Primera División - souhrn 25. kola

Góly: 78. Jhon Córdoba - 36. Moi Gómez, 50. Jérémy Perbet

Espanyol měl v závěru utkání se Žlutou ponorkou šanci na srovnání, velezkušený Sergio Garcia ale na brankáře Asenja nevyzrál a penaltu neproměnil! I díky tomu se Villarreal mohl radovat z výhry a tím pádem ze tří bodů.

Jako první se k ohrožení soupeřovy brány dostali hosté, když si na centr ze strany naběhl Mario, ale jeho rána z první se odkutálela těsně vedle tyče. Pinův centr nezakončil dos Santos, který si pak se svým spoluhráčem role vyměnil. Pina se dostal k hranici vápna a vystřelil, ale jeho pokus prolétl těsně vedle tyče. A do třetice všeho dobrého (alespoň z pohledu hostí) se do šance dostával Leiva, který ovšem také přestřelil.

V prvním poločase domácí rozhodně nepůsobili ostražitým dojmem a jejich útočná snaha byla téměř neznatelná. Proto ani nepřekvapilo, když se jako první z gólu radovali hosté. Žlutá ponorka se přes levou stranu dostala až k centru Leivy, který našel nabíhajícího Moisése Gómeze a ten si bez větších problémů poradil - 0:1.

A opět to bylo na delší chvíli vše, čeho jsme se dočkali. Zejména hráči Espanyolu působili bezradným a odevzdaným dojmem. Nepomohl jim ani Sánchez, který chyboval a umožnil Jérémymu Perbetovi jít do samostatného zakončení. Ten ale místo rány volil kličku brankáři a to nebyla příliš dobrá volba. První půli tedy sudí Teixeira Vitienés ukončil bez větší porce nastavených minut i dostatečných šancí.

Před aktivně napadajícími protihráči musela obrana domácích často volit pouze bezradné odkopy, nepomáhalo jí ani střídání Pizziho s Córdobou. Barcelonský celek se už dlouhou spoléhá na schopnosti veterána Sergia Garcíi, který mohl svůj tým spasit také po změně stran. Jeho přímý volný kop ale skončil pouze v náručí brankáře Casilly.

Do útoku se naopak dostali hosté, kterým se v zakončení dařilo daleko víc. Rychlou akci po křídle zakončil náběhem na hranici ofsajdu Jérémy Perbet, který se dostal k odraženému míči a pohodlně jej dopravil do sítě. Hosté navýšili své šance na tři body a na tahu byli hráči Espanyolu.

Villarreal sice vedl, ale přesto si dnes alespoň jeden jeho hráč musel připadat nešťastně. Necelých deset minut po změně stran totiž utkání skončilo pro obránce Matea Musacchia, který se zranil a místo přenechal čerstvému Josému Doradovi. Žlutá ponorka se jednou za čas vždy nebezpečně vynořila u břehů Casillových a například Jonathan dos Santos mířil po rychlém útoku Manuela jen těsně nad bránu.

Hosté celkem poklidně kontrolovali hru a přenechali ofenzivní nápady svému soupeři. Espanyolu sice nelze upřít snahu o zdramatizování výsledku, ale zkušenosti i technická stránka jasně favorizovaly Villarreal. Kataláncům často chyběl jen poslední, zato však rozhodující dotek a ten se nepovedl ani zakončujícímu Pizzimu. Naopak Žlutá ponorka se prezentovala naprosto účelovým a jednoduchým přístupem, který jí umožňoval trápit soupeře krátkými kombinacemi.

Ve snaze o udržení míče v uctivé vzdálenosti od vlastního brankáře přistupovali hosté velmi často k nedovoleným zákrokům v okolí půlící čáry, což kouskovalo hru na drobné fragmenty a působilo neuspořádaně. Espanyol si samozřejmě také vypracoval několik šancí, po centru do pokutového území dostal možnost zakončovat z druhé vlny Fuentes, ale jeho polo-volej skončil nad bránou.

Když se zdálo, že se Espanyol smíří s prohrou, střídající Jhon Córdoba na sebe vzal tíhu zakončujícího hráče, převzal na hranici pokutového území přihrávku Sergia Garcíi a zakončil přesně k tyči. Domácí ochozy ožily a Espanyol nadále tlačil. Platné mu to ale bylo pramálo, neboť dobře organizovaný val hostí si s jeho ataky poradil. Minimálně do chvíle, než se Gabriel Paulista provinil hrou rukou. Po chvíli napětí se ale hrdinou utkání stal brankář Sergio Asenjo, jenž pokus Sergia Garcii vyrazil!

Góly: 6. Alvaro Cejudo, 21. Emiliano Armenteros, 42. Roberto Torres

Atlético překvapivě prohrálo v Pamploně vysoko 3:0 a napodobilo tak Barcelonu, která v tomto kole rovněž prohrála. Rojiblancos tedy přenechali první místo Realu a nyní okupují třetí pozici a skóre za katalánským velkoklubem. Osasuna se po vynikajícím výkonu posunula na dvanáctou pozici a může se těšit z největšího úspěchu této sezóny.

Pamplonští zahájili utkání nejlépe, jak mohli. Už v 6. minutě se po rohovém kopu krásně prosadil nabíhající Cejudo, jehož pohyb nikdo z hostující obrany nezachytil. Třicetiletý záložník tak dostal možnost na zadní tyči nekompromisně prostřelit padajícího Courtoise - 1:0! Vzápětí mohl domácí náskok navýšit Riera, ale jeho hlavičku na poslední chvíli odvrátil na roh jeden z obránců.

Když už utkání začalo nabírat očekávané kontury a Atlético začalo svého soupeře přehrávat, znova udeřili domácí fotbalisté. Ve 21. minutě se na levé straně dobře uvolnil Armenteros, který se příliš nerozpakoval a z dobrých dvaceti metrů vyslal překrásnou ránu, která zapadla přesně k tyči branky Madridských - 2:0!

Atlético stále zůstávalo lepší na míči a zdálo se, že je jen otázkou času, kdy se hosté prosadí. Ve 28. minutě ale Costa ztroskotal na obraně Osasuny a v 36. minutě Villovu akci zmařilo ofsajdové postavení. Lekci z efektivity tak uštědřili ve žlutém hrajícímu Atléticu opět domácí fotbalisté. Psala se 42. minuta a na levé straně se dostal k centru Damia, jenž míč posadil přesně na hlavu Roberta Torrese a ten z bezprostřední blízkosti přinutil Courtoise kapitulovat potřetí - 3:0! Přijatelné skóre mohl ještě před koncem poločasu zajistit Atléticu David Villa, před odkrytou brankou ale na míč jen těsně nedosáhl.

Ani druhý poločas se Madridským vůbec nepovedl. Hosté se trápili v kombinaci a proti v euforii hrajícím fotbalistům Pamplony si dlouho nevypracovali žádnou větší šanci. Byli to naopak domácí, kteří se ocitli blízko vstřelení další branky. V 71. minutě spálil obrovskou šanci Cejudo, když po nedokonalém zpracování napálil míč pouze do boční sítě. Útoky hostujícího výběru táhl v druhé půli hlavně střídající Arda Turan, se svými spoluhráči však příliš nenalezl společnou řeč a jeho přihrávky často nenalezly adresáta. Největší šance Atlética přišla v 78. minutě. Vydařená rána Roberta Garcíi ale proletěla těsně vedle levé tyče Fernándezovy svatyně.

Madridským se dnes vůbec nedařilo a po průměrném výkonu si připisují třetí porážku v této sezóně. Celá Pamplona naopak na tuto noc dlouho nezapomene, jelikož Osasuna dokázala po dlouhých čtyřech a půl letech opět porazit Atlético Madrid.

Góly: 64. Paco Alcácer, 90+1. Rúben Vezo - 47. Piti

Netopýři z Valencie pokračují v krasojízdě a jejich sny nabývají na reálných obrysech. Pomáhá k tomu kromě výhry v Evropské lize také prezentovaná forma na domácí scéně. Tým oživený svěžím vzduchem po Pizziho příchodu dnes těsně porazil Granadu.

Valencia sice prohrávala, protože ji na začátku druhého poločasu překonal střelec Piti, ale dnes opět ukázala svůj charakter a vývoj utkání otočila ve svůj prospěch. Po hodině hry srovnal Paco Alcácer a v nastaveném čase druhé půle spasil Netopýry mladý portugalský stoper Rubén Vezo. Díky těmto třem bodům může Valencia dál stoupat tabulkou a od sedmé Sevilly ji dělí pouze horší skóre.

Pod trenérem Pizzim zažívá tradiční španělský klub opět týdny radosti a úspěchů. Fanoušci se na Mestallu mohou opět chodit bavit a na chvíli zapomenout na všední starosti. Tento pocit jim prachmizerná série pod trenérem Djukićem naprosto odcizila, nyní se však vše vrací alespoň na první pohled do starých kolejí. Není vyloučeno, že by se Netopýři opět mohli podívat do evropských pohárů. Další krok k tomu učinili dnes večer, když otočili zápas s Granadou. Ta ovšem nezačala vůbec špatně a třeba ránu Brahimiho musel brankář Diego Alves kontrolovat se smíšenými pocity. Zastřeloval se také pozdější autor gólu Piti, který však z volného přímého kopu mířil vedle.

Problémem pro Granadu se stala bolestivá grimasa ve tváři Frana Ricy, který musel střídat již po dvaceti minutách. Od té doby se osmělila také Valencia a především díky spolupráci dvojice Fede - Parejo měl brankář Roberto Fernández plné ruce práce. Jeho obránci se postupem času stali až příliš laxními a Valencia se drala do útoku. Celkem nudný první poločas skončil bez branek a je pravda, že vzhledem k průběhu jsme se asi ani moc divit nemohli.

Ten druhý, to už byl opravdu boj o body. A začal ve vysokém tempu, neboť pouze dvě minuty po návratu ze šaten se chyby dopustil Javi Fuego, který nahrál soupeři a z dobré pozice se již zkušený Piti prosadil. Brankář Diego Alves neměl nárok reagovat a musel pro míč do sítě.

Hlavním impulsem ke změně se stal příchod Paca Alcácera, který nahradil defenzivní štít jménem Seydou Keita. Mladý španělský útočník svou dravostí nedal unaveným obráncům soupeře vydechnout a záhy se dostavila odměna. Z pravé strany centroval Sofiane Feghouli, přesnou nahrávkou našel nabíhajícího Alcácera a ten se lehkou tečí prosadil!

Až do osmdesáté minuty se schylovalo k remíze, ale s tou se Valencia odmítla smířit. Aktivní Paco Alcácer mohl dokonat obrat, ale pár minut před koncem napálil pouze brankáře. V další šanci se objevil Míchel, ale ani on neměl potřebné štěstí. To se na stranu Valencie přiklonilo až v nastaveném čase, když se na hrot vysunul mladý stoper Vezo a dobře mířenou hlavou poslal Mestallu do vítězné agónie.

Góly: 34. Iker Muniain (pen.), 81. Guillermo

Domácí Real Betis nestačil na Athletic Bilbao a o dvě branky s ním prohrál. K porážce ale přispěly také dvě červené karty, které Real Betis inkasoval. Arbitr Jesús Gil Manzano poslal předčasně do šaten Damiena Perquise a v druhé půli jej následoval také kolega Lorenzo Reyes.

Béticos se nezalekli favorizovaného soupeře a s baskickým týmem se pokoušeli hrát otevřenou partii. Minimálně po dobu úvodních deseti minut jim tato taktika vycházela. Problémy se ale na domácí tým valí snad ze všech stran, protože letošní sezona je z pohledu La Ligy naprosto katastrofální. Tažení pohárovou Evropou sice dodává sevillskému celku alespoň trochu optimismu, ale jeho fanoušci se již několikrát museli vidět ve druhé lize. A blíže k ní mají jejich miláčci také po dnešním utkání s Basky, které nezvládli po taktické stránce a byli nuceni dohrávat v oslabení více než půl hodiny.

Po deseti minutách se k míči dostal hostující tvůrce hry Ander Herrera, který vyslal dopředu spoluhráče Kikeho Solu, ale ten narazil pouze na dobře postaveného brankáře Adána. Mladý brankář se po krátkém a nepříliš úspěšném intermezzu v Itálii vrátil do Španělska a pokusí se pomoci Betisu k zachování prvoligové příslušnosti. Další úspěšný zákrok si někdejší hráč Realu Madrid připsal také po centru Susaety, jenž nakonec v náručí ukryl.

Tlak Bilbaa rostl každým okamžikem a výborné výkony odváděl zejména dobře hrající Ander, který roznášel přesné pasy na všechny lépe postavené spoluhráče. Dalším příkladem ofenzivních schopností mladého záložníka se stal přesný pas na nabíhajícího San Josého, který však míč hlavou napálil těsně vedle tyče!

Betis ožil alespoň náznakově, což bylo vidět díky sprintu Castra a jeho následném pádu v pokutovém území. Sudí ale s jeho úmysly nesouhlasil a ještě mu ukázal žlutou kartu za příliš viditelnou snahu o zisk penalty. O tu se daleko úspěšněji pokusilo Bilbao a tady je třeba říci, že už vše probíhalo podle standardních pokutových pravidel. Lorenzo Reyes se na hranici pokutového území dopustil faulu, viděl svou první dnešní žlutou kartu a k exekuci penalty se postavil Iker Muniain. Ten na svůj věk oplývá talentem a zkušeně si poradil také s penaltou - míč poslal doprostřed, Adán letěl vzduchem zbytečně.

Na opačné straně toužil něco podobného dokázat také Baptistao, ale po jeho pádu se penalta nepískala. Ještě větší komplikace ale čekaly Betis v zadní části týmu, neboť krátce před poločasem byl vyloučen Damien Perquis! Ten dostal po faulu na Muniaína druhou žlutou kartu a Betis dohrával v deseti.

Betis se však ani v početní nevýhodně nevzdal a díky akci N’Diayeho se pokoušel srovnat. Míč do sítě se pokoušeli dostat také ofenzivně ladění Cedric s Castrem, ale ani jejich úsilí nedošlo naplnění. Aktivitu Betisu rázně ukončily dva faktory. Tím prvním byla obří šance hostí, když si San José hlavou málem poradil s Adánem, druhým rozhodujícím okamžikem byla další červená karta, která definitivně pohřbila jakékoli naděje Betisu na zvrat. Lorenzo Reyes druhou žlutou kartou nepotěšil své nadřízené a byl vykázán do šatny. Betis mohl druhým zásahem srazit Kike Sola, ale kvůli chybě postranního sudího a jeho nařčení z ofsajdu nebyla regulérní branka uznána.

Na tu si tedy Baskové museli počkat až do úplného závěru utkání, v němž si Susaeta poradil s N’Diayem a posadil míč na nabíhajícího Guillerma Fernándeze. Střídající hráč se na hřiště dostal sotva minutu před touto situací, ale ve správný čas byl na tom správném místě.

Góly: 57. Coke

Rayo Vallecano propáslo šanci přiblížit se záchraně a podlehlo doma Seville 1:0. Přestože hosté dohrávali v deseti po vyloučení Ibory a přenechali Rayu více než sedmdesát procent držení míče, dokázali díky brance Cokeho udržet vedení a nadále pronásledují kluby na pohárových příčkách.

Zvláště díky zaváháním všech okolních rivalů Getafe, Valladolidu i Malagy, kteří během víkendu remizovali, mohlo Vallecano stáhnout svou ztrátu na nesestupové příčky. Místo toho však po prohře zůstávají na předposledním devatenáctém místě, pět bodů od záchrany. Seville ke třem bodům stačilo soustředění na defenzivu a standardní situace.

Zatímco domácí drželi míč, hosté si vytvářeli šance. Přímo z rohového kopu málem skóroval Ivan Rakitić, když nakonec trefil jen boční síť Rubénovy branky. Carlos Bacca pak sice dokázal procpat míč do sítě, jeho branka však nebyla uznána kvůli faulu na brankáře Raya. Jen těsně neuspěl ani Daniel Carriço, jenž rovněž skóroval, ovšem z postavení mimo hru. Jedinou šancí domácích byly na druhé straně nepřesné nůžky Alberta Buena.

Po změně stran se tempo hry i počet šancí ještě navýšili. Po dobrém průniku se dostal ke střele Rakitić, ale na Rubéna nevyzrál. U opačné branky měl po narážečce s Falquem skórovat Jonathan Viera, jenže mířil v dobré pozici tváři v tvář Betovi nepřesně. Ještě víc musela tato šance Vallecano mrzet chvíli nato, když se Sevilla ujala vedení. Rakitićův přímý kop do šestnáctky zachytil nabíhající Coke a hlavou uklidil míč do sítě.

Domácí kouč Paco Jémez sáhl okamžitě k ofenzivnímu střídání, když levého beka Razvana Rata vyměnil za útočníka Samueleho Longa. Kromě posílení ofenzivy tím však otevřel hostům dvířka k nebezpečným protiútokům k pojištění náskoku. Střídající Figueiras ale mířil z voleje vedle a Rakitić se v koncovce o chvíli později zachoval stejně tak, přestože na něj na zadní tyči po Diogově centru zívala poloprázdná branka.

Za domácí se dostali do koncovky Viera s Larriveyem, ani jeden z nich však neuspěl. Rayu sedm minut před koncem pomohl k získání ještě většího tlaku Iborra, jenž uviděl za zdržování druhou žlutou kartu a musel předčasně opustit hřiště. Ani to ale Vallecanu v honbě za vyrovnáním nakonec nestačilo, jde již o jeho devátou domácí prohru v letošní sezoně. Sevilla je znovu sedmá s pětibodovým odstupem na šestý Villarreal.

Góly: -

Almería prodloužila svou domácí neporazitelnost v roce 2014, když s Malagou remizovala 0:0. Remíza vyhovuje oběma mužstvům, jelikož se Almería i Malaga opět vzdálily sestupovým příčkám. Bezbrankovou remízou zároveň oba týmy potvrdily svou aktuální ofenzivní nemohoucnost.

Malaga byla v úvodu utkání nebezpečnější a v prvních minutách si vypracovala několik šancí. Gól padl hned po pěti minutách hry, jenomže akci hostujícího Sáncheze zastavil praporek rozhodčího. V 9. minutě byl blízko skórování Amrabat, ale z úhlu trefil jenom boční síť. Hráči Almeríe se ale nenechali zahanbit a v 14. minutě mohli odpovědět po přímém kopu Susa, hlavičku Verzy však bravurním zákrokem vychytal Caballero.

Malaga nejvíce těžila z práce levonohého Dudy, po jeho rohovém kop hlavičkoval ve 28. minutě těsně vedle Camacho. Závěr první půle pak patřil domácím, kteří více méně kontrolovali hru. Poslední slovo první pětačtyřicetiminutovky však měla Malga, konkrétně Vidal, jenž ve 43. minutě vyslal dalekonosnou střelu, se kterou si ale Caballero nakonec poradil.

Po změně stran už tempo hry přece jen opadlo a diváci se příliš pohledných akcí nedočkali zvláště poté, co domácí trenér stáhl ze hřiště nejvíce kreativního hráče Almeríe Susa. V 65. minutě přišla první opravdová šance druhé půle. Po prudkém centru do vápna Malagy se nejvýše vyšrouboval Torsiglieri, jehož hlavička mířila přesně do pravého dolního rohu Caballerovy branky, vynikající zákrok argentinského gólmana však naplněným tribunám zkazil radost.

Obě mužstva s přibývajícími minutami vsadila na defenzívu a udržení jednobodového zisku. Žádnou výraznou příležitost si už ani jedno mužstvo nevytvořilo. Obě andaluská mužstva si tedy připsala jeden bod a shodně se vznáší těsně nad sestupovým pásmem.

Góly: 32. Alexandre Song (vl.), 54. Antoine Griezmann, 59. David Zurutuza - 36. Lionel Messi

Barcelona prožila další mizerný večer na stadionu Anoeta, který se pomalu ale jistě stává její noční můrou. Real Sociedad zde totiž stejně jako loni po skvělém týmovém výkonu zvítězil, a to dvougólovým rozdílem 3:1.

Bezbrankové skóre prolomil po půlhodině hry Gorka Elustondo, jehož hlavičku nešťastně tečoval Alex Song do vlastní sítě. Na tuto branku ještě Barcelona stihla bezprostředně odpovědět zásluhou Lionela Messiho, jenž svým typickým perfektním zakončením znovu vyrovnal. Jenže úvodní čtvrthodina druhé půle měla za následek další dva inkasované góly v katalánské síti, na což už nevýrazní hosté zareagovat nedokázali.

Barcelona přitom do utkání vstupovala na vítězné vlně jak v domácí soutěži, tak pohárech. Naposledy to odnesl hvězdami nabitý Manchester City, který doma katalánskému gigantovi podlehl 0:2. Nic jí to však nebylo platné ve dvaatřicáté minutě, kdy ligové šampiony zaskočili domácí z nakrátko rozehraného rohového kopu. Canalesův následný centr nalezl přesně Elustonda, jenž s pomocí Songovy teče poslal Sociedad do vedení.

Radost však domácím vydržela pouze čtyři minuty, neboť do té doby takřka neviditelný Messi tvrdě udeřil se svou přízemní ranou do pravého rohu branky po vyvedené kombinaci se Sergiem Busquetsem. Šlo o jedinou střelu Barcelony, která v první půli trefila soupeřovu branku. To Sociedad byl v úvodní půli aktivnější a před odchodem do kabin se měl znovu ujmout vedení. Carlos Vela ovšem ve slibné šanci po chybě Piquého pouze přestřelil.

Baskický celek to však dlouho mrzet nemuselo, krátce po změně stran totiž znovu gólově udeřili, a to hned dvakrát. V padesáté druhé minutě ještě Gonzálezova hlavička po Canalesově kopu se ještě nesetkala s úspěchem, ale dvě minuty nato už obrana hostů inkasovala podruhé. Dlouhý nákop brankáře Brava sice odhlavičkoval stoper Bartra, jenže pouze směrem k Velovi. Ten bez zaváhání vysunul do šance Griezmanna a francouzský útočník zmrazil příznivce blaugranas přesnou ranou za Valdésova záda.

I tentokrát brzy po jednom gólu padl hned i další, ovšem ne na straně druhé, jak tomu bylo v první půli. Znovu měl v této akci prsty aktivní Griezmann, jehož perfektní centr pro Zurutuzu přetavil domácí záložník v třetí gól Sociedadu. Zaskočení hosté již nedokázali zareagovat a naopak mohli být rádi, že konečný výsledek nebyl ještě drastičtější. V 81. minutě totiž střídající Xabi Prieto využil další nejisté hry Piquého a nesobecky vybídl k zakončení Velu, jenže mexický útočník přízemní ranou pouze orazítkoval tyč. Hráče pod vedením Jagoby Arrasateho to již však mrzet nemuselo, své vedení s přehledem uhájili a i počtvrté v řadě od svého návratu do Primera División dokázali Barcelona obrat o body, z toho třikrát hned o všechny tři.

Góly: 59. Rafinha - 20. Ángel Lafita

Ani tentokrát se Getafe nepovedlo vymanit se z problémů posledních měsíců, madridský klub pouze remizoval na půdě Celty Vigo 1:1. Vzhledem k tomu, že hosté dohrávali většinu druhé půle v desíti hráčích, je však získaný bod hned o něco cennější.

Getafe sice vedlo zásluhou Ángela Lafity již po dvaceti minutách hry, ovšem dvě žluté karty pro Lisandra Lópeze a následné vyrovnání z kopačky Rafinhy mělo za následek, že se hosté stále nacházejí čtyři body od sestupových vod. Celta zůstává na desátém místě a pokračuje tak ve své sérii bohatého zisku bodů, neboť z posledních pěti utkání posbírala celých jedenáct bodů. Zato Getafe poznalo naposledy chuť vítězství v listopadu loňského roku.

Hned po dvou minutách hry to však byli hosté, kdo jako první zahrozil. Pedro León po kombinaci s Pablem Sarabiou však na brankáře Yoela z rychlého protiútoku nevyzrál. Někdejší záložník Realu Madrid si o několik minut později našel další střeleckou příležitost, jenže tentokrát vysoko přestřelil. Svěřenci Luise Garcíi se ale přece jenom zaslouženého vedení záhy dočkali. Juan Rodríguez rozehrál standardní situaci na Lafitu, jenž si míč zpracoval a přesnou ranou do dolního rohu branky otevřel skóre.

Celta si do této chvíle vytvořila pouze několik náznaků šancí, zato na nepříznivý stav zareagovala příkladně. Getafe se rázem ocitlo v defenzivě, kde potřebovalo hodně štěstí, aby své vedení udrželo alespoň do poločasu. Nejprve brankář Moyá zasáhl přesně proti střele Rafinhy a poté už jen sledoval, jak Orellana napálil břevno jeho branky, a Augusto Fernández svou ranou lízl pravou tyč.

Přestože se do kabin šlo za stavu 0:1, gól Viga visel ve vzduchu a nakonec se domácí krátce po změně stran mohli konečně radovat z vyrovnání. Rafinha, jenž v Celtě hostuje z Barcelony, totiž těsně před uplynutím hodiny hry z hranice pokutového území propálil vše, co mu stálo v cestě. Brance domácích předcházelo vyloučení Lisandra, na které sice Luis García zareagoval střídáním Rafy za Sarabiu, ovšem vedení svého celku tím stejně neuchránil.

Ve zbytku druhé půle se svěřenci Luise Enriqueho hnali v početní výhodě za vítězným gólem, ten však ne a ne přijít. Augusto Fernández si v samostatném úniku vylámal zuby na Moyovi a Nolito v samotném nastavení trefil znovu pouze brankovou konstrukci, a tak se domácí museli spokojit pouze s jedním bodem.

Góly: 34. Asier Illarramendi, 72. Gareth Bale, 81. Isco

Real se nakonec musel obejít bez hvězdného Cristiana Ronalda, ale i tak dokázal Bílý balet na svém hřišti porazit Elche v poměru 3:0. Vítězství Madridským zajistili přesnými trefami Illaramendi, Bale a Isco. Real se tak posunul minimálně na několik hodin na první místo, Elche ze své třinácté pozice ještě nejspíš spadne.

Španělská rozhodčí komise ("Tribunal Administrativo del Deporte") potvrdila již dopoledne třízápasový trest pro Cristiana Ronalda, a tak jej trenér Ancelotti nemohl i přes nominaci poslat na hřiště proti Elche. I bez své největší hvězdy však domácí po celý zápas drželi otěže hry a prakticky nedali nováčkovi Primera División šanci.

Hned ve 2. minutě se dostal do slibné příležitosti Benzema, francouzský forvard však jen prověřil pozornost brankáře Herrery. Real měl v úvodu zápasu velkou převahu, hosté se snažili o rychlé protiútoky, které však většinou končily pouze v náruči Lópeze. Ve 22. minutě se do vápna hostí prodral Di María, svůj průnik však zakončil střelou nad.

Domácí se konečně prosadili až ve 33. minutě, kdy se k míči po rohovém kopu Di Maríi dostal Illaramendi, jenž přesnou ranou z poza hranice velkého vápna poprvé rozvlnil síť Herrerovy brány - 1:0! Real mohl v závěru první půle ještě navýšit svůj náskok, ale díky obětavé práci obránců Elche šance Balea ani Benzemy gólem neskončily.

Velká příležitost hostů k vyrovnání přišla krátce po změně stran, po přihrávce Morala se ke slušné ráně dostal Carles Gil, jeho pokus však odvrátil Carvajal na rohový kop. Domácí však nedávali svému soupeři mnoho prostoru a s přibývajícími minutami nebezpečí před Herrerovu bránou přibývalo. V 58. minutě ale Bale pálil vysoko nad a gólem neskončila ani hlavička velšského reprezentanta v 66. minutě. Do třetice už to však bývalé hvězdě Tottenhamu vyšlo, když v 72. minutě Bale z dobrých osmadvaceti metrů nádhernou ranou propálil gólmana Herreru a parádním způsobem zdvojnásobil vedení svého týmu - 2:0!

Poslední desetiminutovka už byla zcela v režii domácího celku, když v 81. minutě přidal třetí branku Isco. Střídající záložník ve vápně šikovně převzal Benzemovu přihrávku a z úhlu propálil hostujícího brankáře - 3:0! Real se tedy podle papírových předpokladů posunul s třiašedesáti body na první místo, nyní je na tahu Barcelona a Atlético.

Góly: 52. Javi Guerra - 25. Víctor Casadesús

Pětadvacáté kolo otevřeli Real Valladolid s Levante remízou 1:1, když na trefu Casadesúse odpověděl po změně stran domácí Javi Guerra. Valladolid tak propásl možnost dostat pod tlak své soupeře v boji o záchranu, kteří mají zápasy teprve před sebou.

V případě výhry se domácí mohli odpoutat z osmnáctého místa a dorovnat bodově Malagu se 24 body. Díky remíze zůstává Valladolid i nadále v sestupových vodách a dokonce by se na konci tohoto kola mohl ocitnout ještě o příčku níž. K tomu by bylo zapotřebí vítězství Raya Valecana nad Sevillou. Tak jako tak nabralo střetnutí s Malagou v příštím kole ještě více na důležitosti.

Stejně jako domácí, Levante může žehrat, že se mu nepovedlo ukořistit všechny body pro sebe. Klub z Valencie překonává své záchranářské cíle tak mohutně, že se mohl dokonce dotáhnout na šestý Sociedad na rozdíl pouhých pěti bodů. Výhra přitom byla na dosah, zvláště když z první šance hostů Víctor Casadesús v pětadvacáté minutě skóroval hlavou po Ivanschitzově centru.

Před zápasem kladl domácí kouč Juan Ignácio Martínez důraz na to, aby jeho svěřenci neztráceli body zvláště s týmy ve svém tabulkovém okolí. Zatímco v první půli jeho slova nepadla na úrodnou půdu, po přestávce Valladolid srovnal skóre hned v dvaapadesáté minutě. Již svůj dvanáctý zásah v sezoně přidal Javi Guerra, jenž stejně jako trenér Martínez strávil v minulosti část své kariéry právě v Levante.

Po Guerrově trefě z hranice pokutového území se Valladolid snažil udělat vše pro to, aby si vysloužil ještě jednu branku, jenže marně. Vzhledem k tomu, že nikdo z celé ligy nedokázal remizovat tolikrát jako Valladolid (10) s Levante (9), není konečný nerozhodný výsledek 1:1 vlastně až takovým překvapením.