Primera División - souhrn 4. kola

Góly: 89. Rubén Castro

Definitivní tečkou, ba spíše černočernou kaňku za posledním ligovým střetnutím čtvrtého kola obstarala brankářská jednička Realu Valladolid Jaime Jiménez, který svůj kvalitní výkon zatratil fatální hrubkou, po níž Rubén Castro pro Betis získal cenný tříbodový skalp nováčka soutěže a možná konkurenta v boji o setrvání v soutěži.

Přitom v poli se odehrávalo svižné, zábavné a zajímavé utkání, to vše pod taktovkou domácí Pucely, jejíž největším problémem bylo neproměňování velkých příležitostí, špatné postavení brankové konstrukce či velmi dobře chytající Casto. V úvodní dvacetiminutovce měl Real Valladolid více ze hry, Óscar pálil mimo, Javi Guerrera chabou hlavičkou pouze provětral Casta a Valienteho pokus naštěstí pro Verdiblancos zablokovala obrana.

Betis odvětil Nonem, jenž po příhře Rubéna Castra napálil pouze boční síť. Právě střelec rozhodujícího gólu byl společně s Jorge Molinou největším nebezpečím pro defenzívu Andalusanů, což se potvrzovalo zejména ve svižné druhé části druhého poločasu. V té první to byl spíše atraktivní boj uprostřed pole, žádnou výraznější příležitost diváci neviděli, avšak v poslední pětadvacetiminutovce se oba mančafty rozjely, načež létaly tam a nazpět do otevřenějších obran.

V třiasedmdesáté minutě vytáhl Casto fantastickým zákrokem hlavikčku Patricka Eberta na břevno, o chvíli později se Rubén Castro krásně obtočil kolem obránce a levačkou prozkoušel pozornost Jiméneze. Akce střídala akci, bezbrankový stav nemohl vydržet dlouho.

Zbývalo pět minut do konce, když Patrick Ebert odcentroval z levé lajny na neobsazeného Alberta Buena, jehož okamžitý volej z vynikající pozice rozdováděl fanoušky na tribuně vedle branky, kam mičuda zamířila.

Na druhé straně Jonathan Pereira vypálil svou levačkou po výborném uvolnění, leč jeho rána skončila těsně nad břevnem. Rozhodující okamžik klání přišel minutu do konce základní hrací doby, kdy po levém křídle unikl Nono, ale jeho pas na nabíhajícího Castra si to namířil do rukavic Jiméneze. Ve chvíli, kdy obránci reklamovali těsný ofsajd, se tento třicetiletý čapák dopustil obrovské chyby, prapodivně se od něj odrazil míč, který překvapený Rubén Castro zašoupl do sítě. Zatímco střelec oslavoval, objímán svými spoluhráči, Jaime Jiménez marně zpytoval svědomí na trávníku.

Góly: 29. Mario Suárez, 49. Koke, 51. Arda Turan, 56. Falcao (pen.) - 82. Andrija Delibašić, 85. Andrija Delibašić, 89. Léo Baptistão

Hned sedm branek bylo k vidění na půdě Atlética Madrid, kam v rámci madridského derby přijelo Rayo Vallecano. Domácí nakonec vyvázli i s obrovským psychickým výpadkem v závěru utkání a připíšou si tři body za výhru 4:3.

Už v první půli se prosadil Mario Suarez po přiťuknutí Diega Costy. Domácí pak v počátku druhé půle udělali nejdříve všechno pro to, aby si zajistili suverénní vítězství, a následně za stavu 4:0 zase (ne)vynaložili velké úsilí k tomu, aby se z rozhodnutého zápasu ještě stalo pořádné drama. Dvě branky střídajícího Delibašiče a jeden gól Lea Baptisty dvě minuty před koncem základní hrací doby znamenaly krušné chvilky v nastavení, ale "Atleti" si už výhru utéct nenechali.

Los Colchoneros zastil start nové sezony ve skvělé ofenzivní formě, což názorně pocítil Athletic v lize a Chelsea v Superpoháru. Oba celky dostaly po čtyřech brankách, a to ještě mohly být rády, že přísun branek nebyl větší. Dosavadní ligová neporazitelnost Raya se tak od počátečního hvizdu silně otřásala v základech. Diego Costa, jenž v loňském ročníku exceloval právě v dresu Vallecana, měl blízko k otevření skóre hned v první pětiminutovce. Jeho nízkou střelu však dokázal Gimenez vytěsnit mimo tři tyče. Costa se pak rozhodl ze střelce proměnit v nahrávače, a to úspěšně. Jeho centr uklidil na zadní tyči do brány Mario Suarez. Zvýšit vedení mohl Arda Turan, ovšem tváří v tvář gólmanovi jeho lobovaný pokus nevyšel. To ovšem byla jen předzvěst bláznivé desetiminutovky po změně stran. Ve 49. minutě vstřelil druhou branku Koke a jen o dvě minuty později se k němu přidal tentokráte úspěšný Turan po hezké kombinační akci s Juanfranem.

Tečku za devastací až donedávna pevné obrany Vallecana udělal Falcao z pokutového kopu, nařízeného po Fuegově faulu na Costu. Kolumbijský útočník tak zaznamenal již svou devátou letošní branku v klubu a reprezentaci dohromady. Vypustit plyn se ovšem nevyplácí ani za stavu 4:0 a tak byli diváci na stadionu Vicente Calderóna vystaveni ještě jedné hektické desetiminutovce. Delibašič skóroval dvakrát v rozmezí tří minut a v 89. minutě ještě přiživil nečekané šance hostů na bodový zisk Leo Baptista. To už však bylo ze strany Vallecana všechno, a tak navzdory nervy drásajícímu závěru zůstaly všechny body v držení Atlética.

Góly: 55. Iñigo Martínez, 61. Carlos Vela (pen.)

Dva zásahy z druhé půle rozhodly o vítězství Realu Sociedad nad Realem Zaragoza v poměru 2:0. Po bezbrankové počáteční pětačtyřicetiminutovce se hlavou prosadil Martinez, a když pak v 61. minutě Paredes fauloval v pokutovém území Velu, dokázal sám postižený penaltu proměnit.

Zápas tak skončil zaslouženým výsledkem, Zaragoza totiž po slibném začátku nebyla schopná vymyslet cokoli kloudného po většinu z 90 minut. První patnáctiminutovka totiž patřila hostům, ovšem všechny náznaky šancí pochytal jistý Bravo. Sociedad se poprvé dostal k zakončení až ve 33. minutě, kdy De la Bella našel dlouhým pasem Griezmanna, a Roberto musel vyrazit jeho prudkou střelu. Do konce poločasu pak ještě zkazil slibnou příležitost Agirretxe.

Po změně stran však nevýrazný první poločas domácí trápit nemusel. V 55. minutě Vela rozehrál rohový kop, který sedl přímo na hlavu Martineze, a síť branky hostů se rozvlnila poprvé. Náskok baskického týmu se zdvojnásobil o šest minut později. Aktivní Vela se zasloužil jak o odpískání penalty, tak o její proměnění. Odpověď Zaragozy na sebe nechala dlouho čekat a až v samotném nastavení mohl s konečným výsledkem zahýbat Postiga, v obou případech však selhal a ani se netrefil mezi tři tyče.

A tak zatímco domácí trenér Montanier si pochvaloval zlepšení svého týmu po přestávce, kouč Manolo Jimenez musel přiznat, že jeho svěřenci mají hodně na čem pracovat, obzvláště laxní bránění standardních situací stálo podle jeho slov Zaragozu již šest cenných bodů. S jediným vítězstvím po čtyřech kolech se Zaragoza nachází na hranici sestupu, zatímco Sociedad se stoprocentní domácí úspěšností pohodlně okupuje střed tabulky.

Góly: 69. Kike Sola - 78. Tomer Hemed

Utkání čtvrtého kola La Ligy mezi Osasunou a Mallorcou přineslo stejný počet gólů jako červených karet. Zatímco Joseba Llorente a Núňes byli vyloučeni už v prvním poločase, skóre se měnilo až v druhé půli. Domácí dostal do vedení Kike Sola, ale v 78. minutě zajistil Ostrovanům bod Tomer Hemed.

Zápas mezi Osasunou a Mallorcou byl soubojem dvou celků z opačných pólů tabulky. Pamplonský tým do sezóny nevstoupil vůbec dobře, neboť ve třech úvodních zápasech nedokázal získat ani jeden bod. Zatímco prohra s Barcelonou se dala předvídat, překvapením byly prohry s nováčky, a to 0:2 s Deportivem La Coruňa i s Celtou Vigo. Naopak Mallorce se překvapivě daří. Tým, který v loňském sezóně bojoval o udržení, zdolal Espanyol i Real Sociedad a se silnou Málagou uhrál remízu. Z toho důvodu byli hosté favority.

Ovšem to průběh zápasu poněkud popřel. Hráči Mallorcy hráli bez nasazení a Osasuna diktovala tempo zápasu. To ze začátku ovšem nebylo nikterak úchvatné a diváci se po celý první poločas spíše nudili. Krev v jejich žilách jim mohl rozproudit Sisi, ale mířil přímo do prostoru, kde stál brankář hostů Dudu Aouate. Mallorca se v první půli dostala do zakončení pouze jednou, a to z kopačky Alejandra Alfara, ale brankář Andrés Fernández byl připraven.

Největším vzrušením první pětačtyřicetiminutovky tak bylo vyloučení Llorenteho a Núňeze. Ti se deset minut před přestávkou střetli na hranici pokutového území Mallorcy a vzájemně se do sebe pustili. Hlavní rozhodčí Miguel Gámez po konzultaci se svým asistentem ukázal oboum hráčům červené karty, a tak se dohrávalo na obou stranách v deseti hráčích.

Na změnu počtu hráčů na hřišti lépe zareagovala Osasuna, která se dostala do dvou příležitostí. Álvaro Cejudo se nejprve snažil prostřelit Aouata z ostrého úhlu, ale brankář neudělal chybu, a poté ve velké šanci jen o kousek nedosáhl na přihrávku Sisiho.

I do druhé půli vstoupili aktivněji domácí. Znovu to byl Cejudo, který se dostal ke střele, tentokrát z větší dálky, ale Aouate si opět připsal úspěšný zákrok. Vzrůstající tlak Osasuny byl ale nakonec přeci jen odměněn, když přesný centr Lamaha našel hlavu Kikeho Sola a míč se od tyče odrazil za záda izraelského brankáře.

V tu chvíli Mallorca zřejmě pochopila, že musí zvýšit otáčky, a začala hrát lépe. Pro Osasunu měl být varováním přímý kop Ostrovanů, ke kterému se postavil Javí Marquez a orazítkoval tyč Andrésovi brány. Domácí si ovšem nedali pozor a po další standardní situaci již bylo skóre vyrovnáno. Po rohovém kopu totiž Hemed uklidil hlavou míč do sítě.

A hosté si nakonec mohli odvést všechny tři body, protože sedm minut do konce zápasu trefil Joao Víctor z dalšího přímého kopu břevno.

Góly: 81. Antonio Floro Flores - 41. Nélson Oliveira

Lokální derby mezi Granadou a Deportivem La Coruňa skončilo smírně remízou 1:1. Ani jeden z týmů nebude se svým výkonem spokojen, neboť zbytečná dělba bodů je Deportivu až příliš dobře známá a Granada pro změnu přišla o další domácí vítězství proti přímému rivalovi v tabulce.

Stejné problémy, které Granadu pronásledovaly loni, se znovu vrací. Třicet pět branek v minulé sezoně nakonec stačilo k vydřenému sedmnáctému místu a letos po čtyřech kolech zůstává kolonka vstřelených gólů zoufale nízká. Pouhé dvě branky za 360 minut hry odsuzuje granadské k boji o holé přežití a ani domácí střetnutí s Deportivem na tom nic nezměnilo. Přestože se domácí mohli těšit optické převaze, většímu držení míče i počtu rohových kopů, byli paradoxně nebezpečnější jejich soupeři.

První branku zápasu vstřelil Nelson Oliveira čtyři minuty před koncem prvního poločasu. Stalo se tak po hrozivé chybě granadské defenzivy, kde se Mainzovi nepovedla malá domů a Toňo už nedokázal nastalý požár uhasit. Portugalský útočník tak měl okamžitý přínos - naskočil na hřiště jen dvě minuty předtím kvůli nepříjemnému zranění klubové ofenzivní jedničky Rikiho, který opustil hřiště s podezřením na zlomený nos.

Trápení Granady vepředu dokázal tišit snad jen Chilan Orellana, který však v závěru nepochopitelně střídal a v honbě za body tak přibyla domácím další překážka. Nakonec se jim přece jen povedlo alespoň vyrovnat díky akci po levé straně, kdy deset minut před koncem zápasu Romero centroval a Floro Flores mířil přesně. Díky této brance má Granada první letošní ligový bod, který se musí snažit co nejdříve rozmnožit, jinak se sestupovým vodám nemá šanci vyhnout.

Góly: 18. Javi López, 44. Joan Verdú, 80. Samuele Longo - 56. Aritz Aduriz, 71. Fernando Llorente, 83. Aritz Aduriz

Bláznivou podívanou předvedli na stadionu Cornella El Plat domácí Espanyol a Athletic Club. Zápas, který mohl skončit jakkoli nakonec nepotěší ani jeden z klubů, které se rozešly smírně remízou po třech gólech na každé straně.

Hosté z Bilbaa museli dvakrát dotahovat ztrátu a přispěl k tomu i navrátilec do sestavy Fernando Llorente, jenž během pár minut po svém příchodu na hřiště v druhé půli vyrovnával průběžně na 2:2. Ale hezky popořadě. Úvodní branku zápasu po krásné kombinační akci mezi Verdúem a Víctorem Sánchezem vstřelil Javi López. Nedlouho poté se výborně hrající Espanyol téměř ujal dvoubrankového vedení, když Longo projel středem hřiště jako nůž máslem, obešel brankáře Iraizoze, ale ve finální fázi si nechal míč utéct a z těsného úhlu pak netrefil odkrytou bránu. Italský kanonýr však na neproměněné šanci dlouho nelpěl a jen o chvíli později silnou střelou donutil Iraizoze vyrazit míč přímo do cesty Verdúa, pro nějž tak nebyl problém poslat domácí do vedení 2:0.

Athletic se za celý první poločas zmohl pouze na Adurizovu tečovanou hlavičku, která skončila na konstrukci Álvarezovy branky. Marcelo Bielsa měl pádné důvody svým svěřencům o přestávce vyčinit. Do druhé půle najednou vyběhl úplně jiný tým a domácí se mohli začít strachovat. Deset minut po změně stran se při standardní situaci prosadil Aduriz a o chvíli později málem vyrovnával, míč však dokázal z brankové čáry vykopnout Rodriguez. Pak baskický tým vytáhl poslední trumf - Llorenteho. Ten se v podstatě svým prvním dotykem ve hře uvolnil do šance, přesně zamířil do spodního rohu a vyrovnal na 2:2. Athletic byl v tu chvíli na koni, ovšem přišel nečekaně další zvrat. Wakaso připravil skvělou příležitost pro Longa a útočník zapůjčený z milánského Interu se tentokrát tváří v tvář Iraizozovi nezmýlil. Zatímco zakončení bylo bravurní, následná oslava už tolik ne. 20letý Longo se nechal unést a skočil v euforii za fanoušky, za což dostal druhou žlutou kartu.

Neuběhly ani tři minuty a bylo znovu vyrovnáno. Susaetův centr proměnil Aduriz krásným volejem v pořadí již šestý gól zápasu! Navzdory hektickému závěru už ani jeden z týmů nedokázal strhnout vítězství na svou stranu a Espanyol tak získal svůj první letošní bod. Vzhledem k tomu, že ve všech třech posledních případech barcelonský klub v průběhu zápasu vedl, jedná se o dost nelichotivou bilanci.

Góly: 2. Piotr Trochowski

Real Madrid znovu prohrál, a jelikož Barca ani tentokráte nezaváhala, začíná vznikat mezi oběma celky propastný rozdíl. Bílý balet dnes nestačil na Sevillu, se kterou prohrál na tamním stadionu Ramona Sáncheze Pizjuána 1:0. O všem rozhodly první dvě minuty a nekompromisní zakončení Piotra Trochowského.

Svěřenci trenéra Josého Mourinha tak opět potvrdili, že forma není na jejich straně. Ze čtyř odehraných kol vyhrál Real jen jednou a bude mít co dělat, aby Barcelonu dohnal. Pochopitelně, liga je stále na začátku, ovšem jak už to poslední sezony chodívá, právě dvojice Real - Barca příliš neztrácí.

Začátek zápasu byl pro madridské opravdu hororový. Již ve druhé minutě rozehrál Rakitič rohový kop a ve vápně nehlídaný Trochowski nekompromisní střelou pod břevno nedal Casillasovi žádnou šanci - 1:0.

Rychlou odpověď se na sebe snažil vzít Cristiano Ronaldo, jeho rána tradičně nepříjemně zaplavala, ale Palop byl dobře připravený. Ve 20. minutě měl Real první tisíciprocentní šanci, Özilovu kolmici nedokázal zužitkovat Higuaín, sám před Palopem selhal a míč poslal mimo branku. Hned za dvě minuty bylo rušno na protější straně, Jesús Navas měl dvě možnosti, buď zakončit sám nebo přihrát lépe postavenému Rakitičovi. Zvolil první variantu a zvolil špatně, neboť Casillas jeho střelu vyrazil.

První poločas další branku nepřinesl. Sevilla držela nadějné jednobrankové vedení, ale moc dobře věděla, že udržet to bude ve druhé půli velice obtížné. Real se prozatím vepředu trápil a druhý poločas měl ukázat, že tomu tak bude po zbytek celého utkání.

V 53. minutě se předvedla nová akvizice Realu, Chorvat Luka Modrič. Jeho nepříjemnou ránu z dvaceti metrů musel Palop likvidovat. Následně šla Sevilla do brejku a Negredo z dobré pozice nepochopitelně netrefil Casillasovu branku.

Šancí bylo ve druhém poločase jako máku a diváci v ochozech Ramona Sáncheze Pizjuána se rozhodně nenudili. Další tutovku spálil Higuaín a ještě větší pak Sergio Ramos, ten přímo odmítl vyrovnat! Pak už čas pro Real ubíhal rychle. V nastavení zkoušel vyrovnat z přímého kopu Ronaldo, ale ani jemu se zápas příliš nevydařil. Sevilla cenné vítězství uhájila a má skalp Realu Madrid.

Góly: 80. Javier Mascherano (vl.) - 32. Adriano Correia, 73. Lionel Messi (pen.), 78. Lionel Messi, 90. David Villa

Barça ztvrdila pozici lídra vítězstvím mezi ochozy poloprázdného Colisea Alfonza Péreze, když absolutně po zásluze porazila tamní Getafe a na rozdíl od Realu Madrid odtud přivezla plnou nůši bodů. Ačkoliv má Real Madrid k dobru utkání v Seville, současný náskok Barcelony čistě hypoteticky činí - při dominanci obou klubů na španělské scéně - již propastných osm bodů.

El Geta nakročili do utkání bez bázně a hany, se soupeřem dlouhé minuty drželi krok a nepřipouštěli ho do šestnáctky. Dle předpokladů nasadili skálopevnou defenzívu, zaminovali vápno a skvěle zahušťovali prostor, čímž zazdili nejen brankáře Miguela Ángela Moyu, ale i naděje v atraktivní podívanou, které nepřidala ani nedobře spolupracující Barcelona - ačkoliv hrála v utkání prim a soupeře značně přehrála.

Nuzný a neatraktivní první poločas odstartovala velká příležitost Cristiana Tella, jenž po vybídce Cesca Fábregase nevyzrál tváří tvář na dobře zasáhnuvším Moyovi. Referovat o následujících dvaceti minutách je zbytečné, a tak se šupem přesuňme do periody šestadvacáté, v níž se barcelonský mladík na hrotu Thiago Alcántara chopil na středovém kruhu mičudy, proběhnul se až k vápnu, odkud nikým výrazně netísněn udeřil na břevno.

Ve druhé pasáži prvního dějství se hra Barçy zlepšila, ovšem branky nebylo docíleno tradičním tancováním Tiki-taka, ale individuálním sólíčkem Cesca Fábregase, jenž se propasíroval až do vápna, kde se balón dostal k strůjci minulého vítězství s Valencií Adrianu Correirovi, jenž ve druhém zápase v řadě rozvlnil síť svého soupeře.

První poločas Blaugranas zaslouženě, i když nikterak fenomenálně ovládli. Po obrátce se El Geta snažili dostat do zápasu, aktivně napadali soupeřovu rozehrávku a podnikli několikero, bohužel neškodných brejků. Nadšení Azulones trvalo přibližně deset minut, vše rozmělnilo zranění Carlese Puyola, jenž si patrně poškodil vaz v prokrouceném kolenu, avšak na bližší informace od mediků si budeme muset počkat. Po cca tříminutové ošetřovací odmlce se lídr vzpamatoval a pomalu rozehřál motory, jež začaly naplno dupat v poslední pětadvacetiminutovce, v níž utkání nabralo absolutně opačný trend a přeměnilo se v interesantní, i když jednostranný duel.

Vše odstartoval nebezpečnými diagonálami Cristian Tello, ta první prosvištěla kolem sváru, s tou druhou si opět poradil Moya. Posléze se poloprázdný stánek Alfonza Lópeze přec dočkal největší hvězdy, neboť Vilanova poslal na hřiště místo dobře hrajícího Thiaga Lionela Messiho, jež měl pro ofenzívu skutečně blahodárný přínos.

Vysouvající se obraný blok Getafe, snaha Azulones něco udělat s výsledkem, daly barcelonským fotbalistům příležitost snáze útočit, což ve výsledku znamenalo, že se hra pětadvacet minut před koncem otevřela v nejatraktivnější pasáž celkově spíše lehce nadprůměrného utkání. V sedmdesáté minutě zkoušel z úhlu obstřelit Moyu Pedro, ale stejně jako Tello a Thiago tímto způsobem neuspěl.

De facto rozhodujícím okamžikem utkání se stal ten z dvaasedmdesáté minuty, kdy Juan Valera lehce podkosil Pedra a rozhodčí foukl desítku. Mičudu si na puntík postavil Lionel Messi a i přes Moyův dotyk propasíroval balón do sítě. Od Tita Vilanovi pak dostal příležitost David Villa, jenž si zahrál patnáct minut a sklidil uctivý potlesk i od domácích příznivců.

Pět minut po své první trefě stál Lionel Messi na začátku i konci nádherné kombinace, po níž padl třetí gól. Nejprve v obležení čtyř obránců udržel balón, přiťukl jej Pedrovi, který zásilku okamžitě předal Montoyovi. Mladíček ve službách katalánské krásky míč kvapně navrátil před branku a Lionel Messi neměl žádnou potíž poslat jej do odkryté svatyně. Zanedlouho si připsal branku i stoper Javier Mascherano, který brilantně usměrnil Leónův centr přímo do vlastní branky.

Poslední zásah patřil navrátilci po těžkém zranění, nejlepšímu reprezentačnímu střelci historie - Davidu Villovi. Díky fantastickému zpracování na prsa a rychlým uklidněním natěšené mičudy si vytvořil příležitost, kterou svou levandulí bezpečně proměnil, přičemž Moyovi nasadil jesličky. Barceloně se nakonec vydařilo absolutně vše, tedy krom nepříjemného zranění kapitána Carlese Puyola.

Góly: 4. Sofiane Feghouli, 50. Aly Cissokho - 16. Michael Krohn-Dehli

Netopýři i přes drobné vychýlení z letového plánu dorazili k premiérovému prvenství v sezóně a naštelovali své sonary směrem ke špici žebříčku. Os Celestes hrdinsky vzdorovali, upřímně řečeno byli v některých pasážích zdatnější a lepší, ovšem klíčových fázích ztroskotali a selhali v zakončení.

Střetnutí nabídlo nesmírně atraktivní a svižnou hru s pestrou plejádou zajímavých příležitostí a akcí. Za burácení naplněných ochozů nejprve šlápli na plynové pedály svěřenci argentinského lodivoda Mauricia Pellegrina, kteří se po pouhopouhých čtyřech minutkách hry radovali z prvního úspěchu, kdy se přízemní pumelicí prosadil záložník Sofiane Feghouli a přinesl do řad Netopýrů klid.

Konejšivou atmosféru ovšem začaly nabourávat protiútoky Celestes, jež sice povětšinou končily již v zárodku a neznamenaly vážnější ohrožení, do střeleckých příležitostí se přesto hosté dostali. Po Mallově prodloužení provětral Diega Alvése Iago Aspas, na něhož brzy navázal i Gustavo Cabral.

Galícijský nováček soutěže se osměloval stále více, Pellegrino na své svěřence hulákal jak pominutý, ale nic nepomohlo, trest za pasivitu, špatný pohyb a kombinaci přišel v šestnácté minutě, kdy letní posila Michael Krohn-Dehli využil fantastického a akrobatického přiťuknutí Cabrala, jenž propasíroval míč z těžkého úhlu mimo dosah Alvése a pro dánského hráče již nebyl problém doťuknout mičudu do sítě.

Valencijským rázem spadl hřebínek, Celta rozjela své protiútoky a soupeře v určitých pasážích dokonce přehrávala. Zapotil se i Diego Alvés, jenž musel likvidovat tu nebezpečné, tu obligátní pokusy Roberta Laga, Natxa Insa a Krohna-Dehliho. Valencie do poločasu nepředvedla nic, Celta si hodlala přivést do galicijských končin tříbodovou výslužku.

Ono by se to nejspíše podařilo, nebýt prachbídné koncovky týmu a brzké trefy Alyho Cissokha, který přesnou a prudkou hlavičkou po táhlém centru Tina Costy z přímáku na středovém kruhu rozvlnil síť a zaťal do soupeře bolavý netopýří drápek. Brzy na to mohl přidat třetí trefu Soldado, ale dneska měl vychýlená mířidla. Na druhé straně zahrozil Iago Aspas, jenž krásným volejem po jemném dloubáčku Krohna-Dehliho poslal míč jen těsně nad břevno.

Ačkoliv Celta držela balón a hrála s ostřílenějším soupeřem minimálně vyrovnaný part, Valencia předvedla, že se letos může spolehnout na relativně dobrou defenzivní práci. Proti Barceloně tato obrana udržela všechny hvězdy na uzdě, v klíčových minutách utkání sice nepůsobila vůbec klidným dojmem a vyzrálostí, přesto uspěla a nepropustila k Diegu Alvésovi nikoho. Vzhledem k tomu, že ofenzíva tentokráte byla nemastná neslaná, byli příznivci na Mestalle nakonec rádi za závěrečný hvizd.

Góly: 27. Javier Saviola, 58. Joaquín, 90. Francisco Portillo - 47. Míchel Herrero

Málaga trpělivým a soustředěným výkonem dokázala, že jí umístění na špici sluší a padne jak ulité. Stavbyvedoucí andaluského projektu Manuel Pellegrini může býti potěšený zejména ofenzivním projevem mančaftu, jenž opanoval téměř všem herním atributům a nakonec i přes valencijskou gólovou odpověď či vyloučení Sergia Sáncheze po zásluze dosáhl vítězného cíle. Velký debut přitom zažil Javier Saviola, jenž se na vítězství podílel dvěma argentinskými body a sklidil obrovský aplaus domácích přívrženců.

Dominantní držení míče po vzoru Barcelony, ovšem s rozdílnou a přímočařejší posloupností jednotlivých šturmů - i tak lze charakterizovat hru Ančoviček v prvém dějství. Málaga držela mičudu na svých kopačkách a pohlednými kombinacemi či centry se dostávala na dohled Munuovi svatyně. Již v šesté minutě ztroskotal na valencijském brankáři Joaquín, jehož souboj tváří tvář brankáři byl na dlouhou dobu posledním ohrožením soupeřovy branky.

Ačkoliv měla Málaga úctyhodnou převahu, nedokázala ji dotáhnout do kýženého cíle a končívala se svými útoky bez kloudnějšího zakončení. Tento herní stav trval do sedmadvacáté minuty, kdy si mladíček Isco potáhl balón uprostřed pole a narýsoval fantastickou, milimetrovou přihrávku na nabíhajícího Javiera Saviolu, jenž se rozvzpomenul na slavná léta a v souboji jednoho proti jednomu nedal brankáři soupeře šanci.

Pro někdejší a lehce vyhaslý argentinský supertalent branka znamená fantastický a snový start do nového angažmá. Ostatně velmi dobrým výkonem a nakonec i brankou potěšil Francisco Portillo, který společně s Iscem a Joaquínem stál za andaluskou herní dominancí v prvém dějství.

Do toho druhého ovšem Blanquiazulones nevykročili pravou nohou, zato Míchelova přenádherná pravice rozpohybovala mičudu tak dobře, že skončila v síti bezmocného Willyho Caballera. Nádhernou brankou povzbuzení hosté přidali na aktivitě, ale defenzíva, v níž nakonec nechyběly stálice Weligton a Demíchelis, pracovala obstojně.

Klíčový moment utkání přišel těsně před hodinkou hry, když Javier Saviola - obdobně jako Isco v prvním dějství - vytříbenou přihrávkou vybídl nabíhajícího Joaquína ke skórování, na což opora Ančoviček zareagovala vstřícnou, gólovou odpovědí. Následovala neurovnaná pasáž, velké množství nedovolených zákroků, nepřesností i střídání. Nepočítaje nastavený čas, ani jedno mužstvo se nedostalo do větší příležitosti, ba naopak se zápas odehrával ve středu pole, daleko od sítěmi potažených trámů.

Samotný závěr však přeci přinesl trochu vzrušení, neboť byl ponejprv po zásluze vyloučen Sergio Sánchez (po druhé žluté), na což ovšem odpověděl velmi dobře hrající Portillo svou druhou brankou v ročníku, kterou tentokráte zaznamenal nezvyklým způsobem, totiž povedeným koníčkem z deseti metrů, jenž byl mimo dosah Munuy i snažícího se Ballesterose.