Premier League - preview 11. kola

Po magické středeční noci a výhře nad Realem Madrid čeká na Spurs další zkouška - tentokráte londýnské derby se zlepšujícím se Crystal Palace, které potřebuje každičký bod jako sůl.

Byl to skutečně vynikající výkon ve všech ohledech. Tottenham proti Bílému baletu naplno ukázal vlastní potenciál a naznačil, že letos se s ním musí počítat i na evropské scéně. Ani v Premier League na tom svěřenci Mauricia Pochettina nejsou vůbec špatně, i když je přibrzdila prohra na půdě Manchesteru United. I tak se ale Kohouti nachází na třetím místě tabulky a poraženi zatím z ligových zápasů odešli jen dvakrát.

To Crystal Palace se i nadále nachází na samotném chvostu Premier League, nutno ale uznat, že výkonnost bandy okolo Roye Hodgsona pomalu, ale jistě stoupá. Po senzační výhře nad Chelsea sice Eagles padli na půdě Newcastlu, následně ale proti West Hamu podali velmi dobrý výkon, který jen díky pořádné dávce smůly nestačil na tři body. Jistě, vyrovnávací branka Wilfrieda Zahy padla až v nastavení, ovšem kdyby domácí proměnili alespoň třetinu svých šancí, nebylo by o vítězi pochyb.

Statistika je každopádně nakloněna jasně ve prospěch domácího celku, ten totiž vyhrál čtyři poslední vzájemná utkání včetně dubnové výhry 1:0 ze Selhurst Parku, kterou přesnou trefou zařídil Eriksen. Na hřišti Tottenhamu pak hráči Crystal Palace již čtyři po sobě jdoucí utkání nedokázali skórovat.

Mauricio Pochettino se bude nucen obejít bez dvojice Alderweireld, Lloris - oba hráče vyřadilo zranění ze středečního duelu v Champions League. Do utkání pak nezasáhnou ani dlouhodobě zranění Lamela a Wanyama. Hostům bude chybět Patrick van Aanholt a otazník se vznáší také nad stavem Lee Chung-younga.

Jeden ze dvou vysoce očekávaných duelů tohoto kola Premier League proběhne krátce po třetí hodině odpolední na Etihad Stadium v Manchesteru, kde domácí City přivítají londýnský Arsenal. Tým Pepa Guardioly doposud rozběhnutou sezonou prochází tak suverénně, jak to jenom jde, a i tentokrát bude jasným favoritem. Byli to ovšem právě Kanonýři, kdo dokázal Citizens uštědřit poslední porážku...

Letošní neporazitelnost manchesterských hráčů v bledě modrém činí již šestnáct zápasů napříč všemi soutěžemi, a tak je třeba zabrouzdat až do závěru loňské sezony, kdy v dubnovém semifinále FA Cupu Arsenal na cestě za titulem ve Wembley dokázal zvrátit nepříznivý průběh a triumfovat 2:1 po prodloužení. O vítězný gól se tehdy postaral Alexis Sánchez, jenž byl v létě jen krůček od přestupu právě ke Guardiolově už tak ofenzivně nabité soupisce, avšak nakonec z přestupu sešlo a nyní tak chilského reprezentanta čeká zápas proti svému možnému budoucímu zaměstnavateli od příštího roku...

Ani Arsenal ovšem do zápasu nevstupuje v nijak mizerném rozpoložení, neboť navzdory místy nejistým výkonům prohrál pouze jedinkrát v posledních třinácti zápasech. Kanonýrům se sice dlouhodobě na hřištích soupeřů z čela tabulky dlouhodobě nedaří, ale jak již letos ukázali na půdě obhájce titulu Chelsea, ani zodpovědný výkon a uhájení čistého konta jim není cizí.

Manchesterští se i tentokrát musí obejít bez zraněného kapitána Kompanyho a krajního beka Mendyho, přičemž lze očekávat, že Guardiola opět lehce protočí sestavu oproti úspěšnému středečnímu vystoupení v Lize mistrů na půdě italského ligového lídra z Neapole.

To Arsenal ve svém duelu Evropské ligy proti Crvené Zvezdě Bělehrad protočil rovnou kompletní jedenáctku, aby všichni členové obvyklé základní sestavy byli na neděli plně připraveni. Mimo hru zůstávají Mustafi, Welbeck, Ospina a Chambers, kteří by se dle Wengerových slov měli vrátit po nadcházející reprezentační přestávce. Dlouhodobě zůstává mimo hru pouze Santi Cazorla, jenž se stále zotavuje z hrozivých komplikací při léčení poraněné achillovky.

Bezesporu nejsledovanější duel jedenátého kola anglické ligy bude v neděli v pozdním odpoledne k vidění na Stamford Bridge, kam se svým Manchesterem United zavítá starý známý Jose Mourinho. A oběma týmům půjde o hodně.

Chelsea neprožívá zrovna nejlepší časy, Antonio Conte si musí lámat hlavu nad tím, jak je možné, že jeho celek potkávají pravidelné výpadky. Prohry s Burnley, Crystal Palace či teď AS Řím se nedají označit jinak než výbuchy. Byť modří v ani jednom z duelů neodehráli špatně celý zápas, poločasový výpadek je vždy připravil o možnost lepšího výsledku. V Lize mistrů by sice Blues i díky slabé formě Atlétika měli postoupit bez větších problémů, ovšem v Premier League by případné zaváhání mohlo znamenat až dvanáctibodovu ztrátu na první Manchester City, což by se stahovalo jen velmi složitě.

To Manchester United má ke svému rivalovi z celé ligy bodově nejblíže, ztrácí na něj totiž jen 5 bodů. Pro Rudé ďábli bylo důležité, že se po výpadku na půdě Huddersfieldu prakticky okamžitě vrátili na vítěznou vlnu, když na Old Trafford díky brance Martiala porazili nepříjemný Tottenham 1:0. Na zmíněnou výhru pak navázali i dominantním představením v rámi Ligy mistrů, kdy si díky výhře nad Benfikou prakticky zajistili místenku v osmifinále této soutěže. Jose Mourinho by ale nutně potřeboval uhrát vítězný výsledek i na půdě přímého konkurenta v boji o titul a případný tříbodový zisk ze Stamford Bridge by pro něj jiste chutná obzvláště sladce.

Chelsea se proti nedělnímu soupeři na vlastním hřišti ale dlouhodobě daří, prohráli s ním totiž jen jeden z posledních 15 duelů v rámci Premier League - jinak se může chlubit 9 výhrami a 5 remízami. Dubnová výhra United 2:0 pak ukončila sérii 12 soutěžních zápasů bez výhry nad londýnskými Blues.

Chelsea bude do poslední chvilky sledovat stav N’gola Kanteho, francouzský záložník by se již mohl objevit v základní sestavě. Mimo hru však určitě bude Victor Moses, kterého na trávník nepustí poraněný sval. Manchester United se bude muset obejít bez Jesseho Lingaarda, nad starty Pogby a Fellainiho pak visí otazník.

David Unsworth zatím jako ten kýžený impuls nevypadá - dočasný lodivod Evertonu vůbec nezvládl čtvrteční klání s Lyonem, které po prohře 0:3 s platností od konce podzimu ukončilo účinkování Toffees v evropských pohárech. Je tedy načase se plně soustředit na vylepšování bilance doma...

A že ta věru nevypadá o nic lépe. Liverpoolští jsou po dnešní výhře Bournemouthu už předposlední s pouhými osmi body, přičemž ve všech soutěžích nezískali body už pětkrát po sobě. Unsworth dohlédl na tři takové zápasy, včetně mizerného výkonu na půdě Leicesteru v minulém kole. Během reprezentační pauzy se tak Everton bezesporu vytasí s novým jménem jako náhradou za Koemana.

Watford si poprvé v sezoně líže rány po dvou slepených porážkách v lize, když padl na Chelsea a záhy i doma se Stokem - Everton tedy pro Marca Silvu na pohled znamená ideální odrazový můstek. Hornets stále okupují skvělou devátou příčku a mohou se posunout o stupínek výše.

Marco Silva zatím vypadá jako specialista na venkovní zápasy: Watford pod ním z pěti pokusů na cestách uspěl už třikrát, tedy ve stejném počtu případů jako předtím v 19 venkovních duelech pod Walterem Mazzarrim. Pokud Watford vyhraje i na Goodison Parku, bude mít po 11 kolech více bodů (18) než kdy dříve ve stejné fázi prvoligové sezony.

Pro Hornets zároveň začínají krušné časy, neboť třízápasový trest za potyčku s Joem Allenem načíná kapitán Troy Deeney. Mimo hru navíc zůstávají Pereyra, Kaboul a Prödl. Everton možná po prodělání infekce již přivítá zpět stopera Keanea a síly ve čtvrtek pošetřili tři veteráni Rooney, Baines a Jagielka.

Claude Puel zvládl svůj debut na lavičce Leicesteru na výbornou, Lišky totiž minulou neděli pohodlně přehrály Everton o dva góly. O potvrzení této výhry budou předloňští šampioni usilovat na půdě Stoke, které se minulý týden chytlo díky výhře na půdě Watfordu.

Čtrnácté místo v tabulce rozhodně nepředstavuje umístění, na kterém by Mark Hughes svůj celek viděl s radostí. Hrnčířům se zatím v letošní sezóně příliš nedařilo, doposud si na své konto připsali jen tři skalpy soupeřů - ve druhém kole poněkud překvapivě zdolali Arsenal, na konci září přemohli Southampton a v minulém utkání vyloupili Vicarage Road. K tomu připočtěme dvě remízy a pět porážek - rozhodně se tedy nejedná o bilanci, kterou by se Shawcross a spol. zrovna chlubili.

To Leicester na tom před dvěma týdny byl ještě hůř, vyhazov Craiga Shakespeara však týmu prospěl, jelikož ten od té doby oba své zápasy vyhrál. Lišky nejprve zdolaly ve venkovním utkání Swansea, načež si doma s přehledem poradily i s Evertonem. Právě v minulém kole byl představen nový kouč domácích, Claude Puel, který má za úkol tým vytáhnout ze spodních pater tabulky minimálně do klidného středu. Nezačal tedy vůbec špatně, otázkou je, jak se mu bude dařit v týdnech následujících.

Statistika v konfrontaci obou týmů mluví jasnou řečí - Stoke se zrovna dvakrát nedaří. Proti Leicesteru totiž vyhráli jen jeden z šesti předchozích duelů Premier League a momentálně se borci z Leicesteru mohou pochlubit třízápasovou neporazitelností na půdě svého sobotního soka.

Sobotní zápas možná nestihne kapitán Ryan Shawcross, toho totiž trápí potíž se stehenním svalem a není jisté, zda se do utkání zvládne dát dohromady. Mimo hru určitě Geoff Cameron, naopak Bruno Martins Indi, Peter Crouch i Glen Johnson již budou svému manažerovi k dispozici. Hosté se budou muset obejít bez Roberta Hutha a Mattyho Jamese, zatímco o účasti Bena Chilwella se rozhodne až těsně před výkopem.

Před Huddersfieldem je s trochou nadsázky do konce sezony jeden větší úkol: nenechat ono slavné vítězství nad Manchesterem United až do cílové roviny vyčnívat nade vším, co na své nováčkovské misi dokázal. Minule totiž Terriers vůbec nestačili na Liverpool, který jim tedy přichystal menší vystřízlivění. Domácí duel s WBA potom rovnou znamená povinnost vyhrát...

Pro Huddersfield je evidentní Achillovou patou počínání před bránou soupeře. Brankář Lössl s obránci se ještě činí, ovšem tři vstřelené branky v devíti vystoupeních a už šest utkání, kdy se vyšlo střelecky naprázdno, to je věru tristní bilance. Přesto Terriers usilují o dvě slepené domácí prvoligové výhry na domácí půdě od listopadu 1971.

West Bromwich neodstartoval zrovna mizerně, ale jeho nedávná forma značí dost možná nejhorší běh zápasů v Pulisově éře. Tým manažera, který se pyšní vizitkou s nula sestupy z nejvyšší soutěže, čeká na tři body už osm kol a v součtu s minulým ročníkem triumfoval jen ve dvou z posledních 19 klání. Na druhou stranu, také loni měli Baggies deset bodů po stejném počtu kol, a nakonec finišovali desátí.

Tony Pulis bude moci na půdě nováčka využít služeb uzdraveného mladíka Olivera Burkea, ofenzívu však prozatím nepovzbudí James Morrison. Craiga Dawsona čekají potenciálně až dva měsíce na marodce. Naopak po stejném období mezi lazary se do základu patrně vrátí střelec úvodních gólů Terriers v PL Steve Mounié, který by mohl revitalizovat útočnou vozbu Huddersfieldu. Křídelníka La Parru problémy s třísly přešly téměř okamžitě.

Eddie Howe si před týdnem stěžoval, že jeho tým byl proti Chelsea příliš pasivní a ve výsledku se nechal přehrát 0:1, nyní mají jeho ovečky ideální šanci se revanšovat. V posledním kole před poslední podzimní přestávkou zajíždí do Newcastlu, který je zvyklý herně dominovat, byť s menší bodovou návratností...

Skutečně, pro veškerou převahu by si fanoušci Magpies jistě dovedli představit více vstřelených branek na kontě. Čtrnáct bodů je solidních, ale venkovní prohry s Burnley, Brightonem a Huddersfieldem, všechny v poměru 0:1, opravdu příliš prostoru pro pozitivní smýšlení nenabízí. Straky prozatím sází téměř výhradně na domácí prostředí, kde ovšem loni v březnu zrovna s Bournemouthem vyhořeli (1:3).

Rafovi Benítezovi rozhodně nepomůže zranění Mikela Merina, který s bolavými zády stráví na marodce alespoň pár týdnů. Menší obtíže s lýtkem se naopak zbavil Isaac Hayden, zatímco Paul Dummett ještě není připraven k návratu.

Eddie Howe, jehož tým je stále předposlední s pouhými sedmi body, čerstvě nemůže počítat s ofenzivním duem Afobe-Stanislas, byť u druhého jmenovaného žije alespoň malá naděje. První ostrý start po více než roce trápení s kolenem by si mohl odbýt jiný útočník Callum Wilson.

Southampton, zdá se, v posledních týdnech nabírá na formě a svůj vzestup bude chtít potvrdit i proti Burnley, které zatím patří k nejpříjemnějším překvapením dosavadní sezóny Premier League. Diváci by však neměli očekávat žádné ofenzivní hody, oba týmy se totiž pyšní zejména propracovanou defenzivou a trochu úspornější ofenzivou.

Southampton nepovedené září nerozhodilo, naopak v říjnu se dokázal opět zmobilizovat a po reprezentační pauze bodovat v každém utkání. V září sice svěřenci Mauricia Pellegrina krom výhry na půdě Crystal Palace nebodovali (prohry s Watfordem, Manchesterem United a Stoke), ovšem v říjnu nejprve uhráli remízu s Newcastlem, následně díky brance v závěru přemohli West Bromwich a v minulém klání remizovali na půdě Brightonu, což jim momentálně stačí na sympatické desáté místo.

To Burnley momentálně okupuje sedmou příčku, což by před startem ročníku tipoval opravdu jen málokdo. Svěřenci Seana Dyche hned na úvod širokou fotbalovou veřejnost šokovali opravdu pořádně, když se jim podařilo vyloupit Stamford Bridge. Vůbec forma tohoto celku v duelech s nejsilnějšími celky je obdivuhodná - Burnley totiž uhrálo i bod na půdě Tottenhamu, Liverpoolu, výhru si přivezlo i z Goodison Parku a padlo až na hřišti suverénního Manchesteru City. Clarets to však nerozhodilo a hned minulý týden se vrátili na vítěznou vlnu, když doma těsně přehráli nováčka z Newcastlu.

Southampton však v sobotu odpoledne bude jasným favoritem, což potvrzuje i statistika vzájemných střetnutí. Svatí totiž neprohráli ani v jednom z osmi střetnutí v rámci nejvyšší anglické soutěže, když pětkrát zvítězili a třikrát si připsali alespoň bod.

Burnley se s největší pravděpodobností vrátí útočník Chris Wood, který již vyléčil své svalové zranění. Naopak Jon Walters, Dean Marney a Tom Heaton do utkání stále nezasáhnou, ovšem Steven Defour by se již měl objevit minimálně na lavičce náhradníků. Southampton se bude muset znovu obejít bez Maria Leminy, který laboruje s poraněným kotníkem, ovšem krom něj má manažer Pellegrino k dispozici kompletní kádr.

Světe div se, když se naposledy tyhle dva kluby potkaly, psal se rok 2008 a jednalo se o třetí ligu. Teď jsou na tom Swansea s Brightonem o poznání lépe, byť Labutě dělí pouhé lepší skóre od sestupové propasti. Přesto jsou právě Swans se svými šesti úspěšnými záchranami pro Seagulls jistě vzorem...

Tento ročník by pro Swansea mohl být přelomový. Už minule měl velšský celek namále a zachránilo ho až pozdní dosazení Paula Clementa na lavičku, které umazalo manko vytvořené experimentem s prvním americkým koučem v Premier League Bobem Bradleym. Tentokrát to zjevně nebude nic moc jiného: alespoň tomu napovídají čtyři porážky z posledních pěti kol.

Brighton se mezi elitou chytal pomalu, když nezvládl tři z prvních pěti utkání, ale nakonec nachází pevnou půdu pod nohama alespoň na svém domácím stánku u oceánu, kde nenašel přemožitele už čtyřikrát v řadě. Celkově v Premier League neprohrál třikrát po sobě a naposledy zaskočil West Ham v Londýně, podaří se mu něco podobného i na jihu Walesu, kde naposledy Seagulls padli vysoko 0:3 v rámci Ligového poháru 2009/10?

Paul Clement nedávno do sestavy opětovně zařadil Ki Sung-yuenga, jinak ho ale příliš vývoje kolem týmu těšit nemůže. Renato Sanches s Martinem Olssonem jsou stejně jako před týdnem zranění, Leon Britton rovněž marodí a příliš brzy by ještě mohlo být na navrátilce Bonyho, který proležel posledních pět týdnů se zadním stehenním svalem.

V Brightonu naproti tomu příliš absencí neřeší, jediným nedostupným borcem je Steve Sidwell, jehož dál trápí bolavá záda. Kayal s Baldockem se po delší době vrací.

Pozice Slavena Biliče je kulantně řečeno pořádně nejistá, poslední hřebíček do jeho rakve může v sobotní podvečer přidat Liverpoolu, který na Olympijský stadión v Londýně přijíždí potvrdit domácí výhru s Huddersfieldem.

Málokdo by čekal, že Kladiváři zvládnou do sezóny vstoupit hůře než loni - ovšem realita je taková, že se to svěřencům Slavena Biliče opravdu povedlo. Zatímco v loňské sezóně měli na svém kontě po 10 zápasech stejný počet bodů, letos nasbírali ještě o jeden bodík méně. Naplno bodovat se jim podařilo jen proti Huddersfieldu a Swansea, o plný bodový zisk je pak minulý týden až v nastavení okradl Wilfried Zaha, ačkoliv je nutno podotknout, že Crystal Palace bylo v celém zápase lepším celkem a vítězství Kladivářů by bylo mimořádně šťastné. Nebylo by pak překvapením, kdyby po eventuální porážce od Liverpoolu na východě Londýna sáhli k trenérské výměně - chorvatský trenér už přeci jenom dostal možná až příliš mnoho času.

To Liverpool minulý týden ukončil třízápasové čekání na ligovou výhru, když na Anfield Road přehrál Huddersfield. Reds na tuto výhru navázali i v Lize mistrů, kde si pohodlně poradili s Mariborem. Pokud ale chtějí atakovat první čtyřku, nezbývá jim nic jiného, než uhrát pár výher v řadě, tři body ze stadiónu West Hamu jsou tak nutností. Achillovou patou výběru Jürgena Kloppa je jednoznačně defenziva, kde tým trpí na až příliš časté minely jednotlivých hráčů.

Pokud byste byli sázkaři a měli si vsadit, vězte, že remíza by vskutku nebyla dobrou volbou - v posledních 12 ligových duelech těchto soupeřů v Londýně totiž ani jednou nedošlo k nerozhodnému stavu. Domácí se radovali čtyřikrát, zatímco hosté si všechny tři body odnesli ve zbylých osmi utkáních.

West Ham již může počítat s Winstonem Reidem, ten se do sestavy vrací po absenci zaviněné zraněným lýtkovým svalem. Plně připraven je také Aaron Cresswell, který nedohrál duel proti Crystal Palace. Mimo hru však i nadále zůstává Michail Antonio, Sam Byram, Jose Fonte a James Collins, zatímco Pablo Zabaleta si odpykává disciplinární trest. Hosté se možná budou muset obejít bez Georginio Wijnalduma, kterého trápí nakopnutý kotník, utkání se nezúčastní také Coutinho, kterého do hry nepustí bolavý stehenní sval. Naopak Sadio Mane se ze svého zranění zotavil až překvapivě rychle a je připraven minimálně usednout mezi náhradníky.