Anglická Premier League - souhrn 3. kola

Góly: 22. Danny Welbeck, 28. Ashley Young, 41. Wayne Rooney, 64. Wayne Rooney, 67. Nani, 70. Ji-Sung Park, 82. Wayne Rooney (pen.), 90. Ashley Young - 45. Theo Walcott, 74. Robin van Persie

Tradičně vyrovnané a nervy drásající derby mezi Arsenalem a Manchesterem United se podle očekávání posouvá do zcela odlišné dimenze. Nastartovaní Red Devils svého rivala zničili neskutečnými osmi góly - takovou porci branek Londýňané naposledy inkasovali ještě v předminulém století. Což je koneckonců ideální ilustrace rozsahu této krize.

Demolice Arsenalu se spustila prakticky už dnes dopoledne, kdy postupně fyzickými testy neprošli Sagna s Vermaelenem, tedy dva jediné pevné články letošní obranné linie londýnského celku. To se samozřejmě na výkonu Gunners nemohlo nepodepsat. Sice s menším zpožděním, protože MU odstartovalo poněkud vlažně a v první dvacetiminutovce zahrozilo jen skrz nepřesný pokus Welbecka, ale přece. Vše prasklo ve 22. minutě, kdy se mezi uvolněné klíny jménem Koscielny a Djourou úspěšně vměstnal právě Welbeck a z velké blízkosti hlavou tak nějak přeloboval bezmocného Szczesného. Ten se potom mohl uřvat. Ne naposled.

Ještě předtím, než se celá londýnská konstrukce začala definitivně hroutit, nicméně mohlo přijít vysvobození. Van Persieho penalta z 26. minuta však nakonec celý proces akorát urychlila. De Gea byl totiž na zemi včas a pro míč se tak k pravé tyči natáhl úspěšně. Tím si zaprvé sám dodal sebevědomí, aby později v krátkém sledu zlikvidoval nepříjemné střely Aršavina a Van Persie, a zadruhé zafungovalo staré pravidlo "nedáš-dostaneš". Tentokrát už nešlo o žádnou šmudlu, spíš naopak o gól kola. Young měl totiž dostatek času nachystat si na levém rohu šestnáctky balon na svou kouzelnou pravačku a výsledkem byl spektakulární projektil kroucený do vzdálenější šibenice, po němž se Szczesny natahoval marně.

Téměř jako přes kopírák pak ještě do poločasu domácí zvládli zvýšit na 3:0. Tentokrát pálil Rooney, a to ze stejného místa - z přímého kopu. A protentokrát vymetl pavučiny z pravé šibenice, kam míč dosedl i za přispění brankářovy rukavice. V tu chvíli se zdálo, že je definitivně dokonáno. Přesto ještě Walcott do přestávky vykřesal pro Arsenal malou jiskřičku naděje, když ho vyzval Rosický a on z poměrně těžkého úhlu po zemi propálil de Geu mezi nohami.

Do druhého poločasu ještě nenastoupil zcela odevzdaný Arsenal, do takového stádia se dostal až nějakou půl hodinu před koncem. Do té doby jsme z jeho strany mohli pozorovat alespoň občasné záblesky, které byly doprovázeny domácí laxností v koncovce. Pořád každopádně bylo co sledovat. Rosického lob za obranu pro Van Persieho opravdu stál za to, de Gea se ale vytasil se skvělým reflexním zákrokem. A o gól si říkal i průnik Aršavina. Na druhé straně si Cleverley vyměnil míč s Hernandézem a pak mu ho zbytečně zapomněl vrátit do prázdné brány. A Chicharito marně čekal na snadný gól i o moment později, kdy ho pro změnu ignoroval Young.

Manchesteru to proto začalo padat až od 64. minuty. Rooney přelstí Szczesného přímým kopem takříkajíc "přes nohu" do protějšího horního růžku - 4:1. Pokažená ofsajdová past a Nani úplně sám před Szczesným vymýšlí kulišárnu v podobě jemného nízkého lobu - 5:1. Young na hraně šestnáctky narazí střídajícímu Parkovi a ten levačkou trefuje prostor u zadní tyče - 6:1. Potom menší intermezzo a Jenkinsonovo přiťuknutí hlavou do jasné palebné pozice neomylnému Van Persiemu - 6:2. Ale zanedlouho zpět do zajetých kolejí. Nejprve druhá žlutá karta pro nestíhajícího Jenkinsona, o něco málo později drobný penaltový faul Walcotta na Evru a hattrick pro rozjetého Rooneyho - 7:2. A již v nastavení, Young opět na tom své rohu pokutového území a znovu je z toho parádní trefa napříč celou Szczesného svatyní. Poprvé od roku 1896, po 115 letech a prvně v rámci nejvyšší soutěžě Arsenal inkasuje osmý gól. A to už Fergusonově družině stačilo.

Góly: 90. Ryan Shotton

Velké nedorozumění brankáře Fostera a jeho strážce způsobilo, že Stoke veze ze hřiště West Bromwiche cenné tři body. A popravdě nepříliš zasloužené - Baggies byli v průběhu utkání podstatně lepším týmem a soupeři do osudové trefy dovolili pouze jednu střelu na bránu. Takto nicméně zůstávají bez bodu.

Throstles vstoupili do utkání velmi soustředěně, neustále však naráželi na poctivě chytajícího Begovice. Toho zpočátku udržovaly ve střehu jen hlavičkované pokusy - Scharner mířil přímo do bosenského golmana a nehlídaný Brunt pro změnu minul. Pořádný reflex musel Begovic předvést až o pár chvil později, kdy invenční Tchoyi nacentroval na Longa a ten v letu nebezpečně hlavičkoval. Do čtveřice pak nepochodil ani Brunt s přímým kopem. Stoke mezitím mlčel, patrně se na něm projevovala únava z odvetného utkání Evropské ligy, takže jeho hra postrádala obvyklou intenzitu.

Tempu zápasu nikterak nepomohla ani brzy příchozí průtrž mračen, stejně jako úspěšně umlčela již tak nepříliš hlasité publikum. Pokračovalo se tak v atmosféře neadekvátní prvoligovému zápasu. A světlých momentů se příliš neobjevovalo. Pennant hlavou konečně zacílil směr Foster, ale prostor mezi třemi tyčemi pořád netrefil, a nepřesný byl pak i dvakrát Tchoyi na opačném konci hřiště. Za to tedy stála až definitivní tečka z 89. minuty, kdy vytrvalý Shotton stíhal dlouhý balon, který mu také duo Tamas-Foster ochotně přenechalo.

Góly: 68. Younès Kaboul - 34. Edin Džeko, 41. Edin Džeko, 55. Edin Džeko, 60. Sergio Agüero, 90. Edin Džeko

Otřesný start do nového ročníku zažívá londýnský Tottenham. Nejprve nestačil Manchesteru United, teď rozdílem čtyř gólů podlehl také dalšímu celku z tohoto ryze fotbalového města. Citizens jsou tak nadále stoprocentní, tentokrát za tři body vděčí především čtyřgólovému Džekovi a skvostnému výkonu debutanta Nasriho.

Obranný systém ManCity byl přitom po dobu celého utkání prapodivný, skoro až neexistující. Zejména na křídlech se Lennonovi s Balem často otevíraly metry volného prostoru, přičemž i Modrić s Van der Vaartem a Kranjčarem neoperovali zrovna ve stísněných podmínkách. Tottenham ovšem letos zkrátka neumí dávat góly, což dokázal mimo jiné v prvních třech minutách, kdy branku netrefil ani Lennon ani Kranjčar. Daleko větší šance si nicméně Kohouti tvořili až v pozdějších pasážích prvního dějství - když k totálně opuštěnému Baleovi propadl centr na zadní tyč a on zbrkle zacílil nad, nebo když naopak velšský křídelník z těžké pozice brilantně odcentroval a Crouch v jasné příležitosti hlavičkoval těsně vedle.

To Manchester City křeč v útoku v žádném případě neprovázela. Znovu se Mancinimu vyplatila absolutní volnost, kterou daroval svým největším ofenzivním esům, dnes skvěle doplněným o dirigenta Nasriho. Ten si skutečně počítal, jako by onu taktovku v Manchesteru svíral nejméně tři roky a ne jen pár minut. Ve 34. minutě si nejprve narazil s Agüerem a pak jemným polovysokým centrem našel důraznou pravačku Edina Džeka - 1:0. Potom o chvíli později pro změnu zleva odcentroval přes nohu a to už Džeko mizerného Kaboula pro změnu suverénně přehlavičkoval - 2:0. Krom toho Citizens hrozili i skrze dalekonosné pokusy. Hned dvakrát nadějně pokoušel štěstí Silva a málem se ujala i další pumelice Barryho.

Na ofenzivní síle ManCity neubrala ani 15minutová přestávka v kombinaci s defenzivním střídáním Huddlestonea za Kranjčara. Dále Tottenham vzadu kupil jednu poziční nepřesnost na druhou, zatímco sám už dopředu nepředvedl zhola nic. Hosté místo toho ještě dvakrát trestali. Prvně v 55. minutě Ekotto nečekal čitelný pas pro rozběhnutého Tourého, který pak před prázdnou branku nahrával "hattrick hero" Džekovi. Vzápětí po hodině hry Agüero jakoby nic přetlačil v souboji rameno na rameno Dawsona a prudkou ranou nedal Friedelovi šanci.

Potom už si Citizens dejme tomu mohli dovolit polevit, čehož byl výsledkem tragicky odbráněný rohový kop a korigující trefa Kaboula. Pořád nicméně borci z Manchesteru zvládali držet tempo hry pod svou kontrolou, o což se domácí nechtěně zasluhovali i jinou cestou než jen mizerným herním projevem. Po 53. minutě totiž s nataženými třísly neplánovaně střídal Lennon, a aby toho nebylo málo, tak si ke všemu později, kdy už Redknapp nemohl vyslat na plac novou tvář, natáhl zadní stehenní sval Van der Vaart. Vše pak podtrhl Džeko svým čtvrtým zásahem, když mu narazil Barry a on levačkou precizně vymetl vzdálenější šibenici Friedelovy klece.

Góly: 48. Leon Best, 66. Leon Best - 88. Clint Dempsey

Newcastle to opět dokázal. Ani zdaleka vyrovnaný či snad suverénní výkon Strakám znovu stačil k plnému bodovému zisku. Tentokrát šance pálili Cottagers a domácí pro změnu nespasil jeden přímý kop, nýbrž ojedinělá one-man show Leona Besta.

Celkem obvyklý začátek v podání Newcastlu. Hodně rozvážné rozkoukávání se a pouhých 29 procent držení míče v konfrontaci s drzými akcemi Dembeleho, Kasamiho či Dempseyho doslova byly do očí. Dokonce se i zdálo, že mají Cottagers po namáhavé cestě z Ukrajiny více sil než soupeř po složitém přemáhání se v Carling Cupu. Nicméně finální fáze vázla oběma stranám, což platilo i po dvaceti minutách, kdy se do jakéhož takého varu dostaly rovněž Magpies. Fulham jenom stvrdil své větší sebevědomí zajímavým signálem ze standardní situace, na který však povedenou koncovkou nezvládl navázat Damien Duff.

Newcastle má ovšem zvláštní kouzlo. Stejně tak v derby se Sunderlandem tahal během prvního poločasu za kratší konec, a přesto nakonec cenné vítězství ukořistil. A to byl případ i dnešního duelu. Ještě před přestávkou dobře hlavičkoval Jonás, přičemž hned po chvilkovém odpočinku potom Schwarzer rozpačitě vyrazil nad sebe dalekonosnou střelu Cabayeho a Best byl u balonu tak akorát včas, aby jej doklepl do sítě.

Jenže Fulham na ofenzivní vyznání svého manažera Jola nezanevřel ani po této nečekané ráně. Sidwellovu hlavičku brzy musel Krul pracně vytahovat alespoň na břevno a nadějně se jevil i průnik Duffa zakončený střelou do boční sítě. Efektivita nicméně zůstávala stát na straně Strak. Proto se Pardewovi tak vyplatilo představení Demby Ba, který okamžitě zaspolupracoval s Bestem, jenž Senegalcův centr z voleje utěšeně napálil pod břevno.

Ani to každopádně nebyla konečná, Cottagers měli ještě kupodivu sil na rozdávání. Činit se proto musel hlavně Tim Krul, jehož brzy přikvačila prověřit táhlá bomba Bairda. A nizozemský brankář se následně zaskvěl i proti Murphyho hlavičce z těsné blízkosti. Čisté konto nicméně až do konce neudržel. V 88. minutě si totiž Dempsey naskočil na Murphyho centr a konečně vsítil první branku Fulhamu v ligové sezoně. Prozatím však také poslední.

Góly: 15. Jordan Henderson, 52. Martin Škrtel, 53. Charlie Adam - 90. Ivan Klasnić

Bolton v žádném případě nedokázal navázat na sympatický projev proti ManCity, takže Liverpoolu daroval hodně laciné tři body. Nicméně i přesto, že to měli díky bídnému soupeři značně ulehčené, podali Reds chvályhodný výkon. Zejména individuální kvality trojlístku Adam-Henderson-Suárez mnohdy braly dech.

Hodně ochotně si vůči Liverpoolu počínal Bolton v prvním poločase. Zahodil svou aktivitu a sebevědomí z předešlých dvou duelů a do tohoto dalšího těžkého souboje raději vykročil bojácně, nervózně a v neposlední řadě laxně, takže se Reds na nabytí vedení ani moc nenadřeli. Jen jednou stihl Jaaskelainen brilantně zasahovat proti Downingově příkladném navázání na Suárezovu překrásně kroucenou výzvu. Při dohře, kterou měl na starosti levačkou neomylně pálící Henderson, už byl finský brankář jenom divákem. To se týkalo i příštích dvou povedených akcí liverpoolských. Jednou Henderson zprava ideálně centroval a míč rozpačitě proskákal pokutovým územím, aniž by se ho někdo dotkl. Kuyt k tomu nicméně neměl daleko, stejně jako Suárezův lob ze sólového úniku divže alespoň neorazítkoval břevno.

Trotters svůj souboj s Reds prohrávali na všech frontách včetně strategického středu pole, kde také před téměř gólovým sprintem nezastavitelného Uruguayce hrubě chyboval ospalý Muamba. Ten se proto už po 25. minutách poroučel ze hřiště, aby ho nahradil šikula Davies, jenž se zasloužil o nepatrné vyrovnání sil. Zároveň měl na starosti jednu ze dvou střel svého týmu na bránu - tu druhou představoval parádní volej Petrova. Jaaskelainen už do přestávky musel zasahovat jenom jednou, když z větší dálky pálil Kuyt.

Jestliže v první půli držel pomyslný hostující "domeček z karet" alespoň na třech proměnlivých pilířích, po přestávce už bylo spolehnutí jenom na Garyho Cahilla. Všechno kolem něj se začalo brzy hroutit, což mělo také za následek brzké zúčtování. Pouhé dvě minuty přitom stačily Charliemu Adamovi k tomu, aby se předvedl v tom nejzářivějším světle. Prvně od rohového praporku našel hlavu Škrtela a pak Knightova nedůrazu využil k přesné ráně pravačkou.

Hlavy se pak Trotters motaly ještě nějakou chvíli, zatímco Reds do notně nakřáplé ulity soupeře bušili i nadále - například Suárez oběhl Jaaskelainena, aby pak nepřesně střílel z nulového úhlu. Brzy se nicméně hra opět ustálila a v rámci možností vyrovnala, ačkoliv liverpoolští samozřejmě dále působili fotbalovějším dojmem. Především vlivný Suárez se už ovšem soustředil hlavně na diskuze s rozhodčím. Dvakrát se dožadoval penalty, jednou reklamoval malou domů - pokaždé bez úspěchu. I tak se ale jemu i Hendersonovi při předčasném odchodu ze hřiště dostalo bouřlivého potlesku. A odměněni byli i jejich spoluhráči, jakkoliv v nastavení dovolili Boltonu lacinou korekci výsledku, když Petrov obešel váhajícího Carraghera a se štěstím pak předal míč skórujícímu Klasnićovi.

Góly: 90. Mikel Arteta (pen.)

Oba týmy šly do utkání bez jediného bodu na svém kontě, oba tudíž měly v plánu zvítězit a získat si fanoušky zpět na svou stranu. Rovers prohýřili obrovskou výhodu v podobě dvou penalt, jež neproměnili nejprve Hoilett, poté také Formica, zatímco Arteta si se stejnou příležitostí v nastaveném čase poradil. Toffees tak zvítězili 1:0.

Blíže ke gólu měli v úvodu zápasu hráči Blackburnu, David Dunn nastřelil z přímého kopu po deseti minutách hry tyčku. Ve 23. minutě si málel vstřelil vlastní gól Jagielka, jenž si nerozuměl s Howardem. Pak přebral iniciativu Everton, avšak všechny jeho pokusy byly zblokovány obranou nebo skončili v rukavicích Paula Robinsona.

V 35. minutě ovlivnila utkání dvě střídání důležitých hráčů Rovers, jak Morten Gamst Pedersen, tak David Dunn pro zranění nemohli pokračovat. Za pět minut pak muselo manažerovi Blackburnu Keanovi pořádně zatrnout, když se k zemi skácel i Chris Samba, avšak konžský stoper nakonec zranění rozhýbal a pokračoval ve hře. Mohl tak přihlížet hře bez větších šancí, která i po odpískání konce první půle psala výsledek 0:0.

Hned v první minutě druhé části přišla pro Everton pohroma. Barkley fauloval ve vápně střídajícího Formicu a sudí nezaváhal - pokutový kop. K němu se postavil David Hoilett, jenže střelu namířil do ideální výšky pro brankáře a Howardovi stačilo vystihnout stranu, aby se stal hrdinou okamžiku. Jakoby to však Rovers ještě více nakoplo a díky zvýšené aktivitě a sérii rohů dostali soupeře pod tlak.

Zhruba po hodině hry nicméně převzali otěže klání hosté, čehož mohl v 69. minutě využít Fellaini, jenž však v obrovské šanci přestřelil branku. Hra se od té doby vyrovnala, přelévala se na obě strany. V 80. minutě střílel Mauro Formica dostal míč ve vápně, ale jeho střelu Howard za záda nepustil.

Formica byl ovšem aktivní i nadále a za čtyři minuty svou snahu zužitkoval, když byl podruhé v utkání faulován a rozhodčí, stejně jako v prvním případě, foukl do píšťalky. Tentokrát se zodpovědnosti chopil sám postižený, ale nevedl si lépe - penaltu napálil pouze do tyčky. Jeho selhání nabylo ještě větších rozměrů v poslední minutě zápasu. Samba si počínal až příliš důrazně při souboji s Fellainim ve vápně a sudí nařídil třetí penaltu v utkání.

Ujal se ji Mikel Arteta a k neštěstí domácích hráčů i fanoušků si počínal mnohem lépe než dva střelci Blackburnu. Španělský záložník bez problémů uklidil balón do pravého dolního rohu a Everton mohl slavit - 0:1. Dokonalé načasování jediné branky znamenalo zároveň knock-out pro Rovers, kteří už se ve zbývajícím čase na nic nezmohl a připsal si tak třetí porážku.

Góly: 6. José Bosingwa, 83. Frank Lampard (pen.), 90. Juan Mata - 63. Grant Holt

Opět to nebylo žádné skvostné představení, ale Chelsea to znovu zvládla a porazila na Stamford Bridge i dalšího outsidera. Norwich se srdnatě bil, ale nakonec prohrál 3:1. Výhru Blues kazí ošklivé zranění Didiera Drogby, u něhož byly asi deset minut lékaři a pak na nosítkách opustil trávník. Pozitivem je naopak debut Juana Maty, který vstřelil branku, představil se také Romelu Lukaku.

Chelsea nastoupila v rozestavení 4-4-2 s diamantovým složením záložní řady, na hrotu operovali Torres s Drogbou. Začátek si nemohla přát Chelsea lepší. V šesté minutě se pár metrů před vápnem napřáhl Bosingwa a nádhernou ranou usadil míč ke vzdálenější tyči. Ruddy byl bez šance a Chelsea vedla 1:0.

Jenže na podařený úvod nedokázali svěřenci Andrého Villas-Boase navázat a následoval další mdlý výkon, podobný tomu proti WBA. Norwich pak byl často nebezpečnější a využíval chyb v obraně soupeře. V 17. minutě se snažil najít ve vápně Hoolahana Holt, ale naštěstí pro domácí neuspěl. Na druhé straně si pak dlouhý míč dobře zpracoval Torres, zasekl a mezi dvěma stopery chtěl najít Drogbu, ale přihrávka byla o kousek delší.

Ve 28. minutě vyslal skvělým pasem Hoolahan Martina, který si však místo střely z první míč ještě přiklepl a Hilário ho dobrým výběhem zastavil. Akce však pokračovala a Hilário stínoval od rohu pokutového území Martina až na penaltu, načež odběhl zpět mezi tři tyče a měl štěstí, že ho Naughton nedokázal přehodit. V tu chvíli byli Canaries na koni, Naughton zprava odcentroval a Holt hlavičkou donutil Hilária k dalšímu zákroku. Obrana Chelsea v těchto okamžicích nepracovala spolehlivě.

Ještě před poločasem našel Bosingwa svým centrem na zadní tyči Maloudu, který z voleje vypálil, ale jeho povedené zakončení Ruddyho nepřekonalo.

Druhý poločas zahájil hlavičkou po rohovém kopu Terry, kterou odvracel těsně před brankovou čárou Pilkington. Jinak se ale Chelsea zrovna dvakrát nedařilo a v 63. minutě přišel trest. Hrubku vyrobil Hilário, který se při výběhu srazil s Ivanovičem, načež míč propadl k Holtovi, a ten obtížným zakončením rozvlnil síť. Bylo to 1:1 a co hůř, na druhé straně se v následující akci srazil ve výskoku Drogba s brankářem Ruddym, jenž ho nekompromisně udeřil pěstmi do obličeje a domácí kanonýr zůstával nehybně ležet na trávníku.

Okamžitě k němu přiběhli lékaři a Drogba byl zřejmě chvíli v bezvědomí. Jeho ošetřování zabralo několik minut, až byl nakonec odnesen na nosítkách. Villas-Boas reagoval dvojím střídáním, Drogbu nahradil Anelka a střídal také Malouda, místo kterého na hřiště vyběhla posila z Valencia, Juan Mata.

Mohl to být ale Norwich, kdo by vstřelil druhou branku. Čtvrthodiny před koncem řádné hrací doby se řídil na branku sám Morison, jenže se zakončením až příliš dlouho váhal a skvělým zákrokem ho na poslední chvíli zastavil Terry. Rozhodujícím okamžikem zápasu nakonec byla až 80. minuta, kdy se vřítil do pokutového území Ramires a gólman Ruddy ho seslal k zemi. Následovala penalta a červená karta pro brankáře Canaries. Na hřiště tak musel náhradní brankář Rudd a Lampard mu nedal šanci. Chelsea se tak dočkala a vedla 2:1.

Pak se na hřiště dostala místo Torrese také další nová tvář v modrém kádru, Romelu Lukaku. Na Stamford Bridge se kvůli dlouhému ošetřování Drogby nastavovalo 11 minut, a tak měl 18letý talent možnost se předvést a je pravda, že se neukázal vůbec ve špatném světle. V 90. minutě mohl po dobrém Lampardově centru zavěsit Ivanovič, jenže hlavou odkrytou klec z pár metrů netrefil. Nakonec to byl Mata, který při svém debutu rozvlnil síť. V závěrečných minutách využil špatné nahrávky soupeře, prostřelil Rudda a upravil na konečných 3:1.

Góly: -

Nelze upřít snahu, přesto je to tu znovu. Ani Swans ani Mackems nezvládli podruhé v řadě skórovat, takže jinak poměrně atraktivní duel nezná vítěze. Tím se dosud oba celky nestaly ani jednou a chuť po pohárových blamážích si tudíž spravili jen částečně.

Zuby na sebe Sunderland se Swansea cenily od samého počátku utkání. Skrz obranné linie prošel téměř každý třetí balon, jak byly rozevřené. Hrálo se nahoru-dolů, ne že by se chvíli něco nedělo. Přesto tenhle odvážný projev obou stran nevedl k zábavě plné dech beroucích šancí. Black Cats dokonce za celý první poločas ani jednou nebezpečně nevystřelily, jen dvakrát Vorm včasným vyběhnutím znemožnil zakončit Gyanovi. Naopak Swans golmana Mignoleta hodně trápili, ačkoliv si ani on pořádně nesáhl na balon. Sinclairova dalekonosná pumelice si to totiž namířila do břevna, zatímco nehlídaný Graham zblízka trestuhodně hlavičkoval mimo.

Tvář zápasu se přitom dlouho neměnila ani po přestávce. Gyan nicméně pokračoval v nastaveném rytmu - ve 48. minutě mu na poslední chvíli znemožnil pokus o gól přesně mířený skluz, takže první šanci Sunderlandu obstaral až Gardner, jenž nepochopitelně neproměnil v branku skvělý centr O’Shey. Swans měli každopádně neustále blíže k otevření skóre, a to hlavně díky nezastavitelnému Grahamovi. Ten nejprve zpoza zadní tyče potrápil Mignoleta hlavičkovaným projektilem, aby se pak jindy v šestnáctce šikovně otočil, přehodil si míč na levačku a zacílil jen těsně vedle.

Také závěrečná dvacetiminutovka se nesla hlavně v duchu finálních nedokonalostí na obou stranách. Sessegnon například volil střelu namísto vybídnutí lépe postaveného Wickhama a na druhé straně si zase povedenější koncovku maloval Sinclair.

Góly: 41. Franco Di Santo, 66. Franco Di Santo

Wigan měl při losu před sezonou štěstí, osudí mu přiřklo do úvodních třech kol všechny tři nováčky z Championship, dva z nich navíc na domácí palubovku. Wigan však z prvních dvou kol dokázal vytěžit jen dvě remízy a před hráči tak stál velký úkol. Ten nakonec dvěma góly splnil Franco Di Santo, jenž pokaždé s drobnou tečí obránců dvakrát překonal brankáře a zajistil svému celku vítězství 2:0.

Po osmi minutách hry skvělou individuální akcí probral diváky z letargie Victor Moses, jenž si pohrál s obráncem ve vápně a z úhlu zkoušel polostřelou - polocentrem překvapit defenzivu QPR. Míč z jeho kopačky však ani hráče ani síť nenašel. Za dvě minuty provětral obranu a především rukavice Al Habsiho střelou z dálky Derry.

Na skvělé výkony dal o další tři minuty později vzpomenout nejlepší hráč druhé ligy Adel Taarabt, jenž parádní ránou z 20 metrů rozzvonil tyč. Dobíhající a dorážející Agyemang pak branku netrefil. Ve 26. minutě zaváhal při rozehrávce obránce hostí Conolly, dorážející Di Santo mu nasadil housličky a šajtlí střílel na bránu, kde však stál připravený Paddy Kenny.

V 37. minutě se sice ještě Moses po pěkném úniku nedůrazným projektilem mezi střelce nezapsal, za čtyři minuty už se Latics dočkali. Rodallega našel na hranici vápna volného Di Santa, argentinský dlouhán si míč zpracoval nad zem a parádní střelou nedal Kennymu šanci - 1:0. V nastaveném čase mohl ještě vyrovnat Taarabt, když jeho přímý kop tečovala zeď do protipohybu Al Habsiho. Ten se ovšem stihl vymrštit, míč vyrazit do tyčky a zajistit svému týmu poločasové vedení.

Druhá půle začala poměrně zostra, hrálo se ve vysokém tempu a už po čtyřech minutách střílel těsně vedle aktivní Taarabt. Po hodině hry mohl zdvojnásobit svůj gólový účet Franco Di Santo, ale Kennyho znovu neprostřelil. Skóre se měnilo až v 66. minutě, kdy kdo jiný než Di Santo z otočky napřáhl zpoza vápna a nádherným způsobem vymetl šibenici - 2:0.

Čtvrt hodiny před koncem mohl zápas zdramatizovat hostující stoper Perone, jehož hlavička orazítkovala břevno. Za další tři minutky zahrozil opět kapitán QPR Adel Taarabt. Tentokrát z přímého kopu mířil pod břevno, nicméně Al Habsi zasáhl opět skvěle. Přestože se hosté mocně snažili o snížení, především pak dvojice Taarabt - Bothroyd, nedošlo k němu a Wigan si tak připsal první letošní výhru v poměru 2:0.

Góly: -

První West Midlands derby letošní sezony se nesl v nezvyklém duchu. Vítěz se totiž minimálně do odpoledne, v případě Wolves až do zítřka, stal vedoucím celkem Premier League. Po nudnější první pětačtyřicetiminutovce se hra příliš nezlepšila ani v té druhé a tak utkání, které zřejmě nechtěl vyhrát ani jeden tým, skončilo bezgólovou remízou 0:0.

Na konci šesté minuty poprvé vystrašil Givena v bráně Villans Stephen Hunt, jenž z přímého kopu od pravé lajny svého krajana pořádně protáhl. Za dvě minuty střílel z dobré pozice domácí záložník Stiliyan Petrov, ale mířil mimo bránu. Ve dvacáté minutě zahrozil hlavičkou z bezprostřední blízkosti opět Hunt, ale Given byl opět připraven.

O čtyři minuty později byl blízko vedoucímu gólu Heskey, v pádu značce pokutového kopu ovšem po centru Agbonlahora střílel těsně vedle. Úvod prvního poločasu měli více ze hry překvapivě hostující Wolves, postupem času se hra stále více vyrovnávala a zajímavých akcí bylo s přibývajícími minutami na elektronické tabulky jako šafránu. Když domácí nezužitkovali ani menší tlak ze závěru první půle, odcházeli hráči do kabin za stavu 0:0.

Do druhého poločasu vstoupili aktivněji rozhodně svěřenci Alexe McLeishe, kteří soupeře příliš do hry nepouštěli, nicméně žádná velká příležitost k vidění nebyla. Až do 70. minuty, kdy na krátko rozehraný roh zakončoval ve výborné pozici N’Zogbia, jenže střela mu vůbec nesedla a skončila vedle. Villans působili naprosto bezzubě a chvílemi se zdálo, že spíše chtějí udržet nerozhodný výsledek.

S výjimkou nebezpečného přízemního centru Benta, jež musel Hennessey vyrážet před sebe a hlavičky stejného hráče mířící těsně nad se hostující příznivci nemuseli znepokojovat. Naopak, jestli byl v závěru někdo blíže brance, byli to právě hráči Wolves. Ani oni se však za vítězstvím příliš nehnali a po několika slabých náznacích šancí se už ozval vysvobozující závěrečný hvizd, jež zpečetil výsledek 0:0.