Anglická Premier League - souhrn 11. kola

Góly: 20. John Terry - 73. Luis Suárez

Zřejmě zaslouženou remízou skončil jeden ze šlágrů jedenáctého kola Liverpool. Chelsea byla většinu času lepším týmem, ale šanci proměnila jen jedinou. To Liverpool se zmátožil až v posledních dvaceti minutách, v nichž ovšem svého soupeře poměrně citelně zatlačil. Tehdy však Blues podržel Petr Čech a celky se tak rozešly smírně. Chelsea tak ztrácí na čelo už tři body.

V prvním poločase si Liverpool prakticky nekopl, Chelsea měla zápas ve svých rukou. Už po pěti minutách chyboval Allen ve středu hřiště, díky čemuž se po přihrávkách Torrese a Hazarda dostal do šance Oscar, ale v první zajímavější příležitosti minul branku. Poměrně nudnou podívanou v úvodní dvacetiminutovce se pokusil z přímého kopu z poměrně velké vzdálenosti rozsvítit Ivanović, jeho pumelice však přestřelila břevno.

Jako blesk z čistého nebe přišla až situace z následující minuty.Torres vybojoval roh, který rozehrál Juan Mata. Obrana Liverpoolu absolutně selhala, když John Terry nepochopitelně osamocený nabíhal i zakončoval a nebylo tak divu, že hlavou snadno otevřel skóre - 1:0. Dokonale tak korunoval svůj návrat na scénu Premier League po čtyřzápasovém trestu.

Chelsea i nadále pokračovala v náporu, Hazard skvěle převedl balon od půlící čáry až v šestnáctce, kde jej předal Torresovi a ten nastřelil vyběhnuvšího Jonese. Dorážky se chopil Hazard, ale ze vzduchu míč netrefil dobře. Liverpool prvně a naposled v první půli zahrozil přesně po půlhodině hry, Sahinova střela prosvištěla kolem tyčky Čechovy svatyně.

Skvěle vyvíjející se zápas dostal pro Chelsea značný šrám ještě v prvním poločase. Kapitánovi a střelci první branky, Johnu Terrymu, spadl po souboji s Ramiresem Suárez na nohy tak ošklivě, že musel anglický stoper s bolestivou grimasou a na nosítkách opustit hřiště. Další zlomovou situací byla Matova šance z nastaveného času. Při úprku na bránu po přihrávce Oscara si Španěl snadno poradil s Wisdomem a zjevil se sám před Jonesem. Při střele však snad jen zavřel oči a napálil míč nad.

Byl to opět Mata, kdo otevřel účet zajímavých momentů druhé půle. Střílel zpoza vápna, ale dal míči opačnou rotaci, takže minul branku. Gól na hlavě měl zakrátko Torres, Oscarův dobrý centr chytře lízl a jen díky reflexivnímu zákroku Jonese zůstalo vedení Chelsea pouze jednogólové. Blízko byl bývalý střelec Reds i za sedm minut, kdy se natahoval po přihrávce před branku od Bertranda, ale jeho teč nebyla dostatečně znatelná.

A pak to přišlo. Snad první větší šance hostí a už bylo vyrovnáno. Minuta číslo 73, rohový kop Susa prodloužil Carragher zátylkem na zadní tyč, kde se Luis Suárez odpoutal od Ramirese a hlavou vyrovnal na 1:1.Šanci rozhodnout zápas měl v sedmaosmdesáté minutě, jak jinak než po rohu, Ivanović, jeho hlavička ale mířila nad. Hned za minutu všem fanouškům Chelsea zatrnulo, když šel Suárez sám na branku, fantastický výběh Petra Čecha však uruguayskému kanonýrovi příležitost zhatil. V nastavené čase se ještě vyznamenal proti střele Luise Enriqueho, která měla rovněž gólové parametry.

Góly: 38. Kevin Nolan

Nováček se s koncem jedenáctého kola stává součástí první šestky! Invaze West Hamu do elitní společnosti dnes byla v nepříliš pohledném utkání výrazně podpořena mdlým výkonem Newcastlu, který tak poprvé v tomto tisíciletí Hammers podlehl na vlastním hřišti.

Zejména záležitosti, jež se přímo nedotýkají hry jako takové, dělaly divákům na St. James Park společnost; minimálně o prvopoločasovém vývoji to tedy platilo. Obě strany se nemilosrdně řezaly, takže například Jonás nerozchodil střet s Benayounem (Newcastle tak přišel i o svého prvního zástupce kapitána) a Cabaye rovněž dohrával s problémy. Mimoto zaujala ještě Nolanova výměna kopaček, jinak se vskutku nebylo moc na co koukat. Alan Pardew znovu zkoušel rozestavení 4-4-2, které pro NUFC stále nenabízí žádný osvědčený vzorec přechodu do útoku.

Nakonec i přes kompletní absenci střelby se ale St. James Park ještě před pauzou dočkal gólové situace; a nebylo mu při tom úplně nejlépe. Nolan měl totiž při úspěšném sklepnutí Benayounova stříleného centru podle většinového názoru publika stát v ofsajdu, asistentův praporek však správně zůstal nehnutý. Exmagpie nicméně alespoň projevil úctu k výjimečnému soupeři a neslavil.

Zásah zničehonic byl patrně tím impulsem, na který dosud vlažné utkání netrpělivě čekalo. Hned záhy mohl druhý gól přidat Nolan, než Straky v jednu chvíli zasypaly šestnáctku West Hamu pár nepříjemnými pokusy o srovnání. Hammers nakonec mírný chaos přečkali i díky McCartneyho obětavému bloku Fergusonovy rány.

V druhé půli Straky pokračovaly v útočení, to však v jejich podání zoufale postrádalo nějaký důvtip, zejména v útočné třetině. Tím pádem drtivá většina slušných příležitostí domácích pocházelo ze standardek, například střídající Shola Ameobi měl lépe mířit po brilantním centru Cabayeho.

West Ham si tak nakonec dokráčel pro první výhru na St. James Parku od října 1998, a to přitom mohl zvítězit ještě výrazněji, kdyby Carroll tolik neváhal v sólovém úniku.

Góly: 65. Sergio Agüero, 88. Edin Džeko - 21. Steven Caulker

V poločase vypískáni, na konci oslavováni. Zcela odlišné byly emoce fanoušků Manchesteru City na po skončení obou dějství. V první půli se do vedení dostal Tottenham díky gólu Caulkera, ve druhé však po trefách Agüera s geniálním žolíkem Džekem skóre otočil a zvítězil 2:1.

Lepšímu výkonu v první půli nepomohl ani návrat Davida Silvy, jenž se po několika týdnech konečně dostal do pořádku a mohl tak vyztužit ofenzivní část domácích. Úvodních dvacet minut pak nenabídlo vůbec nic. Něco dít se začalo až právě po dvaceti minutách. Přímý kop Huddlestona si ve vzduchu našel Steven Caulker, na kterého nestačili ani Yaya Touré s Nastasićem, a jeho hlavičku Joe Hart nedokázal zkrotit. I díky jeho zaváhání tak Tottenham vedl 1:0.

Man City vzápětí přišel z odpovědí, Agüero si ve vápně obhazoval Gallase, jenž zahrál rukou, sudí Oliver však situaci neposoudil jako penaltu. Obhájce titulu měl do přestávky ještě dvě šance, ještě před tím však vedl Adebayor brejk, patičkou před vápnem oslovil Huddlestona a ten dělovkou těsně minul tyč.

Závěrečná pětiminutovka ovšem patřila City. Tři minuty před koncem mělo velkou šanci, Silva dostal krásný míč do běhu, předal Tévezovi, ale ten mohl zakončit o mnoho lépe, nebo ještě jít na bránu. S pocitem dotírajících soupeřů na zádech vyslal střelu nerazantní a doprostřed branky. Snad ještě větší příležitost spálil v nastaveném čase Zabaleta. Argentinský bek střílel po přihrávce Silvy z 6 metrů do Friedela.

Ani druhý poločas nezačal žádnou velkou aktivitou. Vrcholem úvodní desetiminutovky byla hlavička Kompanyho po rohu nad a podivné zpracování Sergia Agüera, který si s dlouhým míčem do samostatného nájezdu neporadil obratně a místo gólové šance upadl.

Dalších deset minut nato už však Argentinec jednal v souladu se svými kanonýrskými zákony. Silva založil rychlý útok kolmicí na Tourého, Afričan posunul míč na Agüera a pak už to byla pohádka. Vertoghen po Agüerově zasekávačce mohl jít na párek, kam ho doprovodil i Friedel do přesné střele na vzdálenější tyč - 1:1.

Rozhodující branku měli na kopačkách hráči domácích, ale i hostů, přesněji hráč - Gareth Bale. Už minutu po vyrovnání střílel Velšan těsně nad, čtvrt hodiny před koncem pak musel jeho projektil dobrým zákrokem hasit Hart. Závěrečná desetiminutovka se však odvinula pod taktovkou Citizens.

Sergio Agüero mohl rozhodnout sám, nicméně v obrovské šanci ztroskotal na Bradu Friedelovi. Do role hrdiny se proto musel znovu převtělit střídající Edin Džeko. Na hranici ofsajdu si počkal na skvělý pas Silvy, a z jednoho doteku levačkou propálil legendárního Američana v bráně Spurs - 2:1.

Góly: 45. Andreas Weimann, 50. Andreas Weimann - 58. Javier Hernández, 63. Ron Vlaar (vl.), 87. Javier Hernández

Přestávku olemovaly trefy Andrease Weinmanna a osud Rudých ďáblů byl v tu dobu hodně nalomen, jako rozhodující tah se nicméně ukázalo poločasové střídání Javiera Hernándeze, který měl následně rozhodující podíl na všech třech brankách, a Ville tím opět zbyly jen oči pro pláč. MU tak i po tomto kole zůstane na špici!

Birminghamský celek opět natáhl své čekání - Manchester United naposledy udolal v srpnu roku 1995 (!), kdy tehdy Sir Alex Ferguson vsadil na mladé pušky Davida Beckhama (zapsal si čestný úspěch United), Paula Scholese, Nickyho Butta anebo bratry Nevilly. Nyní se situace opakovala v opačném gardu - Paul Lambert vsadil hned na sedm hráčů mladších 23 let, včetně 22letého Enda Stevense, který si zapsal ligový debut.

United oproti tomu překypovali zkušenostmi - Paul Scholes po sedmnácti letech opět dirigoval hru, ta však byla z hostující strany dlouho nemastná neslaná a do padesáté minuty nepřipravila Villans takřka žádné nebezpečí. Druhá strana pak těžila z minima maximum. Těsně před odchodem do kabin centroval Benteke, na hranici pokutového území se do míče opřel Weinmann a parádní ranou propálil de Geu - 1:0.

Po obrátce se plynule začalo tam, kde se před odchodem do kabin skončilo. Ireland po pěti minutách našel Agbonlahora, jehož přízemní centr pohodlně uklidil do sítě opět Weinmann - 2:0. Villa Park byl rázem na nohou! To však ještě nikdo z domácích příznivců ani netušil, co bude následovat... Předzvěst špatných časů přinesla 58. minuta, kdy Scholes narýsoval přesný balón na Hernándeze, který si balón zpracoval a následně přesně zakončil - 2:1.

Ron Vlaar po většinu utkání platil za spolehlivou jednotku v srdci domácí obrany, ani on však další brance ve vlastní síti zabránit nedokázal. Rafael odcentroval na zadní tyč, kde zcela osamocený Hernández vypálil a nešťastný Nizozemec jeho ránu ještě tečoval za brankovou čáru - 2:2. Villa byla pochopitelně otřesena a to ještě zdaleka nebyl všemu nebezpečí konec! Za pár minut pálil Rooney, jeho ránu však Guzan kryl. Pozadu však nezůstával ani Robin van Persie, jenž během minuty (!) hned dvakrát rozezvučel břevno - nejdříve hlavou a následně podařeným dalekonosným pokusem!

Mezitím domácí hrdina Weinmann dokonce sahal po hattricku, když ho přesným centrem oslovil pro změnu Bannan, avšak rakouský reprezentant svoji hlavičku nasměroval přesně na de Geu, jenž si i tak na své konto zapsal skvělý reflexivní zákrok! Tři minuty před koncem však bylo dílo dokonáno: van Persie rozehrál přímý volný kop a na zadní tyči dopravil balón nechytatelnou ranou na místo určení opět Hernández - 2:3.

Góly: 64. Morgan Schneiderlin - 73. Nathan Dyer

Southampton teprve potřetí v sezoně boduje, ryze pozitivní nálada však v táboře Saints panovat nebude. Adkinsův soubor zase jednou ztratil vedení, což ho bude mrzet o to víc, že šlo o gól čistě darovaný, který by Swans sami jen sotva vstřelili. Soton tímto z vedoucích pozic rozházel už celkem 13 bodů.

Saints od počátku hráli přímočařejší, obecně kvalitnější fotbal, přičemž si rovněž ihned skrze Ramíreze s Lallanou vytvořili úvodní náznaky. Tremmel mohl být v brance Swansea bez starostí, prozatím. Horší to bylo později, když Fonteho na zadní tyči odmítal duchapřítomný levý bek Davies. Velšané se mezitím prosazovali sporadicky a to výhradně skrze Daviesův protějšek, teprve 17letého Lukea Shawa, vůbec nejmladšího startujícího hráče Southamptonu v dějinách PL.

Ani ony útoky vedoucí přes tohoto teenagera nicméně k žádné slávě nevedly. Rangelův centr před nehlídaným Michuem odvrátil na přední tyči jeden z protivníků, a tak jediným, kdo do poločasu Gazzanigu prověřil, byl defenzivní záložník Ki Sung-Yueng. Právě on pak po přestávce důležitým blokem nedovolil skórovat Lambertovi, zatímco tlak Southamptonu stoupal.

A vyvrcholil se 64. minutou. Tehdy zrovna Lambert hlavičkoval napříč vápnem, aby Schneiderlin prokázal cit velkého technika - zpracoval si míč hrudí a hlavou šťouchl mičudu přes brankovou čáru. Jenže radost Saints vskutku netrvala dlouho, přesně devět minut. Tehdy došlo k mizernému spojení Gazzanigy s Yoshidou, čehož využil Nathan Dyer a chladnokrevně potopil klub, jehož je odchovancem.

Nervózní Soton si už pak na Swans s ničím nepřišel, naopak ještě Fox odvracel pohromu z kopaček dorážejícího Shechtera.

Góly: 44. Arouna Koné - 31. James Morrison, 43. Gary Caldwell (vl.)

Skvělé výsledky na The Hawthorns si dlouho nedokázal West Brom přenést do venkovních zápasů, nyní si už tak po těsném vítězství ve Wiganu může jednu negativní bilanci odškrtnout - konečně se dočkal první výhry na soupeřově hřišti!

Přestože Peter Odemwingie dirigoval vítězství WBA proti Saints, tak mu to místenku do základní sestavy nevystavilo a nigerijský střelec se musel opětovně usadit na lavičku. Steve Clark se rovněž rozhodl pozměnit rozestavení na klasické 4-4-2, kdy se na hrotu představila dvojice Romelu Lukaku - Shane Long. Oproti tomu Latics měli za sebou nečekaný úspěch na White Hart Lane, kde se mohli opřít o výjimečně pevnou defenzivu, nastoupený trend však nepotvrdili...

...domácí strana dlouho tahala za kratší konec a bylo jenom otázkou času, kdy Albion územní převahu zúročí. To se podařilo krátce po půlhodině hry: zapomenutý Morrison si naběhl na přesný centr a hlavou nedal Al-Habsimu šanci zasáhnout - 0:1. Akcie Wiganu však dále klesaly... Od první branky neuběhlo ani dvanáct minut, když Billy Jones napřáhl a jeho ránu si do vlastní branky srazil Gary Caldwell - 0:2.

Minutu před odchodem do kabin však z ničeho nic udeřilo na opačné straně. Beausejour našel přízemním pasem v pokutovém území zcela volného Koného, jenž si věděl rady - 1:2. Domácí strana měla po obrátce více ze hry, Boaz Myhill však mohl nadále zůstat, při své letošní premiéře mezi třemi tyčemi Baggies, klidný, optická převaha totiž povětšinou končila daleko před vápnem. Naproti tomu strážce hostující branky mezitím ještě musel likvidovat stoprocentní šanci Lukakua!

Góly: 11. Olivier Giroud, 23. Lukas Podolski, 69. Olivier Giroud - 29. Dimitar Berbatov, 40. Alexander Kačaniklić, 67. Dimitar Berbatov (pen.)

Arsenal má za sebou další strhující thriller, oproti tomu pohárovému s Readingem však nyní nemá co slavit. Prohospodařil náskok 2:0, navíc v samotném nastavení zápasu neproměnil penaltu Arteta. Divoká remíza 3:3 tak ve španělském záložníkovi našla svého ryze záporného hrdinu, zatímco ve dvojičkách Walcott-Giroud a Ruiz-Berbatov má nesporně kladné postavy.

Kanonýři tolik potřebné pohodlné výhře vykročili vstříc velmi rázně. Vedli už po 11 minutách, když Walcott (v základu přítomný poprvé od úvodního kola) z rohu přesně odcentroval, Giroud se odpoutal od Hughese a pak zcela nekompromisně zatloukl mičudu mezi tři tyče. Fulham na svou brzkou kapitulaci reagoval snad nejhůře, jak mohl - sice s míčem na kopačkách, avšak za nulového tempa. A toho Arsenal brzy zužitkoval ke zdvojnásobení svého náskoku: Podolski ve 23. minutě vnikl mezi dva stojaté obránce a usměrnil Artetovu dobře načasovanou přihrávku za čáru.

Jenže jak rychle Gunners vedení nabyli, v tak krátkém intervalu ho také pozbyli. První varování přišlo, jak jinak, ze standardní situace. Koscielny nepochopitelně vystoupil proti centru od rohového praporku, takže za ním hravě skóroval Berbatov. A unavený průběh prvního poločasu pak tedy celkem paradoxně přispěl ještě jedním úderem, aby potvrdil bezmocnost brankářů (za prvních 45 minut se celkem čtyřikrát vystřelilo na branku!). To si pro změnu Sagna nechal utéct Kačanikliće, jenž Mannoneho se zakrytým výhledem zaskočil i poněkud nevýraznou hlavičkou po asistenci Berbatova.

Jestliže v prvním poločase byli golmani spíše za diváky, ve druhém to už úplně neplatilo (Mannone si připsal rutinní zákroky proti Kačaniklićovi a Ruizovi), na druhou stranu o to lepší fotbal se hrál. Tempo konečně stálo za to a gólová produkce přitom rovněž neustávala. Dnešní duel měl ke všemu patent na šokující okamžiky, a tak Arsenal nejenže dvoubrankový náskok ztratil, on i protivníka načas pustil do vedení!

Stalo se tak v 67. minutě, kdy Arteta ledabyle přišel o míč, loupežníka Ruize povalil k zemi a z penalty hladce skóroval Berbatov. Vzhledem k tomu, že měl sudí Dowd chvíli předtím po druhé žluté kartě vyloučit Sidwella, dovedete si asi představit, jak to v tom okamžiku na Emirates Stadium vypadalo.

Ovšem to platilo jen dvě minuty - pak bylo znovu srovnáno. Giroud sice v prvním okamžiku po převzetí lahodného pasu od Cazorly nastřelil vzdálenější tyč, avšak duchapřítomný Walcott okamžitě vrátil míč do ohně a tam už si Giroud věděl rady. V jednom zápase tak Arsenal dvakrát udeřil hlavou, přičemž v dosavadním průběhu ročníku se mu to nepovedlo ani jednou.

Ve zbytku utkání měl tradičně blíže k rozhodující trefě domácí tým, zejména Giroud byl při chuti. V jedné vteřině z dálky řádně protáhl Schwarzera, v některé z příštích zase minul po centru Oxlade-Chamberlaina. Vůbec nejblíže vedení byl nicméně Arsenal až v páté minutě nastavení, když Dowd kontroverzně nařídil penaltu po ruce Riethera. Ačkoliv pravý bek FFC zrovna schovával svou levačku za záda, jeho protesty se minuly účinkem, a tak nyní můžeme zkonstatovat, že Arteta na jedné straně penaltu zavinil a pak na opačném konci hřiště tu klíčovou neproměnil.

Góly: -

Fanoušci Norwich nevěří vlastním očím: jejich tým se snad stává přeborníkem na udržení čistého konta. Pod Paulem Lambertem mohl Ruddy na nulu předem zapomínat, teď se jí dočkal hned potřetí ve čtyřech kolech. Celý Norwich už ale pro změnu nezvládl dovést utkání do vítězného konce, tentokrát mlčely obě útočné vozby.

Zejména z pohledu domácího Readingu samozřejmě nejde o upokojivý výsledek. Royals sice prvně neinkasovali, zároveň ale výjimečně selhali vepředu a hlavně - stále čekají na debutový triumf mezi elitou. Nyní mají po deseti kolech šest remíz.

Zápas byl po celou dobu veden v jednom a tom samém duchu či přesvědčení: Reading křečovitě usiloval o vedení, zatímco Canaries se pokoušeli ho nachytat svými brejky. Výsledkem byla především takřka nijaká práce obou golmanů. Ruddy ještě hned zkraje musel zasahovat proti dalekonosné pumelici McClearyho, jindy už ale Gorkšs hlavičkou minul a stejně si vedl i na druhé straně Snodgrass.

Royals měly významně nakopnout alespoň příchody Kebeho s Pogrebňakem, ani tito dva borci však herní úroveň výrazně nepozvedli. To spíš mohl skórovat stoper Morrison, který se dostal k hlavičkovanému projektilu po standardce, nebo McAnuff, jenž si seběhl do středu pole a odtamtud přestřelil. Za Norwich už do závěrečného hvizdu stihl promluvit akorát neseřízený Holt.

Góly: 76. Marouane Fellaini, 79. Nikica Jelavić - 45. Adam Johnson

Sedmdesát sedm minut to vypadalo na obrovské trápení, Everton nehrál dobře a prohrával se Sunderlandem v Goodison Parku po trefě Adama Johnsona 0:1. Jenže pak opět zaúřadoval Marouane Fellaini, jenž první gól dal a druhý nádhernou patičkou připravil. Toffees tak nakonec berou tři body...

Everton začal aktivně a už po pár desítkách sekund hry mohl zpoza šestnáctky zakončovat Pienaar, rána mu však vůbec nesedla. Pak se ve středu hřiště parádně uvolnil Mirallas, vyslal do úniku Jelaviće, kterého v šestnáctce poslal k zemi O'Shea, podle názoru rozhodčího Masona se však o nedovolený zákrok nejednalo.

Sunderlandu ovšem jasně patřily následující minuty, ve kterých si dokonce dokázal vypracovat dvě čisté gólové příležitosti. Nejprve parádně zakombinovali Fletcher se Sessegnonem, prošli od půlící čáry až před bránu Evertonu a po zakončení druhého jmenovaného musel vynikající zákrok vytáhnout gólman Tim Howard. A jen o chvíli později si oba hostující borci úlohu prohodili, po nahrávce Sessegnona střílel chytře podél vybíhajícího Howarda Steven Fletcher, bohužel pro BlackCats ovšem těsně minul.

Dvojité varování bylo zřejmě pro domácí dostačující, Toffees začali podnikat své obvyklé smrtící útoky po levé straně, průniky jak Mirallase, tak Bainese ale dokázala s vypětím všech sil hostující obrana zneškodnit. A když už to vypadalo, že si Mirallas narazil s Jelavićem natolik přesně, aby se mohl dostat do gólového zakončení, skočil mu do rány v poslední vteřině Rose.

Everton byl aktivnějším týmem, z úhlu tvrdě pálil Pienaar, Mignolet však neměl potíže míš vyboxovat do bezpečí. Jen první půlhodinku zvládl na hřišti jeden z nejlepších mužů na trávníku Kevin Mirallas, pak ho vyřadilo ze hry zranění a domácí jeho absence poznamenala. Přesto si ze standardní situace vytvořili dobrou možnost, když Baines přízemním centrem našel Jelaviće, jeho skákavý pokus ale břevno přeletěl.

Na druhé straně zase pronikl do pokutového území Colback, jeho střela levačkou ale nemohla vyvést Howarda z klidu. V závěru prvního poločasu ještě pálil ze třiceti metrů Neville, Mignolet měl ale naprosto odkrytý výhled, a tak mohl být u své levé tyče včas. Když už to vypadalo, že se do kabin půjde za bezbrankového stavu, z ničeho nic se do vedení dostali hosté ze Sunderlandu. Domácí sice odvrátili rohový kop McCleana, balón však vrátil do vápna Gardner, Adam Johnson s osobním souboji předčil Osmana a z voleje přesně zakončil.

Jen pár minut po návratu ze šaten měl vyrovnání na hlavě Heitinga, za překonaného Mignoleta ale zaskočil u tyče stojící Johnson a uchránil Sunderland od inkasované branky. Stoper Evertonu se do zajímavého zakončení dostal i o pár chvil později, tentokrát ale branku vůbec netrefil.

Herně se ale Toffees pořádně trápili, dlouho si nedokázali vytvořit souvislejší tlak a byl to naopak Sunderland, kdo po dlouhé minuty v klidu kontroloval průběh zápasu. Adam Johnson mohl dokonce přidat druhý gól, v tomto případě ale neuspěl. Domácí celek mírně probudilo střídání Veliose, jenž nahradil Nevilla a hned ohrozil Mignoleta, na gól to však nestačilo.

V sedmdesáté sedmé minutě už se ovšem domácí dočkali, když se po přihrávce Osmana prosadil Fellaini. A jen o dvě minuty později už Everton vedl 2:1, to Fellaini geniální patičkou vysunul do šance Jelaviće a ten z prvního dotyku neomylně zavěsil. Hosté přesto mohli téměř okamžitě srovnat, po rohovém kopu byli na zadní tyči úplně sami Cuellar s Gardnerem, absolutně se však nedomluvili a z takřka stoprocentní šance nebylo nic. Everton už si závěr zápasu pohlídal a nakonec tak porazil Sunderland 2:1, díky čemuž se udrží na čtvrté příčce ligové tabulky.

Góly: 52. Charlie Adam

Londýňané před cestou na Britannia Stadium jistojistě doufali v opakování loňského výsledku, kdy si ze Stoku odvezli překvapivé tři body, které by je momentálně katapultovaly z ohrožené zóny, to se však nestalo a po další porážce tlak na Marka Hughese ještě více zesílil.

Přesto Rangers nezačali vůbec špatně a hned záhy se chopili dirigentského kormidla, jejich snaha však postrádala to nejdůležitější - přesnost a iniciativu ve finální fázi. Naproti tomu Potters využívali každou sebemenší příležitost k nebezpečným kontrům a protiakcím. Jednu takovou zakončoval po osmi minutách Adam, napálil však jen Ferdinanda, od něhož se kulatý nesmysl odrazil mimo prostor branky.

Balón nadále putoval zejména po hostujících kopačkách, avšak postupem času se začal obraz hry přece jen vyrovnávat a po půlhodině dokonce přelévat na opačnou stranu. Otevřít skóre mohl po ose Cameron - Adam - Nzonzi ve 37. minutě Crouch, jeho pokus ale pro změnu zablokoval Anton Ferdinand! Největší možnost první půle však přišla na druhé straně - Hoilett našel Taarabta, marocký reprezentant se místo přihrávky rozhodl vzít tíhu odpovědnosti na sebe a vypálil, ránu ovšem nasměroval jen do břevna Begovičovy svatyně!

Po změně stran netrvalo dlouho a přišel pro londýnský celek doslova šok! Huthův přímý volný kop se snesl k nohám Adama, který se s míčem zbytečně nepáral a přízemní dělovkou k tyči otevřel skóre - 1:0. Okamžitou odpověď mohl přinést velmi aktivní Taarabt, jeho další ránu však zastavil pohotový Begović! Ten samý hráč napřáhl i o chvíli později, tentokráte však branku nenašel. Domácí mohli po utkání děkovat Asmiru Begovičovi, který vytáhl i další skvělý pokus Granera! Závěr naopak patřil Potters, ránu střídajícího Kightlyho ale za svá záda César nepustil.