu odehrál 60 minut za tým do třiadvaceti let, na svůj návrat do dění v prvním týmu si však ještě bude muset chvilku počkat. Mimo hru také zůstávají Victor Wanyama a Toby Alderweireld, k dispozici by však již měli být Kieran Trippier a Ben Davies. Spurs určitě neohrozí jejich bývalý hráč, Nacer Chadli, jehož do utkání nepustí problém s kyčlí. Hrát nebude ani další bývalý hráč Kohoutů, Craig Dawson, kterého vyřadí poraněné koleno, zatímco James Morrison usedne jen na tribunu kvůli problémům s achillovou patou.

Swansea aktuálně prožívá opravdu hodně krušné chvíle. V uplynulých sedmi kolech totiž získala jen pouhé tři body za vítězství nad Huddersfieldem, v ostatních případech jinak padla, a nachází se tak na předposledním místě tabulky. Její soupeř z Bournemouthu by pro ní nemusel představovat neúměrně neporazitelného rivala.

Jenže hosté jsou po reprezentační přestávce povzbuzeni o snadný skalp Huddersfieldu a po nedobrém startu do sezóny se postupně šplhají tabulkou výše. Rozhodně jsou v lepší formě i pohotovější náladě než klub z Walesu, jenž se nedokáže na větší rozdíl odpoutat od sestupového pásma. Výrazně se mu nedaří hlavně v útoku.

Od svého jediného bodového úspěchu v půlce října sehráli domácí celkem pět utkání, včetně jednoho pohárového, a vsítili pouhé dvě branky. "Musíme se soustředit na zlepšování našich výkonů. Od majitelů mám na své pozici podporu. Ale nejsou spokojeni s tím, jak hrajeme, a to ani vedení, já nebo hráči," uvědomuje si manažer týmu Paul Clement.

The Swans se se svým nynějším protivníkem potkávají na nejvyšší úrovní teprve třetím rokem, a Bournemouth si za tak krátkou dobu nedokázali příliš oblíbit. V rámci čtyř zápasů v Premier Leeague s ním prohráli hned třikrát. "Nevím, jestli v sobotu vyhrajeme. Ale, to co opravdu musíme udělat, je pokusit se dostat na jinou úroveň," mínil Clement.

Svěřenci Eddieho Howa naposledy zahráli možná nejlépe v dosavadním průběhu sezóny. Minimálně se jim tedy podařilo zvítězit nejvyšším rozdílem, konkrétně o čtyři góly. Teprve podruhé v sezóně tak uzmuli dvakrát v řadě tři body, předtím totiž skolili rovněž Newcastle. Rázem se tak vyhoupli blíže středu tabulky, polevovat by ale v žádném případě neměli.

Protože od sestupového pásma je dělí pouhá čtyřbodová mezera, která může být během pár chvil smazána a zapomenuta. "Navzdory tomu, že jsme porazili naposledy Huddersfield, musíme vědět, kde naši hru zlepšit. Ale musím říci, že jsme tentokráte vypadali daleko organizovaněji a v defenzívě zahráli velmi dobře," mínil hostující stratég.

Domácím možná bude chybět útočník Tammy Abraham, jehož trápí bolavá záda, v případě nutnosti ho tak pravděpodobně nahradí Wilfried Bony. Mimo hru je pak dlouhodobě zraněný Kyle Bartley. Hostům bude chybět vykartovaný Simon Francis, jehož tak asi zastoupí napravo Ryan Fraser, i nadále jsou na marodce Adam Federici, Tyrone Mings a Bradley Smith.

Velká anglická šestka, do jejíž hegemonie se překvapivě zapojuje i Burnley, čeká v sobotní podvečer na další třaskavý vzájemný střet. Chelsea po krachu v Římě zmobilizovala defenzivní řady, nová formace je navíc kvalitnější i směrem dopředu. Nyní čeká obhájce titulu velký test - v Liverpoolu Blues nevyhráli už tři roky.

Jak se situace může změnit za jeden rok. Loni jsme si při duelech Liverpoolu s Chelsea libovali, jak mají obě mužstva výjimečné postavení v porovnání s ostatními velkokluby - jeden zápas týdně, takřka neomezená příprava a z toho plynoucí (především u Chelsea) výborné výsledky.

Dnes je to především Antonio Conte, kdo se s náročným programem ve třech soutěžích zároveň těžko srovnává - no a když mu do toho FA naplánuje klíčový šlágr jen tři dny po výletu přes půl světa - je oheň na střeše. Naštěstí pro Chelsea nebyl zápas proti Karabachu žádnou náročnou šichtou a únavu hráči akumulovali pouze při náročném cestování.

Liverpool měl sice o den odpočinku navíc, navíc hrál jen "přes ulici" ve Španělsku. Utkání v Seville byl ale pravým opakem procházky v prosluněné Andalusii. Geniální první poločas Reds po pauze totálně znehodnotili, ztratili vedení 3:0 a dali zavzpomínat na legendární istanbulskou noc v roce 2005.

Internet okamžitě zaplavily podložené kritické názory upozorňující na kontrast mezi ofenzivní a defenzivní složkou liverpoolského týmu. Ono se stačí podívat na předpokládanou sestavu a člověk se musí pousmát. Trn z paty by Jürgenu Kloppovi mohl vytrhnout Joel Matip, který dva zápasy odpočíval kvůli zranění.

Útok je ale jiná pohádka. 24 gólů v posledních 7 soutěžních zápasech, za to by se nestyděli ani fotbalisté Manchesteru City. Víc než polovinu banánů nasázelo ďábelské duo Mohamed Salah - Roberto Firmino, které doplňují neméně talentovaní Sadio Mané a Philippe Coutinho. Neskutečná kvalita, jíž podtrhuje především egyptská posila. Salah momentálně aspiruje na cenu pro nejlepšího hráče Premier League.

Asi společně s Kevinem De Bruynem, kteří mají kromě obrovského fotbalového nadání ještě jedno společné. Nebyli dost dobří pro londýnskou Chelsea. Oba dva padli v boji s Hazardem, Oscarem, Willianem či André Schürrlem, aby se za několik let vrátili do Anglie a vmetli Josému Mourinhovi i celému klubu ze Stamford Bridge do tváře pořádnou dávku hořkosti.

Ne že by tedy Chelsea nějak živořila, to ne. Loni titul a finále FA Cupu, letos obstojná forma v Premier League a s předstihem zajištěný postup do osmifinále Ligy mistrů. Žádná tragédie. Kór v posledních týdnech je na Blues radost pohledět, po řežbě v Římě se tým zkonsolidoval a bez obdrženého gólu vyhrál třikrát v řadě - včetně šlágru s Manchesterem United.

Ztráta těchto klenotů ovšem především fanouškům leží na srdci pořád. Stejně jako nedávné neúspěchy ve vzájemných zápasech s Liverpoolem. Reds pod Jürgenem Kloppem na silné soupeře evidentně umí, a když se rozjede Němcův oblíbený presink, málokterý tým odolá. Posledních pět zápasů Chelsea nedokázala vyhrát - alespoň na Anfield Road však tři nedávná klání skončila shodně 1:1.

Chelsea se pokusí prolomit tuhle sérii i s Victorem Mosesem, který po šesti týdnech mimo soupisku hlásí návrat aspoň na lavičku. Zranění jsou Batshuayi, Musonda a Kenedy. Liverpoolu se vedle Matipa vrací i Adam Lallana, jenž by mohl poprvé v sezóně zasáhnout do soutěžního zápasu. Naopak Emre Can je na miskách vah blíž k další absenci. Stoprocentně si nezahraje pouze Nathaniel Clyne.

Páteční předehrávku 13. kola obstará domácí West Ham, který se na Olympic Stadium v Londýně pokusí o dost obtížnou věc. Porazit Leicester, který má mnohem lepší formu a který s Kladiváři prohrál naposledy před třemi lety. Dokáže manažer David Moyes proměnit svůj první domácí zápas ve výhru?

West Ham se hodně trápí a jeho fanoušci začínají být frustrovaní. Během posledního ligového kola a utkání s Watfordem začali jasně dávat najevo svou nelibost vzhledem k vedení klubu, zejména pak pánům Davidu Sullivanovi a Davidu Goldovi. Není divu, protože Hammers v duelu prohráli 2:0 a jejich postavení v tabulce se nijak nezlepšilo.

Stále se ocitá až na 18. místě s pouhými devíti body na kontě. Nový manažer, kterým byl jmenován zkušený trenér David Moyes, doufá, že v případě lepšího výkonu se domácí vrátí k podporování svého týmu a opět to stmelí jejich vztah ke klubu. Někdejší trenér Evertonu nebo Manchesteru United se k tomu jasně vyjádřil.

"Chtěl bych tu mít příjemnou atmosféru a ta se vytváří tak, že jste jednotní. Nevěděl jsem o věcech, které se tu děly před mým příchodem, takže mě kritika vedení dost překvapila. Chci fanoušky na naší straně, aby nás podporovali a hecovali, protože s nimi jsme silnější a dokážeme víc. Teď pracuji na tom, abych zlepšil naši hru, i když to nebude hned, a s tím přijdou i výsledky," míní Moyes.

Leicester měl v minulém kole opravdu náročného soupeře, kterým se stal Manchester City. Citizens si s Liškami poradili celkem v pohodě dvěma góly a neinkasovali ani jednou. Přesto manažer Claude Puel viděl v týmu zlepšení a doufá, že dobrá forma navštíví jeho kabinu také v Londýně.

"Mám velmi dobrý vztah s hráči, cítím se být součástí klubu. Naslouchají mi, provádějí to, co jim říkám a věří mi. Velmi tvrdě pracují na zlepšení a já z nich přímo cítím tu chuť a ambice. Uvidíme, jak zvládneme duel s West Hamem, klíčem bude i rotace hráčů a oddych pro některé opory."

West Ham se stále musí obejít bez zraněného tria hráčů Javiera Hernandeze, Michaila Antonia a Jamese Collinse. Do pořádku se ale dostal Andre Ayew. Manažer Puel sice nemá žádné nové přírůstky na ošetřovnu, ale stále se musí obejít bez Roberta Hutha a Mattyho Jamese.