Premier League - preview 33. kola

Když se West Ham naposledy představil na Etihad Stadium, Manchester City v tomto utkání oslavil zisk titulu. O jedenáct měsíců později připomíná obhájce titulu přidušeného maratonce, který užuž touží být v cíli zpropadeného závodu. Místo obhajoby budou Citizens muset hájit dokonce i existenční čtvrté místo v tabulce...

Říká se, že čas Vánoc je v Premier League nejdůležitější. Manchester City však o svém neúspěchu na všech frontách rozhodl v březnu. Vypadnutí z Ligy mistrů po dvou porážkách s Barcelonou nemusíme připomínat, avšak ligový kolaps stojí za zmínku.

Zatímco konkurenti v boji o špičku tabulky uhráli z posledních 15 možných bodů takřka maximum (Arsenal 15, Man Utd 15, Chelsea 13), Man City bralo bodů jen 6. Může za to otřesná forma z venkovních zápasů - kromě Barcelony podlehla Pellegriniho parta v řadě za sebou i taky Liverpoolu, Burnley, Crystal Palace a Manchesteru United.

Dohromady prohráli bleděmodří neuvěřitelných 6 z 8 posledních zápasů. Alespoň doma však vyhrávají pravidelně, pokud zdolají West Ham, bude to čtvrtý triumf v řadě. A je potřeba, jelikož před kompletních šest kol před koncem ztrácel pátý Liverpool na City jen čtyři body. Southampton pak pět.

To West Ham už prožije konec sezóny v klidu. Zachráněný už je i matematicky a jakékoli ambice na Evropu jsou fuč. Allardyce i jeho svěřence to však musí mrzet, jelikož dlouho bojovali nejen o Evropskou ligu, ale dokonce i o Ligu mistrů. Až zoufalá série deset zápasů, z nichž od konce ledna získali jen 7 bodů, je absolutně z této hry vyřadila.

Proti City patrně nebudou prahnout po nějaké nápravě, vždyť na jeho půdě prohráli šestkrát v řadě. Ambice hatí taky zranění útočníka Sakha. Man City rovněž musí počítat s jednou podstatnou absencí, zraněný je totiž kapitán Vincent Kompany. Mimo hru jsou kromě něj také Wilfried Bony, Gaël Clichy, James Milner a v neposlední řadě Stevan Jovetić.

Pamatujete si, jak se fanoušci Newcastlu vzpouzeli a protestovali proti Alanu Pardewovi? Inu, na míře jejich spokojenosti se ani po uplynutí čtyř měsíců od odchodu neoblíbeného manažera pranic nezměnilo. Na nedělní klání s Tottenhamem je ze strany příznivců ošklivě tápajícího klubu v plánu hromadný bojkot...

Pakliže by Premier League odstartovala na Boxing Day, jen dva dny po Štědrém dnu, nacházel by se Newcastlu jenom bod od sestupové hranice, s horší formou oproti 18 prvoligovým účastníkům (s čestnou výjimkou v QPR) - taková je krutá realita příznivce tradičního celku, který se rozhodl pod dočasným lodivodem Johnem Carverem letošní ročník jenom tak z povinnosti doplácat.

Straky v tuhle chvíli čekají na bod už pět kol v řadě, přičemž v tomto relativně dlouhém intervalu dokázaly skórovat všehovšudy jednou jedinkrát prostřednictvím momentálně suspendovaného záložníka Moussy Sissoka. Útočník se naposledy v pruhovaném dresu prosadil 28. února proti Aston Ville a šlo tehdy o Papisse Cissého, dalšího karetního hříšníka.

Pro Tottenham tím pádem na St. James Parku neexistuje nic jiného než výhra, kterou koneckonců s velkým přehledem na tom samém místě uhrál už před rokem (4:0). Také Spurs ovšem mají své vlastní problémy. Nedokázali se nahecovat proti Aston Ville a mdle vypadali i o týden dříve proti Burnley ve dvou po sobě jdoucích kolech, které měly Tottenhamu přinést relativně jednoduché a hlavně povinné tři body - místo toho z nich ale kohoutům kápl akorát jeden jediný značně upocený.

Situaci Mauriciovi Pochettinovi nikterak neusnadňuje ani nejasný zdravotní stav hned několika opor. Ze zranění se zotavuje brankář Hugo Lloris i pravý bek Kyle Walker, přičemž po nemoci je čerstvě ještě jedna defenzivní opora v Janu Vertonghenovi. Start všech zmíněných borců je v tomto okamžiku nejistý, což údajně platí i pro pár dalších nejmenovaných jedinců.

Sobotní program Premier League, a vůbec celý její 33. díl, je nezvykle chudý. Semifinále FA Cupu zkrouhlo počet ligových utkání na sedm - jedním z nich je duel Crystal Palace a West Bromwiche Albionu, ve kterém už o příliš mnoho nejde...

Atraktivita však v Selhurst Parku bude hrát prim; svědčí o tom především formy obou celků. Zatímco Crystal Palace vyhrál už čtyřikrát v řadě, nastřílel při tom 11 gólů a porazil i QPR a Man City, WBA podlehl pět z posledních šesti soutěžních klání, od Man City i QPR dostal ranec a jeho obrana dostala lekci také od nejhoršího celku soutěže z Leicesteru.

Sedm gólů doma a žádný bod; Baggies budou možná rádi, že konečně "vypadnou" z domu. Ani na hřištích soupeře se jim ale moc nedaří - už desetkrát po sobě tam nevyhráli. Jediné jejich štěstí je, že z předchozích kol zvládli důležité body nastřádat, a tak i v době krize mají na sestup náskok sedm bodů. Stoprocentní jistotu nicméně rozhodně nemají.

Naopak Eagles si pod Alanem Pardewem hoví. Parádní forma, boj o horní polovinu tabulky; no vypadá to, že Crystal Palace v závěru jara prostě umí - a je úplně jedno, zda je u kormidla Tony nebo Alan. Přesně touhle dobou ostatně vyhráli pátý duel v řadě, a nabízí se tak dokonalá shoda okolností. Je ironií, že Tony Pulis může být v té chvíli na opačné straně barikády.

WBA se na londýnském Selhurst Parku moc nedaří - z posledních devíti zápasů tam vyhrál jen jeden. Útočník Ideye Brown má navíc malý problém s kolenem, zatímco Youssuf Mulumbu i Ben Foster jsou pořád mimo hru. Callum McManaman se naopak hlásí zpátky do služby.

Orlům pomohou létat i James McArthur a Pape Souaré, kteří shodně vyléčili drobné šrámy, které si přivodili při suverénní výhře 4:1 v Sunderlandu. Na marodce tak zůstávají Marouane Chamakh, Fraizer Campbell, Jordon Mutch a Lee Chung-yong.

Ať už tato sezóna dopadne pro Southampton jakkoli, bude úspěšná. Saints se po odchodu Mauricia Pochettina na začátku sezóny museli vypořádat i s řadou exitů z řad hráčů. Přesto se poslepovaný celek pod vedením Ronalda Koemana celou sezónu drží na špici, a co víc - míří do pohárové Evropy.

Vše nahrává tomu, že do Evropské ligy postoupí i sedmý tým Premier League, avšak i kdyby Reading či Aston Villa šokovaly vítězstvím v FA Cupu, Southampton má i tak našlápnuto ke kvalifikaci. Šesté místo drží s dvoubodovým náskokem na Tottenham, oproti němuž má navíc významně lepší skóre.

Po snovém podzimu Southampton trošku polevil a místo o Ligu mistrů se musí soustředit na její méně proslulou mladší sestru. Bídná forma Manchesteru City nicméně zažehla jiskřičku naděje - pět bodů není šest kol před koncem nedostižné manko.

A to i přesto, že Saints od února hned čtyřikrát prohráli. Až od března se jim začalo opět jakž takž dařit, vyhráli doma třikrát v řadě a uhráli bod i na Stamford Bridge. Minulý týden se konečně probudil útočník Pellé, jenž poprvé v roce 2015 rozvlnil síť. Proti Hullu pomohl k výhře 2:0.

To Stoke už vyloženě nemá o co hrát; a bohužel je to znát. Z posledních čtyř ligových zápasů získalo jenom bod, a zatímco Swansea, Crystal Palace nebo dokonce i trápící se West Ham v tabulce poskočily, Potters stagnují a hledají se. Remíza z půdy Hammers je chabou náplastí.

Těžko říct, co od utkání očekávat. Southampton nevyhrál venku třikrát za sebou, ale už dokázal, že na půdě soupeře umí. Vždyť předtím čtyřikrát za sebou triumfoval. Se Stoke navíc poslední dva vzájemné zápasy vyhrál (posledně 2:3 v ligovém poháru) a na porážku čeká už sedm let.

V utkání bude nicméně postrádat Wictora Wanyamu, jenž proti Hullu obdržel desátou kartu v sezóně. Stoke má problém se zraněním Victora Mosese, jenž už letos Hrnčířům nepomůže. Malý otazník visí nad startem Marca Wilsona.

Leicester se dál drží ve hře. Navzdory tomu, že byl Pearsonův tým už kdekým odepsán, v posledních dvou kolech uhrál vitálních šest bodů a na 17. příčku se dotáhl na dosah ruky - respektive jednoho vítězství. Foxes navíc stále mají jeden zápas k dobru, přičemž teď o víkendu hostí Swansea...

Velšané zdánlivě nemají o co hrát, v posledních týdnech však žádné známky polevování nejevili. Labutě uhráli hezkých sedm bodů napříč minulými třemi koly a vypadají, že sebevědomě směřují za finišem na osmé příčce. Devátý West Ham nyní na Swansea ztrácí už čtyři body, a i kdyby se mu nakonec podařilo ho přeskočit, už teď je jasné, že Monkův mančaft stanoví rekordní počet získaných bodů v jedné sezoně Premier League. K tomu mu stačí ve zbytku sezony už jen jednou jakkoliv bodovat.

Leicester na domácí půdě tomuto soupeři nepodlehl déle než celé půlstoletí, na tom však nyní těžko bude záležet. V lize se naposledy oba mančafty potkaly před dávnými čtyři roky a na podzim to bylo Swansea, kdo se na Liberty Stadium radoval z relativně pohodlné výhry 2:0. Navíc vyhrát v nejvyšší soutěži tři po sobě jdoucí klání? To se Foxes nepodařilo od roku 2000, stejně jako skórovat alespoň dvakrát ve čtyřech kolech v řadě - o což teď rovněž usilují.

Garry Monk v lednu přišel o svého nejlepšího střelce Bonyho Wilfrieda, kterého relativně úspěšně zastoupil Bafetimbi Gomis. Francouzský forvard si však o předešlém víkendu udělal něco se zadním stehenním svalem a jeho absence nyní dává ojedinělou příležitost Nelsonu Oliveirovi, jenž pod křídly svého dočasného zaměstnavatele prozatím nastoupil jen jednou. Obránce Neil Taylor je v trestu.

Nigel Pearson si naproti tomu se žádnými čerstvými neduhy dělat hlavu nemusí. Matthew Upson, jenž se zbavil problémů s Achillovkou, mu ke všemu dává možnost případně obměnit složení zadní linie.

Roberto Martínez se v těchto dnech de facto snaží napravit nenapravitelné - celou sezonu 2014/15, která pro Everton znamenala kruté vystřízlivění po loňském slibném počínání. Letos Toffees vyhořeli v osmifinále Evropské ligy a na domácí půdě budou velmi rádi za umístění v top10...

Do horní poloviny tabulky momentálně Evertonu schází pět kroků a naději na přeskočení Stoke City modří živí skutečně jen díky nedávnému vzepětí, během něhož ve čtyřech kolech ztratili pouze dva body v posledním klání na půdě rozjetého Swansea. Do té doby to s Karamelkami vypadalo dokonce tak bledě, že se chvíli ocitali na periferii diskuzí o tom, kdo se bude ve zbytku ročníku zachraňovat. Tak žhavé to ale nakonec nebylo a nebude.

Burnley to v nedávné době umí jen na výrazně lepší soupeře z těch nejhornějších pater tabulky. Od začátku února tento novodobý Robin Hood z těch "chudších" ožebračil akorát West Bromwich hned na úvod tohoto intervalu - pak už přišly akorát částečné skalpy Chelsea a Tottenhamu, proložené tím plnohodnotným Manchesteru City z poloviny března. Minule Clarets divže neobrali o body rovněž Arsenal.

Pro takové úřadování mělo Burnley ideální příležitost, neboť v uplynulých osmi kolech Dycheovi svěřenci naráželi výhradně na celky z top8. Teď už není kam pokračovat a vínoví se tak mohou těšit na poněkud schůdnější program, kdy se od nich očekává přeci jen pravidelnější sběr bodů na cestě k záchraně. Nováček aktuálně na bezpečnou 17. příčku ztrácí dvě políčka.

Burnley se v nadcházejících týdnech rozhodně bude chtít naplno porvat o udržení prvoligové identity tím spíš, že jeho marodka momentálně zeje prázdnotou až na dlouhodobě zraněné Marneyho s Longem. Jak Steven Reid, tak Ross Wallace už jsou tedy manažeru Dycheovi opětovně k dispozici.

Také Roberto Martínez v týdnu vítal radostné novinky. Především bude mít po měsíci zpátky po ruce svého nejproduktivnějšího střelce Romelua Lukakua, kterého již netahá zadní stehenní sval. Dvojice McGeady-Oviedo se pak už alespoň vrátilo do tréninkového cyklu. Osmanův start je v ohrožení pro lehké trable s třísly.

O držiteli titulu je v Premier League rozhodnuto, alespoň to tvrdí většina odborníků a fanoušků. Matematická šance však kromě suverénní Chelsea drží ve hře několik dalších mužstev, včetně Manchesteru United. Kdyby Rudí ďáblové na Stamford Bridge dokázali i přes početnou marodku zvítězit, zaseli by jistě do sebevědomí Blues semínko nejistoty...

Sedm bodů náskok a zápas k dobru. Na Arsenal; Manchester United ztrácí ještě o bod více. Chelsea je šest kol před koncem sezóny v takřka nedostižné pozici a z trůnu ji může sesadit jen opravdu neuvěřitelný kolaps. Londýňané jsou na čele tabulky už od srpna; a právě tohle "nudné" počínání považuje jejich manažer José Mourinho za důvod, proč jsou nejuraženějším klubem v Anglii.

"Jsme na špičce ligy od prvního dne soutěže. To je něco, co se lidem v této zemi nelíbí," myslí si úspěšný Portugalec, který navíc letos s Chelsea vyhrál už ligový pohár. Boj o trofej z Premier League však podle něj ještě u konce není, což Mourinho nepřímo uvedl při odpovědi na otázku ohledně konkurenceschopnosti United v příští sezóně. "Vždyť o titul bojují i teď," podotkl.

Situace je momentálně taková, že Chelsea stačí k jistotě zisku titulu porazit Manchester United, Arsenal a v dohrávce Leicester. V případě, že se jí to nepodaří, jí pak titul přiřkne zisk jakýchkoli 12 bodů z 21 možných. Velký krok k oslavám učinili Hazard a spol. minulý týden, kdy náročné utkání na Loftus Road rozhodla jediná střela na branku z kopačky Fábregase.

Chelsea drží neporazitelnost už 11 zápasů, během nichž ztratila jen 6 bodů. I její sobotní soupeř se ale pyšní skvělou formou. Man Utd šestkrát v řadě zvítězil, včetně triumfů nad Tottenhamem, Liverpoolem, a posledně dokonce v derby s Man City. To se prosadili oba křídelníci Young s Matou, kteří poslední týdny táhnou Devils nejvíce.

Velkou starostí pro manažera třetího týmu tabulky Louise van Gaala je nicméně aktuální stav jeho marodky. Proti Chelsea nebude k dispozici stoperská dvojice Phil Jones - Marcos Rojo, zraněný je i Daley Blind a klíčový muž posledních utkání Michael Carrick. I proto holandský stratég v sobotním utkání nepočítá s překvapivým výsledkem.

"Tahle výzva je až příliš velká. Zaprvé, Manchester United venku nemá příliš dobré výsledky, zadruhé, Chelsea doma neprohrává. Bude to nesmírně těžké," ví Van Gaal. "Myslím, že soupeři bude v aktuální situaci stačit remíza. Ale je jasné, že oba celky budou hrát na výhru," dodal zkušený manažer, jemuž se alespoň do kádru vrací útočník Robin van Persie.

Jeho návrat na hrot by mohl znamenat zasunutí Wayna Rooneyho do středu zálohy - právě místo zraněného Carricka. Ve hře je mimo jiné i start Ángela Di Maríi, což by kapitána ponechalo v útoku a defenzivnější úlohy by dostal Ander Herrera.

I Chelsea pravděpodobně nastoupí se silným středem hřiště, vedle obvyklých Fábregase s Matićem by měl stejně jako na půdě QPR nastoupit i Ramires. Zraněný je pouze Diego Costa, zatímco pravděpodobnost startu Loïca Rémyho je podle Mourinhových slov vyšší než 50 na 50. Přesto se dá počítat spíše s Drogbou.

Legendární útočník startoval i v prvním vzájemném utkání na Old Trafford, kde takticky svázaný duel málem rozhodl jedinou brankou. V závěru zápasu však stačil srovnat Robin van Persie. I přesto Chelsea už posedmé v řadě dokázala udržet United na uzdě; ti po utkání s Blues slavili naposledy v říjnu 2012.

Šťavnatější "six-pointer" by si člověk mohl přát jen těžko. Aston Villa je sedmnáctá a na sestupové pásmo má momentálně k dobru ubohé dva body, QPR potom o víkendu fenomenálně zaválelo na hřišti West Bromwiche (4:1) a konkrétně na svého příštího soupeře nyní ztrácí jednu jedinou výhru...

Speciální příchuť navíc tomuto záchranářskému duelu dodává manažerský souboj. Tim Sherwood s Chrisem Ramseym totiž kdysi společně salutovali na lavičce Tottenhamu a stále se alespoň jednou týdně baví po telefonu, dnes však budou v předehrávaném duelu oba lačnit po metaforické krvi toho druhého.

Ramsey je aktuálně pouze dočasným lodivodem QPR, ve své funkci si však nevede nijak špatně. Zejména časy, kdy byli Hoops na cestách všem tak akorát pro smích, se zdají být docela pryč - obě poslední výhry Rangers uhráli na cizí půdě. Bývalému Sherwoodovu asistentovi potom lze částečně přičíst k dobru také skutečnost, že čtyři z posledních pěti proher QPR byly těsnými záležitostmi a porážkami výhradně o gól, poměrem 1:2.

Také Timu Sherwoodovi se Aston Villu podařilo viditelně pozvednout a nedávné tři po sobě jdoucí soutěžní výhry suverénně předčí cokoliv, co se letos podařilo ve stejné roli uhrát Paulu Lambertovi. Minulá dvě kola ovšem birminghamským přichystala dvě další porážky, a tak by případné dnešní selhání fandy Villans opět uvrhlo do nekonečné deprese - bez ohledu na příští snažení v semifinále FA Cupu.

Aston Villa má na vlastním stánku na tohoto londýnského soupeře dobré vzpomínky; porazila ho tu pětkrát v řadě s průměrem tří vstřelených branek na zápas. Teď je ovšem Sherwoodova ruka dosti ochuzená, když Alan Hutton mešká kvůli problémům s kotníkem a dvojice Sinclair-Westwood pro změnu kvůli nataženým stehenním svalům.

Rovněž Queens Park Rangers o víkendu přišli o jednu významnou oporu - Eduardo Vargas si pochroumal koleno a ve zbytku sezony se již na trávník nepodívá. V tom samém duelu si navíc otřes mozku přivodil levý bek Yun Suk-young, a tak ani on Aston Villu neprověří.