Premier League - souhrn 12. kola

Góly: 3. Shane Long, 11. Shane Long - 67. Karim El Ahmadi, 76. Ashley Westwood

Dokonalý revanš za letošní lednové derby o západní část regionu Midlands se dnes povedl Aston Ville. Ta se musela vzpamatovávat z naprosto otřesného startu do zápasu, po přestávce ale i díky příspěvku uzdravených tahounů Weimanna s Agbonlahorem srovnala. Tak jako začátkem roku na stejném hřišti West Bromwich...

Shaneu Longovi se dneska do derby s Aston Villou startovalo věru krásně a pokojně. Nejenže si ve třetí minutě exkluzivně zpracoval dlouhý nákop a pak s přehledem zakončil na 1:0, on mu byl také minimálně z půlky darován také druhý gól. Ještě v 11. minutě jej vyzval Bacuna a Long po hbité "koloběžce" precizně vyměřeným lobem velmi rychle poslal Albion do dvoubrankového trháku.

A během pouhých 20 minut mohlo být klidně rozhodnuto, kdyby Sessegnon v tisíciprocentní šanci z voleje lépe trefil nízký centr Amalfitana; potažmo vzápětí kdyby Long v další solidní příležitosti nepálil přímo do Guzana. Místo toho tedy pomalu mohla začít dotahovat Aston Villa, které ve 25. minutě stačila jen o něco málo nižší koncovka Kozáka po dobré vzdušné práci Bentekeho.

Utkání se v tu chvíli otevřelo, a tak pouze pár okamžiků po Vlaarově zakřižování za hattrickem mířícího Longa přišlo na řadu pro změnu nedotažené přečíslení na straně druhé. Takové vražedné tempo ale brzy opět pominulo a WBA první půli v klidu dovedlo ke zdárnému konci. Nicméně na paměti Baggies stále museli mít, že letos v lednu to o pauze bylo rovněž 2:0 (tentokrát pro Villans) - a nakonec toto West Midlands Derby přijalo za svůj remízový výsledek.

Tady se ale tentokrát zpočátku k žádnému heroickému comebacku neschylovalo, a tak po 56. minutách a Amalfitanově nepřesně zakončené individuální akci musel Paul Lambert sáhnout hnedka k trojitému střídání. Zároveň se odhodlal k vysvlečení dvou sotva vyléčených marodů, Weimanna s Agbonlahorem, kteří si letos spolu s Bentekem pohříchu de facto vůbec nekopli. A hned to bylo docela o něčem jiném.

Weimann málem nachytal Myhilla mezi nohami, aby z následného rohu pouze do vlastního spoluhráče pálil jiný střídající fotbalista Fabian Delph. Také Albion si ovšem periodicky zvládal tvořit nějaké ty šance - po křídelní akci měl například v 64. minutě skórovat opět Sessegnon. Teprve za dalších pár okamžiků se Villa přeci jen vrátila do zápasu: Weimann vyhrál uvnitř pokutového území klíčový vzdušný souboj a dobře postavený El Ahmadi už akorát hravě přehodil Myhilla.

Odplata za lednové vzájemné měření sil potom byla dokonána v 76. minutě, když Agbonlahor od levé postranní čáry přenesl míč ke kopačkám Westwooda a ten se díky bravurnímu prvnímu kontaktu s balonem mohl ranou z 20 metrů trefit naprosto přesně k levé tyči. Nádherný moment pro 23letého záložníka s premiérovým zásahem v dresu Villy; a další velký příběh do už tak napěchované historické sbírky West Midlands Derby. Zbytek duelu už byl nezvykle klidný; pro dnešek již stačilo.

Góly: 33. Fraizer Campbell, 90+1. Bo-Kyung Kim - 15. Wayne Rooney, 45. Patrice Evra

Začalo to křivdou, skončilo neskutečnou radostí. Cardiff si po bleděmodré partě z Manchesteru vyšlápl také na tu rudou, a ačkoliv protentokrát nebodoval naplno, hlavní město Walesu nepropadlo o nic menší euforii. Remízu 2:2 totiž zařídil až v první minutě nastavení Korejec Kim Bo-Kyung...

Publikum v Cardiffu se poprvé čílilo již velmi brzy. Frustrovaný Rooney totiž už v osmé minutě vztekle skopl protihráče, který jej právě obral o balon, a červenou kartu neviděl zřejmě jedině proto, že šlo o tak ranou pasáž utkání. A další důvod ke stížnostem dal Rooney divákům okamžitě v 16. minutě, kdy po chybě Caulkera a šikovné teči Hernandéze zasekl míč a odrazem od Medelovy paty jej odpálil za bezmocně padajícího Marshalla. Stal se tak prvním fotbalistou v dějinách Premier League, který dosáhl na metu 50 gólů vstřelených v nedělních utkáních.

Marshall následně krotil dobrou hlavičku Fellainiho, zatímco Odemwingie na druhé straně svou ránu mezi tři tyče nevtěsnal. Bluebirds se nicméně pomalu osmělovali, United působili poněkud rozháraně a na to také dojeli po více než půlhodině hry. Tehdy domácí předvedli krásnou fotbalovou akci, kterou po díky vynikající vizi dua Whittingham-Mutch jemným průstřelem de Gey završil unikající Fraizer Campbell.

United se každopádně ještě do poločasu vzpamatovali, Evra se prosadil po standardce Rooneyho a průměrný příznivec Red Devils se zřejmě těšil na zkoncentrovanější Moyesovy ovečky po obrátce. To by ovšem byl na omylu.

Fellaini sice okamžitě hlavičkoval chytře za sebe, Marshall si ale dnes na jeho hlavičkované projektily očividně věřil - také tentokrát zasáhl bezchybně. A vyznamenal se rovněž proti Smallingově pokusu po následném rohovém kopu. Mackay byl v tu chvíli celý bez sebe. A zanedlouho na tom byl podobně, tentokrát z jiného (svým způsobem pozitivnějšího) důvodu - to když nezastavitelný exďábel Campbell ve snaze vyrovnat nastřelil brankovou konstrukci.

Když pak nádherná vzdušná kombinace Welbecka s Rooneym deset minut před koncem vyústila v nepřesné zakončení prvního jmenovaného, připravila půdu pro senzační koncovku. Té předcházela na samém úvodu nastavení incident na zadní tyči, diskuze a potom to přišlo.

Rozhozené United položil nádherný centr Whittinghama a Kim Bo-Kyungova hlavička přesně mezi dvěma soupeři, která uvrhla Cardiff City Stadium do nespoutané euforie. Ta už vytrvala až do konce, jakkoliv domácí fanoušci ještě dvakrát tajili dech při šancích Rooneyho a Smallinga.

Góly: 1. Jesús Navas, 34. Sandro (vl.), 41. Sergio Agüero, 50. Sergio Agüero, 55. Álvaro Negredo, 90+2. Jesús Navas

Na Etihad Stadium se zase jednou střílelo. Poté, co si z Manchesteru odvezl ošklivý világoš Norwich, jej téměř napodobil o mnoho ambicióznější Tottenham. Svěřenci André Villas-Boase inkasovali od Citizens výprask 0:6, přičemž tak zdvojnásobili dosavadní počet obdržených branek. Dvěma góly opět zaperlil nezastavitelný Sergio Agüero.

O nevšední kanonádě napověděla už první minuta. Po deseti vteřinách Lloris pokazil výkop a domácím se naskytla první šance. Agüera francouzský brankář vychytal, ale dorážku Navase, který obloučkem do šibenice nadchnul celou fotbalovou Anglii, už neměl nárok. Odpovědět mohl na druhé straně Lamela, ale v obrovské šanci selhal a místo uklizení míče do poloprázdné branky dal šanci na vyniknutí ideálně stojícímu Demichelisovi.

Druhý gól Citizens byl na spadnutí záhy, když Llorise donutil k reflexnímu zákroku Sergio Agüero. Síť se však vlnila až o pár minut později. Nasriho pas do vápna převzal pohodlně Agüero, a přestože jeho následný pokus Lloris vyrazil, fanoušci Man City zklamaní být nemuseli. Dorážky se totiž akrobaticky chopil Negredo a míč se z jeho kopačky přes značně tečující Kaboula se Sandrem dostal až do sítě. Lloris musel kulatý nesmysl lovit ze sítě do poločasu ještě jednou a to už se trefil nejlepší střelec Premier League, jenž snadno uklidil do branky luxusní Navasův pas do malého vápna.

Při změně stran tak bylo takřka rozhodnuto. Citizens však pro jistotu v kanonádě pokračovali a už pět minut po obrátce utekl Yaya Touré obraně, v šestnáctce předložil míč Agüerovi a tomu opět stačilo prakticky jen správně nastavit nohu, aby vsítil svůj jubilejní desátý gól v sezoně. Pátý štulec naplánoval vzápětí Samir Nasri, jeho brilantní šajtle ovšem skončila jen na břevnu, a tak si diváci museli na další zásah počkat znovu celých pět minut. Fernandinhovu přihrávku převzal před vápnem Negredo, patičkou udělal školáka z Dawsona a krásnou střelou překonal Llorise popáté.

Nastolené tempo nemohli domácí vydržet věčně a logicky přišlo zvolnění a možná i lehké uspokojení. Hra se z pohledu Spurs přinejmenším vyrovnala a deset minut před koncem měli hosté dokonce šanci na snížení. Střídající Adebayor nicméně s gólovou šancí naložil bídně a dal Pantilimonovi prostor k vyniknutí. Chvíli poté jej napodobil na druhé straně Fernandinho, jenž po Negredově přihrávce v zakončení absolutně selhal.

Definitivní tečku za nečekaně deklasujícím výsledkem udělal v nastaveném čase druhým gólem v zápase Jesus Navas. James Milner narýsoval fantastický vysoký pas na 50 metrů, na nějž Vertoghen nedosáhl a hbitý Španěl postupoval sám na Llorise. Tváří v tvář se nemýlil a uzavřel skóre na konečných 6:0. Citizens tak potvrdili pověst suverénně nejlépe střílejícího klubu Premier League.

Góly: 21. Frank Lampard (pen.), 34. Oscar, 82. Frank Lampard

Jeden z nejlepších a nejpřesvědčivějších výkonů podala dnes londýnská Chelsea. Malé derby s West Hamem kontrolovala de facto od začátku do konce a ještě si celkem pěkně zastřílela. Dalšími brankami proti svému bývalému týmu se blýskl Frank Lampard, jehož celou dobu výtečně doplňoval aktivní Oscar...

Na Upton Parku se na pořádný rozruch čekalo poměrně dlouho. Zezačátku šlo spíše o úporné rozkoukávání, relativně typické pro jakkoliv malá městská derby - zvláště když West Ham patří k těm fyzičtějším a běhavějším celkům. Dnes mu to nicméně moc dlouho nevydrželo, respektive nebylo příliš platné. V 19. minutě si sice Hammers skrze zablokovanou střelu Nolana připravili vesměs první zajímavou situaci večerního zápasu; ovšem Chelsea neomylně a napořád ihned záhy posadila do sedla už několikátá darovaná penalta.

Když před týdnem Jaaskelainen fauloval na pokutový kop Snodgrasse, cítil křivdu, ale hlavně tím soupeře nastartoval k famóznímu obratu. Dneska už ani tu křivdu cítit nemohl, aby důsledky byly totálně stejné. Na vině byl tentokrát Jaaskelainenův spoluhráč z obrany Demel, jenž stehnem ke svému brankáři neposunul míč dostatečně razantně a finský brankář pod tlakem ve výběhu zkrátka padl pod nohy Oscarovi a musela se kopat penalta. Tu pak suverénně proměnil Lampard, aby už počtvrté v řadě skóroval proti klubu, který jej odkojil.

Také druhý gól z 33. minuty byl z půlky dílem Oscara, tentokrát už ale tu druhou obstarával Brazilcův kolega, konkrétně Eden Hazard. Ten se blýskl jemným odkloněním spoluhráčovy přihrávky přímo do běhu Oscarovi, který jej vzápětí ignoroval na "vracečku", a raději sám při zemi zacílil obdivuhodně přesně k pravé tyči.

Allardyce s vývojem nebyl vůbec spokojený a odhodlal se k nekonvenčnímu kroku - ještě před obrátkou, ve 40. minutě, šli dolů Collison s Joem Colem, což se tedy zároveň nikterak nepozdávalo mnoha fanouškům na Upton Parku. Ani efekt navíc nebyl kýžený. Střídající Maïga po změně stran trestuhodně nezužitkoval Demelovu ojedinělou pouť za odčiněním vlastní minely; a zbylý prostor už vyplňovala jen a jen Chelsea.

Ta si hned v prvních deseti minutách druhého dějství si Chelsea ukázkově zjednala pořádek až 74 % držení míče a sem tam i zahrozila. Další nebezpečnou akci táhl kupříkladu Oscar v 52. minutě, dovršit se jí ale jemu ani jeho spoluhráčům zdárně nepovedlo; teprve z následného roku uviděl Cahill svůj pokus skončit až na brankové čáře kvůli pohotovému Nobleovi.

Třetí zásah do sítě Kladivářů pak přišel jako opožděná odpověď na zmíněnou Maïgovu šanci z 65. minuty. To totiž byla, jak se později ukázalo, poslední šance West Hamu na to dostat se zpátky do utkání. Pak už akorát bezmála deset minut před koncem z hrany šestnáctky Lampard nekompromisně navázal na zablokovaný pokus spoluhráče a bylo hotovo. Gól Demby Ba z ofsajdu již favorita nemusel nijak zvlášť mrzet.

Góly: 22. Olivier Giroud, 86. Olivier Giroud (pen.)

Zatímco Merseyside Derby v rovině šancí a zábavnosti celkově předčilo očekávání, duel prvního se třetím je naopak rozhodně nenaplnil. Což ale určitě bude vyhovovat domácímu Arsenalu, který takto bez větších problémů vzadu (a ještě se dvěma nastřelenými tyčkami) překlenul potenciálně zákeřnou překážku. Nyní, i pokud Chelsea večer vyhraje, bude si na čele hýčkat pěkný čtyřbodový náskok...

První 20minutovka se dnes na Emirates Stadium nesla v duchu zvonkohry brankové konstrukce. Nejprve to byl Wilshereův citlivý lob z těžkého úhlu, co narazilo do tyčky a pak se s velkým štěstím odrazilo Borucovi přímo do náruče. Posléze v 17. minutě další delikátní zakončení - tentokrát nesmírně pohotovou patičkou - z dílny Ramseyho.

Patrně právě proto, že Arsenalu v úvodu zápasu toliko nepřálo štěstí, se pak v 21. minutě brankář Artur Boruc odhodlal k vystoupení, jemuž se budou příznivci kopané ještě dlouho smát. Jakmile totiž nesmyslně začal tancovat nad balonem před presujícím Giroudem, zkrátka se nemohl zastavit a zakopnout míč do zámezí, nýbrž jej musel ztratit a lídrovi tabulky první gól vysloveně darovat.

Fanoušek Gunners si v tu chvíli určitě s radostí vzpomněl na rok staré vzájemné střetnutí na Emirates Stadium, kde pro změnu Arsenalu pomohly k drtivé výhře 6:1 dva vlastenci.

A zatímco se Boruc jakkoliv svým přičiněním potil, Szczesny se spíše nudil a poprvé do akce musel teprve po půlhodině hry, když jej prozkoušel Lallana. Ten měl na svědomí i další nepříjemný projektil, který výjimečně zaměstnal Szczesného.

Soton směrem dopředu v úvodní části předvedl senzačně málo - a po přestávce se nic nezměnilo, brzkému příchodu Osvalda navzdory. Ten ofenzívu Saints nijak výrazně nenaočkoval a z obou polských brankářů měl i dále více práce ten hostující. Z většího úhlu ho například prověřil Özil a lehounkou hlavičkou jej pozdravil také Wilshere. Na opačném konci hřiště se ještě dlouho čekalo alespoň na jednu propagační ránu Osvalda.

Zápas tudíž definitivně rozhodla až 85. minuta a přespříliš okaté Fonteho tahání za Mertesackerův dres. To následovala bezproblémová Giroudova penalta a stejně tak bezproblémové dohrávání. Francouzský forvard se takto dostal na sedm ligových branek, jen dva zásahy za vedoucí liverpoolské duo zabijáků.

Góly: 2. Loïc Rémy, 38. Yoan Gouffran - 80. Leroy Fer

Newcastle potvrdil vynikající formu a po Chelsea a Tottenhamu porazil i Norwich. Dnešní vítězství 2:1 gólově zaštítili Loic Rémy a Yoan Gouffran. Norwich naproti tomu nenavázal na výhru s West Hamem a je blízko sestupovým pozicím, snížení Leroye Fera bylo takříkajíc "too little, too late".

Už vstup do utkání vyšel Newcastlu na jedničku s hvězdičkou. Ve druhé minutě zahrávali domácí rohový kop; exekuce se chopil Yohan Cabaye, jeho centr pod "odborným dohledem" obrany Norwiche proskákal na zadní tyč k Loicovi Rémymu a ten bez větších potíží a skrupulí klepl míč do sítě. Deset minut nato byl blízko vyrovnání Redmond, ale skvělé zpracování dlouhého míče nedoprovodil povedenou střelou a branku minul.

Více ze hry měli ovšem hráči Magpies a s odbytím půl hodiny hry svůj dobrý výkon málem korunovali druhým gólem. Ameobi krásnou kolmicí vysunul do samostatného úniku Sissoka, jenže jeho střela na zadní tyč mířili vedle. Jen dvě minuty poté pak div svého selhání nelitoval, jelikož Pilkingtonova hlavička jen těsně neskončila v brance a následný rozruch musel zažehnat rázným odkopem Williamson.

Do poločasu však domácí přece jen získali dvougólové vedení. Krásná týmová akce vygradovala vynikajícím Sissokovým centrem do vápna, kde hlavičkoval Ameobi. Jeho střelu ještě Ruddy dokázal vyrazit, jenže na dorážku pohotového Yoana Gouffrana už byl krátký. A jelikož vychytal v nastaveném čase ránu Ameobiho, do kabin se odcházelo za stavu 2:0.

Druhé dějství už tak atraktivní kopanou nenabídlo a na pořádnou šanci si diváci v St James‘ Parku museli počkat dobrých dvacet minut, kdy Cabaye dostal příležitost zahrát přímý kop takřka na hranici šestnáctky. Pálil ovšem do zdi. Deset minut před koncem pak vrátil hosty do hry skvělou hlavičkou Leroy Fer, který přesně nasměroval do sítě Redmondův centr.

Honba za kýženým vyrovnáním nicméně Canaries nevyšla, jelikož se v závěru duelu nedostali ani do solidní příležitosti. Naopak mohl definitivně rozhodnout střídající Cissé, ale jeho gól zhatil zdvižený praporek čárového. Mrzet jej to však nemuselo, Newcastle si totiž vítězství pohlídal.

Góly: 30. Charlie Adam, 81. Steven Nzonzi

Sudí Kevin Friend se ode dneška rozhodně nepodívá do Sunderlandu s pocitem naprostého bezpečí. Dvě fatální rozhodnutí v neprospěch hostů do značné míry ovlivnila celé utkání, které po dvou dokonale provedených akcích vyhráli hráči Stoke.

Sunderland dával svou aktivitou a hlubokým napadáním najevo, že si nepřijel jen pro remízu. Rozvážnější domácí zase chtěli těžit z originálních myšlenek při průniku k brance soupeře, naráželi však na skvělého Wese Browna.

Ve 13. minutě vyslal vynikající pas Johnson na Fletchera, kterého tváří v tvář vychytal perfektní Begović. Hned v následující moment mířil do šestnáctky Stoke další centr a ke gólu překvapivě neměl daleko Huth, jehož nechtěnou patičku hasil těsně před čarou Shawcross.

Po půlhodince hry vyslal Cameron do vápna N'Zonziho, ten se obtočil kolem obránce a zpětnou přihrávkou našel na vápno sbíhajícího Adama, který placírkou usměrnil balón přesně ke vzdálenější tyči. Mannone neměl sebemenší nárok na úspěšný zákrok.

Šest minut poté přivedl v úžas mnohé diváky rozhodčí Friend. Wes Brown šel do skluzu proti úspěšnému střelci, který stihl nadskočit a obránce hostů tak získal balón. A také nekompromisní červenou kartu. Extrémně rozzuřený Gus Poyet zběsile gestikuloval, nic už ovšem nezměnil na tom, že jeho tým musel dohrávat v deseti hráčích.

Psychicky a početně oslabený Sunderland zažíval krušný vstup do druhé půle, postupem času se ale s nevýhodou vyrovnával a stále znatelněji nutil soupeře myslet především na obranu. Ovšem na dlouhou dobu jediným vážnějším pokusem zůstávala Bardsleyho přízemní střela z pětatřiceti metrů, se kterou neměl Begović výraznější potíže.

V 70. minutě dostali hosté soupeře do zámku, který zakončoval Johnson ranou zpoza vápna těsně mimo. Za tři minuty už mohli fanoušci Black Cats znovu zuřit. Begović šel proti pasu za obranu nohou napřed a ve vápně trefil Fletchera do hrudi, sudí Friend však potrestal pouze Larssona za protesty proti němé píšťalce.

Deset minut před koncem řádné hrací doby tak předčasně ukončil napínavý závěr N'Zonzi, když dostal parádní přihrávku do šestnáctky od Crouche a sám proti brankáři zachoval chladnou hlavu. Původně nepříliš atraktivní zápas však jistě rozvíří víkendovou diskusi, bohužel se v hlavní roli neobjeví žádný hráč.

Góly: 64. Scott Parker - 56. Aaron Hughes (vl.), 80. Jonjo Shelvey

Nově utvořenému tandemu Meulensteen-Jol (domácí) debut vůbec nevyšel. Darren Bent sice dle slov Martina Jola mohl vsítit hattrick, nicméně tak se nestalo ani zdaleka, a Swans tudíž nakonec z Craven Cottage odváží tři body. Vystřelil jim je v 80. minutě Jonjo Shelvey, jenž tedy zanechal Fulham nadále v sestupové zóně...

Právě muž, kterého Shelvey po hodině hry na place vystřídal, Nathan Dyer měl na svědomí první zajímavou akci zápasu, když z úhlu akorát natrefil na Stekelenburgovu nohu. Nizozemský gólman následně s úlevou sledoval Lamahovu tečovanou střelu, jež si to namířila akorát o chlup vedle branky, a teprve záhy se ozvali také domácí. Darren Bent přitom hnedka spálil zlatou příležitost, když zprostředka vápna z voleje napálil tyčku.

Tohle útočníkovo pochybení se Fulhamu vymstilo v 56. minutě, když si Hughes nešťastně srazil do vlastní sítě centr De Guzmána. Cottagers tak již podeváté z posledních 12 zápasů museli dotahovat po první inkasované brance; a dnes se jim to alespoň napoprvé povedlo. Parker sice nejspíš centroval, nicméně ve výsledku z toho byla parádní trefa a vůbec první středopolařův gól v dresu Fulhamu.

Swansea v těchto chvílích prožívá těžké časy, ovšem dnes ještě jednou zvládlo zabrat a tři body si nakonec sebrat nenechalo. Wilfrieda ještě bystře odmítl Stekelenburg, avšak Shelveyho bomba "pod víko" rozhodla. A to ještě kmenový hráč Liverpoolu mohl přidat třetí branku nebýt jen taktak včasného skluzu Sidwella.

Góly: 81. Barry Bannan

Utkání v Hullu neoplývalo atraktivitou, přesto zajímavé rozhodně bylo. Tedy alespoň od 75 minuty. Tehdy byl za zákrok na Livermora vyloučen Bolasie, jenže paradoxně právě hostující Crystal Palace v deseti dokázali vstřelit vítězný gól. Hrdinou zápasu se stal záložník Barry Bannan.

Úvodní dějství nováčkovského duelu nenabídlo takřka nic, co by stálo za zmínku. Diváci v Hullu neměli příliš důvodů k nadšení, nejzajímavější situace prvního poločasu měli s fotbalovou krásou málo společného. Mírný rozruch způsobil špatný odkop hostujícího gólmana Speroniho, který místo pohodového odpálení poslal míč na vlastní roh.

Právě od praporků vzešlo nejvíce nebezpečných situací, ale fanoušci nebyli za celý poločas svědky jediné oficiální střely na bránu. Jen jednou se Speroni musel chopit práce, tečovaný pokus Boyda nicméně postrádal potřebnou razanci. Domácím fans to nicméně nevadilo a i přesto o nich v hledišti bylo vědět. Pořadatelé s nimi měli plné ruce práce.

Obraz hry se příliš nezlepšil ani v polovině druhé. V dresu Crystal Palace střílel slabě Gayle, za Hull pak nepřesně Huddlestone a Elmohamady. Až necelou čtvrthodinu před koncem nastal v utkání zlom. Bolasie byl vyloučen za tvrdý faul na Livermora a Eagles dohrávali o deseti. Oslabení však překvapivě využili.

Jen tři minuty po incidentu unikl po levé straně Jerome Thomas, který zpětnou přihrávkou našel Barryh Bannana, jenž po zaváhání obrany Hullu rozhodl zápas. Tigers nepomohl ani závěrečný tlak, z nějž Livermore napálil tyč.

Góly: 8. Kevin Mirallas, 72. Romelu Lukaku, 82. Romelu Lukaku - 5. Philippe Coutinho, 19. Luis Suárez, 89. Daniel Sturridge

Tak tohle Merseyside Derby vejde bezesporu do dějin! První šestigólové vzájemné střetnutí Liverpoolu a Evertonu v rámci první ligy od roku 1935 (!), tuna neproměněných šancí hlavně z dílny Lukakua a v neposlední řadě i několik sporných okamžiků, které kupodivu nikdy nevedly k vyloučení Mirallase...inu, vyberte si sami.

Hodně zběsilému vstupu do 221. liverpoolského derby přihlíželi diváci na Goodison Parku. Vše načal už v páté minutě ideálně kopnutý roh od Gerrarda, prodloužený Suárezem a na zadní tyči zametený trestuhodně ignorovaným Coutinhem. McCarthy za čarou přirozeně postával zbytečně.

Naštěstí pro Everton, dneska se evidentně tyčky nestrážily na obou stranách. A tak se po osmi minutách takříkajíc začínalo odznova - Gerrard zaspal a Mirallas za nešťastné asistence Škrtela hravě srovnal. Na počátku všeho stál typicky skvělý přímý kop Bainese.

O další změnu skóre se mohl velmi brzy postarat Lukaku, kdyby proti němu výtečně nevystartoval Mignolet. A tudíž takové privilegium připadlo Suárezovi, který v 18. minutě "gerrardovsky" při zemi obstřelil zeď, již se až velmi pozdě snažil zezadu doplnit Pienaar. Právě on byl tím chybějícím kouskem, Suárezovi stačila jen malinká mezera a Howard byl bez šance.

Nezvykle otevřené Merseyside Derby pokračovalo v nastaveném rytmu i nadále. Mignoleta brzy málem dočista zaskočil Barkleyho prudký centr a nevinně zprvu vypadala rovněž nebezpečná Mirallasova rána. Liverpool nebránil ani zdaleka přesvědčivě a další vyrovnání skoro vypadalo být otázkou času.

Reds dnes překvapivě nastoupili bez Dannyho Sturridge a během prvního poločasu to hned dvakrát vypadalo, že se ho fanoušci na place dočkají až nezdravě brzy. Mirallas totiž zahájil intenzivní hon na Suáreze a zvláště při svém druhém zákroku, po kterém Uruguayec kulhal na koleno, mohl jedině děkovat sudímu Dowdovi, že se vytasil akorát se žlutým kartonkem.

Právě tyhle incidenty pak ale - trochu paradoxně - napomohly spíše Liverpoolu. Everton ztratil nit a až do přestávky nenavázal žádnou efektivní ofenzivní snahou. A hned po změně stran utrpěl těžkou ránu. Nakonec to totiž nebyl Suárez, kdo se po přestávce poroučel se zraněním, nýbrž domácí Baines, střídaný poprvé od září 2008. Everton takto přišel o jednu z nejdůležitějších součástek fungujícího mužstva...

...přesto byl ale připraven na hosty dál tlačit. Na 2:2 měl hnedka upravovat Deulofeu, který pomalu už od půlky běžel sám na Mignoleta, ten mu ovšem zase perfektním výběhem zmenšil úhel a nenechal se prostřelit mezi nohama. Liverpool mohl trestat ihned záhy, avšak Joe Allen v tisíciprocentní šanci selhal. Díky lenosti Barryho měl moře času i prostoru, přesto tváří v tvář Howardovi ani netrefil vymezený prostor.

Vzápětí mohl/měl být už potřetí vyloučený Mirallas, tentokrát mu byl prominutý ošklivý loket na Hendersona, a netrvalo dlouho, než si koledoval ještě jednou, tentokrát když vztekle dokončil souboj s Lucasem. Z čistě fotbalových událostí v této pasáži vynikalo uvolnění Lukakua a krásný semafor Mignoleta, na něhož bylo dnes doopravdy absolutní spolehnutí.

Mignolet versus Lukaku byl přitom učiněný seriál na pokračování; souboj dvou kolegů z reprezentace vyhrál liverpoolský brankář také po necelých 70 minutách. Jenže v 72. minutě už byla jeho snaha málo. Nejprve sice Lukakua vychytal z přímého kopu, jakmile se ale po pár sekundách míč k belgickému forvardovi vrátil, dosavadní nezdary byly zapomenuty. Lukaku zhruba z puntíku ideálně navázal na skvělou spoluhráčovu práci na levé straně.

Tohle Merseyside Derby bylo doposud unikátní reklamou na ofenzivní kopanou a šance se přitom valit nepřestávaly. Následně spálil další příležitost Lukaku, aby Howardova senzační poziční hra odmítla na druhé straně Suáreze. Když Deulofeu v 82. minutě neskóroval dokonce dvakrát těsně po sobě a jednou po akci 4 na 2, mnul si průměrný fotbalový fanoušek nevěřícně oči.

Nicméně nedbalá obranná hra se přeci jen Liverpoolu vymstila. A jaksi ironicky se opět prosadil Lukaku, který se dnes dostal asi tak do šesti-sedmi tutovek. Tentokrát dominantně hlavičkoval po rohu a Goodison Park mohl zhruba osm minut před koncem dočista explodovat. V euforii však moc dlouho nevydržel; pomíjivost byla ostatně pro toto derby tolik typická. V 88. minutě to potvrdilo Sturridgeovo šikovné protečování Gerrardova centru ze standardky - a mohlo být ještě hůř, kdyby si záhy ve vzduchu stejně jistě počínal i Moses.

Ve zbytku zápasu mohly padnout ještě asi tak tři góly, ale to už by holt zřejmě bylo příliš, že?