Premier League - souhrn 16. kola

Góly: 19. Steve Sidwell, 63. Hugo Rodallega - 54. Hatem Ben Arfa

Minulé vzájemné střetnutí na Craven Cottage nabídlo extra ofenzivní podívanou, okořeněnou rovnými sedmi brankami, kterých jsme se nyní sice nedočkali, ovšem Fulham je jistojistě rád i za těsně vybojované tři body.

Podle očekávání se oba týmy rozjížděly pomaleji, úvodní čtvrthodina tak příliš fotbalově pohledných akcí nenabídla, a k vidění bylo nejvíce ze všeho urputné přetlačování ve středu pole, které jednoznačného vítěze nepoznalo. Následně ukázal efektní, ale zároveň neméně efektivní zpracování balónu Rodallega, hned nato vypálil, prostor ohraničený třemi tyčemi ale přes všechnu snahu netrefil.

Kolumbijský reprezentant však rozhodně neházel flintu do žita, právě on stál na začátku akce, po které Duff vracel pod sebe na Sidwella, který za pomoci teče Williamsona a břevna hostující branky, dopravil mičudu do sítě - 1:0. Dvacátá minuta mohla být pro NUFC kritická, Tiotého špatnou přihrávku dokázal vystihnout Berbatov, chytré uvolnění vyslalo bulharského kanonýra tváří v tvář na Krula, ten si však tentokráte poradil na jedničku a střelu z mírného úhlu vyrazil! FFC mělo postupem času navrch, Rietherův centr dokázal Krul vyrazit jen k Berbatovovi, brankáři Strak ale nyní pomohl Williamson.

Hostující strana povětšinou sázela na dlouhé nákopy, ty však konečné adresáty (Ba a Cissé) nenacházely a útočná potence Magpies tím vyloženě trpěla. Přesto mohl po půlhodině hry srovnat krok Coloccini, kterýsi z hloubi pole naběhl na rohový kop, jeho hlavičku ovšem vytěsnil mimo branku dobře postavený Riether! Ten samý hráč musel zachraňovat ještě jednou, tentokráte proti ráně Demby Ba.

Také po změně stran se pokračovalo podle stejných not - ofenzivní invence Chalupářů byla mnohem pestřejší a svoji třetí šanci v utkání měl na kontě Berbatov, ani pro tuto chvíli ale nedokázal poslat kulatý nesmysl přesně! Krátce nato se zpoza vápna opřel do míče Ben Arfa, jehož ráně zásadně pozměnila dráhu mírná teč Riiseho, Schwarzer už měl v ten okamžik nakročeno a reagovat již nestihl - 1:1.

Ani tento moment však domácí snahu nezastavil, spíše naopak. Berbatov se pro změnu obsadil do role myslitele, když chytrým pasem vyslal ke zteči Sidwella, ten však napálil jen pohotového Krula a z nadějné akce tak opět nezapršelo! V šedesáté třetí minutě ale poslal do vápna skvělý volný přímý kop Duff a Rodallega hlavou nekompromisně zavěsil - 2:1. Utkání začínalo nabírat na intenzitě a bylo se rozhodně na co koukat. Z ničeho nic se na opačné straně dostal ke střele vysunuvší Coloccini a parádně zatočeným pokusem trefil vzdálenější tyčku Schwarzerovy branky!

Sedm minut před koncem se jako tank prodral do nadějné střelecké pozice Ba, jeho přízemní ránu na zadní tyč však brankář Fulhamu kryl. Vědět o sobě dal znovu také Berbatov, dneska mu ovšem evidentně přáno nebylo a Krula nepřekonal. Martin Jol poslal na závěrečné minuty do hry také zkušeného šutéra Mladena Petriče, který mohl na výsledek přidat definitivní razítko, ale z dálky orazítkoval břevno!

Góly: 36. Mark Noble (pen.), 44. Steven Gerrard (vl.) - 11. Glen Johnson, 76. Joe Cole, 79. Jonjo Shelvey

Nedělní fotbalová Anglie se nesla v duchu otáčení zápasů. Manchesteru City se to doma v derby málem podařilo, úchvatně to zvládl Everton proti Spurs, no a v Upton Parku se otáčelo dokonce dvakrát. Ten rozhodující obrat měl na svědomí Liverpool, který tak nakonec porazil West Ham 3:2.

První z pěti gólů zařídil famózní ranou Glen Johnson. Pravý obránce Reds převzal příhru od kapitána týmu Stevena Gerrarda, jak je jeho dobrým zvykem, potáhl míč po straně k vápnu, dvakrát si jej přehodil na jednu i druhou nohu a nakonec pravačkou vypustil neskutečný projektil směrem na Jaaskelainena, jenž absolutně neměl šanci s letící koulí cokoli udělat - 0:1.

V té době už Hammers měli na svém kontě minimálně jednu gólovou šanci. Chvíli před Johnsonovou parádou z jedenácté minuty střílel ve velké příležitosti Diame, ale nešťastně trefil jen jednoho ze svých spoluhráčů. Štěstí neměli ani poté, když další jasnou šanci zmařil tentokrát skvělým zákrokem Daniel Agger.

West Ham srovnal až v šestatřicáté minutě, když Demel nastřelil Allenovu ruku ve vápně a domácí zahrávali pokutový kop. Tradiční exekutor Mark Noble trefil skvěle spodní roh Reinovy branky a bylo to 1:1. Ještě do přestávky se navíc Allardycovým svěřencům povedlo stav zcela zvrátit. Jarvisova pobídka pro spoluhráče v podobě centru do vápna nakonec našla hlavu smutného hrdiny Stevena Gerrarda, který hlavou trefil neomylně prostor u bližší tyče - 2:1.

Druhý poločas dlouho nenabídl žádnou zajímavější příležitost. Velké věci se začaly dít až zhrba v polovině dějství. Sterlingovu jedovku pod břevno ještě Jaakelainen výtečně vyrazil, ale na chytrou střelu Joe Cola už byl krátký. Někdejší hráč Chelsea obdržel skvělou přihrávku od Sterlinga do vápna a levačkou křížnou ranou na zadní tyč vyrovnal čtvrt hodiny před koncem na 2:2.

A Liverpool měl hlad. Jen tři minuty nato utekl po pravé straně Jordan Henderson, hledal ve vápně "útočníka" Jonja Shelveyho a centr nakonec po teči stopera domácích Jamese Collinse dopadl za čáru a do sítě - 2:3. V samém závěru ještě z přímého kopu mohl odvrátit porážku Maiga, ale nebyl přesný. Liverpool tak přeskočil West Ham v tabulce a je desátý - o příčku výše než jeho dnešní soupeř.

Góly: 89. Steven Pienaar, 90. Nikica Jelavić - 76. Clint Dempsey

Vypadalo to na další vydařený výlet. Ještě v 89. minutě vedl Tottenham na Goodison Parku 1:0 a zdál se být v pohodě, zkoncentrován. Pak ovšem nadešlo heroických 88 vteřin v podání Evertonu a tři body se rozplynuly jako pára nad hrncem. Toffees si takto udrželi domácí sérii neporazitelnosti, jíž natáhli už na 12 zápasů, a posunuli se na čtvrtý flek.

Karamelky do utkání vstoupily ryze pozitivně. Hned zkraje pokoušel štěstí Osman a nebezpečí, leč hosty rozmanitě zažehnávané, se rodilo i nadále. Everton vskutku dlouho nebyl úspěšný vinou mnoha rozličných faktorů. Jednou zklamala muška Colemana, jindy Gallas na poslední chvíli sáhl do centru Mirallase, který by nepochybně usměrňoval do sítě Jelavić, a také brankář Lloris si do přestávky vzal slovo, když včas vystartoval proti unikajícímu Jelavićovi.

Také do druhé části Everton vstoupil celkem zhurta, ačkoliv bez opětovně zraněného Mirallase. Právě jeho záskok Naismith byl patrně sám zaskočen svým regulérním postavením, takže prudký Bainesův pas mezi tři tyče neusměrnil; a Jelavić zase vytloukl pečlivě vystavěné bloky v bílých trikotech.

Poté, co došlo k opětovnému srovnání sil, se nezasvěcený divák mohl potěšit tak maximálně silovým, ovšem nepříliš umístěným přímým kopem Vertonghena; a potom až v 67. minutě akcí tandemu Pienaar-Baines, kterou hrubě nepřesně zakončoval Osman. Ten samý hráč posléze i konečně protáhl Llorise, když technicky střílel po 74 minutách.

Teprve záhy se kolotoč utkání řádně roztočil. Nejprve nesmyslně vyběhnutého Howarda vytrestala ztečovaná střela Dempseyho, která takto Američana přelezla, ačkoliv vylétala ze solidní hloubky hrací plochy; následně Tottenham přišel o svého dosud nejlepšího hráče Dembélého vinou zranění; a nakonec Sigurdsson citlivým projektilem orazítkoval břevno Howardovy svatyně.

Naštěstí pro Everton ovšem dnes neměl bůhvíjaký den žádný z brankářů. Pienaarova hlavička po centru Colemana totiž rozhodně neměla klasicky gólové parametry, to jen Lloris při skoku zvláštně rozložil ruce. A aby toho nebylo málo, Spurs se hned vzápětí sesypali kompletně. Jelavić si na hraně ofsajdu počíhal na Velliosův neúspěch při pokusu zakončit nůžkami a po zametení s propadnuvším balonem mohl jít nespoutaně slavit s domácími fanoušky. Během 88 sekund Karamelky obrátily toto střetnutí naruby; a ve vedení již vytrvaly.

Góly: 60. Yaya Touré, 86. Pablo Zabaleta - 16. Wayne Rooney, 29. Wayne Rooney, 90. Robin van Persie

Další výhra ManUtd na Eastlands v poměru 3:2 a další neskutečný fotbalový zážitek. Na Etihad Stadium se nejprve Rooney stal historicky nejlepším střelcem United v manchesterských derby, pak se City úžasně vrátilo a v nastavení Van Persie při své premiérové účasti na tak zvláštní události rozhodl.

Jestliže jsem v preview avizoval, že Mancini bude muset zatočit jak se špatnou formou Yayi Tourého, tak s Rooneym, nyní jde bez problémů zkonstatovat, že se mu nepovedlo ani jedno.

Bleděmodrým opět nezahrály individuality v čele s Tourém, Nasrim a Agüerem, Kompany musel brzy frustrovaně střídat kvůli zdravotním problémům...no, a výsledkem byly pozitiva zhmotněná maximálně v prvních 15 minutách zápasu. Tehdy United nechali svého soka takzvaně "vycukat", nastoupili pasivně, avšak zároveň pozorně - a tak se třásli jen při Balotelliho hrubě nepovedeném voleji.

Naopak agresivnějšímu ManUtd se po Rooneyho šťastné brance z čistého nebe povedlo dokonce i převzít absolutní kontrolu nad vývojem zápasu. Populární "Wazza" otevřel skóre zrovna po uzavření zahajovací čtvrthodiny, když jej našel Young a on se sice trefil obdivuhodně přesně k pravé tyči, to však takovým šouráčkem, který snad ani nemohl dopředu vyprojektovat. Tak jako tak Rooney devátou trefou vyrovnal Charltonův příděl ManCity ve všech soutěžích.

A platný být nepřestával. Právě on a stoper Evans byli patrně těmi rozdílovými hráči, jimiž ManCity zkrátka ani zdaleka nedisponovalo. První střelecký pokus mířící mezi tři tyče si koneckonců v dresu ManCity vypracoval Agüero až ve 23. minutě; a to v obležení asi šesti soupeřů, přes něž se takřka individuálně probil čistě silou vůle. Jeho projektil potom logicky postrádal razanci.

Vzhledem k nečinnosti Citizens potom nebylo žádným překvapením, že přišel další trest. Rooney si ve vápně našel ideální cestičku k přízemnímu centru Rafaela a Hart zase jednou neměl nárok. Sám pihovatý forvard se tímto stal teprve šestým hráčem v historii Premier League, který dosáhl na hranici 150 vstřelených branek; zároveň sebral Henrymu titul nejmladšího elementu této společnosti (předehnal ho o více než rok).

Druhou část otevřela poněkud utahaná, nudná perioda. Nic moc se nedělo, dokud Agüerův technický pokus v 57. minutě zakončil první opravdu hbitý útok Citizens za dlouhou dobu. United nicméně odpověděli po svém: Van Persie si na rohu vápna připravil palebnou pozici a dokonce i slabší pravačkou překrásně vypálil do vzdálenější tyčky. Young potom dorážel ve zcela regulérním postavení, přesto se mával ofsajd.

A Red Devils mohli pocítit zdvojnásobenou křivdu hned chvíli poté. De Gea se sice vytáhl proti Tévezovi a následně jej zblízka senzačně nastřelil také Silva, ovšem jakmile Tévez připravil Yayovi Tourému třetí střelecký pokus, reprezentant Pobřeží Slonoviny se už zkrátka nemohl mýlit.

Po domácím snížení se utkání začalo vyostřovat v rovině fyzičnosti, nikoliv však té herní. United se dařilo umně rozmělňovat cokoliv, co mohlo směřovat k závěrečnému tlaku Citizens. Za jediný "úlet" šlo dlouho mít Silvovu povedenou zasekávačku těsně u brankové čáry a následnou ránu do vytrčeného de Geova ramene. Tato příležitost se narodila až v 78. minutě.

V příštích pasážích až dramaticky kleslo tempo herního projevu obou mužstev, jako by oba ansámbly naráz takříkajíc "vytuhly". Ovšem to šlo spíše o klid před bouří. V 86. minutě se totiž míč z rohu odrazil na hranu šestnáctky, tam stál leda tak Zabaleta a muž s kapitánskou páskou se nikterak nerozpakoval - udeřil do balonu a trefil se přesně k pravé tyči.

Od té doby oživlí bleděmodří presovali, tlačili, prostě se hnali za senzačním obratem. Energie už nicméně nebylo nazbyt, a tak pouze Silva slabě střílel do de Gey. Naopak Manchesteru United ještě stihl vybojovat přímý kop Rafael, jehož neopatrně křižoval Tévez...a odtud vzešla definitivní tečka parádního derby.

Samir Nasri nejenže se ve zdi schovával za Džeka, on navíc v osudovou chvíli nepochopitelně vytrčil svou pravačku - a fatálně tak ztečoval Van Persieho projektil. Nizozemský forvard oslavil svůj debut v manchesterském derby a domácí příznivce přiměl k nespoutanému řádění, z něhož si ještě Ferdinand odnesl "pěkný" šrám nad levým okem.

Góly: 51. Michu, 59. Jonathan de Guzmán, 90+2. Michu - 16. Steven Whittaker, 40. Sébastien Bassong, 44. Grant Holt, 77. Robert Snodgrass

Očekávání parádního souboje loňských nováčků nebylo liché. Norwich svého velšského soka zaskočil silně metodickou, trpělivou hrou založenou na perfektně zahrávaných standardkách. Naopak Swansea své fanoušky potěšilo alespoň výrazně zlepšeným projevem ve druhém dějství, díky němuž neprohrálo rozdílem třídy, ba si ještě spíše zasloužilo bodovat.

Asi nikoho nepřekvapí, že 0:3 na Liberty Stadium labutě ještě nikdy v rámci Premier League po úvodní části neprohrávali. Na druhou stranu inkasovat před vlastními diváky 3 a více branek od Norwiche - to se Swansea povedlo už podruhé v řadě. Loni tu Canaries úřadovali výhradně po pauze a triumfovali poměrem 3:2; tentokrát si významnější část nadílky schovali pro zahajovacích 45 minut.

Norwich šel za vedením od úvodních minut, okamžitě vykazoval větší chtíč udeřit. To se málem projevilo po dvou minutách při hlavičce Johnsona nebo po 14 minutách při ráně Howsona, která si to namířila přímo do vzdálenější tyče. První gólová zmínka v zápise o utkání tedy pochází z 16. minuty - to Snodgrass famózně vrátil míč na trasu rozeběhnutého Whittakera a pravý bek Norwiche své úchvatné sólo také precizně zakončil.

Teprve tato situace byla impulsem pro labutě k probuzení. Od té doby prakticky až do obrátky Swans neefektivně hrozili, zatímco Canaries proměnili jakýkoliv náznak příležitosti. Grahamova lobovaná přihrávka tedy skončila na břevně a Routledge nechtěně odklonil Michuovu ránu těsně vedle - zatímco nebývalé rozstřílený Bassong a vzápětí i útočník Holt v rozmezí 40. a 44. minuty dvakrát zužitkovali Snodgrassovy donášky ze standardek (druhý jmenovaný tedy nepřímo, po špatném odvrácení centru).

V úchvatném představení se, jak už napovídá skóre, pokračovalo rovněž po obrátce. Ve 49. minutě se málem o "wondergoal" postaralo spolupracující duo Snodgrass-Johnson, kdyby se znovu nepřihlásila o slovo horní tyčka jedné ze svatyní. Proto se tedy přesněji mířilo vstříc Bunnově kleci. Michu nejprve v 50. minutě zatočil s přízemním centrem Bena Daviese, aby vzápětí navázal De Guzman pohotovou křižnou ranou dostal domácí na dostřel upadajícímu soupeři.

Jenže Kanárci nehodlali polevit nadobro: v 77. minutě se překrásně z přímého kopu prosadil Snodgrass, aby přidal již svůj třetí "kanadský bod", a to už bylo na Swans příliš. Michu sice ještě odhlavičkoval za čáru Routledgeův centr, nicméně tak se stalo až ve třetí minutě nastavení - potom už zbyl čas akorát na jednu Shechterovu solidní šanci.

Góly: 26. Mikel Arteta (pen.), 64. Mikel Arteta (pen.)

Byly tu čtyři výhry v řadě, teď má West Bromwich náběh na čtyři prohry v řadě. Proti Arsenalu nicméně Baggies představili nepěknou verzi bojácného fotbalu, a ačkoliv je ve finále srazily pouze dvě penalty, bod si patrně nezasloužili.

Zkoncentrovanější, pracovitější Arsenal rovná se vyhrávající Arsenal. To se přesně dnes potvrdilo. Kanonýři nastoupili se zbrusu novými křídly (Oxlade-Chamberlain-Gervinho) a od počátku se to v křídelních prostorech, a nejen tam (uprostřed hlavně díky Wilshereovi) hemžilo zdravým pohybem. Zároveň ruku v ruce šel velký přehled v odebírání míčů ještě zavčas, takže WBA za celé úvodní dějství z ofenzivní síly předvedlo vskutku pramálo; zpravidla končilo jen chvíli po překročení půlící čáry a jedinou střelu měl na svědomí nepřesný Brunt.

To Gunners na tom byli lépe, ačkoliv ani oni ve finální fázi nikterak nepřesvědčovali. Po jedné hlavičkované měl nakonec Gervinho na kopačce gól, ze vzduchu ale mičudu nenakopl ideálním způsobem a minul. Také u dalších zajímavých situací, vyjma té gólové, přitom vlasatý Slon nechyběl. Do přestávky ještě jednou unaveně pálil poté, co zachytil ještě mizernější střelu Oxlade-Chamberlaina. A jindy si na levém kraji šestnáctky dobře počkal, ani to ale nestačilo Wilshereovi, běžícímu z velké hloubky, aby stihl na malé vápno doklouzat ve vhodné konfiguraci.

Kolem gólového okamžiku jsem se doteď schválně jenom motal, neboť o žádný vrchol této části (jakkoliv by se to dalo očekávat) rozhodně nešlo. To spíš o vrchol neslušnosti. Cazorla ve 26. minutě po zasekávačce v pokutovém území nevynuceně upadl a Arteta z penalty neměl problém dostat Kanonýry do vedení.

Také po obrátce hrál jednu z ústředních rolí Gervinho. Zvláště když v 61. minutě na malém vápně nepochopitelně promáchl lehký míč. U dalšího gólového momentu každopádně chyběl. Opět šlo přitom o penaltu, tentokrát však jasnou. V 63. minutě se neobratný Brunt jen pomalu otáčel a pak už akorát Oxlade-Chamberlaina zoufale podkosil. Arteta potom na puntíku odmítl spekulace Girouda a vzápětí také kohokoliv jiného, když opět suverénně napálil míč k prostředku branky.

Throstles to v poslední dvacetiminutovce čím dál víc otevírali, ovšem hlavním důsledkem nebylo více šancí vepředu, nýbrž více okének vzadu. Těch nicméně domácí využívali velmi mizerně - Giroud jednou ztěžka zakončoval hlavou mimo, podruhé se k Chamberlainově prudkému pasu na malé vápno ani nepropracoval.

Teprve v samotném závěru se o slovo přihlásili i Baggies. Rosenberg ale pálil přímo do Szczesného a Lukaku po standardce hlavičkoval vedle. Ve finále se tedy spíše mělo slavit na druhé straně, Podolski však po výzvě Wilsherea zpracovával mičudu tak dlouho, až ji prazvláštně, z dokonalé pozice poslal nad břevno.

Góly: -

Kdo na základě vizitek střelců Aston Villy a Stoke City nakonec přeci jen očekával bezbrankovou remízu, dočkal se. Birminghamské nespasil ani Darren Bent, který byl za oboustranného "standing ovation" poslán na plac vůbec poprvé po šesti kolech odpočinku.

Pohled na trávník občas vyzýval k zimnímu spánku, doopravdy. Begović byl za celý zápas povolán do akce sotva dvakrát, zatímco jeho protějšek Brad Guzan mohl rovnou místo utkání vyrazit na vánoční nákupy. První poločas byl potom na šance kompletně skoupý.

Villans sice vykázali řádné množství energie, ovšem jakýkoliv průlom nepřipadal v úvahu; Potters se pak typicky pouze rvali na všech místech hrací plochy. Jediná významnější událost úvodní části jde tedy na vrub Bentekeho, který po 12 minutách a hlavičkované výzvě Agbonlahora z voleje napálil Shawcrosse. Navázat se posléze nepovedlo ani Bannanovi, a tak se šlo do kabin za očekávaného stavu 0:0.

Po změně stran se věci daly trochu do pohybu, alespoň na poměry tohoto utkání, jenže Agbonlahor se kýžené penalty nedočkal a Lowtonův střílený centr vystihl překvapivě nedřímající Begović. Jinak už druhá část zaujala hlavně vyloučením Shottona, které korunovalo obecně poměrně fyzické klání.

Góly: 61. Jason Puncheon

Pro Saints je dnešní vítězství nesmírně důležité. V utkání o šest bodů si Southampton dokázal poradit s Readingem a udolal jej nejtěsnějším možným způsobem. Jediný gól zápasu vstřelil Puncheon, který se tak postaral o to, že nováček soutěže opustil sestupové příčky. Reading zůstává předposlední.

A domácí Southampton měl i první šanci zápasu, když Puncheon posunul v osmé minutě míč do strany na Clyna, ten jej vracel do vápna, odkud těsně vedle střílel Schneiderlin. Po půlhodině hry se do šance dostali i hosté, konkrétně Tabb, který sám rozjel rychlý brejk, proběhl se kolem řady protihráčů a zpoza vápna střílel - Davis ho ale pohotově vychytal.

Gól padl už v prvním poločase, Puncheon po rohu Fonteho skóroval hlavičkou, ale jeho branka nebyla uznána. V závěru poločasu měl na hlavě otevření skóre i readingský Robson-Kanu, nicméně hlavou zblízka orazítkoval jen tyč.

Ve druhé půli měli více ze hry také domácí Saints, sedm minut po přestávce ještě Puncheon Federiciho neprostřelil, ale po hodině hry už byl úspěšný. Dostal pěknou přihrávku od Clyna, s míčem si počínal ideálně, načež křížnou přízemní střelou trefil přesně nechytatelný prostor za tyčkou - 1:0.

Vyrovnání měl na noze Le Fondre, ale z velké blízkosti po přihrávce McAnuffa vůbec netrefil branku. Když se pak neujala ani střela střídajícího Gulyho, jehož skvěle vychytal Federici, skončilo utkání hubenou výhrou Southamptonu.

Góly: 66. Adam Johnson - 11. Fernando Torres, 45+2. Fernando Torres (pen.), 49. Juan Mata

Tak že by se začalo v Chelsea blýskat na lepší časy? Po rozstřílení Nordsjaellandu si Blues díky skvělému prvnímu poločasu poradili i se Sunderlandem a zvítězili na Stadium of Lights 3:1. Největší zásluhu na tom má Fernando Torres, který opět vstřelil dva góly a u třetího asistoval. Po sedmi utkáních bez výhry tak třetí tým tabulky konečně zvítězil.

Chelsea vstoupila do utkání parádně, o což se postarala dvojice Mata, Hazard. Španěl si už ve druhé minutě všiml náběhu drobného křídelníka, geniálním pasem jej vyslal do nájezdu, ale Hazarda ve vápně fauloval Larsson. Levonohý rychlík však souboj ustál a již nedokázal ve znevýhodněné pozici překonat Mignoleta, který ho i s míčem "sebral" včasným výběhem.

O dvě minuty později naopak Hazard krásně našel Matu, jehož přihrávka naslepo do vápna však nenašla adresáta. A hned další dvě minuty nato Ivanović odcentroval do šestnáctky, po dvou odrazech se míč dostal k Torresovi, ale ani on přes hbitého Mignoleta míč nedostal. Až v jedenácté minutě se to Chelsea podařilo. Moses vyslal do brejku Hazarda, ten pravačkou poslal míč do vápna a Fernando Torres ze vzduchu podrážkou krásně otevřel skóre - 0:1.

Sunderland se v první půli nedostal téměř ke slovu, jediným zábleskem byla rána Sessegnona, které vystavil stopku dobrým zákrokem Čech. Klíčový okamžik duelu přišel v úplném závěru poločasu. Již v nastaveném čase Ramires pelášil pro míč do nejodlehlejšího rohu velkého vápna, kde jej zcela nesmyslně sestřelil zezadu Larsson a tentokrát už za jeho faul byla penalta udělena. Chopil se jí překvapivě Fernando Torres a bez potíží střelou k tyči zvýšil na 2:0 pro Chelsea.

Hned po návratu z kabin uštědřili svěřenci Rafaela Beníteze soupeři další klín do srdce. Mosesův centr nadělal obrovské problémy Bardsleymu, míč se od něj odrazil k Torresovi a ten z prvního doteku napálil břevno. Dorážky se ujal Juan Mata a bylo to 3:0. Ještě jasněji mohlo být za další tři minuty. Mata přihrál Mosesovi, jenž ranou z úhlu těsně minut Migloletovu branku.

Pak tradičně Chelsea trošku polevila a aktivita se začala přesouvat na kopačky Black Cats. Pasivita hostů se nevyplatila v šestašedesáté minutě, když Luiž nedokázal odhlavičkovat míč z nebezpečného prostoru, McClean přiťukl balon Johnsonovi a ten krásnou křížnou ranou překvapil Čecha - 1:3. Za deset minut mohl bývalý hráč Manchesteru City přidat druhou trefu, ale jeho přímý kop tentokrát český gólman skvěle lapil.

Do hry se po měsíci a půl dostal i Frank Lampard a za čtvrt hodiny i s nastavením si stihl připsat jednu pěknou střelu, jíž zkrotil Mignolet. Mackems sahali po snížení ještě po skončení základní hrací doby, Wickhamova střela však mířila i s pomocí Čecha těsně vedle. Neuspěl ani Garnder, ač měl k brance blízko - z přímého kopu však orazítkoval jen břevno.

Góly: 19. James McCarthy, 74. Jean Beausejour - 26. Ryan Nelsen, 71. Djibril Cissé

Do třetice s bodem. Queen’s Park Rangers ani potřetí pod Redknappem nevyhráli a natáhli šňůru bez vítězství už na šestnáct zápasů, čímž překonal rekord v čekání na výhru. Dosavadní maximum Premier League držel Swindon, který v sezoně 1993/94 čekal na výhru 15 duelů.

Vyrovnané utkání skončilo zaslouženou remízou, v úvodu se také šance dělily takřka rovným dílem. Než začaly padat branky, snažil se o střelu Taarabt a z přímého kopu Jones, jenže ani jeden proti brankáři soupeře neuspěl. Green a Al Habsi byli překonáni až zhruba v polovině úvodního dějství.

V devatenácté minutě se k odraženému míči po rohovém kopu dostal James McCarthy a propálil vše, co mu stálo v cestě, včetně tečujícího Mackieho - 1:0. Vedení však Wiganu nevydrželo dlouho, už za sedm minut se kopal roh na druhé straně, od praporku kopal Taarabt, fantastický náběh Ryana Nelsena nikdo nezachytil a po nekompromisní hlavičce bylo vyrovnáno - 1:1.

Do přestávky se urodilo ještě po jedné šanci na obou stranách, jenže Di Santa vychytal Green a těsně před hvizdem ještě po chybě Wiganu v rozehrávce střílel Wright-Phillips, přestože měl k dispozici o mnoho lépe postavené spoluhráče.

Vstup do druhé půle vyšel o mnoho lépe domácím, už po pěti minutách měl obrovskou gólovku McCarthy, ale byl již příliš blízko Greena, který jeho pokus vyrazil. Brankář QPR si poradil i s Gomezovou střelou, která přišla o dalších pět minut později. Stejný hráč pak vzápětí trefil břevno.

Do vedení šli přesto hráči Rangers. Chvíli před gólem měl stoprocentní šanci M’Bia, jehož dělovku ještě Al Habsi zneškodnil, ale na pokus Cissého už nedosáhl. Po velké chybě v rozehrávce domácích oslovil M’Bia Wrighta-Phillipse, ten předal neobsazenému Francouzi do vápna a Cissé mířil dokonale na zadní tyč - 1:2.

Jenže tento stav vydržel jen tři minuty, než druhým gólem v utkání uzavřel na konečných 2:2 vyrovnal druhým gólem v zápase McCarthy. Nejprve přihrál do strany Beausejourovi, ten mu následně do šestnáctky vrátil a následná střela našla cíl. Wigan mohl stav ještě otočit, avšak Maloneyho vychytal dnes výborný Green.